Fonetika a fonologie eskho jazyka Marek Lollok Literatura
![Fonetika a fonologie českého jazyka Marek Lollok Fonetika a fonologie českého jazyka Marek Lollok](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-1.jpg)
![Literatura -Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2005. -GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2. Literatura -Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2005. -GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2.](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-2.jpg)
![Fonetika a fonologie - jazykovědné disciplíny, které z různých aspektů studují zvukovou realizaci lidské Fonetika a fonologie - jazykovědné disciplíny, které z různých aspektů studují zvukovou realizaci lidské](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-3.jpg)
![Fonetika - zkoumá zvukový signál lidské řeči - zabývá se materiální stránkou zvukových výrazových Fonetika - zkoumá zvukový signál lidské řeči - zabývá se materiální stránkou zvukových výrazových](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-4.jpg)
![Fonologie - sleduje zvukové jednotky a složky zvukového signálu, které jsou vdaném jazyce významotvorné; Fonologie - sleduje zvukové jednotky a složky zvukového signálu, které jsou vdaném jazyce významotvorné;](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-5.jpg)
![Artikulace (článkování) - koordinovaná činnost mluvních orgánů, při níž vzniká mluvená řeč - skládá Artikulace (článkování) - koordinovaná činnost mluvních orgánů, při níž vzniká mluvená řeč - skládá](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-6.jpg)
![Foném - minimální zvukový prvek, schopný rozlišovat samostatné jednotky významové (slova, tvary slov) - Foném - minimální zvukový prvek, schopný rozlišovat samostatné jednotky významové (slova, tvary slov) -](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-7.jpg)
![Fonetická transkripce (přepis) - záznam zvukové podoby řeči pomocí značek - mezi zvukovým segmentem Fonetická transkripce (přepis) - záznam zvukové podoby řeči pomocí značek - mezi zvukovým segmentem](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-8.jpg)
![Zjednodušená fonetická transkripce (pro ČJ) - základem je česká abeceda - alfabetická a syntetická Zjednodušená fonetická transkripce (pro ČJ) - základem je česká abeceda - alfabetická a syntetická](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-9.jpg)
![Fonetická transkripce x pravopis - - fonetická transkripce ruší pravopisnou konvenci a odráží přesné Fonetická transkripce x pravopis - - fonetická transkripce ruší pravopisnou konvenci a odráží přesné](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-10.jpg)
![Ad Asimilace (x disimilace) - sblížení výslovnosti hlásek za účelem usnadnění výslovnosti hláskové skupiny Ad Asimilace (x disimilace) - sblížení výslovnosti hlásek za účelem usnadnění výslovnosti hláskové skupiny](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-11.jpg)
![Ad Znělost x neznělost - párové souhlásky znělé: b, d, ď, g, v, z, Ad Znělost x neznělost - párové souhlásky znělé: b, d, ď, g, v, z,](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-12.jpg)
![Fonologická transkripce (přepis) - záznam jen těch složek zvukové realizace jazyka, které mají fonologickou Fonologická transkripce (přepis) - záznam jen těch složek zvukové realizace jazyka, které mají fonologickou](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-13.jpg)
![Čeština - mluvená x psaná mluvená čeština – není homogenní psaná čeština – tendence Čeština - mluvená x psaná mluvená čeština – není homogenní psaná čeština – tendence](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-14.jpg)
![Funkce pravopisu - zaznamenávací → pisatel - vybavovací → čtenář - slabičný princip čtení Funkce pravopisu - zaznamenávací → pisatel - vybavovací → čtenář - slabičný princip čtení](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-15.jpg)
![Ortoepie - pravidla (norma) spisovné výslovnosti - v užším slova smyslu nauka o užívání Ortoepie - pravidla (norma) spisovné výslovnosti - v užším slova smyslu nauka o užívání](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-16.jpg)
