6 Regionln politika a dopravn politika Ekonomick aktivita

6. Regionální politika a dopravní politika

Ekonomická aktivita l geograficky centralizovaná území l rozčlenění dle ekonomické aktivity – – – l nejaktivnější centrum nejméně aktivní periférie centrum a periférie odděleny mezi -oblastmi Česká republika – – západ – mezi-oblast zbytek - periférie 2

Charakteristika center, středů a periférií 3

Rozdělení příjmů na osobu dle států l Bulharsko – – 470 EUR / osobu 26% průměru EU 26 (bez Malty, včetně Rumunska, Bulharska) l Lucembursko – – l 38 800 EUR / osobu 212% Česko – mezi 60%-70% průměru EU 26 4

Rozdělení příjmů na osobu dle regionů l geograficky nerovnoměrné l v rámci jednoho státu výrazné rozdíly – – – l Spojené Království Španělsko Itálie Česká republika – – – Praha: nad 100% část Moravy: do 50% zbytek: 75 – 100% 5

Rozdělení příjmů na osobu dle regionů l geograficky nerovnoměrné l v rámci jednoho státu výrazné rozdíly – – – l Spojené Království Španělsko Itálie Česká republika – – – Praha: nad 100% část Moravy: do 50% zbytek: 75 – 100%

Evoluce – rozdílů mezi státy l ve všech sledovaných obdobích došlo k příjmové konvergenci členských států 7

Evoluce – rozdílů mezi státy l ve všech sledovaných obdobích došlo k příjmové konvergenci 8 členských států

Evoluce – rozdílů mezi regiony l rozdíly v regionech se prohlubovaly 9

Východní rozšíření - další nárůst regionálních rozdílů l EU 15 – 10% nejbohatších regionů disponovalo 180% průměru příjmů EU 15 l EU 25 – 10% nejbohatších regionů disponuje 340% průměru příjmů EU 25 l EU 27 – posílení rozdílů l EU+Balkán+Orient … 10

Evoluce - specializace států l specializace států se prohloubila 11

Důsledky nárůstu specializace l Irsko nejvyšší nárůst specializace – největší konvergence – z ekonomicky podprůměrného státu ekonomicky nadprůměrný – l Španělsko pokles specializace – nikterak významný konvergenční posun – specializace vede ke konvergenci 12

Lokalizace ekonomické aktivity l hlavní aspekty lokalizace ekonom. aktivity: 1. specializace na mezinárodní úrovni ― 2. rozložení aktivit dle komparativních výhod aglomerace na národní úrovni ― koncentrace aktivit dle aglomerujících a rozptylujících tlaků 13

Komparativní výhoda - schéma uzavřená ekonomika l l ne-specializace alokační neefektivnost liberalizace mezinárodního obchodu l l specializace na relativně efektivnější výroby alokační efektivnosti národní specializace globálního výstupu 14

Rozložení komparativních výhod l struktura L žádné země ≠ průměru EU každá země má komparativní výhodu 15

Vznik a prohlubování aglomerací l pokud prostorová koncentrace vytváří tlaky na ještě hlubší koncentraci l tlaky na hlubší koncentraci vytvářejí poptávkové vazby (demand linkages) a nákladové vazby (cost linkages) 16

Poptávková vazba - schéma firmy požadují dopravních nákladů lokalizují se na velký trh působí poptávková vazba • firmy poptávají meziprodukty • firmy poptávají L a ta zboží velký trh se stává ještě větším přísun dalších firem 17

Nákladová vazba - schéma firmy požadují obchodních nákladů lokalizují se na velký trh působí nákladová vazba l firmy jsou dodavatelem jiných firem přísun dalších firem za novými firmami velký trh se stává ještě větším 18

Síly působící proti aglomeracím l ceny půdy – l náklady na nekvalifikovanou L – l nižší mimo aglomerace lokálně konkurenční tlaky – konkurence menší mimo aglomerace 19

Výsledná lokalizace l na geografickou determinaci ekonomické aktivity působí aglomerující tlaky l na geografickou determinaci ekonomické aktivity působí dis-aglomerující tlaky rozdělení ekonomické aktivity není rovnoměrné, ale také není absolutní 20

EE-KK diagram l vysvětluje tlaky vedoucí ke koncentraci ekonomické aktivity a tlaky vedoucí k roztříštění ekonomické aktivity l uvažuje relativní velikost trhu a relativní počet firem 21

EE-KK diagram - předpoklady l dva regiony (sever, jih) l neexistence komparativních výhod – shodná struktura VF i technologie l dva VF – imobilní L (vnitřní mobilita L v EU je malá) – mobilní K (vnitřní mobilita K v EU je velká) l dva sektory – průmysl (firma poptává 1 jedn. K a nějakou L) – služby (firma poptává nějakou L) l neexistence nákladových vazeb – firmy poptávají pouze VF, ne meziprodukty 22

