ZDRAVOTN POLITIKA Zkladn pojmy loha a cle zdravotn

ZDRAVOTNÍ POLITIKA Základní pojmy, úloha a cíle zdravotní politiky Zdravotní pojištění Regulační poplatky Osoby se zdravotním postižením

Cíle kapitoly O Vysvětlit pojem zdravotní politika O Definovat úlohu státu a dalších subjektů v oblasti zdravotní politiky O stručně charakterizovat základní pojmy jako zdraví, nemoc, O O O O invalidita rozlišit mezi pojmy nemoc, úraz citlivě a empaticky zaujmout stanovisko k situacím, které jsou spojené s nemocí a invaliditou orientovat se v systému zdravotního pojištění, v předpisech zdravotního pojištění zamyslet se nad klady a zápory regulačních poplatků ve zdravotnictví získat přehled o tom, jaké jsou možnosti péče o zdravotně postižené občany stručně charakterizovat a zdůraznit rozdíly mezi zdravotní a sociální péčí o zdravotně postižené vysvětlit možnosti následné péče stručně charakterizovat další možnosti pomoci a podpory zdravotně postiženým spoluobčanům

Pojmy k zapamatování O O O O zdraví prevence, terapie, rehabilitace, regenerace, reintegrace zdravotní rizika nemoc pracovní schopnost x pracovní neschopnost úraz invalidita zdravotní pojištění regulační poplatky sociální služby příspěvek na péči sociální péče hmotná nouze

Co je to zdravotní politika? O „Je považována za výraz zájmu států na zdravotním stavu obyvatelstva a jako taková úzce souvisí s hospodářskou politikou“ (Krebs, 2010) O Role státu zpravidla spočívá v tom, že je stanoven právní rámec a stát také odstraňuje negativní sociální dopady tržního rozdělování prostřednictvím přerozdělovacích procesů. O Základem zdravotní politiky je právo na zdraví. To je v právním řádu ČR zakotveno v Listině základních práv a svobod. Je tedy součástí ústavního pořádku.

Co je to zdravotní politika? O ochrana a podpora veřejného zdraví právně upravena zákonem č. 258/2000 Sb. v platném znění, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. O Zdravotní politika (ZP) je cílevědomá činnost státu a ostatních subjektů hospodářské a sociální politiky zaměřená na ochranu, podporu a obnovu zdraví obyvatelstva.

2 druhy aktivit O zaměřená k léčení, obnově nebo navrácení zdraví – tj. k odstranění změn ve zdravotním stavu člověka, obnově nebo navrácení zdraví - („až poté“ – ex post – nákladné a má své determinanty) O zaměřená ve směru ochrany a podpory zdraví ve smyslu zamezení vzniku nemoci (prevence – ex ante)

O Základním kritériem zdravotní politiky je zdravotní stav obyvatelstva. O Soustředí se na zvýšení kvality zdravotnické péče, musí hledat a nalézat potřebné finanční zdroje a zajistit efektivnost jejich využívání. O Snaha jednotlivce být zdravý má sebezáchovný charakter a úloha státu spočívá v tom, že umožní snahy jednotlivce realizovat na co nejvyšší úrovni.

Subjekty zdravotní politiky Hlavním subjektem ZP je stát, který určuje její pojetí, obsah, cíle a úkoly. Další subjekty státní i nestátní a) vyvíjejí své aktivity v rámci odvětví zdravotnictví O (zdravotní pojišťovny, komory, asociace, zdravotnická zařízení, nadace atd. ) b) jejich hlavní činnost leží mimo rámec tohoto odvětví O (obce, podnikatelé, zaměstnavatelé, občanské iniciativy, občané, rodiny, atd. ) O Do tvorby ZP vstupují i politické strany, různé zájmové skupiny.

Úloha státu O Péče o zdraví je v posledních dvou desetiletích v Evropě i O O jinde ve světě spojena s rostoucími náklady na zdravotnictví. Příčiny nutno hledat nejen ve zvyšování úrovně zdravotní péče a demografickém vývoji, ale i v systému financování zdravotnictví. V evropském kontextu má zdraví populace politickou hodnotu deklarovanou jako veřejné bohatství a je chápáno jako zdroj společenského růstu země, a proto je právo na zdraví a zdravotní péči garantováno státem. Zdravotní politika předpokládá aktivní úlohu státu ve smyslu ekonomie zdravotnictví – ve hledání a nalezení efektivního systému zdravotní péče a jejího financování. Úloha státu spočívá v tom, že umožní jedinci sebezáchovné snahy realizovat na co nejvyšší úrovni.

Úloha státu O Stát prostřednictvím své moci zákonodárné, výkonné a soudní působí například ve vzdělávání, kultuře, dopravě, zemědělství, potravinářském průmyslu a ostatních odvětvích a ekonomických sektorech a zabezpečuje určité priority v národohospodářském zájmu, kde trh selhává, například nezávadnost potravin, způsob použití pesticidů, ochrana půdy, vody a životního prostředí, bezpečnost v dopravě, apod. O Zdravotní péče se tak stává důležitou prioritou státní politiky a zajištění zdravotní péče jako všeobecně dostupné služby je chápáno jako povinnost státu vůči občanům.

Stát si vyhrazuje právo vstoupit do vztahu tří základních subjektů, vztahu mezi poskytovateli, plátci a pacienty např. tím, že: O legalizuje povinnou solidaritu O provádí lékovou politiku O reguluje cenu zdravotnických služeb a tím O O čerpání fondu zdravotního pojištění vykonává dohled nad činností veřejných zdravotních pojišťoven garantuje kvalitu zdravotní péče prostřednictvím vzdělávacího systému lékařů a zdravotnického personálu zabezpečuje ochranu zdraví kontroluje síť zdravotnických zařízení apod.