![Ortoepie - nauka o spisovném užívání správně tvořených hlásek (pravidla, norma spisovné výslovnosti) - Ortoepie - nauka o spisovném užívání správně tvořených hlásek (pravidla, norma spisovné výslovnosti) -](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-17.jpg)
![Ortofonie - nauka o správném tvoření jednotlivých hlásek, včetně spojování hlásek v proudu řeči Ortofonie - nauka o správném tvoření jednotlivých hlásek, včetně spojování hlásek v proudu řeči](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-18.jpg)
![Snahy o kultivování spisovné výslovnosti - starší úvahy o správné výslovnosti (Hus, Blahoslav, Komenský Snahy o kultivování spisovné výslovnosti - starší úvahy o správné výslovnosti (Hus, Blahoslav, Komenský](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-19.jpg)
![- 1942 – založena Ortoepická komise, později přechází pod Československou akademii věd jako komise - 1942 – založena Ortoepická komise, později přechází pod Československou akademii věd jako komise](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-20.jpg)
![Kodifikace současné spisovné výslovnosti - výslovnostní norma je diferencovaná; tři výslovnostní styly: 1. základní Kodifikace současné spisovné výslovnosti - výslovnostní norma je diferencovaná; tři výslovnostní styly: 1. základní](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-21.jpg)
![Organogenetická (artikulační) fonetika Organogenetická fonetika se zabývá mechanismem tvorby zvuků a jejich skupin (má Organogenetická (artikulační) fonetika Organogenetická fonetika se zabývá mechanismem tvorby zvuků a jejich skupin (má](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-22.jpg)
![Dechové (respirační) ústrojí - obecně: řeč se převážně tvoří při exspiraci (výdechu), v některých Dechové (respirační) ústrojí - obecně: řeč se převážně tvoří při exspiraci (výdechu), v některých](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-23.jpg)
![Hlasové (fonační) ústrojí - základem hlasového ústrojí jsou hlasivky umístěné v hrtanu mezi hlasovými Hlasové (fonační) ústrojí - základem hlasového ústrojí jsou hlasivky umístěné v hrtanu mezi hlasovými](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-24.jpg)
![Kvalita a vlastnosti hlasu závisí na několika faktorech - výška hlasu – závisí na Kvalita a vlastnosti hlasu závisí na několika faktorech - výška hlasu – závisí na](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-25.jpg)
![Ústrojí modifikující - artikulace v užším smyslu - je uloženo nad hrtanem, přičemž rozlišujeme Ústrojí modifikující - artikulace v užším smyslu - je uloženo nad hrtanem, přičemž rozlišujeme](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-26.jpg)
![Artikulační orgány A) AKTIVNÍ - rty (labia) - dolní čelist (mandibula) - měkké patro Artikulační orgány A) AKTIVNÍ - rty (labia) - dolní čelist (mandibula) - měkké patro](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-27.jpg)
![](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-28.jpg)
![Artikulační báze - specifický způsob koordinace artikulační práce (každý jazyk má své příznačné prvky); Artikulační báze - specifický způsob koordinace artikulační práce (každý jazyk má své příznačné prvky);](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-29.jpg)
![Pro artikulační bázi češtiny je charakteristická: - menší činnost rtů soustředění artikulace k alveolám Pro artikulační bázi češtiny je charakteristická: - menší činnost rtů soustředění artikulace k alveolám](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-30.jpg)
![Základní typy artikulace 1) artikulace vokalická – vokály se tvoří při otevřené štěrbině (glottidě) Základní typy artikulace 1) artikulace vokalická – vokály se tvoří při otevřené štěrbině (glottidě)](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-31.jpg)
![Akustický signál řeči - samohlásky → základem je tón (periodické zvuky) - souhlásky → Akustický signál řeči - samohlásky → základem je tón (periodické zvuky) - souhlásky →](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-32.jpg)