Křivka EE 1/ 2 0 A ● ie lin B ● EE SK (share of capital) 1 45 ° závislost velikosti trhů na umístění K bod A – shodně K, L na S i J • velikost trhu na S = J bod B – K jen na S • velikost trhu na S > J, • na J zůstávají výdaje L ve službách bod C – K jen na J • velikost trhu na S < J S E (share of expenditure) • na S zůstávají výdaje L ve službách C ● 1 S''E /2 1 I když se celý mobilní K přesune do jednoho regionu, ostatní nezanikají, 23 neboť L není dokonale mobilní

Křivka EE l EE má vzestupný charakter – l EE je strmější než 45° – l průmyslu na S trhu na S mobilní K tvoří jen část výdajů EE nesouvisí s obchodními náklady – souvisí pouze s množstvím K, L v regionech 24

EE křivka - posun EE 1/ 2 0 A ● lin bod D • S má více služeb, stejně průmyslu EE' leží vpravo od EE EE' B ● 1 ie 45 ° SK ●D C ● S''E 1/2 S'E 1 SE 25

KK křivka SK 1/ D ● 2 ● B KK 1 lin ie 45 ° závislost rovnovážného umístění K na obchodních nákladech (Tr. C) e) o 1/ A ● 2 K (n K d tra 1/ 2 KK(costless C ● 0 trade) ● E 1/ 2 1 SE KK(no trade) – prohibitní Tr. C • S výdajů = 10% počet S fa = 10% konkurence (rentabilita) shodná na S i J KK – nějaké Tr. C • S výdajů = 10% počet S fa > 10%, neboť konkurence na exportním J trhu (home market effect) konkurence (rentabilita) shodná na S i J KK (costless trade) – žádné Tr. C • každé rozmístění fa = rovnovážné situaci konkurence (rentabilita) shodná na S i J 26

Křivka KK l KK má vzestupný charakter – výdajů na S počtu firem na S l KK je strmější než linie 45° – home market effect l KK odráží úroveň obchodních nákladů (Tr. C) – Tr. C strmosti křivky, křivka rotuje okolo A l KK není ovlivněna podílem L – uvažuje se celkový podíl výdajů, lhostejno jestli z L nebo K 27

EE-KK – lokalizační rovnováha SK SK, 2 (1/2, 1/2) ● B ● KK EE 1 1/ 2 Bod B – optimum • rovnovážné rozdělení průmyslu • rovnovážná velikost trhu Bod B – stabilita • SE, 1 dle KK na SK, 1, ale dle EE na SE, 2 přesun na SE, 2, ale KK vyžaduje SK, 2. . . až do B SK, 1 0 SE, 1 SE, 2 1 SE 28

EE-KK – vliv integrace Tr. C SK KK' trade costs 1 B'● rovnováha z B na B' 1/ 2 integrace vede k zvětšování velkých trhů (core regionů) na úkor malých trhů (periférie) EE (1/2, 1/2) ●B ● KK posun KK na KK' 0 1 SE 29

Celková x sektorová koncentrace l integrace může vést k celkové i sektorové koncentraci l celková koncentrace vede k polarizaci jednotlivých regionů – core regiony a periférie – l sektorová koncentrace vede k růstu specializace jednotlivých regionů – core a periferní výroby (aktivity) – specializace nemusí způsobovat komparativní výhody, ale aglomerující síly 30

EE-KK diagram reálněji l EE-KK předpokládá, že proti koncentraci působí pouze lokálně konkurenční tlaky l v realitě více dis-aglomerujících prvků – změny cen VF (nižší v periferiích) – využívání imobilních zdrojů (ocelárny v blízkosti železné rudy) v realitě bude docházet k menší koncentraci než předpokládá model 31

Důsledky evropské integrace l hlubší evropská integrace vede ke konvergenci jednotlivých členských států l hlubší evropská integrace vede k sektorové integraci l hlubší evropská integrace vedle k prohloubení rozdílů mezi jednotlivými regiony v rámci jednoho státu 32

Konvergence států l volný obchod umožňuje vyrábět na základě komparativních výhod bohatství pro všechny l volná mobilita VF umožňuje přesuny technologií (FDI) zaostalé státy dohánějí leadery 33

Sektorová specializace l mobilita VF není dokonalá (málo mobilní L) aglomerující tlaky (poptávkové a nákladové vazby) se mohou lépe uplatnit v rámci sektorů než v rámci států sektorové specializace 34