Výkon státní správy k ochraně veřejného zdraví Ministerstvo zdravotnictví O řídí výkon zdravotní správy, řídí a kontroluje krajské hygienické stanice, řídí očkování, nařizuje mimořádná opatření při epidemii apod. O Je zde zřízena funkce hlavního hygienika v ČR (jmenuje a odvolává ho vláda na návrh ministra zdravotnictví) Krajské hygienické stanice O V ČR 14 O Jsou to správní úřady O Vydává rozhodnutí, povolení, osvědčení v ochraně veřejného zdraví O Státní zdravotní dozor Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra O Plní úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví, včetně státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách a ozbrojených bezpečnostních sborech O Neprodleně informují místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o výskytu závažných infekčních onemocnění Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav O Slouží k vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek O K výchově, k podpoře a k ochraně veřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb apod.

Cíle zdravotní politiky O Péče o zdraví je v posledních dvou desetiletích v Evropě i jinde spojována s rostoucími náklady na ZP. O Zvyšování kvality zdravotnické péče, O hledání a nalézání potřebných finančních zdrojů O zajištění jejich efektivní alokace (umístění)

Faktory ovlivňující lidské zdraví 1) vnitřní - genetické předpoklady 2) vnější - životní prostředí, způsob života a pracovní prostředí Další faktory ovlivňující zdravotní stav člověka: O kvalita výživy O možnost odpočinku, tělesná zdatnost O spotřební zvyklosti O druh povolání a kvalita bydlení O příslušnost k určité sociální skupině O rozsah příjmů a vzdělání O náklady na zdravotní péči.

Historicky nejstaršími sociálními událostmi, o které společnost projevovala zájem jsou sociální a ekonomické důsledky nemocí, úrazů a invalidity. Podněty byly nejčastěji morové epidemie (14. 17. stol. ), války a obavy z následků sociálního napětí. To vyvolalo potřebu péče o veřejné zdraví obyvatelstva a vytváření institucí veřejné chudinské politiky, zejména pomoc nemocným, práce neschopným, žebrákům v ústavech (špitály, chudobince).

ZÁKLADNÍ POJMY – ZDRAVÍ, NEMOC, INVALIDITA A DALŠÍ

ZDRAVÍ O Zdraví je hlavním předpokladem pro výdělečnou činnost a sociální včlenění. O Zdravotní péče musí být dostupná v místě a čase potřeby. O Musí být v nejvyšší možné kvalitě a finančně dostupná všem. O Pokud to takto bude, lze konstatovat, že stát splnil ústavní povinnost vůči svým občanům. O V současné době se právo na zdraví považuje za základní nezadatelné lidské právo. Zahrnuje právo na ochranu zdraví a na léčbu potřebnou k jeho obnově.

ZDRAVÍ Má medicínské, ekonomické a sociální dimenze Z hlediska zdravotní politiky je nejdůležitější právě dimenze sociální. Souvisejí s dostupností zdravotní péče Regionální (sociální dimenze) Finanční (ekonomick á dimenze) Kvalitativní (medicínská dimenze)

ZDRAVÍ O Zdraví je určitá kvalita tělesného, duševního a sociálního stavu člověka, jehož ztrátu a obnovu nelze subjektivně určit ani časově vymezit. O Negativní definice zdraví: nepřítomnost fyzické a duševní nemoci O Pozitivní definice zdraví: stav dokonalé duševní, sociální a tělesné rovnováhy

ZDRAVÍ O Je předpokladem kvalitního a svobodného života člověka a plnění všech úloh v něm: v rodině, v pracovním procesu, ve společnosti. O Je významným faktorem stability společnosti a měřítkem rozvoje a sociálně ekonomické vyspělosti každé společnosti. O Péče o zdraví se stává ve vyspělých zemích společenskou prioritou.

Hodnota zdraví je odvozována: O ze subjektivního vnímání stavu zdraví O ze společenské reflexe tohoto vědomí O Zdraví je právem občana, tj. je soukromou záležitostí občana, jak naloží se svým zdravím. O Věcí veřejnou se stává, jestliže porucha zdraví ohrožuje jiné občany (nákaza), nebo pokud nemocný občan péči požaduje.

Péče o zdraví O Zdraví se stává sociální událostí v okamžiku, kdy člověk potřebuje ochranu nebo léčbu znamenající odbornou pomoc, zařízení, techniku a léky. To vyžaduje náklady zpravidla přesahující finanční možnosti člověka. O Péče o veřejné zdraví v moderní společnosti je úkolem státu.

Nejčastějšími sociálněpolitickými problémy veřejného zdraví, s nimiž se v jednotlivých státech setkáváme, jsou: O nekázeň O import infekčních chorob O stanovení rozsahu prevence státem

Stát o zdraví pečuje organizováním: O prevence, tj. ochranou člověka před nemocí a úrazem O terapie, tj. léčbou následků onemocnění nebo úrazu O rehabilitace nebo regenerace, tj. obnovou nezávislého a plnohodnotného tělesného i duševního života osob po úrazu, nemoci nebo závislosti nebo zmírněním trvalých následků nemoci nebo úrazu pro život a práci člověka O reintegrace, tj. kompenzací ztrát na zdraví umožňující plné nebo alespoň částečné uplatnění člověka v jeho obvyklých společenských rolích, tj. v rodině, v komunitě (obec, stát, širší společenské prostředí) a v práci.

Právo na zdraví O Zdraví je právem občana, tj. je soukromou záležitostí občana, jak naloží se svým zdravím.

O Právo na zdraví má ještě jednu stránku – nikdo nemůže jiného operovat nebo léčit bez jeho souhlasu (operace, dárcovství orgánů apod. ). Ve zcela výjimečných případech tak lze učinit se souhlasem rodiny nebo za velmi přísného úředního dohledu nebo z rozhodnutí soudu. O Při ohrožení zdraví druhých lidí může stát nařídit ústavní léčbu nebo karanténu.

O Každý lékařský zákrok musí být až na stanovené výjimky proveden se souhlasem pacienta. „Souhlasem“ pacient dává souhlas k zásahu do svého těla. Tento souhlas musí být informovaný, což znamená, že pacient byl před jeho udělením řádně poučen. Obvykle souhlasí pacient ústně. U drobnějších zákroků může pacient poskytnout souhlas také tak, že výkon bez námitek strpí (např. sám nastaví ruku k injekci). U závažnějších operací a vyšetření je nutný souhlas písemný.

