Ekonomie I Fiskln politika Operan program Vzdlvn pro

Ekonomie I Fiskální politika Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ. 1. 07/2. 2. 00/28. 0326

Fiskální politika • Cíl přednášky spočívá v pochopení volby cílů a nástrojů fiskální (rozpočtové) hospodářské politiky státu, jejímž základním nástrojem je státní rozpočet. Jak příjmová, tak i výdajová stránka státního rozpočtu jsou užívány k dosažení cílů stabilizační hospodářské politiky, tj. k ovlivnění úrovně zaměstnanosti a celkové cenové hladiny. Uplatnění fiskální politiky se opírá o historický vývoj a stále platí, že z pohledu jednotlivých ekonomických směrů neexistuje na její uplatňování jednotný názor.

Obsah • úvod – vymezení cílů • fiskální politika, její cíle a nástroje • účinky expanzivní a restriktivní fiskální politiky • deficit státního rozpočtu a státní dluh • závěr – shrnutí, úkoly k samostudiu

Fiskální politika, její cíle a nástroje • součást hospodářské politiky státu, cíle: ovlivňování makroekonomických veličin (HDP, celkové cenové hladiny) • základní nástroj: státní rozpočet – příjmová stránka státního rozpočtu: daně (přímé vs. nepřímé) – výdajová stránka: vládní nákupy statků a služeb (G), transferové platby (TR) • funkce státního rozpočtu: alokační, redistribuční a stabilizační • celkové daně – transfery = čisté daně (Net Taxes = NT) (t. Y + TA) – TR = NT • státní rozpočet může být vyrovnaný, schodkový (deficitní), nebo přebytkový – deficit státního rozpočtu a státní dluh: fiskální nerovnováha 4

V rámci fiskální politiky se rozlišují: diskreční opatření vs. automatické stabilizátory Rozeznáváme dva základní nástroje fiskální politiky: 1. státní nákupy statků a služeb (G) 2. čisté daně (NT) Expanzivní fiskální politika: Restriktivní fiskální politika: G G NT NT 5

Základní vazby fiskální politiky cenová stabilita G = státní nákupy AS, AD NT = čisté daně zaměstnanost Nástroje fiskální politiky ovlivňují, přes působení na agregátní nabídku a agregátní poptávku, reálný produkt (zaměstnanost) a cenovou hladinu.

Multiplikační efekt vládních výdajů a autonomních daní – porovnání (neokeynesiánství) a) multiplikátor vládních výdajů s přítomností daní v třísektorové ekonomice; nechť ΔG > 0, růst G → růst Y αG = 1 1 – mpc(1 – t) mpc = mezní sklon ke spotřebě t = mezní míra zdanění b) multiplikátor autonomních daní (TA) – nezávislých na disponibilním důchodu v třísektorové ekonomice; nechť ΔTA < 0, pokles TA → růst Y αTA = – mpc 1 – mpc(1 – t) αG > αTA ΔY = αG. ΔG ΔY = αTA. ΔTA 7

Účinky expanzivní a restriktivní fiskální politiky • zvýšení (snížení) vládních výdajů – fiskální expanze (restrikce) má vliv na poptávkovou stranu ekonomiky, při zvýšení G se křivka AD posune doprava nahoru, při snížení G se křivka AD posune doleva dolů • změna míry zdanění může mít dopad jak na agregátní poptávku, tak i na agregátní nabídku (u AS časové zpoždění) • snížení daní (trvalé) posune křivku SRAS i LRAS doprava a posune i AD doprava, zvýšení daní způsobí opačný posun křivek, celková cenová hladina se může zvýšit, snížit či zůstat konstantní • úspěšná daňová reforma (snížení daňového zatížení): posun AD doprava a posun SRAS i LRAS doprava, efektem je růst výkonu při stabilní celkové cenové hladině • Lafferova křivka (směr Ekonomie strany nabídky) • + význam nabývají daňové ráje 8

