Nikdy nevte svm uitelm James D Watson 3

Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson. 3. lékařská fakulta UK Praha Marek Vácha ÚVODNÍ MYŠLENKY HTTP: //WWW. YOUTUBE. COM/WATCH? V=YIZT 79 UKUFQ

Dnešní menu • Přírodní vědy a etika – Přírodní vědy a jejich metodologie • Etika na 3. LF UK: smysl seminářů z etiky • Etika, morálka, mrav: pokusy o definici – Svoboda • Postup při řešení bioetického problému

Gygův prsten • Platón nás ve spise Republika zve k následujícímu myšlenkovému experimentu. • Pastýř Gýgés nachází prsten a přichází na to, že když s ním náhodně otočí, stává se neviditelným. • Majitel prstenu tedy může beztrestně páchat zločiny, neboť má jistotu, že nikdy nebude odhalen. • Pokud bychom vlastnili Gýgův prsten my, nebyli bychom v pokušení učinit cokoli, co bychom si přáli? Co bychom dělali, kdybychom měli absolutní jistotu, že naše činy nikdy nebudou odhaleny?

Existují dva způsoby, jak udržovat pořádek: • použitím vnější síly • použitím sebeovládání Pokud ve společnosti mezi pořádkem a anarchií stojí pouze policie a armáda, pak samotná svoboda je v ohrožení • o svoji svobodu sice stojím, ale strach ze svobody druhých je silnější Tottenham, srpen 2011

• existují dvě cesty, jak vytvořit řád: – použitím síly – použitím sebeovládání každého člověka • pokud je to pouze síla policie, která stojí mezi řádem a pouličními výtržnostmi, pak je samotná svoboda v ohrožení.

• Jakobíni se báli o revoluci a začali „likvidovat“ nepřátele, až si nikdo nebyl jistý životem a všichni toužili po silné ruce (…) • V mírnější podobě to dnes předvádí třeba Lukašenko nebo Putin a jiní zachránci svých národů, jimž lidé, vyděšeni svobodou těch druhých, ještě tleskají. Sokol, J. , (2014) Etika, život, instituce. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad. Praha. str. 60

• právo, zákony = svěrací kazajka, či korzet

• Podle starých Řeků začíná etika ve chvíli, kdy se člověk začne ptát sám sebe, jakým životem by chtěl žít.

Jsouť věci na nebi a na zemi, Horacio, O kterýchž moudrost naše nemá zdání. Hamlet, Jednání 1, Výstup V. PŘÍRODNÍ VĚDY A ETIKA

Přírodní vědy • v rámci našeho předmětu se obvykle pohybujeme v rámci přírodních věd, kde se zabýváme jasně stanovenými fakty: – hladina glukosy v krvi je nastavena na 90 mg/100 ml • insulin snižuje hladinu glukosy v krvi, glukagon zvyšuje – – – fysiologický roztok je 9 g Na. Cl v 1 l vody mezi kosti ruky patří humerus, radius, ulna oxytocin a ADH jsou tvořeny v neurohypofýze 131 buněk C. elegans podléhá při normálním vývoji apoptóze BMI je podíl hmotnosti lomeno druhá mocnina tělesné výšky eukaryotické ribosomy mají podjednotky 60 S a 40 S

Etika • Máme pacientovi sdělovat pravdu o jeho diagnóze, kterou považujeme za terminální? • Kdy, pokud vůbec, je přijatelné přijmout od pacienta dárek? • měla by se legalizovat eutanázie? • Je přijatelné lhát pacientovi, když je to pro jeho vlastní dobro? • byla výstava „Bodies“ eticky neutrální, eticky dobrá nebo eticky zavrženíhodná? • Co mám dělat, pokud můj kolega v práci je evidentně pod vlivem alkoholu nebo návykových látek? • A co když je má práce legislativně přijatelná, ale jeví se mi jako velmi neetická? • co všechno by pacient měl vědět, aby mohl podepsat opravdu informovaný „informovaný souhlas“

Etika • …a co výstava "Bodies"? • Byla tato výstava eticky neutrální? – …nebo dobrá? – …nebo špatná?

…ukazují lidi jako brouky! (jeden z návštěvníků)

• . . . na všechny tyto otázky intuitivně máme nějaký názor. . . • ale obstojí tento názor při bližším zkoumání a jsem s to jej rozumně vyargumentovat?