O Pacient má právo kdykoliv provedení lékařského zákroku odmítnout. V takovém případě si od něj lékař musí vyžádat písemné potvrzení tzv. negativní revers. Ještě před jeho podpisem však musí být poučen o svém zdravotním stavu, o výkonu, který odmítá a o možných následcích tohoto odmítnutí.

S právem na vlastní zdraví souvisí řada problémů, např. při transplantaci lidských orgánů, interrupcích či eutanazii, které mají dimenze: O Společenské O Etické O Právní

Faktory ovlivňující lidské zdraví Zdravotnické faktory O úroveň zdravotní péče (ovlivňuje zdravotní stav 15 – 20 %), O co se týče navrácení zdraví, zdravotní péče disponuje pouze omezenými možnostmi, žádoucího efektu můžeme dosáhnout prevencí a odstraněním negativního působeni nezdravotnických faktorů Nezdravotnické faktory O životní prostředí (20%), O způsob života (strava, léky, pohyb, spánek, zlozvyky) a pracovní prostředí (50%), O genetické předpoklady (15%).

O Nezdravotnické faktory ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva z 80 %. Prevence v oblasti nezdravotnických faktorů je však spojena s vynakládáním dodatečných prostředků (např. ochrana ovzduší, čistota vody, bezpečnost práce atd. ). Při hodnocení vlivu nezdravotnických faktorů je třeba zdůraznit dvě podstatné skutečnosti: O utvářejí se pod působením různých ekonomických a sociálních vlivů a projevují se kumulativně, jsou dlouhodobě latentní, O mají z hlediska vlivu na zdraví různou váhu.

Zdravotní rizika O jsou to faktory životního a pracovního prostředí, které vyvolávají určitá onemocnění nebo k nim přispívají O vyvolává je příroda, prostředí i chování lidí

Příroda O nemocná zvířata, některé druhy hmyzu i jedovaté Prostředí O zjevná (znečištění vzduchu, půdy, vody) O skrytá (zjistitelná jen pomocí přístrojů, např. radioaktivita) Nejčastějšími zdravotními riziky přírody a prostředí v současném světě jsou O infekční onemocnění – přenášené z lidí i ze zvířat O nedostatek pitné vody O nedostatek hygieny a sanitárních zařízení O strava kontaminovaná bakteriemi a plísněmi Chování lidí O infekční onemocnění (malárie, TBC, HIV) O civilizační onemocnění (cukrovka, infarkty a některá psychiatrická onemocnění) O pracovní úrazy a nemoci z povolání (otravy a nádory jako následek expozice určitému pracovnímu prostředí apod. ) O nepříznivé následky společenského prostředí (nehody, úrazy, škodlivé návyky jako je alkohol, drogy a jiná rizika vycházející z rodinného, komunálního a sociálního prostředí) O nepříznivé následky zhoršujícího se životního prostředí (znečišťování vod, půdy a vzduchu, CO 2, radiace)

NEMOC O Hovoříme o ní jako o sociální události až když člověk potřebuje pomoc druhých (hospitalizace, léky, lékař, hmotné zabezpečení) O Je to stav, kdy dochází k poruše zdraví, která způsobuje nemožnost a neschopnost se o sebe postarat. O Lékaři nemoc definují jako souhrn reakcí organismu na poruchu rovnováhy mezi organismem a prostředím. (Tomeš, 2010)

Nemoc jako sociální událost Sociální událostí jsou ekonomické důsledky vyvolané nemocí. Můžeme je rozdělit na: O Náklady na prevenci, léčení, rehabilitaci a reintegraci O Pracovní neschopnost a ztráta příjmů z ekonomické činnosti O Vyčíslitelné škody na majetku, zejména u pracovních úrazů O Poskytnout prevenci a náklady s udržením pracovní schopností bývá zčásti uloženo zaměstnavateli. Poskytnout příjem nemocnému zaměstnanci může být také částečně uloženo zaměstnavateli po určitou dobu (v ČR v současné době – náhrada mzdy – 3 týdny).

Příčiny onemocnění O Biologické – viry, bakterie, paraziti, plísně apod. O Fyzikální – fyzikální podněty vnějšího prostředí, jako je elektřina, pohybující se předměty apod. O Chemické – např. otravy apod. O Sociální – selhání sociálního prostředí vyvolávající stresy apod.

Pracovní schopnost O Pro získání a udržení pracovní schopnosti potřebuje člověk zdraví, vzdělání a soubor etických a kulturních návyků, tj. výchovu. O Sociální událostí jsou náklady vyvolané touto potřebou, tj. náklady na zdravotní prevenci, na získání a udržení ekonomické činnosti a na další osobnostní a profesní zdokonalování. O O tyto náklady se občané zpravidla dělí se svými zaměstnavateli a státem.

Pracovní neschopnost O Je to nemožnost pracovat (a vydělávat peníze) zapříčiněná úrazem O O či nemocí zaviněná (nedbalostí, nedodržováním předpisů, pokynů, úmyslně) a nezaviněná (úrazem či nemocí) Dočasnou (krátkodobou) prac. neschopnost posuzuje ošetřující lékař (praktický, závodní), který má pacienta v ambulantní péči; ústavní lékař, v jehož péči se pacient nachází; lékař lázeňského zařízení) Neposuzuje ji a nevystavuje ji lékař záchranné a pohotovostní služby. Pracovní neschopnost začíná dnem, kdy ji lékař zjistil (pokud má nemocný ten den směnu odpracovanou, pak následujícím dnem). Pracovní neschopnost vystavuje ošetřující lékař na čtyřdílném tiskopisu - Potvrzení pracovní neschopnosti (tzv. kladenském tiskopisu) SEVT, který vydává vystavujícímu lékaři příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Pracovní neschopnost ukončuje lékař, když zjistí, že je pacient schopen práce nebo že je nemocný dlouhodobě (či trvale) nezpůsobilý konat dosavadní práci. V tomto okamžiku je obvykle odesláním žádosti o důchod zahájeno tzv. invalidní řízení.

