1 panlsk lingvistika I 1 Fonetika a fonologie

  • Slides: 8
Download presentation
1 Španělská lingvistika I 1. Fonetika a fonologie španělštiny (2) doc. Mgr. Petr Stehlík,

1 Španělská lingvistika I 1. Fonetika a fonologie španělštiny (2) doc. Mgr. Petr Stehlík, Ph. D. ÚRJL FF MU

Fonologický systém španělštiny 2

Fonologický systém španělštiny 2

Fonologické opozice 3 Fonologický systém jako systém opozic Korelační páry = fonémy v opozici

Fonologické opozice 3 Fonologický systém jako systém opozic Korelační páry = fonémy v opozici Porovnávací základ (/p/ - /b/ - bilabiální okluzívy; opozice znělosti) 1. Opozice z hlediska porovnávacího základu: A. Opozice bilaterální (/k/ - /x/ - spol. základ pouze u jedné dvojice fonémů: velárnost, neznělost; opozice způsobu artikulace: okluziva vs. frikativa) B. Opozice multilaterální (porovnávací základ stejný u více dvojic fonémů /g/, /d/ - /g/: znělost, okluzívnost: opozice místa artikulace) (/b/ -

Fonologické opozice 4 2. Opozice z hlediska četnosti výskytu protikladu v systému: A. Opozice

Fonologické opozice 4 2. Opozice z hlediska četnosti výskytu protikladu v systému: A. Opozice proporcionální – u více dvojic fonémů (opozice znělosti: /p/ - /b/, - /d/, /k/ - /g/) B. Opozice izolované – pouze u jediné dvojice fonémů (/ɾ/ - /r/ - počet kmitů) /t/ 3. Opozice z hlediska povahy distinktivního rysu: A. Opozice privativní – přítomnost či nepřítomnost jednoho distinktivního rysu: /p/ /b/ znělost: +/– B. Opozice graduální – stupeň jedné vlastnosti u více fonémů (např. stupeň otevřenosti samohlásek: a > e, o > i, u) C. Opozice ekvipolentní – každý člen opozice má specifický distinktivní rys (/r/ – vibranta, /l/ – laterála) Příklad klasifikace podle uvedených 3 hledisek: /p/ - /b/: bilaterální, proporcionální, privativní opozice

Neutralizace a defonologizace opozic 5 Opozice konstantní vs. neutralizovatelné Neutralizace protikladu: /ɾ/ - /r/

Neutralizace a defonologizace opozic 5 Opozice konstantní vs. neutralizovatelné Neutralizace protikladu: /ɾ/ - /r/ mimo intervokalickou pozici; před palatálou (ancho). /n/ - /ɲ/ Archifoném: souhrn rysů společných oběma fonémům v neutra-lizované opozici. Příklady: archifoném /D/ (/t/ - /d/: /a. Dmosfera/); archifoném /R/ (/ɾ/ - /r/: /Rata/; /ko. Rta. R/). Defonologizace: zrušení opozice ve všech kontextech (seseo, yeísmo: např. casa vs. caza; halla vs. haya).

Asimilace hlásek Fonetická asimilace (spodoba): přizpůsobení artikulace jedné hlásky artikulaci hlásky sousední 1. Podle

Asimilace hlásek Fonetická asimilace (spodoba): přizpůsobení artikulace jedné hlásky artikulaci hlásky sousední 1. Podle směru působení asimilace: A. Progresivní, perseverační (progresiva): también [tamien] = mb > m B. Regresivní, anticipační (regresiva): ancho [aɲĉo]; mismo [mizmo] 2. Podle míry přizpůsobení: A. Úplná (completa): también [tamien], Israel [Iɾɾael] B. Částečná (parcial): ancho [aɲĉo]; sangre [saŋgre] 6

Asimilace hlásek Disimilace 3. Podle typu asimilované kvality: A. Asimilace znělosti: mismo [mizmo] B.

Asimilace hlásek Disimilace 3. Podle typu asimilované kvality: A. Asimilace znělosti: mismo [mizmo] B. Asimilace místa artikulace: ancho [aɲĉo]; sangre [saŋgre] C. Asimilace způsobu artikulace: onda [õnda] Disimilace hlásek: opačný proces Diachronně: árbol < arborem; hermoso < formosum Synchronně: toalla [twaλa]; civiles [θeβiles] 7

Závěrečné poznámky 1. 8 Rozlišení funkčních jednotek jazyka metodou substituce (jejich záměnou v jinak

Závěrečné poznámky 1. 8 Rozlišení funkčních jednotek jazyka metodou substituce (jejich záměnou v jinak identickém kontextu) a jejich systematický popis pomocí opozic distinktivních rysů: poprvé aplikovány na zvukovou rovinu jazyka, později i na jazykové úrovně vyšší (např. morfologickou a lexikálně-sémantickou). 2. U jednotlivých klasifikací opozic a asimilací je třeba jasně rozlišovat příslušná kritéria (jinak se mohou např. jednotlivé typy opozic z více hledisek plést). 3. Neutralizace opozic fonémů a asimilace hlásek: specifické pro každý přirozený jazyk. Nebezpečí přenášení artikulačních zvyklostí z mateř-ského jazyka dalšího (relevantní pro výuku cizích jazyků).