Jsou ale i složitější otázky… • je věda principiálně schopna vysvětlit vše? • i to, že se někdy chováme naprosto nemorálně? • i to, odkud víme, že nějaké chování je nemorální? • je deprese záležitostí fyzikální a vysvětlitelná pouze fyzikálně? • je člověk nic než shluk buněk? – a pokud ne, tak co to je to něco navíc?

Jsou ale i složitější otázky. . . • Existuje nějaký způsob získávání nových znalostí, který by měl být zakázán? – a existují nějaké vědomosti, které by bylo lépe nevědět? • Existuje nějaký typ výzkumu, který by neměl být financován ze státních peněz? • Existují nějaké znalosti o genetickém vybavení člověka, které by bylo lepší nevědět? • Existuje nějaký typ výzkumu, který je určitým způsobem eticky povinný? • http: //www. youtube. com/watch? v=Hk. W 0 C-Ny. Nt. Q

• je cílem medicíny člověk, který nebude nikdy cítit bolesti, nikdy nezažije utrpení a bude žít věčně?

• měla by být technologie SCNT (touto technologií vznikla Dolly) dovolena k použití na klonování lidí v případě, že neplodný pár nemůže mít dítě přirozenou cestou? • měli by všichni obyvatelé ČR a všichni cizinci, kteří k nám přijedou povinně odevzdat vzorky DNA, aby se usnadnila práce policie při případném kriminálním chování? • (Mepham, B. , (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. 2 nd ed- Oxford University Press, Oxford. p. 3)

Jsou ale i složitější otázky. . . • je možno říct, že – velký užitek v budoucnosti ospravedlní současné praktiky? – případné riziko zneužití v budoucnosti zabrání užití v současnosti?

Kuwait, červenec 2015 "We are in a state of war" • Národní parlament schválil zákon, žádající povinné testování pro všechny residenty. – Návrh přichází po 26. červnu 2015, kdy teroristé odpálili bombu, která zabila nejméně 25 lidí. K akci se přihlásil ISIL. • Neuposlechnutí zákona bude trestáno rokem ve vězení nebo pokutou ve výši 33 000 dolarů. – Plán se bude týká všech 1, 3 miliónu občanů a 2, 9 miliónu residentů z jiných zemí. DNA bude sekvenována a uloženy do databází.

Kuwait, July 2015 "We are in a state of war, "

• O všech vědách, uměních, zručnostech a řemeslech platí, že – chceme-li si je osvojit – je zapotřebí mnohostranného a usilovného učení a cviku. Když však přijde řeč na filosofii, zavládne zvláštní předsudek: I když každý z nás máme oči a ruce, a i když bychom měli dostatek materiálu a potřebných nástrojů, neznamená to ještě, že už umíme šít boty. Ale filosofovat a posuzovat to, o co ve filosofii jde, jakoby uměl každý z nás. Ve svém zdravém selském rozumu k tomu již přece vlastníme tu pravou míru. Jako kdybychom na každé noze nenosili míru svých bot. • (Georg Friedrich Hegel, Fenomenologie ducha, Předmluva, odst. 46)

Jsou ale i složitější otázky. . . • je možno říct, že – velký užitek v budoucnosti ospravedlní současné praktiky? – případné riziko zneužití v budoucnosti zabrání užití v současnosti?

Věda a filosofie • Filosofie – cosi relativního, zpochybnitelného – „každý má svou vlastní filosofii“ – je jen jedna věda, ale mnoho filosofií – filosofie je spjata s osobou filosofa a historickými okolnostmi vzniku – …je tomu ale opravdu tak?

Počátek filosofie • většinou žijeme ve světě jako v dobře zařízeném domě – chodíme do práce a z práce, zakládáme rodiny a vychováváme děti a prožíváme své drobné radosti a drobné starosti zarámované nakupováním a seriály • a někdy nemáme ani čtyři kolíky, abychom si postavili stan (Martin Buber) – autohavárie, války, zhoubný nádor • …zde začíná filosofie

Počátek filosofie • filosofie – vzniká z úžasu – vzniká ze zoufalství (Kierkegaard) – základní otázka filosofie zní: "Proč bych neměl spáchat sebevraždu? " (Albert Camus)

Filosofie • Ontologie = teorie týkající se toho, co jest • Epistemologie = teorie týkající se toho, jak chápeme a organizujeme data • Etika = teorie týkající se toho, jak žít zdařilý život

Úvodní otázky • máme zásady pro své jednání brát z hlasu svědomí? • . . . nebo je nutno je odůvodňovat přísně racionálními argumenty? • . . . nebo stačí jen zachovávat zákony dané státem? • když posuzujeme určité jednání, záleží na úmyslech jednajícího (jeho „dobré vůli“) • . . . nebo na následcích, které má jednání pro všechny, jichž se týká?