Pracovní neschopnost může být: O Úplná – při hospitalizaci, karanténě apod. O Částečná – nemocný může vykonávat některé práci při ambulantní léčbě O Speciální – nemoc brání postiženému vykonávat určitý druh práce, např. neobdrží zdravotní průkaz, a proto ztrácí zdravotní způsobilost pro práci s potravinami

ÚRAZ O Jde o zvláštní případ nemoci O Je to zevní zásah působící na organismus náhle (krátce) a následkem je porucha zdraví. Je příčinou pracovní neschopnosti. O Příčiny: O fyzikální (elektřina, oheň, pohyb předmětu) O chemické (otrava, popáleniny apod. ) O sociální (stres, selhání organismu)

INVALIDITA O Je to stabilizovaná fáze nemoci se zdravotním postižením dlouhodobějšího rázu. O významnější přechodné nebo trvalé tělesné či duševní poškození nebo ztráta určité funkce či části organismu, a v důsledku toho i snížená pracovní schopnost nebo společenské uplatnění. O Liší se od nemoci především tím, že změna zdravotního stavu se ustálila natolik, že lze změřit dlouhodobé nebo trvalé následky nemoci nebo úrazu a zahájit rehabilitační a neintegrační procesy.

INVALIDITA O Je sociální událostí, protože vyřazuje člověka ze standardních situací trvale nebo dlouhodobě. O Invaliditu nelze považovat pouze za dlouhodobou pracovní neschopnost – základní rozdíl mezi nemocí a invaliditou má důležité sociální dimenze – souvislost není mezi změnou zdravotního stavu nebo poškozením zdraví a pracovní schopností, ale mezi zdravím a možností uplatnění člověka vůbec, nejen ve vazbě na minulou profesi nebo dosažené vzdělání. O Při nároku na pomoc se bere v úvahu okolnost vzniku invalidity

INVALIDITA Dělení v ČR O 1. stupně O 2. stupně O 3. stupně O V naší zemi je právní koncepce invalidity dána zákonem o důchodovém pojištění č. 155/1995.

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Zákonné normy v ČR Vznik a zánik Systém úhrad, zdravotní pojišťovny

Situace v ČR O V České republice byl zaveden model veřejného pojištění. Vychází z principu solidarity a dělení rizika. O Má podobu povinného pojištění pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR nebo pro osoby, které trvalý pobyt na území ČR nemají, ale jsou zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem na území ČR.

Předpisy zdravotního pojištění O Listina základních práv a svobod - „každý má právo na ochranu zdraví“ O zákon č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů - o veřejném zdravotním pojištění - upravuje poskytování zdravotnické péče O věnuje se mimo jiné plátcům pojistného, zakotvuje jejich práva a povinnosti (platit pojistné, povinnost oznamovací), výši a způsob placení, smluvní pojištění a připojištění, pokuty a přirážky O vymezuje stručně rozsah potřebné zdravotnické péče O podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady (péče poskytovaná zdarma, regulační poplatky apod. ) O regulace cen a úhrad léčivých prostředků apod. O zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné (veřejné) zdravotní pojištění O zákon č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů

a dále O zákon o péči o zdraví lidu, který se zabývá O zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky O zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách O nařízení vlády, kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení o všeobecném zdravotní pojištění, tímto zákonem se podrobněji stanoví rozsah potřebné zdravotní péče a podmínky jejího poskytování.

O Poměr mezi veřejnými a soukromými výdaji je asi 85 : 15 O Výběr a alokace prostředků jsou z podstatné části realizovány v rámci veřejného zdravotního pojištění, které je dominantním zdrojem financování zdravotní péče. O Soukromé výdaje zahrnují vedle přímých plateb občanů také dary zdravotnickým zařízením, soukromé pojištění a příspěvky zaměstnavatelů. O Od roku 2008 byly zavedeny tzv. regulační poplatky (podrobněji viz. dále) placené pacienty při spotřebě zdravotní péče. Současně byl však zaveden ochranný limit. Konkrétní parametry těchto regulačních prvků se od jejich zavedení několikrát měnily.

Plátci zdravotního pojištění O zaměstnanec a zaměstnavatel O osoby samostatně výdělečně činné O osoby bez zdanitelných příjmů O stát

Zdravotní pojištění vzniká: O narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území ČR; O dnem nástupu do zaměstnání k zaměstnavateli, který má sídlo na území ČR; O získáním trvalého pobytu na území ČR.

Zdravotní pojištění zaniká O úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého; O skončením zaměstnání na území ČR; O ukončením trvalého pobytu na území ČR.

Mechanismus financování O Prostředky na financování zdravotnictví jsou odděleny od státního rozpočtu jako fond všeobecného zdravotního pojištění, který je spravován všeobecnou zdravotní pojišťovnou. O Občan má právo na svobodnou volbu zdravotní pojišťovny, které bude platit pojistné. O S tímto je spjata nutnost přerozdělování pojistného, kdy je vybrané pojistné převáděno na společný účet spravovaný Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, kde je přerozděleno podle struktury pojištěnců pojišťoven. Cílem je zamezit efektu „cram-skimmingu“, tedy selekci pojištěnců podle jejich bonity.

Rozdělování pojistného O Zvláštní účet spravuje VZP ČR a vede odděleně od svých účtů, které spravuje. Přerozděluje na základě počtu pojištěnců násobeného koeficientem věkové struktury pojištěnců stanoveným podle zvláštního předpisu. O Na dodržování pravidel hospodaření dohlíží dozorčí orgán ustavený k tomuto účelu.

Zdravotní pojišťovny O Provádějí zdravotní pojištění. Dominantní postavení mezi nimi má VZP zřízená zákonem o všeobecném zdravotním pojištění. Vedle ní existují ještě oborové, resortní a podnikové pojišťovny. O Jsou povinny vydat bezplatně svým pojištěncům (popř. jejich zákonnému zástupci) průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. O Hradí náklady péče plně nebo částečně na základě smluv uzavřených se zdr. zařízeními. Hradí také seznam léčiv a prostředky zdravotnické techniky, stomatologické protetické náhrady a rehabilitační pomůcky, ortopedické aparáty, servisní zásady na poskytnuté prostředky zdr. techniky, zajišťují půjčování prostředků zdr. Techniky apod. .