![Vady výslovnosti (dyslálie) - sigmatismus – nesprávná výslovnost sykavek - rotacismus – nesprávná realizace Vady výslovnosti (dyslálie) - sigmatismus – nesprávná výslovnost sykavek - rotacismus – nesprávná realizace](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-33.jpg)
- Slides: 33
![Fonetika a fonologie českého jazyka Marek Lollok Fonetika a fonologie českého jazyka Marek Lollok](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-1.jpg)
Fonetika a fonologie českého jazyka Marek Lollok
![Literatura Pravidla českého pravopisu Praha Academia 2005 GREPL Miroslav Příruční mluvnice češtiny Vyd 2 Literatura -Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2005. -GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2.](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-2.jpg)
Literatura -Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2005. -GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2. , opr. Praha: Lidové noviny, 2003 -ČECHOVÁ, Marie. Čeština – řeč a jazyk. Praha: ISV nakladatelství, 1996 ONDRÁŠKOVÁ, Karla. Úvod do jazykové kultury a fonetika češtiny. Praktikum. Brno: MSD spol. s. r. o. 2012 1. vyd. Brno Tišnov: Masarykova univerzita - SURSUM Tišnov, 2004 PALKOVÁ, Zdena. Fonetika a fonologie češtiny : s obecným úvodem do problematiky oboru. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1994
![Fonetika a fonologie jazykovědné disciplíny které z různých aspektů studují zvukovou realizaci lidské Fonetika a fonologie - jazykovědné disciplíny, které z různých aspektů studují zvukovou realizaci lidské](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-3.jpg)
Fonetika a fonologie - jazykovědné disciplíny, které z různých aspektů studují zvukovou realizaci lidské řeči tvořenou za pomoci mluvních orgánů zatímco fonetika se přednostně zaměřuje na zkoumání zvukových prvků jazyka z hlediska jejich objektivních (artikulačních, akustických apod. ) vlastností, pro fonologii jsou relevantní jen ty vlastnosti zvukových prvků, které mají v daném jazyce určitou komunikativní funkci
![Fonetika zkoumá zvukový signál lidské řeči zabývá se materiální stránkou zvukových výrazových Fonetika - zkoumá zvukový signál lidské řeči - zabývá se materiální stránkou zvukových výrazových](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-4.jpg)
Fonetika - zkoumá zvukový signál lidské řeči - zabývá se materiální stránkou zvukových výrazových prostředků jazyka - studuje činnost mluvních orgánů při řeči, charakter výsledného zvuku a jeho sluchové hodnocení - (oblast parole) Fonetika zkoumá jazyk z hlediska: 1. fyziologicko-artikulačního (z hlediska mluvčího) 2. akustického (z hlediska posluchače) 3. funkčního (z hlediska rozlišování významu)
![Fonologie sleduje zvukové jednotky a složky zvukového signálu které jsou vdaném jazyce významotvorné Fonologie - sleduje zvukové jednotky a složky zvukového signálu, které jsou vdaném jazyce významotvorné;](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-5.jpg)
Fonologie - sleduje zvukové jednotky a složky zvukového signálu, které jsou vdaném jazyce významotvorné; tj. jsou schopny rozlišovat slova a slovní tvary, ale i výpovědi s různou komunikační funkcí - popisuje zvukovou stránku jazyka z hlediska její struktury - (oblast langue) - např. pere x bere; car x cár; změna intonace
![Artikulace článkování koordinovaná činnost mluvních orgánů při níž vzniká mluvená řeč skládá Artikulace (článkování) - koordinovaná činnost mluvních orgánů, při níž vzniká mluvená řeč - skládá](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-6.jpg)
Artikulace (článkování) - koordinovaná činnost mluvních orgánů, při níž vzniká mluvená řeč - skládá se z hlásek Hláska (fón) - základní jednotka zvukového plánu lidské řeči; nejmenší rozpoznatelní jednotka (konkrétní zvuk jazyka) - samohlásky („volnost“; tón); souhlásky („překážka“; šum) - reálná reprezentace fonému
![Foném minimální zvukový prvek schopný rozlišovat samostatné jednotky významové slova tvary slov Foném - minimální zvukový prvek, schopný rozlišovat samostatné jednotky významové (slova, tvary slov) -](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-7.jpg)
