Filosofie a kultura II Filosofick propedeutika Sloky filosofick

Filosofie a kultura II. Filosofická propedeutika

Složky filosofické propedeutiky Psychologie ¡ Logika ¡ Sociologie ¡ 2

Psychologie ¡ Nauka o jevech duševních (Sám pojem „duše“ je problémem, protože přísně materialisticky vzato tento fenomén reálně neexistuje a patří do oblasti náboženství. Lze tedy duši chápat jako „pomysl“, zahrnující v sobě duševní složku člověka (což je tautologie) 3

Metody psychologického zkoumání Sebezkoumání (vyhodnocování svých vlastních myšlenkových pochodů) ¡ Pozorování – psychologické pozorování a vyhodnocování jednání lidských subjektů ¡ Pokus – lze jím zkoumat pouze některé duševní pochody ¡ 4

Základní pojmy a funkce Vnímání ¡ Poznatky a jejich uchovávání ¡ Rozum a myšlení ¡ Inteligence ¡ Fantazie ¡ Emotivita ¡ Moudrost ¡ 5

Vnímání Převod smyslových podnětů do duševního dění. ¡ Obvykle několika smysly současně ¡ Jde o aktivní proces, smyslové vjemy jsou již zde dotvářeny (člověk vidí jen to co zná, případně vidí pouze to, co chce vidět) ¡ Šablony a smyslové klamy ¡ 6

Nespolehlivost smyslů ¡ Optické klamy 7

8

Uchovávání vjemů a poznatků Vjemy a poznatky se uchovávají v paměti ve formě, kterou obvykle nazýváme představa ¡ Paměť je selektivní a není řízena vůlí ¡ Představy vzniklé z vjemů prodělávají časem další proměny ¡ Člověk může mít i představy věcí, které neprošly smysly ¡ 9

10

11

Jedna možnost kultivace mysli Udělat si pořádek ve svém vlastním „představinci“ a sám u svých vlastních představ být schopen posoudit zda jsou jasné, mlhavé či konfusní. ¡ Vyvodit z kvality představ používaných v myšlení příslušné závěry ¡ 12

13

Běžný plevel Na nikoho se neohlížej ¡ Drž se jen faktů ¡ Co můžeš urvat, urvi ¡ Co není možno změřit, to neexistuje ¡ Co se tě bezprostředně netýká, to se tě netýká ¡ 14

Monokultura 15

Monokulturní pustina ¡ Je zbytečné se učit nějaké neužitečné discipliny 16

Monokultura a poušť 17

Důstojné kulturní řešení 18

Myšlení se liší od vzpomínání ¡ Je to nejsložitější a nejvyspělejší jev v duševním životě, kdy jsou nalézány nové vztahy mezi představami ¡ Samostatné myšlení je namáhavé, někdy riskantní, obvykle je to luxus ¡ Oblasti, vyjmuté z kompetence rozumu ¡ 19

Luxus a nebezpečí Nerozuzmíš-li tomu, čemu ostatní dle svého mínění rozumějí, začínáš myslet. Fr. Vymazal ¡ Sapere aude – odvaž se být moudrým, odvaž se myslet! ¡ Profese, ve kterých je samostatné myšlení nežádoucí (případně riskantní) ¡ 20

Problém zpracování cizích myšlenek Myšlenky (originální seřazení představ) se předávají obvykle slovy ¡ Transfer danou myšlenku vždy poznamená a změní (způsobeno zasazením do jiného kontextu) ¡ Změna může být tak citelná, že myšlenka ztratí svou původní podstatu ¡ 21

Zacházení s myšlenkami Při transferu myšlenky z jednoho systému do druhého je obvykle zasazena do jiného kontextu a dostane nový obor ¡ Konflikt nové role a obsahu. ¡ Jak to může dopadnout. ¡ 22

Proces učení v sobě obsahuje i osvojování si cizích myšlenek ¡ Přemíra tohoto cizího materiálu je schopna paralyzovat schopnost vlastního myšlení a tím i soudnost ¡ Soudnost je schopnost rozeznat meze platnosti jednotlivých myšlenek (problém indoktrinace) ¡ 23

Rozum Mohutnost, zakládající schopnost myslet a tvořit pojmy ¡ Od pojmu rozum (ratio) pochází i pojem racionalita. ