Pragmatika lidsk komunikace Jak skuten je skutenost Vechno

  • Slides: 37
Download presentation
Pragmatika lidské komunikace, Jak skutečná je skutečnost, Všechno zlé je k něčemu dobré Paul

Pragmatika lidské komunikace, Jak skutečná je skutečnost, Všechno zlé je k něčemu dobré Paul Watzlawick „Nelze nekomunikovat“

Paul Watzlawick • Narozen v roce 1921 v rakouském Villachu. • Původně vzdělán ve

Paul Watzlawick • Narozen v roce 1921 v rakouském Villachu. • Původně vzdělán ve filologii a filozofii. • Výcvik v analytické psychoterapii na Jungově Institutu v Curychu. • Od roku 1960 pracoval jako člen proslulého Paloatského Mental Research Institute. • Od roku 1976 se stal profesorem psychoterapie na Stanford University. • Zemřel v Palo Alto, California v roce 2007. http: //www. phil-fak. uni-duesseldorf. de/infowiss/frames/lehrangebot/watzlaw. htm http: //en. wikipedia. org/wiki/Paul_Watzlawick

Předpoklady Teoretická východiska • • Teorie komunikace (C. E. Shannon) Systémový přístup Systémově dynamický

Předpoklady Teoretická východiska • • Teorie komunikace (C. E. Shannon) Systémový přístup Systémově dynamický přístup cirkulární kauzalita

Teorie komunikace • Sémantika • Syntaktika • Pragmatika „Médium je sdělení“ (M. Mc. Luhan)

Teorie komunikace • Sémantika • Syntaktika • Pragmatika „Médium je sdělení“ (M. Mc. Luhan) – tedy každý typ komunikačního kanálu (média) upřednostňuje určité obsahy. Schéma komunikace (Nakonečný: encyklopedie obecné psychologie) komunikátor komuniké komunikant vysílač sdělení přijímač Zakódování Dekódování sender message Komunikační R přijatého sdělované S receiver kanál informace komuniké Interpretace Zásoba znaků komunikátora Zásoba znaků komunikanta

C. E. Shannon Sémiotika zkoumá vlastnosti znaků a znakových soustav o sobě, jejich významy

C. E. Shannon Sémiotika zkoumá vlastnosti znaků a znakových soustav o sobě, jejich významy a interpretace a jejich funkci v komunikaci. Sémiotika se dělí na syntaktiku, sémantiku a pragmatiku. • Sémantika je součást sémiotiky, která zkoumá vztah mezi formou a významem znaků (přiřazuje k výrazům objekty) – má funkci interpretační. • Syntaktika je sémiotická disciplína, která studuje jazyk pouze z hlediska formálního, aniž přihlíží k významům (obsah). O jakémkoliv znaku na úrovni syntaktické lze pouze říci, zda-li je, či není gramaticky správně utvořen. – Syntax je souhrn pravidel „formace“ a „transformace“ jazykových struktur. Jednoduchá jazyková struktura je slovo, složitější jazyková struktura je například věta. Syntax je pro každý jazyk specifická a obecné problémy syntaxe řeší syntaktika. • Pragmatika je součást sémiotiky zabývající se komplexním zkoumáním znaků mezi sebou, jejich významovými vztahy a především vztahy k jejich uživatelům. Je nadstavbou sémantiky, jejíž problematiku rozšiřuje o komunikační funkci jazyka.

Pragmatika • • Podle lingvistů je pragmatika (Čermák 1997, p 26) … oblastí sémiotiky

Pragmatika • • Podle lingvistů je pragmatika (Čermák 1997, p 26) … oblastí sémiotiky zabývající se v původním smyslu studiem jazyka jakožto znakového systému ve vztahu k uživateli, zvl. z hlediska působení znaku na uživatele. Dále je možné říci, že … pragmatika je oblastí lingvistiky, která studuje jazyk z hlediska jeho úzu a žádoucího účinku. Zabývá se především: a) vztahem mezi promluvou (větou), kontextem a situací z hlediska uživatele. b) užitím jazyka z hlediska závislosti na vnějším světě a jeho znalostí. c) užitím promluv z hlediska modifikace vztahů mezi mluvčím a posluchačem.