Foném - minimální zvukový prvek, schopný rozlišovat samostatné jednotky významové (slova, tvary slov) - jednotka abstraktní, je prvkem systému, nikoli mluvení Grafém - grafické značky využívané v psané podobě jazyka
![Fonetická transkripce přepis záznam zvukové podoby řeči pomocí značek mezi zvukovým segmentem Fonetická transkripce (přepis) - záznam zvukové podoby řeči pomocí značek - mezi zvukovým segmentem](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-8.jpg)
Fonetická transkripce (přepis) - záznam zvukové podoby řeči pomocí značek - mezi zvukovým segmentem (hláskou) a grafickou značkou je jednoznačný vztah - systém mezinárodní fonetické transkripce (IPA) - žabka x [žapka] - zásady viz handout
![Zjednodušená fonetická transkripce pro ČJ základem je česká abeceda alfabetická a syntetická Zjednodušená fonetická transkripce (pro ČJ) - základem je česká abeceda - alfabetická a syntetická](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-9.jpg)
Zjednodušená fonetická transkripce (pro ČJ) - základem je česká abeceda - alfabetická a syntetická - poměr 1: 1 (jednomu znaku odpovídá jedna hláska a jedné hlásce jeden znak) - česká transkripce uchovává v podstatě diakritický princip českého pravopisu; jen výjimečně zavádí česká transkripce znaky, které nejsou v inventáři českých grafémů běžné
![Fonetická transkripce x pravopis fonetická transkripce ruší pravopisnou konvenci a odráží přesné Fonetická transkripce x pravopis - - fonetická transkripce ruší pravopisnou konvenci a odráží přesné](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-10.jpg)
Fonetická transkripce x pravopis - - fonetická transkripce ruší pravopisnou konvenci a odráží přesné znění řeči pravopis na rozdíl od fonetické transkripce reflektuje i jiné složky než zvukovou (princip fonologický, principy etymologický, princip historický…) [spjef] x zpěv
![Ad Asimilace x disimilace sblížení výslovnosti hlásek za účelem usnadnění výslovnosti hláskové skupiny Ad Asimilace (x disimilace) - sblížení výslovnosti hlásek za účelem usnadnění výslovnosti hláskové skupiny](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-11.jpg)
Ad Asimilace (x disimilace) - sblížení výslovnosti hlásek za účelem usnadnění výslovnosti hláskové skupiny - asimilace znělosti se týká párových souhlásek s výjimkou v – to sice asimilaci podléhá (např. [stáfka] x nesp. [tfúj], ale samo ji nevyvolává (proto [sval] x [zval]; asimilaci nepodléhají hlásky jedinečné ([zmňena] x [smňena]; brát [brát]) - A) progresivní (postupná) - B) regresivní (zpětná)
![Ad Znělost x neznělost párové souhlásky znělé b d ď g v z Ad Znělost x neznělost - párové souhlásky znělé: b, d, ď, g, v, z,](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-12.jpg)
Ad Znělost x neznělost - párové souhlásky znělé: b, d, ď, g, v, z, ž, h, Ȝ, ǯ - párové souhlásky neznělé: p, t, ť, k, f, s, š, ch, c, č - setkají-li se párové souhlásky znělé a neznělé, dochází ke spodobě (asimilaci) znělosti, tj. jedna (obvykle přecházející) se přizpůsobí souhlásce druhé (obvykle následující): prosba [prozba] - !!! ke spodobě znělosti dochází jako k jediné změně i na hranici slov: plot zahrady [plod zahradi] - pokud se setkají více něž 2 souhlásky, znělost celé skupiny se připodobňuje souhlásce poslední: dát sbohem [dád zbohem]; - na konci slova a před pauzou mění na neznělou dub [dup] - nepárové (jedinečné) souhlásky m, n, ň, l, j, r se nepřipodobňují souhlásce sousedící ani nezpůsobují změnu: k jaru [k jaru]
![Fonologická transkripce přepis záznam jen těch složek zvukové realizace jazyka které mají fonologickou Fonologická transkripce (přepis) - záznam jen těch složek zvukové realizace jazyka, které mají fonologickou](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-13.jpg)
Fonologická transkripce (přepis) - záznam jen těch složek zvukové realizace jazyka, které mají fonologickou (rozlišující) funkci