Etika je praktická disciplína • jejím primárním úkolem je zjistit, jak správně žít a jaké skutky činit, abych prožil zdařilý život.

• přírodní věda zkoumá co jest • sociologie a etologie člověka zkoumá, jak se člověk chová • etika zkoumá co by mělo být, jak by se člověk měl chovat

• Vznik oboru bioetika přece jen naznačuje, že naše kultura ještě nepostrádá určitou morální sensitivitu. • Neuhaus, R. J. , (1992) The Way They Were, The Way We Are. in Caplan, A. L. , (ed. ) When Medicine Went Mad. Bioethics and The Holocaust. Springer Science. Business Media, LLC. New York. p. 215

2018 ETIKA

• Etika začíná v okamžiku, kdy se člověk ptá sám sebe, jakým životem bych chtěl žít. • Čeho bych měl dosáhnout? • Co by mělo být cílem mého života?

První princip etiky • Nepřejeme si jen odžít život, chceme odžít dobrý život • Nechceme toliko žít, chceme žít dobře • Toto je podle Aristotela startovním bodem etiky. • Devetter, R. J. , (2016) Practical Decision Making in Health Care Ethics. Cases, Concepts, and the Virtue of Prudence. 4 th ed. Georgetown University Press. Washington, DC. p. 25

Etika • = hledání zásad dlouhodobě udržitelného soužití člověka s člověkem a lidstva se světem všeho života. • Kohák, E. , (2004) Svoboda, svědomí, soužití. Kapitoly z mezilidské etiky. Sociologické nakladatelství (SLON). Praha. str. 14

Etika • Termín pochází od Aristotela (384 – 322 př. Kr. ), který v lidské činnosti rozlišuje • činnost teoretickou (poznání) • tvořivou (zhotovování) – tvořivá činnost nemá cíl sama v sobě, ale v tom, co vytváří. Cílem práce je produkt, dům nebo umělecké dílo – vzniká předmět oddělitelný od naší činnosti • praktickou (jednání) – v praktické činnosti je cílem samo jednání: např. pomoc nemocnému je hodnota sama o sobě – "neděláme" nic jiného než činnost samu

Etika • Sócratés: – dobré jednání je otázkou správného poznání – lidé chybují proto, že se mýlí – omyly se dají odstraňovat a dobrý život naučit • Aristotelés – poznání a jednání jsou dvě odlišné věci – pravdivý/nepravdivý patří do poznání, správný/nesprávný nebo lepší/horší patří do etiky • Sokol, J. , (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 11

Etika • ETIKA: Ethos = ethos = místo pastvy zvířat nebo označení pro stáj, rovněž způsob chování zvířat (etologie). Přeneseně: místo bydlení a všechny obyčeje v rámci společného bydlení. Způsob jednání, myšlení. • MORÁLKA: Mos = původně = vůle. zejména vůle určená bohy nebo panovníky; tradiční předpisy a zákony a obyčeje (mores). Především ale označuje vůli člověku uloženou předpisy a zákony či bohy. • MRAV – nrav = to, co se líbí, co je vhodné

Morálka • dva odlišné pojmy • Morálka = existující instituce v dané společnosti – = tzv. konvenční morálka dané společnosti • Morálka = universální ideál založený na rozumu – subjekt etiky

Konvenční morálka • = skupina norem dané společnosti, které jsou obecně přijímány a dodržovány – zahrnuje v sobě jevy studované v antropologii a sociologii – sdílené představy dané společnosti o tom, co je dobré a co zlé – z nich vycházející obecně praktikované zvyky a obyčeje – někdy tyto představy vycházejí z pověr a předsudků • někdy z nich vycházející zvyky podporující krutost a omezující lidskou důstojnost • Deigh, J. (2010) An Introduction to Ethics. Cambridge University Press. Cambridge. p. 8/232

Etika a morálka • Etika je primárně otázkou poznání • Morálka je primárně otázkou konání • morálka se zabývá tím, co si lidé myslí, že je správné a co konají • etika je kritickou reflexí morálky. Etika se snaží morálku podrobit racionální analýze.