Výše a úhrada pojistného O Všeobecné zdravotní pojištění je ze zákona povinné a skládá se z části hrazené zaměstnavateli (2/3) a zčásti hrazené pojištěnci (1/3) a z části hrazené státem. O Výše plateb je závislá na výši příjmů. Výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění činí 13, 5% z vyměřovacího základu za rozhodné období pro všechny plátce. O U osob bez zdanitelných příjmů je vyměřovacím základem částka odpovídající výši minimální mzdy.

Stát hradí zdravotní pojištění za: O nezaopatřené děti O poživatele důchodů O ženy na mateřské dovolené a osoby pobírající O O O O peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění příjemce rodičovského příspěvku uchazeče o zaměstnání osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a další, dle zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 7)

Zdravotnická péče O Zákon o veřejném zdravotním pojištění vyjmenovává druhy zdravotní péče hrazené pojišťovnami, zdravotní výkony, které pojišťovny nehradí (např. akupunktura) nebo hradí jen v určitých případech a léky rozděluje do skupin podle toho, na co jsou – v každé skupině je nějaký plně hrazený pojišťovnou, ostatní hradí jen částečně, nebo vůbec. A to, co nehradí pojišťovna si logicky platí pojištěnec sám, zvlášť.

Zdravotnická péče O Tomu, že si na některou péči musí pojištěnci připlácet, se říká spoluúčast; největší spoluúčast se týká léků a zdravotnických prostředků (např. ortézy, obinadla apod. ) I přes zavedené regulační poplatky patří Česká republika k evropským státům s menší spoluúčastí. Plně jsou pojišťovnou hrazena vyšetření a ošetření (kromě péče dentistů, kde pacient připlácí na lepší plomby, korunky atd. ) Pojišťovna naopak nehradí kosmetickou chirurgii a tzv. nadstandardní péči.

Zdravotnická péče O Ze zdravotního pojištění se platí zdravotní péče poskytnutá na území ČR. Ze zdravotního pojištění se pojištěncům uhradí též částka, kterou vynaložili na nutné a neodkladné léčení, jehož potřeba nastala během jejich pobytu v cizině, a to do výše stanovené pro úhradu takové péče na území České republiky.

Zdravotnická péče O Nehradí se vyšetření a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických nebo právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce.

Hrazená zdravotnická péče zahrnuje např. O O O léčebnou ambulantní a ústavní péči pohotovostní a záchrannou službu preventivní péči odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi léky a prostředky zdravotnické techniky a stomatolog. výrobky lázeňskou péči a péči v dětských odborných léčebnách závodní preventivní péči dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů dopravu žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa náhradu cestovních nákladů dopravu zemřelého dárce do míst odběru a z tohoto místa posudkovou činnost prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu včetně dopravy

REGULAČNÍ POPLATKY O byly zavedeny za účelem omezení plýtvání a zneužívání zdravotnických služeb. O platí pojištěnec, za dítě jeho zákonný zástupce. Způsob výběru záleží na zdravotnickém zařízení. O Poplatky zůstávají tomu, kdo je vybírá, tedy lékaři, zdravotnickému zařízení či lékárně. Ti jsou povinni použít je na úhradu nákladů spojených s provozem a modernizaci, aby došlo ke zlepšení kvality zdravotnické péče. O Pokud výše poplatků, které musí pojištěnec za daný rok uhradit, přesáhne takzvaný ochranný limit 5 000 Kč (u dětí do 18 let a osob starších 65 let 2 500 Kč), jeho pojišťovna mu částku navíc vrátí, a to do 60 dnů od uplynutí čtvrtletí, ve kterém k překročení limitu došlo.

Regulační poplatky se platí za: a) 30 Kč O návštěvu lékaře, pokud je během ní provedeno klinické vyšetření (tj. vyšetření, které je provedeno před léčebným úkonem, nebo za účelem kontroly průběhu nebo výsledku léčby) O stejná částka náleží praktickému lékaři, pokud navštíví pacienta doma

O Tento poplatek se neplatí, jde-li o: O preventivní prohlídku O dispenzární péči O dětem od jednoho roku věku, které jsou chronicky nemocné a ohrožené poruchami zdravotního stavu, O těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství, O hemodialýzu O laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření ((např. odběry krve, rentgen) O vyšetření lékařem transfúzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně, O děti do dovršení 18 let věku včetně tohoto dne.

Regulační poplatky se platí za: b) 30 Kč O za návštěvu u klinického psychologa O za návštěvu u klinického logopeda c) 30 Kč O vydání léku na recept v lékárně, pokud se neplatí vyšší doplatek (pokud je doplatek léku vyšší, hradí se pouze doplatek léku, pokud je však lék bez doplatku nebo je doplatek nižší než 30 Kč, platí se regulační poplatek vždy 30 Kč) O příklad: doplatek za lék je 9 Kč, platím regulační poplatek 30 Kč – neplatím navíc 9 Kč O příklad: doplatek je 38 Kč, platím 38 Kč

Regulační poplatky se platí za: d) 90 Kč O návštěvu pohotovosti e) 60 Kč O jeden v nemocnici, léčebně, lázních nebo ozdravovně, tento poplatek platí i doprovod dítěte. O Tento poplatek se neplatí: O při ústavní péči o narozené dítě, a to ode dne porodu do dne propuštění ze zdravotnického zařízení ústavní péče, ve kterém k porodu došlo, nebo do dne propuštění z jiného zdravotnického zařízení ústavní péče, do kterého bylo dítě ze zdravotních důvodů bezprostředně po porodu převezeno.