Systémový přístup Bertalanffy • Systém je složitá jednota. • (Štěpán et al. 1995). Systém

Systémový přístup Bertalanffy • Systém je složitá jednota. • (Štěpán et al. 1995). Systém S je neprázdná množina A se souborem s ní definovaných relací ri. • Každý systém se skládá z dvou tříd – z třídy prvků a z třídy vztahů. • S = [A, {ri}] • Vztahům mezi prvky říkáme struktura systému. Prvky jsou v systému spojeny vztahy v celek – jednotu. • Systémy mohou být podle typu prvků dvojího druhu: • jazykově formulovaný systém – prvky systému jsou slova (znakový, symbolický systém) – např. konstruktivistický. • nejazykově formulovaný systém – prvky systému jsou reálné objekty (reálný systém) - objektivistický. • A jeho vylepšení A. Kostlerem – tzv. holony

Holonický systém Slovo „holon“ navrhl před třiceti lety maďarský filosof Arthur Koestler a označoval

Holonický systém Slovo „holon“ navrhl před třiceti lety maďarský filosof Arthur Koestler a označoval jím: „základní organizační jednotku biologických a společenských systémů“ Holos = celek On = část, jednotlivec, přesně „jsoucno“ – tedy něco co jest.

Společenský systém • Prvky systému jsou lidé (množina A), kteří jsou provázáni vztahy (množina

Společenský systém • Prvky systému jsou lidé (množina A), kteří jsou provázáni vztahy (množina R relací ri), které představují interakce – komunikační výměny. • Systémem je společenství (rodina, malá soc. skupina atd. ). Přístup k terapii: • Monadický • Interpersonální • Systémový (Vybíral 2000, Psychologie lidské komunikace)

Systémově dynamický přístup Dynamický systém z filosofického hlediska popsal například Lange (Lange 1966) takto:

Systémově dynamický přístup Dynamický systém z filosofického hlediska popsal například Lange (Lange 1966) takto: „V systémech tvořících celky jsou rozpory, které znemožňují, aby systém trval v nezměněném stavu. Tyto rozpory vyvolávají v systému změny, které vedou k zániku vzniklých rozporů. Současně jsou však tyto změny zdrojem a příčinou dalších rozporů, které opět vyvolávají změny v systému atd. “ Herakleitovský souboj protikladů.

Jazykové systémy • Bělohradský: Mezi světy & mezisvěty. • Jazykové verze světa.

Jazykové systémy • Bělohradský: Mezi světy & mezisvěty. • Jazykové verze světa.

Dynamický systém formálně zavedení času – bez času není kauzality Systém S, který má

Dynamický systém formálně zavedení času – bez času není kauzality Systém S, který má mimo již zavedených množin prvků A a vztahů r také množinu časových okamžiků T. Množina T je uspořádanou podmnožinou R (reálných čísel). • Dále zavedeme přechodovou funkci – funkci pro přechod z jednoho stavu do druhého. Říkejme jí f. • Potom se x(t) = f(t, τ, u, x(τ)). Je-li systém otevřený, což znamená, že komunikuje s okolím, je nutné zavést ještě množinu vstupů U a výstupů Y. Nepracujeme-li s černou skříňkou, pak můžeme zavést i množinu vnitřních stavů X. Funkce f musí být orientovaná v čase, musí platit identičnost při záměně t a τ a musí platit kauzalita. K přechodové funkci se ještě přidává výstupní funkce, která transformuje stav na výstup, respektive příslušnému stavu přiřazuje výstup. Nazvěme ji g. • Zatímco systém obecně byl definován množinou prvků A a vztahů r, tak dynamický systém je definován na osmi množinách. • S = (T, X, U, U, Y, Y, f, g)

Cirkulární kauzalita – zpětná vazba • Nahrazuje příliš jednoduchou lineární kauzalitu v podstatě dvěma,

Cirkulární kauzalita – zpětná vazba • Nahrazuje příliš jednoduchou lineární kauzalitu v podstatě dvěma, či více kauzálními vztahy. • Umožňuje popsat korekci při dosahování cíle. • Stále je to velmi jednoduché schéma. • Systémy jsou často kauzálně provázané způsobem síť, tedy každý s každým • Tam pak babo raď • Výsledek simulací bývá často deterministicky chaotický Prigoinovy disipativní strutury. • Hodnotíme monitorovatelnost a řiditelnost (pozorovatelnost a ovladatelnost).