Etika • antika a středověk: – jedná se o formaci životního postoje člověka, celého jeho charakteru • pozdější vývoj je silně redukcionistický – teorie norem lidského jednání – dohodnutá konvence o tom, jak by člověk měl jednat

Etika a morálka • Etika se primárně zabývá otázkou poznání • Morality se primárně zabývá otázkou konání – morálka se skládá z norem, příkazů k jednání, např: neopíjej se, nekuř atd. – tím se etika nezabývá, etika jen analyzuje, co je to svědomí, co je to příkaz, zda existuje jediná etika, atd.

• přírodní věda zkoumá co jest • sociologie a etologie člověka zkoumá, jak se člověk chová • etika zkoumá co by mělo být, jak by se člověk měl chovat

It is but sorrow to be wise when wisdom profits not. Tiresias in Sophocles´ Oedipus SVOBODA

Problém svobody • „A obyčejnému člověku vždycky připadalo podivné, že někdo před vyšlapanou cestou a známými cíly dává přednost strmé a úzké stezce vedoucí do neznáma. Proto se také vždycky mělo za to, že pokud takový člověk není šílený, jistě v něm sídlí démon nebo Bůh; neboť ten zázrak, že by to někdo mohl dělat jinak, než jak to lidstvo odedávna dělalo, se dal vysvětlit jen nadáním démonickou silou nebo božským duchem. “ • (Jung, C. G. , (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 60)

• Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. (Exodus 23, 2) • „Myslím, tedy jsem. “ • Mnoho lidí před Descartem by nejspíše řeklo „patřím do komunity, tedy jsem“.

Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti dějiny 20. století jsou dějinami delegace svobody na někoho jiného Hitler: „přebírám veškerou odpovědnost“ sekty extremistické politické strany

Svoboda • svoboda reklamy • svoboda supermarketu – volba politické strany • svoboda hry – společnost je jako zápas ve fotbale. Podporuji svůj tým a snažím se vyhrát. Ovšem chápu, že pravidla jsou důležitější než tým, který podporuji, neboť bez pravidel není hra, a bez hry není ani tým.

• Svoboda není danost v lidské situaci. Podobně, jako ostatní výdobytky lidského ducha - umění, hudba, poezie - potřebuje cvičení, disciplínu, učednictví, určitou pozornou rutinu a pečlivou pozornost k detailu. • Z tohoto důvodu je většina teorií týkající se lidského jednání jednoduše nesprávná, neboť tyto teoprie konstatují, že svobodní buďto jsme, nebo nejsme. – buď máme na výběr nebo je naše chování příčinně determinováno • Svoboda není buď/anebo. Je to proces. • (Sacks, J. , (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jerusalem. p. 70)

• Jistá míra rozvahy a sebeovládání je tedy nutnou podmínkou, abychom mohli ostatním bez obav dopřát aspoň takovou volnost či svobodu, jakou bychom si přáli sami pro sebe. Problémy s nevypočitatelným jednáním těch druhých vysvětlují, proč měla západní tradice takovou hrůzu z "vášní" a proč tolik trvala na jejich ovládání právě tam, kde chtěla rozšířit a obhájit individuální svobody • Sokol, J. , (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 138

Svět příčin a následků • newtonovský svět jako akvárium naplněné věcmi – v trojrozměrném akváriu jsou osy x, y, z, čtvrtým rozměrem je čas – tyto věci má za úkol proměřit věda • svět jako vnitřek obrovského orloje • svět příčin a následků, svět padajících dominových kostek

Příklad z Campbellovy „Biology“: Svět příčin a následků: Necyklický elektronový tok

Necyklický elektronový tok

Svoboda • ovšem svoboda tento svět nějak výrazně narušuje: je možno jednat i jinak! – empiristé: není tomu tak, svoboda de facto neexistuje – podobně genetický determinismus