Od všech regulačních poplatků jsou osvobozeny tyto skupiny lidí O děti v dětských domovech nebo školských O O zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, děti umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, děti v pěstounské péči, občané, kterým soud nařídil ochrannou léčbu, občané, kteří se musí podřídit zvláštním opatřením z důvodu ochrany veřejného zdraví (sem patří podrobení se léčení infekčního léčení, například v případě syfilis, tuberkulózy, cholery; nařízená izolace ve zdravotnickém zařízení a nařízená karanténní opatření),

Od všech regulačních poplatků jsou osvobozeny tyto skupiny lidí O osoby v hmotné nouzi (tedy takové, jejichž celkové sociální a majetkové poměry neumožňuj uspokojování jejich základních potřeb, aniž by se tak stalo jejich zaviněním), které se prokáží o tom vydaným dokladem ne starším než 30 dnů, O osoby umístěné k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením, O uživatelé na pobytových službách Domovů pro osoby se zdravotním postižením, Domovů pro seniory a Domovů se zvláštním režimem, kterým po uhrazení pobytu a stravy zůstane zákonné 15% kapesné méně než 800 korun měsíčně

O Regulační poplatek 60 Kč - se platí zdravotnickému zařízení zpravidla nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče O Zdravotnické zařízení je povinno vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení poplatku s uvedením čísla pojištěnce, výše regulačního poplatku, dne jeho zaplacení, otiskem razítka zdravotnického zařízení a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala

O Zdravotnické zařízení je povinno regulační poplatek od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku. Při zjištění opakovaného a soustavného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokutu je možno uložit i opakovaně.

Péče o osoby se zdravotním postižením Kdo je to OZP? Zdravotní x sociální péče Sociální služby, Pn. P, dávky sociální péče, pomoc v hmotné nouzi, státní sociální podpora a systém sociálního pojištění

Kdo jsou to OZP? O osoby, které nejsou schopny pro svůj zdravotní stav zajistit si samy základní životní potřeby O stavy postižení vedou k různému stupni narušení sociální situace klienta, a to jednak postižením jeho pracovní schopnosti, jednak větším nebo menším snížením schopnosti postiženého postarat se sám o sebe. O řešení takových závažných důsledků onemocnění vyžaduje bezprostřední návaznost sociální péče na péči zdravotní.

Zdravotní péče O Je důležité určení správné diagnózy a od ní se odvozující léčba, která může vést k úplnému uzdravení nemocného. O Nemoc ale také může přejít do chronického stádia s určitým funkčním postižením nemocného nebo může dojít k vyléčení, ale s určitým stupněm trvalého postižení tělesného či duševního.

O Ve zdravotnických zařízeních je komplexnost služeb zajišťována sociálními pracovnicemi, sociálními sestrami, jejichž náplní práce je poradenství a zajišťování soc. péče. Obvykle zařizují: O přemístění indikovaných nemocných ze zdravotnického zařízení do péče zařízení následné péče (LDN, Domovy pro seniory atd. ); O zajišťují potřebnou péči o pacienta v domácím prostředí; O finanční zajištění (soc. a nemoc. dávky); O pomoc při zajišťování vhodného bydlení a event. vhodné práce; O psychoterapeutická pomoc postiženým a angažování příbuzných k aktivní spolupráci. Postižený (pokud se nemůže obejít bez pomoci jiné osoby) může být propuštěn ze zdravotnického zařízení jen po předchozím vyrozumění co bude následovat.

Sociální péče O je stát povinen poskytovat pomoc při pracovním zařazení a začlenění zdravotně postižených do společenského a veřejného života a z toho vyplývající povinnost poskytování poradenské péče v této oblasti. O jde (spíše než o poradny) o vyčleněné pracovníky sociálních odborů obecních úřadů s rozšířenou působností, kteří mají na starosti poskytování různých dávek soc. péče O Ti současně poskytují informace a porady o nárocích občanů se zdravotním postižením

Možnosti následné péče O Zajištění péče v domácím prostředí - rodinnými O O O O příslušníky či s dopomocí, pečovatelské služby (finančně přispívá uživatel; je také provozována charitativními organizacemi, hlavně církevními). Denní stacionáře pro seniory nebo zdravotně postižené občany. Podobné služby jsou poskytovány např. v domovech s pečovatelskou službou či pensionech pro seniory, ale jen v případech nevyžadujících komplexní zdr. péči (pečovatelská služba funguje většinou jen v pracovních dnech). ošetřovatelská lůžka, sociální lůžka (zřízena mimořádně ve zdr. zařízení – např. v Chrudimi v LDN). LDN či rehabilitační ústavy Hospice - při předpokladu zhoršování zdravotního stavu, v Chrudimi hospic Smíření Domovy pro osoby se zdravotním postižením, Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem

Další možnosti pomoci a podpory zdravotně postiženým spoluobčanům

Sociální služby Co zajišťují sociální služby? O Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů.

Sociální služby Jaké jsou formy sociálních služeb? O Sociální poradenství O Sociálně zdravotní služby O Sociální rehabilitace O Osobní asistence O Pečovatelská služba O Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba O Služby rané péče O Podporované bydlení O Odlehčovací služby O Centra denních služeb a stacionáře denní, týdenní O Domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, azylové domy, domovy na půl cesty, chráněné bydlení, kontaktní centra, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, noclehárny, terénní programy a další (více na http: //www. mpsv. cz/cs/9#sspd)

Sociální služby Kdo sociální služby poskytuje? O obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby O nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb O Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče O bližší informace o poskytovatelích sociálních služeb najdete na - http: //portal. mpsv. cz/soc/ssl/poskyt

Příspěvek na péči (Pn. P) O Pn. P je pravidelná opakující se dávka poskytovaná podle zákona o sociálních službách, která je určena na úhradu za potřebnou pomoc poskytovanou registrovanými poskytovateli sociálních služeb nebo osobami blízkými či jinými.