Pozitivní zpětná vazba Kdo je viníkem zbrojení? ruské zbraně potřeba zbrojení v Rusku hrozba

Pozitivní zpětná vazba Kdo je viníkem zbrojení? ruské zbraně potřeba zbrojení v Rusku hrozba američanům hrozba Rusům potřeba zbrojení v USA americké zbraně Dle Watzlawick: Pragmatika lidské komunikace, str. 83, Model doc. Kostroně.

Model panické úzkostné poruchy tělesný příznak (Praško, Možný: KBT) strach, stres, úzkost zhodnocení příznaku

Model panické úzkostné poruchy tělesný příznak (Praško, Možný: KBT) strach, stres, úzkost zhodnocení příznaku jako ohrožující Tak je tento model sestaven reprezentuje představu čisté panické úzkostné poruchy a prostorový graf tří stavových proměnných: [(tělesný příznak), (zhodnocení příznaku jako ohrožující), (strach, stres, úzkost)] vytváří atraktor této poruchy – jakýsi vír, který stahuje vše k sobě. V tomto případě by byla atraktorem uzavřená

Model sociální fobie (Praško, Možný: KBT) ovlivňování sebevědomí z vnějšku (pochvala, pokárání) sociální dovednosti

Model sociální fobie (Praško, Možný: KBT) ovlivňování sebevědomí z vnějšku (pochvala, pokárání) sociální dovednosti Učení se pozitivních, či negativních soc. schopností a návyků facilitace, či inhibice spol. aktivit sebevědomí společenské aktivity Model se skládá z tří vnitřních proměnných a oproti klasickému modelu je rozšířen o vstupy z vnějšího prostředí – je tedy otevřený. Takovýto model by bylo možné stále více zahušťovat, přidávat další a další vazby a stával by se čím dál tím více komplexním. Třeba by bylo možné připojit nejen vnější účinky, ale i subjekty tyto účinky působící. A na tyto působící vnější subjekty, kteří zvyšují, či snižují sebevědomí a podobně by bylo možné také působit atd. Tato komplexita by, podle mé zkušenosti, vedla k chaotickému řešení – viz níže. Další nedostatek je, že takovýto model by se neustálil – kupříkladu by stále rostlo sebevědomí, což by zvyšovalo motivaci účastnit ses na společenských akcích a to by zase vedlo rozvoji sociálních dovedností. Ze zkušenosti však víme, že tomu tak není. Je to proto, že

Cirkulární kauzalita v komunikaci prostě zpětná vazba Účastník komunikace č. 1 Chování, jednání, činnost

Cirkulární kauzalita v komunikaci prostě zpětná vazba Účastník komunikace č. 1 Chování, jednání, činnost AKCE Prožívání, pocity, dojmy STAVY Účastník komunikace č. 2 Prožívání, pocity, dojmy STAVY Chování, jednání, činnost AKCE Komunikační schéma (Gillnerová, Apl. Soc. psych. 1997).

Konstruování nebo zrcadlení Mluva komunikaci zrcadlí i mění. Skutečnost si zkonstruovala jazyk, který si

Konstruování nebo zrcadlení Mluva komunikaci zrcadlí i mění. Skutečnost si zkonstruovala jazyk, který si ji dokáže natolik podmanit, že lze také říci, že jazyk konstruuje skutečnost.

Axiomy komunikace 1. Nelze nekomunikovat 2. Každá komunikace má složku obsahovou a složku vztahovou,

Axiomy komunikace 1. Nelze nekomunikovat 2. Každá komunikace má složku obsahovou a složku vztahovou, které má charakter metakomunikační. 3. Komunikují se vztahuje v souladu s fázováním komunikačního sledu.

Komunikace podle Paula Watzlawicka • Paul Watzlawick předpokládá, že veškeré chování je komunikací („nelze

Komunikace podle Paula Watzlawicka • Paul Watzlawick předpokládá, že veškeré chování je komunikací („nelze nekomunikovat“) Analyzoval komunikaci mezi jedinci a pak speciálně mezi rodinnými příslušníky. Základním paradigmatem jsou tři druhy vztahu v lidské komunikaci.