Aristotelés: všichni lidé hledají dobro, a nikoli způsob, jakým problémy řešili naši předkové. POSTUP PŘI ŘEŠENÍ BIOETICKÉHO PROBLÉMU

Postup při řešení bioetického problému Popis problému na molekulární nebo biologické rovině (co jsou přesně genové terapie, co je přesně eutanázie a jak se provádí, co je to preimplantační diagnostika a kdy a jak se provádí) v lékařské etice je třeba mít hluboké znalosti lékařství, (ale i molekulární biologie, embryologie, sociobiologie, evoluční biologie etc. ) na mnohé etické otázky se již od dob Aristotela hledaly odpovědi a byly opakovaně a do detailu promýšleny – krádež, vražda nevinného, pojem spravedlivé války s jinými otázkami jsme nikdy dříve nebyli konfrontováni a nemůžeme se opřít o „moudrost předků“ – reprodukční klonování, terapeutické klonování, status embrya, neterapeutická genetická vylepšení etc.

Postup při řešení bioetického problému • jak zachází lékaři s důvěrnými daty? • jaká je komunikace mezi lékaři a sestrami? • jakým způsobem je sdělována diagnóza?

Postup při řešení bioetického problému je rysem moderní doby, že některé etické problémy (týkající se např. genových terapií) vyžadují po eticích tak hluboký ponor do problematiky, že se člověku s klasickým filosofickým vzděláním stává problém vzdálený o tom, „co se bude dělat“ pak rozhodují molekulární biologové, jejichž rozhodování mohou ovlivňovat různé střety zájmů Bioetika deskriptivní – popis problematiky podle různých postojů a přístupů (co si myslí různí filosofové, filosofické školy, náboženské systémy) Bioetika normativní – identifikuje základní hodnoty a snaží se nalézt opodstatnění pro pravidla, která je nutno respektovat

Deskriptivní etika • jaké morální principy si přináší pacient ze své země, náboženské komunity? • jaké různé argumenty bychom mohli říct pro, a jaké proti? • technicky vzato není „despkriptivní etika“ žádné etika – průzkumy veřejného mínění a rozmanité argumenty pro a proti ještě nejsou etika

Deskriptivní etika • průzkum minulosti ovšem může být také zavádějící – dříve bývalo například široce přijímáno, že otroctví je akceptovatelné • nebo nám minulost příliš nepomůže – problémy spojené s dialýzou, transplantací orgánů, sekvenováním genomu člověka, genovými terapiemi, neterapeutickými genovými modifikacemi, asistovanou reprodukcí etc. jsou nové a my jsme první generace, která jim čelí

Deskriptivní etika • musí nutně vyústit v normativní, jinak – „se jedná jen o jakýsi popis problémů, preferencí, pocitů a postojů, bez jakéhokoliv hledání rozdílů mezi správným (a tedy dobrým) a nesprávným (a tedy zlým). Mnozí vůbec neuvažují o tom, že by mohla existovat pro všechny společná „mravní pravda“, která by byla pro dobro celého lidstva vrcholně žádoucí. Jde často o mravnost, která toleruje vše a která popírá i právo na život někoho, koho degraduje na nic. “ • (Munzarová, M. , (2005) Zdravotnická etika od A do Z. Praha, Grada Publishing)

Etika je praktická disciplína Etika • Co by člověk měl dělat? Deigh, J. (2010) An Introduction to Ethics. Cambridge University Press. Cambridge. p. 7/232 Empirická psychologie, sociologie, antropologie • primárním cílem je popsat, analyzovat a vysvětlit určité jevy v lidském životě, včetně na cíl zaměřených aktivit jedinců a skupin; a dále popsat regulace sociálního života normami, které utvářejí konvenční morálku komunity.

Deskriptivní etika a Normativní etika • Zatímco deskriptivní etika se pokouší popsat a vysvětlit morální pohledy, které jsou v dané společnosti zastávány • normativní etika se snaží ustanovit morální pravidla, která by zastávána být měla!