Pn. P Změny v roce 2011 O od 1. 1. 2011 se v souvislosti s přijetím vládních úsporných opatření snižuje výše příspěvku na péči ve stupni I (lehká závislost) u osob starších 18 let, a to z 2 000 Kč na 800 Kč O změna výše Pn. P ve stupni I se netýká osob mladších 18 let a zůstává ve výši 3 000 Kč

Pn. P Pro koho je určen příspěvek na péči? O pro občany, kteří jsou z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby v oblasti péče o vlastní osobu a při soběstačnosti Péčí o vlastní osobu se rozumí: O denní úkony spojené např. se zajištěním či přijímáním stravy, osobní hygienou, oblékáním a pohybem, dodržením léčebného režimu apod. Soběstačností se rozumí: O úkony, které umožňují účastnit se sociálního života (např. úkony spojené s chodem domácnosti, nakupováním, úklidem, přípravou jednoduchého jídla, schopností komunikace, nakládání s penězi apod. ) O příspěvek náleží osobě, o kterou má být pečováno, nikoliv osobě, která péči zajišťuje

Pn. P Kdo o Pn. P rozhoduje a jaké tiskopisy jsou třeba? O o Pn. P rozhodují sociální odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností O žadatel o Pn. P musí vyplnit potřebné formuláře – Žádost o přiznání příspěvku na péči a formulář – Oznámení o poskytovateli pomoci O obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává rozhodnutí na základě vypracovaného zdravotního posudku Lékařskou posudkovou službou ČSSZ, podkladem pro vypracování zdravotního posudku jsou aktuální lékařské zprávy a písemný záznam ze sociálního šetřené (nově od 1. 1. 2011)

Pn. P Jak posuzování ve vztahu k Pn. P probíhá v praxi? O sociální pracovníci obecního úřadu obce s rozšířenou působností provádějí sociální šetření v přirozeném prostředí žadatele o Pn. P O sociální pracovník zkoumá do jaké míry je žadatel o Pn. P soběstačný a schopný samostatného života O zdravotní stav žadatele o Pn. P posuzuje LPS ČSSZ na základě žádosti obce s rozšířenou působností O při posuzování se bere v úvahu nepříznivý zdravotní stav žadatele a jeho funkční dopad na schopnost zvládat úkony péče o vlastní osobu a soběstačnosti O na základě nálezů praktického i odborných lékařů, výsledku sociálního šetření, případně funkčního vyšetření, lékař LPS příslušné OSSZ podklady vyhodnotí a vypracuje zdravotní posudek

Pn. P a jeho výše A) U osob do 18 let věku (v Kč/měsíc) O 3 000 (částka zůstává nezměněna) pro I. stupeň – lehká závislost O 5 000 pro II. stupeň – středně těžká závislost O 9 000 pro III. stupeň – těžká závislost O 12 000 pro IV. stupeň – úplná závislost B) U osob starší 18 let věku (v Kč/měsíc) O 800 (nově od 1. 1. 2011) pro I. stupeň – lehká závislost O 4 000 pro II. stupeň – středně těžká závislost O 8 000 pro III. stupeň – těžká závislost O 12 000 pro IV. stupeň – úplná závislost

Pn. P - Jak je to se stupni závislosti u osob do 18 let věku? O I stupeň – lehká závislost (každodenní pomoc nebo dohled při více než 4 úkonech o vlastní osobu a soběstačnosti) O II. stupeň – středně těžká závislost (každodenní pomoc nebo dohled při více než 10 úkonech) O III. stupeň – těžká závislost (každodenní pomoc nebo dohled při více než 15 úkonech) O IV. stupeň – úplná závislost (každodenní pomoc nebo dohled při více než 20 úkonech)

Pn. P - Jak je to se stupni závislosti u osob starších 18 let věku? O I. stupeň – lehká závislost (každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech o vlastní osobu a soběstačnosti) O II. stupeň – středně těžká závislost (každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech) O III. stupeň – těžká závislost (každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech) O IV. stupeň – úplná závislost (každodenní pomoci nebo dohled při více než 30 úkonech)

Pn. P - Jaké úkony se posuzují při péči o vlastní osobu pro stanovení stupně závislosti? O O O O příprava, podávání a porcování stravy přijímání stravy, dodržování pitného režimu mytí těla, koupání nebo sprchování péče o ústa, vlasy, nehty, holení výkon fyziologické potřeby včetně hygieny vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh sezení, schopnost vydržet stát přemisťování předmětů denní potřeby chůze po rovině chůze po schodech nahoru a dolů výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení oblékání, svlékání, obouvání a zouvání orientace v přirozeném prostředí dodržení léčebného režimu a provedení si jednoduchého ošetření

Pn. P - Jaké úkony se posuzují pro soběstačnost člověka pro účely stanovení stupně závislosti? O komunikace slovní, písemná, neverbální O orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené O O O O prostředí nakládání s penězi nebo jinými cennostmi obstarávání osobních záležitostí uspořádání času, plánování života zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování) vaření, ohřívání jednoduchého jídla mytí nádobí a běžný úklid domácnosti péče o prádlo a přepírání drobného prádla péče o lůžko obsluha běžných domácích spotřebičů manipulace s kohouty a vypínači manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti

Dávky sociální péče Komu jsou dávky poskytovány? O osobám s trvalým pobytem na území ČR, O osobám, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropských společenství (tj. migrujícím pracovníkům členských států EU a jejich rodinným příslušníkům), O občanům členského státu EU a jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou hlášeni na území ČR déle než tři měsíce

Jednorázové p. na opatření zvláštních pomůcek Úplně nebo prakticky nevidomým Na úhradu za užívání garáže P. na úpravu bytu Dávky sociální péče p. na zakoupení motorového vozidla Na celkovou opravu motor. Vozidla Na individuální dopravu Na úhradu za užívání bezbariérového bytu Na zvláštní úpravu, na provoz motor. Vozidla

Dávky sociální péče Kromě uvedených dávek se jedná také o: O mimořádné výhody (TP, ZTP/P) O bezúročné půjčky

Mimořádné výhody zdravotně postiženým O Občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se podle druhu a stupně postižení poskytují mimořádné výhody I. (průkaz TP), II. (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P). O Zdravotní stav občana posuzuje lékař úřadu práce. O posouzení zdravotního stavu žádá úřad nikoli občan.

1. Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP): O nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, O nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

2. Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP): O výhody uvedené v bodu 1, O nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), O sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 75 % sleva v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

3. Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P): O výhody uvedené v bodech 1 a 2, O nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě O u úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce.

Mimořádné výhody zdravotně postiženým O Dále může být držitelům průkazů ZTP a ZTP/P poskytnuta sleva poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytování slevy držitelům průkazu ZTP/P se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci.