Způsoby komunikace dle Watzlawicka • Digitální / analogová • Komplementární / symetrická • O

Způsoby komunikace dle Watzlawicka • Digitální / analogová • Komplementární / symetrická • O obsazích / o vztahu k adresátovi (Vybíral 2000, Psychologie lidské komunikace)

3 druhy vztahu v lidské komunikaci • 1. symetrický – vzniká ve vztahu je

3 druhy vztahu v lidské komunikaci • 1. symetrický – vzniká ve vztahu je týž druh chování, rovnost. Oba kritizují toho druhého, jeden druhému radí, jeden řekne svůj úspěch a druhý také. • 2. komplementární – jeden přikazuje, radí – druhý přijímá, poslouchá. Osoby ve vztahu si nejsou rovny.

 • 3. metakomplementární – jedna osoba dovoluje druhé osobě, aby používala manévru nebo

• 3. metakomplementární – jedna osoba dovoluje druhé osobě, aby používala manévru nebo ji nutí k manévrování – v případě, kdy se někdo chová bezmocně a zařizuje, aby se ten druhý o něj staral, tím se jakoby ocitá v podřízeném postavení, ale při tom vztah ovládá na vyšší úrovni

Další rozlišení komunikace • - metakomunikace – komunikace má kromě verbálního sdělení i mimika,

Další rozlišení komunikace • - metakomunikace – komunikace má kromě verbálního sdělení i mimika, gesta, tón, situační kontext určující na jiné úrovni, jak má být význam sdělení chápán – význam v souladu nebo v nesouladu, nebo je popírán. • - dvojná vazba – jednotlivá sdělení jsou v nesouladu – verbální X neverbální…. • - komunikace-digitální- opírá se o rozum, logiku, věcné argumentace, logické zákony • - analogová-obrazná, intuitivní, imaginární (metafora, příměr…

Metakomunikace

Metakomunikace

Kontext

Kontext

Dvojná vazba

Dvojná vazba

Digitální a analogová komunikace • Digitální – diskrétní – analogová – Analogové znamená spojité.

Digitální a analogová komunikace • Digitální – diskrétní – analogová – Analogové znamená spojité. – Diskrétní znamená nespojité. – Digitální znamená číslicové • (pro Watzlawicka slovní – zachytil vedlejší vlastnost digitálních znakových systémů – to, že vztah mezi výrazem a významem je dán jen konvencí a De Saussorvsky to aplikoval na jazyk). Podstata pojmů digitální a analogový je však jiná.

Analogová komunikace • Vše co je spojitě vyjádřené množstvím, příměrem množství. • Uvnitř organismus

Analogová komunikace • Vše co je spojitě vyjádřené množstvím, příměrem množství. • Uvnitř organismus (jednotky systému) – Humorální komunikace • S ostatními organismy (jednotky systému) – Feromony, vomeroferiny – Komunikace v té senzorické modalitě, o které hovoříme (obrázky, video, zvuky atd. ) • Pro komunikaci o vztahu - vztahový aspekt. • Analogový jazyk nezná NE!

Digitální komunikace • Vše co je nespojitě vyjádřené slovy. • Uvnitř organismus (jednotky systému)

Digitální komunikace • Vše co je nespojitě vyjádřené slovy. • Uvnitř organismus (jednotky systému) – Neuronální komunikace typu všechno nebo nic. • S ostatními organismy (jednotky systému) – V nějakém sdíleném znakovém systému. – Tedy hlavně řeč. • Pro komunikaci o objektech – obsahový aspekt.

Skutečnost prvního a druhého řádu

Skutečnost prvního a druhého řádu

Interakční vzorce - patterns

Interakční vzorce - patterns

Manévrování

Manévrování

Diskvalifikování

Diskvalifikování

Komunikační roviny • Komunikační rovina – obsahová – prostě informuje, zprostředkuje informaci • Vztahová

Komunikační roviny • Komunikační rovina – obsahová – prostě informuje, zprostředkuje informaci • Vztahová – porovnává a vyjadřuje vztah mezi komunikujícími

 • Každá komunikace předpokládá vazbu a tím definuje vztah, zprostředkováním informace. Ale současně

• Každá komunikace předpokládá vazbu a tím definuje vztah, zprostředkováním informace. Ale současně vyvolává chování a proto je předpokladem, že každá komunikace má obsahový a vztahový aspekt.

 • Proč hasíme požár vodou, když voda není jeho příčinou?

• Proč hasíme požár vodou, když voda není jeho příčinou?