Normativní etika • Etika nebyla nikdy nebyla vnímána pouze jako průzkum veřejného mínění, co si lidé myslí, jaké názory zastávají etc. • etika byla vždy vnímána jako normativní – bylo by lépe deskriptivní etiku nazývat „morální psychologie“ nebo „morální antropologie“ etc. • Devettere, R. J. , (2016) Practical Decision making in Health Care Ethics. Cases, Concepts, and the Virtue of Prudence. 4 th ed. Georgetown University Press. Washington, DC. str. 2

Deskriptivní etika • V oblasti lékařské etiky pak průzkumy o tom, co si zdravotní sestry a lékaři myslí např. o tématu odstranění vyživovací trubice spadá spíše do oblasti morální psychologie. – tento výzkum je zcela deskriptivní a empirický

• Průzkumy, co si sestry nebo lékaři myslí o nějakém etickém problému – například o ukončení výživy pacienta – patří spíše do oboru morální psychologie. • Devettere, R. J. , (2016) Practical Decision making in Health Care Ethics. Cases, Concepts, and the Virtue of Prudence. 4 th ed. Georgetown University Press. Washington, DC. str. 3

• Studium filosofie nemá za cíl zjistit, co si lidé myslí, nýbrž poznat, jaká je realita věcí. (Thomas d´Aquin) • Hadjadj, F. , (2002) La Terre Chemin du Ciel. Les Provinciales. Diffusion Cerf. p. 21

• Etika ve své tradiční podobě v sobě měla vždy normativní složku • různé průzkumy, co si lidé myslí, jsou jistě důležité, ale jedná se o práci čistě deskriptivní a empirickou

• Tento bod o normativní složce etiky je důležitý, neboť řada prací publikovaných v odborných časopisech týkající se lékařské etiky uvádí pouze deskriptivní průzkumy o tom, co si lidé myslí, že je dobré nebo špatné, jakožto „etiku“. • Devettere, R. J. , (2016) Practical Decision making in Health Care Ethics. Cases, Concepts, and the Virtue of Prudence. 4 th ed. Georgetown University Press. Washington, DC. str. 4

Postup při řešení bioetického problému – Popis problému, jeho pochopení z pozice lékařství – Bioetika deskriptivní – Bioetika normativní

1. 2. 3. 4. 5. Uvědomit si fakta Kde leží etický konflikt? Zvážit všechny možné názory Zaujmout stanovisko Zvážit nejsilnější argument proti tomuto stanovisku 6. Zvážit odpověď na tento argument • https: //class. coursera. org/amnhgenetics-002/lecture/29

Příspěvek etiky ctností • Pokud využijeme v etice ctností praktický rozum (prudence) jako způsob, kterým budeme hodnotit chování, pak již nikdy nelze říci, že chování je dobré nebo špatné, protože – si to myslím z celého svého srdce – takto jsem byl vychován! – takto to říká civilní nebo náboženská autorita! Devettere, R. J. , (2016) Practical Decision Making in Health Care Ethics. Cases, Concepts, and the Virtue of Prudence. 4 th ed. Georgetown University Press. Washington, DC. str. 49

SMYSL SEMINÁŘŮ Z LÉKAŘSKÉ ETIKY

• na rozdíl od ostatních disciplín má etika neobyčejně vysoké ambice – nejde jen o to něco poznat a vědět –. . . nýbrž dobře a lépe jednat a dobrým se stávat • Sokol, J. , (2014) Etika, život, instituce. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad. Praha. str. 11

Smysl seminářů z lékařské etiky • seznámení se s biologickou podstatou řešených problémů • seznámení se s názory různých názorových škol a proudů na daný problém • shrnutí argumentů „pro a proti“ • snaha o normativní etiku zajištěnou argumenty… • …za vědomí, že jiní inteligentní lidé na věc pohlížejí odlišně

Smysl seminářů z lékařské etiky semináře mají smysl pouze v případě, kdy se na úvod shodneme, že existuje správné jednání a špatné jednání, (že tedy existuje pravda a lež), a že nejsou pouze jednotlivé názory se stejnou hodnotou (=nonkognitivismus, etický relativismus)… Je rozdíl, zda relativizuji svůj absolutní nárok na držení pravdy, nebo pravdu samotnou … a že tedy k správnějšímu jednání lze dojít = na cestu má smysl se vydat pouze tehdy, pokud se shodneme, že existuje cíl