Systém pomoci v hmotné nouzi O Upravuje zákon č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. O Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. O Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.

Zákon o pomoci v hmotné nouzi O Vymezuje sedm situací spojených s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. O Napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty.

Osoba v hmotné nouzi O Jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.

V hmotné nouzi není osoba O která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním O O O O přičiněním, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce, která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby (tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc), které se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 měsíce.

Hmotná nouze – veřejná služba O Veřejná služba doplňuje vedle veřejně prospěšných prací, krátkodobého zaměstnání a dobrovolnické služby možnosti zachování pracovních dovedností u osob dlouhodobě setrvávajících ve stavu hmotné nouze. Veřejnou službu může zřizovat obec. Pokud obec veřejnou službu bude organizovat, lze na základě písemné smlouvy mezi obcí a osobou v hmotné nouzi zabezpečovat pomoc v záležitostech, které jsou konány ve prospěch obce a jejích občanů.

Dávky a jejich výplata O Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: O příspěvek na živobytí O doplatek na bydlení O mimořádná okamžitá pomoc O O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady.

Příspěvek na živobytí O Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. O Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. O Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima.

Příspěvek na živobytí O Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny).

Doplatek na bydlení O řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. O Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení. O Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení.

Doplatek na bydlení O Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.

Mimořádná okamžitá pomoc Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví pět takových situací: O Nejsou plněny podmínky hmotné nouze, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). O Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod. ) Dávku lze poskytnout až do výše 15 násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 46 890 Kč.

Mimořádná okamžitá pomoc O Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje. O Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10 násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 31 260 Kč.

Mimořádná okamžitá pomoc O Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4 násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 12 504 Kč.

Řízení o přiznání dávky O Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na pověřených obecních úřadech nebo ho lze nalézt na internetových stránkách http: //portal. mpsv. cz/. O Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních úřadů podle místa trvalého pobytu občana. O V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém a aplikační program.

Systém státní sociální podpory O V případě zdravotního postižení dítěte nebo rodiče se některé dávky státní sociální podpory poskytují za jiných podmínek, po delší dobu nebo ve vyšší částce. Dávkami, které zohledňují zdravotní stav dítěte nebo rodiče, jsou rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna.

Systém sociálního pojištění O Invalidita 1. , 2. nebo 3. stupně – invalidní důchody

Kontrolní otázky O Co je skryto pod obecným pojmem zdravotní politika? O O O Jaké jsou její cíle a prostřednictvím koho jsou realizovány? Jaké jsou hlavní subjekty zdravotní politiky a jakou úlohu ve zdravotní politice má stát? Co je základním kritériem zdravotní politiky? Kdo vykonává státní správu k ochraně veřejného zdraví? Které z faktorů ovlivňují lidské zdraví? Jaké rozlišujeme nejčastější sociálněpolitické problémy veřejného zdraví? Jaký je rozdíl mezi pojmy prevence, terapie, rehabilitace a regenerace a reintegrace?

Kontrolní otázky O Definujte pojem zdraví, nemoc, úraz a O O O O invalidita Která ze zdravotních rizik jsou nejzávažnější? Jaké jsou možné příčiny onemocnění? Rozlište pracovní schopnost a pracovní neschopnost Kterými právními předpisy je řešeno zdravotní pojištění v ČR? Kdo je plátcem zdravotního pojištění? Kdy zdravotní pojištění vzniká a kdy zaniká? Charakterizujte systém zdravotních pojišťoven v ČR

Kontrolní otázky O Jaká je výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění O O O pro všechny plátce? Je účast na českém zdravotním pojištění povinná? Existují skupiny obyvatel, za které zdravotní pojištění hradí stát? Pokud ano, uveďte příklad. Co to znamená, když se řekne hrazená zdravotnická péče, co zahrnuje? Jak vysoký by byl regulační poplatek, pokud byste museli s bolavým zubem na pohotovost? Jak vysoký by byl regulační poplatek, pokud byste museli být hospitalizováni např. se slepým střevem? Jak vysoký by byl regulační poplatek, pokud byste museli zajít s chřipkovým onemocněním ke svému ošetřujícímu lékaři?

Kontrolní otázky O Jak vysoký by byl regulační poplatek, pokud by vám byla O O O O O odebrána krev? Jaké jsou principy důchodového pojištění? Jaké jsou možnosti péče o zdravotně postižené občany? Rozlište zdravotní a sociální péči o zdravotně postižené Charakterizujte systém sociálních služeb Kolik je stupňů příspěvku na péči a v jaké výši je příspěvek na péči vyplácen? Komu je vyplácen příspěvek na péči? Jaké jsou jednotlivé dávky sociální péče? Vysvětlete jaké jsou mimořádné výhody pro osoby se zdravotním postižením Kdo rozhoduje o dávkách pomoci v hmotné nouzi?

Použité zdroje k tématu zdravotní politika O Knausová, I. Vybrané kapitoly ze sociální politiky. Olomouc: UP O O O 2007. ISBN 80 -244 -1021 -4 Krebs, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978 -80 -7357 -276 -1 Krebs, V. a kol. Sociální politika. 5. , přepracované a aktualizované vydání. Praha : Walters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978 -80 -7357 -585 -4 Tomeš, I. a kol. Sociální správa. Praha: Portál, 2009. 304 s. ISBN 978 -80 -7367 -483 -0 Tomeš, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010. 440 s. ISBN 978 -80 -7367 -680 -3 Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb. , v platném znění Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb. , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Další použité zdroje k tématu zdravotní politika O zákon o veřejném zdravotním pojištění - http: //business. center. cz/business/pravo/zakony/vzp/ O zákon o péči o zdraví lidu - http: //www. podnikatel. cz/zakony/zakon-c-20 -1966 -sb-o-peci -o-zdravi-lidu/cele-zneni/ O zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění - http: //business. center. cz/business/pravo/zakony/vzppojistne/cast 1. aspx O http: //socialniporadce. mpsv. cz/cs/150 O aktuality O http: //aktualne. centrum. cz/domaci/politika/clanek. phtml? id= 695043 O http: //www. mpsv. cz/cs/10568