![Čeština mluvená x psaná mluvená čeština není homogenní psaná čeština tendence Čeština - mluvená x psaná mluvená čeština – není homogenní psaná čeština – tendence](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-14.jpg)
Čeština - mluvená x psaná mluvená čeština – není homogenní psaná čeština – tendence k ustalování; kodifikace; spisovnost obě podoby mají kromě společného jádra své vlastní prostředky pro dosažení komunikačního cíle psaný i mluvený jazyk má svou normu, svá závazná pravidla
![Funkce pravopisu zaznamenávací pisatel vybavovací čtenář slabičný princip čtení Funkce pravopisu - zaznamenávací → pisatel - vybavovací → čtenář - slabičný princip čtení](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-15.jpg)
Funkce pravopisu - zaznamenávací → pisatel - vybavovací → čtenář - slabičný princip čtení – význam jsme schopni vnímat po jednotlivých slabikách, nikoli po hláskách
![Ortoepie pravidla norma spisovné výslovnosti v užším slova smyslu nauka o užívání Ortoepie - pravidla (norma) spisovné výslovnosti - v užším slova smyslu nauka o užívání](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-16.jpg)
Ortoepie - pravidla (norma) spisovné výslovnosti - v užším slova smyslu nauka o užívání hlásek v souvislé řeči a o její modulaci - srozumitelnost + kultivovanost promluvy → součást jazykové kultury - pozn. : ortoepie se vztahuje výlučně k zvukové podobě jazyka užívaného ve veřejných projevech (spisovného jazyka), nikoli k soukromé komunikaci
![Ortoepie nauka o spisovném užívání správně tvořených hlásek pravidla norma spisovné výslovnosti Ortoepie - nauka o spisovném užívání správně tvořených hlásek (pravidla, norma spisovné výslovnosti) -](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-17.jpg)
Ortoepie - nauka o spisovném užívání správně tvořených hlásek (pravidla, norma spisovné výslovnosti) - norma existuje přímo v jazyce, jedná se o soubor objektivně existujících pravidel, která uživatelé daného jazyka pociťují jako závazná. - pravidla normativní výslovnosti se vztahují jak na výslovnost jednotlivých hlásek, hláskových spojení a na normativní přizvukování, tak na členění souvislé řeči: na frázování (logické a rytmické členění věty), větný (logický) přízvuk a intonaci vět a větných úseků. - kultivovaná výslovnost (řec. orthos – správný, epein – mluvit)
![Ortofonie nauka o správném tvoření jednotlivých hlásek včetně spojování hlásek v proudu řeči Ortofonie - nauka o správném tvoření jednotlivých hlásek, včetně spojování hlásek v proudu řeči](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-18.jpg)
Ortofonie - nauka o správném tvoření jednotlivých hlásek, včetně spojování hlásek v proudu řeči a její modulace - je součástí ortoepie
![Snahy o kultivování spisovné výslovnosti starší úvahy o správné výslovnosti Hus Blahoslav Komenský Snahy o kultivování spisovné výslovnosti - starší úvahy o správné výslovnosti (Hus, Blahoslav, Komenský](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-19.jpg)
Snahy o kultivování spisovné výslovnosti - starší úvahy o správné výslovnosti (Hus, Blahoslav, Komenský – Umění kazatelské, Dobrovský, Kollár – Myšlénky o libozvučnosti řeči vůbec, obzvláště českoslovanské, Durdík) - Miloš Weingart – Zvuková kultura českého jazyka; František Trávníček – Správná česká výslovnost (1935) - PLK: sborník Spisovná čeština a jazyková kultura (1932) - časopisy Slovo a slovesnost, Naše řeč
![1942 založena Ortoepická komise později přechází pod Československou akademii věd jako komise - 1942 – založena Ortoepická komise, později přechází pod Československou akademii věd jako komise](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-20.jpg)
- 1942 – založena Ortoepická komise, později přechází pod Československou akademii věd jako komise při Ústavu pro jazyk český - Výslovnost spisovné češtiny I (1955, 1967; B. Hála) – výslovnost slov českých - Výslovnost spisovné češtiny II (1978; M. Romportl) – výslovnost slov přejatých Za základ výslovnostní normy zde byla vzata „skutečně existující, přirozená a na konvenci založená výslovnost, která jako nedílná součást spisovného jazyka plní jeho celonárodní funkci; je to výslovnost všech uživatelů spisovného jazyka po celém jazykovém území, snažících se o spisovný projev kultivovaný po všech stránkách, z hlediska výslovnosti tedy prostý zvláštností nářečních, místních a individuálních. “; zahrnuje tedy zejména projevy neutrální, oficiální a polooficiální - Jiřina Hůrková: Česká výslovnostní norma (1995) - M. Krobotová: Spisovná výslovnost a kultura mluveného projevu (2000)