Smysl seminářů z lékařské etiky • etika je součást filosofie, je to disciplína, která je nejméně od dob Aristotela nepřetržitě reflektována a promýšlena • nelze dost dobře říci, že – – – „etika je slušnost“ či že „každý intuitivně víme, co je etické jednání“ „já učím etiku v rámci fyziologie“ (prof. z jiné než 3. LF UK) „etika je když pustím starou paní v tramvaji sednout“ „etiku již buď student má z domova, nebo ji nemá z domova – co s tím zmůže pár přednášek? “ (prof. z jiné než 3. LF UK)

Již máme étos své výchovy. . . je asi marná snaha se pokoušet plavat proti proudu: naši studenti přichází na fakulty již vybaveni étosem své výchovy a je iluzorní se domnívat, že kurs etiky z nich udělá etické bytosti etické postoje si studenti získávají ze zdrojů jako je rodina škola náboženská komunita přátelé v nejširším slova smyslu celá společnost v tomto kontextu je iluzorní se domnívat, že semináře z etiky něco změní

Smysl seminářů z lékařské etiky pozice vyučujícího na rozdíl od biologické medicíny, vyučující není nutně „ten, který ví, který učí „ty, kteří neví“ a který bude znalosti kontrolovat v kolokviu vyučující není „opinion-maker“… …spíš klade otázky, snad má být spíše katalyzátor nesnaží se přesvědčit posluchače o svých názorech na rozdíl od vyučujících přírodovědných předmětů není v „God-like position“ jeho úkolem je na úvod shrnout, co se o problému ví a pak se pokusit moderovat diskusi

Smysl seminářů z lékařské etiky pozice studenta • semináře mají smysl pouze v případě, kdy student vstoupí do diskuse s vědomím, že možná v průběhu semináře modifikuje své názory – a to i v případě, že je již považuje za dříve promyšlené a nezpochybnitelné • v našich životních projektech jsme již přijali určité morální postoje, které měníme jen neradi a s námahou • občas jsme o něčem intuitivně „přesvědčeni“ a zpětně se snažíme náš postoj obestavět argumenty

Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie • na rozdíl od přírodních věd je zde „skandál filosofie“ – ve vědě jsme dnes rozhodně dál než Aristotelés a budujeme pyramidu poznání • VIZ ale Thomas Kuhn – jsme ale dnes dál ve filosofii než Aristotelés? – například literatura nikam nesměřuje – filosofie je možná někde mezi literaturou a science

Problémy s definicemi • Jak přesně definovat slova jako – svědomí, důstojnost, svoboda, láska, štěstí, duše? • V přírodních vědách víme dobře, co je to aminokyselina, peptidová vazba, sekundární struktura proteinu, C-konec a N-konec a podobně.

Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie • redukcionismus • pojmy jsou pro přírodovědce často těžko definovatelné – přírodní vědy jsou empirické – tematicky redukované – metodologicky abstraktní

Věda a filosofie • Věda: princip ověřitelnosti – vědecký poznatek: objevení něčeho, co zde bylo již odedávna – předmětem jsou objektivní fakta, o jejichž existenci se lze empiricky přesvědčit – vědecký poznatek nezávisí na konkrétní době, okolnostech objevu, osobnosti badatele etc. – „je vědecky dokázáno“ = nutná a bezpodmínečná pravdivost dokázaného tvrzení

Věda a filosofie • Filosofie – cosi relativního, zpochybnitelného – „každý má svou vlastní filosofii“ – je jen jedna věda, ale mnoho filosofií – filosofie je spjata s osobou filosofa a historickými okolnostmi vzniku – …je tomu ale opravdu tak?

Počátek filosofie • většinou žijeme ve světě jako v dobře zařízeném domě – chodíme do práce a z práce, zakládáme rodiny a vychováváme děti a prožíváme své drobné radosti a drobné starosti zarámované nakupováním a seriály • a někdy nemáme ani čtyři kolíky, abychom si postavili stan (Martin Buber) – autohavárie, války, zhoubný nádor • …zde začíná filosofie

Počátek filosofie • filosofie – vzniká z úžasu – vzniká ze zoufalství (Kierkegaard) – základní otázkou etiky je: „Existuje nějaký důvod, proč bych neměl spáchat sebevraždu? “ (Albert Camus) • Etika je na západě promýšlena posledních 2500 let…

What is the difference between a postmodernist and a member of the Mafia? The Mafia makes you an offer you can´t refuse. A posmodernist makes you an offer you can´t understand.