• účinek expanzivní fiskální politiky závisí na volbě nástroje a na tom, kde se nachází výkon ekonomiky (zda pod úrovní Y*, nebo na úrovni Y*) • je třeba rozlišovat efekt fiskální politiky z hlediska krátkodobého a dlouhodobého • „crowding out“ efekt = efekt vytěsnění: pokles soukromých autonomních (hlavně investičních) výdajů vlivem rostoucí úrokové míry • provázanost trhu produkce s ostatními trhy! • + problém konformity cílů hospodářské politiky (fiskální, monetární, důchodové, zahraničně-obchodní a měnové) 9

Expanzivní fiskální politika při úplném využití zdrojů + vytěsňovací efekt P LRAS G SRAS P 3 P 2 P 1 E 3 E 1 Y* E 2 AD 1 AD V dlouhém období úplný vytěsňovací efekt (pohyb z E 1 do E 3). Reálné veličiny se v dlouhém období nezmění, nominální veličiny se zvýší kvůli vyšší cenové hladině. Y 10

Deficit státního rozpočtu a státní dluh – fiskální nerovnováha • cyklický deficit, strukturální deficit, skutečný deficit • rozpočtový deficit a vládní dluh • deficit státního rozpočtu ČR, schválený na daný rok: viz MF ČR, http: //www. mfcr. cz • vládní dluh: viz ČSÚ, http: //www. czso. cz • způsoby krytí rozpočtového deficitu: • vypůjčení na finančních trzích → efekt vytěsňování • monetizace dluhu → nebezpečí inflace • v ČR financování rozpočtového deficitu (viz MF ČR, http: //www. mfcr. cz) • míru zadlužení států v EU měří fiskální Maastrichtská kritéria • podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 % • podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 % 11

Strukturální a cyklický deficit R, E R R = Revenues, příjmy státního rozpočtu, závislé na důchodu Y (důchodové daně) E = Expenditures, vládní výdaje (nezávislé na důchodu) E´ BDs E BDc BD: Budget Deficit BDC = cyklický deficit BDS = strukturální deficit Y 1 Y* Y Při Y 1 a E´se skutečný deficit státního rozpočtu skládá z cyklické a strukturální složky. Při Y* a E´ se skutečný deficit státního rozpočtu skládá jen ze strukturální složky. 12

Literatura Základní: • SAMUELSON, P. A. , NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 18 vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. 848 s. ISBN 978 80 205 0590 -3. • HYNKOVÁ, V. Makroekonomie I – pro bakalářské studium, III. díl. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2010. 75 s. ISBN 978 -80 -7231 -734 -9. Doporučená: • MANKIW, G. N. Principles of Macroeconomics. 4 ed. South-Western: Thomson, 2007. 583 s. ISBN 978 -0 -324 -23695 -8. • SCHILLER, B. R. Makroekonomie dnes. Brno: Computer Press, 2004. 412 s. ISBN 80251 -0169 -X.

Internetové odkazy • Vládní deficit, vládní dluh, státní dluh: Český statistický úřad (ČSÚ): http: //www. czso. cz.

Úkoly pro samostatnou práci Cvičení „Fiskální politika“: 1. S použitím modelu AS/AD graficky znázorněte fiskální restrikci v podobě snížení transferových plateb, fiskální expanzi v podobě snížení nepřímých daní a fiskální restrikci v podobě zvýšení daní z příjmů fyzických osob. U všech grafů vycházejte z předpokladu, že se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu. 2. Na internetových stránkách Ministerstva financí ČR (http: //www. mfcr. cz) vyhledejte Zákon o státním rozpočtu za poslední aktuální rok, zjistěte saldo státního rozpočtu, porovnejte výdaje jednotlivých ministerstev a v případě deficitu zjistěte způsoby jeho financování. 3. Graficky zakreslete situaci ekonomiky, která se nachází v konjunktuře (překračuje potenciální produkt), a část jejího strukturálního deficitu státního rozpočtu je snížena o cyklický rozpočtový přebytek. 4. Co znamená fiskální nerovnováha a jakými způsoby ze strany vlády je možné ji řešit?