Prohlubování regionálních rozdílů l mobilita VF mezi regiony v rámci jednoho státu je větší než mezi státy navzájem aglomerující tlaky (poptávkové a nákladové vazby) působí významně mezi regiony prohlubování regionálních rozdílů 35

Regionální nezaměstnanost l v Evropě regiony s vysokou a rostoucí mírou U a regiony s nízkou U l prvotní příčinou U stát, odbory apod. l druhotnou příčinou nestejná migrační rychlost firem a pracovníků (firmy opouštějí upadající region rychleji) a působící aglomerační tlaky 36

Regionální nezaměstnanost

Regionální U - příklad l východní Německo „NDR“ – nízká produktivita práce, státem vynucená stejná úroveň mezd jako v západním Německu „NSR“ l firmy z NDR → NSR (za vyšší produktivitou) U v NDR L z NDR → NSR (za prací) velikosti trhu v NSR působení poptávkových a nákladových vazeb zásah vlády vedl k prohloubení rozdílu mezi západním a východním Německem 38

Rozdělení regionů l Kritérium – dopravní dostupnost dané oblasti (minimalizace dopravních nákladů) l zvažuje se doba potřebná k překonání vzdálenosti z hlavního města regionu do hlavních měst ostatních regionů, doby se vyváží ekonomickou silou regionů l 40% a více nad průměrem core region l 75% a více pod průměrem periférie l zbytek středové oblasti 39

Rozdělení regionů 40

Regionální politika EU = politika hospodářské a sociální soudržnosti l zmírňování regionálních rozdílů jeden z hlavních cílů EU l do 80. let v kompetenci národních států l po přistoupení Irska a Španělska, Portugalska, Řecka samostatná rostoucí část rozpočtu 41

Regionální politika EU l Pro období 2007 – 2013: l Hlavní příjemci: 347 mld. € = 35, 7 % rozpočtu EU a 0, 38 % celkového HDP EU – – – – Polsko (67, 3 miliardy eur) Španělsko (35, 2 miliardy eur) Itálie (28, 8 miliardy eur) Česká republika (26, 7 miliardy eur) Německo (26, 3 miliardy eur) Maďarsko (25, 3 miliardy eur) Portugalsko (21, 5 miliardy eur) Řecko (20, 4 miliardy eur) 42

Strukturální výdaje 34% l roste-li počet hlasů „chudých“ zemí, rostou i výdaje do těchto zemí 43

Strukturální výdaje l roste-li počet hlasů „chudých“ zemí, rostou i výdaje do těchto zemí 44

Nástroje regionální politiky Rozpočtové = přerozdělování: l l l Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund) Evropský sociální fond (European Social Fund) Fond soudržnosti (Cohesion Fund) Finanční nástroj pro podporu rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance) Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) 45

Cíle regionální politiky l Cíl I Konvergence – 82% všech strukturálních výdajů – základní infrastruktura, výroba – podpora do regionů s nižším HDP než 75% průměru EU l Cíl II Konkurenceschopnost a zaměstnanost – 16% všech strukturálních výdajů – podpora regionů, které překračují kritéria cíle I l Cíl III Územní spolupráce – 2% všech strukturálních výdajů – podpora přeshraničních projektů 46

Vliv východního rozšíření l nové země s výjimkou Kypru a Slovinska jsou chudší než nejchudší člen EU 15 Řecko l 75 mil. obyvatel z nových zemí je z regionů, splňujících podmínky na prostředky cíle I l nové země snížily průměr EU velká část stávajících příjemců již nesplňuje podmínky 47

Kodaňský summit 2002 – prostředky pro nové členy prostředky pro Polsko při zachování stejného principu pro nové i staré země prostředky pro Polsko schválené na summitu 48

Empirická data l struktura SL je významnějším determinantem lokalizace ekonomické aktivity než fáze evropské integrace l nabídková vazba má na lokalizaci větší efekt než poptávková l evropská regionální politika významně ovlivňuje lokalizaci průmyslu, konkrétně průmyslu s vysoce kvalifikovanou L 49

Výkony dopravy v EU l dopravní služby = 7% HDP Evropské unie, 5% pracovních míst, 40% veřejných investic 50

51

Cíle dopravní politiky l l l „decoupling“ – oddělení trendu růstu HDP a dopravních výkonů změna poměru mezi mody dopravy snížení dopadů na životní prostředí zlepšování dopravní infrastruktury zlepšování postavení uživatele dopravních služeb 52

Projekt transevropských sítí TEN-T Cíle po Maastrichtu 1993: l sociální a ekonomická soudržnost regionů l rozvoj zaostalých a odlehlých regionů l nové trhy a nové pracovní příležitosti l spojení s novými trhy 53

Příspěvky TEN – T podle typu dopravy