![Kodifikace současné spisovné výslovnosti výslovnostní norma je diferencovaná tři výslovnostní styly 1 základní Kodifikace současné spisovné výslovnosti - výslovnostní norma je diferencovaná; tři výslovnostní styly: 1. základní](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-21.jpg)
Kodifikace současné spisovné výslovnosti - výslovnostní norma je diferencovaná; tři výslovnostní styly: 1. základní (neutrální) 2. vyšší (vybraná) – explicitní 3. nižší (zběžná) – implicitní + styly nespisovné: 1. výslovnost nářeční 2. výslovnost nedbalá + tzv. jevištní řeč
![Organogenetická artikulační fonetika Organogenetická fonetika se zabývá mechanismem tvorby zvuků a jejich skupin má Organogenetická (artikulační) fonetika Organogenetická fonetika se zabývá mechanismem tvorby zvuků a jejich skupin (má](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-22.jpg)
Organogenetická (artikulační) fonetika Organogenetická fonetika se zabývá mechanismem tvorby zvuků a jejich skupin (má blízko k fyziologii); tj. zabývá se procesem tvoření řeči, který má 3 základní složky: - respirace (dechová složka) - fonace (hlasová složka) - artikulace (hláskování)
![Dechové respirační ústrojí obecně řeč se převážně tvoří při exspiraci výdechu v některých Dechové (respirační) ústrojí - obecně: řeč se převážně tvoří při exspiraci (výdechu), v některých](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-23.jpg)
Dechové (respirační) ústrojí - obecně: řeč se převážně tvoří při exspiraci (výdechu), v některých jiných jazycích se můžeme setkat s tvořením řeči inspirací (vdechem) dýchání je automatická, reflexivní činnost; při produkci řeči dochází k dýchání uvědomělému při klidovém dýchání se délka fáze vdechové a výdechové příliš neliší (asi 2: 3) při mluvení se trvání výdechové fáze značně prodlouží (asi 1: 7 až 1: 13) fyziologické pauzy se umísťují na místa (i významově) vhodná z hlediska výstavby větných úseků
![Hlasové fonační ústrojí základem hlasového ústrojí jsou hlasivky umístěné v hrtanu mezi hlasovými Hlasové (fonační) ústrojí - základem hlasového ústrojí jsou hlasivky umístěné v hrtanu mezi hlasovými](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-24.jpg)
Hlasové (fonační) ústrojí - základem hlasového ústrojí jsou hlasivky umístěné v hrtanu mezi hlasovými chrupavkami se vytváří hlasivková štěrbina (glottis); kmitáním hlasivek vzniká hlas
![Kvalita a vlastnosti hlasu závisí na několika faktorech výška hlasu závisí na Kvalita a vlastnosti hlasu závisí na několika faktorech - výška hlasu – závisí na](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-25.jpg)
Kvalita a vlastnosti hlasu závisí na několika faktorech - výška hlasu – závisí na frekvenci kmitání hlasivek; sama o sobě není významotvorná, avšak střídání výšky hlasu je základem intonace síla hlasu – závisí na rozšíření hlasivkové štěrbiny; je důležitá pro přízvuk, zdůrazňování jednotlivých slov a slabik barva hlasu – vzniká průchodem nadhrtanovými prostorami a třením o některé další orgány; barva je charakteristická a individuální pro každého jedince
![Ústrojí modifikující artikulace v užším smyslu je uloženo nad hrtanem přičemž rozlišujeme Ústrojí modifikující - artikulace v užším smyslu - je uloženo nad hrtanem, přičemž rozlišujeme](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-26.jpg)
Ústrojí modifikující - artikulace v užším smyslu - je uloženo nad hrtanem, přičemž rozlišujeme tři základní dutiny (tzv. rezonátory): - a) dutina hrdelní (laryngální) - b) dutina ústní (orální) - c) dutina nosní (nazální)
![Artikulační orgány A AKTIVNÍ rty labia dolní čelist mandibula měkké patro Artikulační orgány A) AKTIVNÍ - rty (labia) - dolní čelist (mandibula) - měkké patro](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-27.jpg)
Artikulační orgány A) AKTIVNÍ - rty (labia) - dolní čelist (mandibula) - měkké patro (velum) - jazyk (lingua) - hlasivky (glottály) B) PASIVNÍ - rty (labia) - zuby (dentes) - dásně (alveoly) - tvrdé patro (palatum) - měkké patro (velum) - hrtan (larynx)
![](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-28.jpg)
![Artikulační báze specifický způsob koordinace artikulační práce každý jazyk má své příznačné prvky Artikulační báze - specifický způsob koordinace artikulační práce (každý jazyk má své příznačné prvky);](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-29.jpg)
Artikulační báze - specifický způsob koordinace artikulační práce (každý jazyk má své příznačné prvky); zahrnuje: - základní artikulaci hlásek, tj. místo a způsob jejich tvoření - doplňkovou artikulaci - způsob výslovnosti přechodu mezi hláskami - intonaci
![Pro artikulační bázi češtiny je charakteristická menší činnost rtů soustředění artikulace k alveolám Pro artikulační bázi češtiny je charakteristická: - menší činnost rtů soustředění artikulace k alveolám](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-30.jpg)
Pro artikulační bázi češtiny je charakteristická: - menší činnost rtů soustředění artikulace k alveolám (dásním) charakteristické hlásky ř a znělé h kratší sestupné takty (přízvuk na první slabice, při více slabikách také uplatnění vedlejšího přízvuku) - méně spojitá výslovnost mezi slovy
![Základní typy artikulace 1 artikulace vokalická vokály se tvoří při otevřené štěrbině glottidě Základní typy artikulace 1) artikulace vokalická – vokály se tvoří při otevřené štěrbině (glottidě)](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-31.jpg)
Základní typy artikulace 1) artikulace vokalická – vokály se tvoří při otevřené štěrbině (glottidě) – APERTURA 2) artikulace konsonantická – konsonanty (šumové hlásky) se tvoří vytvořením překážky výdechovému proudu – STRIKTURA
![Akustický signál řeči samohlásky základem je tón periodické zvuky souhlásky Akustický signál řeči - samohlásky → základem je tón (periodické zvuky) - souhlásky →](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-32.jpg)
Akustický signál řeči - samohlásky → základem je tón (periodické zvuky) - souhlásky → základem je šum (neperiodické zvuky); Vznikají buď průchodem výdechového vzduchu úžinou nebo náhlým uvolněním závěru. + hlásky pomezní: - sonory l, r , m, n, ň (se souhláskami mají společný způsob tvoření, a tím i jistou míru šumu, se samohláskami je spojuje tónová složka vzniklá rezonancí) - hláska klouzavá j a ṷ
![Vady výslovnosti dyslálie sigmatismus nesprávná výslovnost sykavek rotacismus nesprávná realizace Vady výslovnosti (dyslálie) - sigmatismus – nesprávná výslovnost sykavek - rotacismus – nesprávná realizace](https://slidetodoc.com/presentation_image_h/dd71d702f55b17f7d86c3202c01db338/image-33.jpg)
Vady výslovnosti (dyslálie) - sigmatismus – nesprávná výslovnost sykavek - rotacismus – nesprávná realizace fonému r - rotacismus bohemicus – nesprávná realizace ř Řečové neurózy (související zejména s poruchami mozkových center) - afázie – motorická (neschopnost tvořit řeč); senzorická (postižení schopnosti porozumění) - koktavost – křeče mluvních orgánů narušují výslovnost - breptavost – narušení obvyklého tempa řeči, které může vést až k nesrozumitelnosti - afektivní oněmění (mutismus)
Fonetika vs fonologie
Marek lollok
Marek lollok
Marek lollok
Primjer alofona
Fonológia
Akustika va tilshunoslik
Nejmenší jednotka lidské řeči
Ajiniyaz atindagi pedagogika instituti
Fonetika vyznam
Cevy
Tvarová rovina jazyka
štandardná forma jazyka
Horká chuť na koreni jazyka
Positio pelvina
Vznik slovenského jazyka
Subštandardná forma jazyka
Funkcia jazyka
Nauka o zvukové stránce jazyka
Rozvrstvenie slovnej zásoby
Anatomie jazyka
Syntaktické konštrukcie
Policajná škola pezinok podmienky prijatia
útvary národního jazyka
Pravopisné princípy
Funkcia jazyka
Národný jazyk a jeho formy
Flektívny typ jazyka
Didaktika slovenského jazyka
P5eklada4 v2t
Marek stejskal
Marek hajduk
Marek bazan
Miosis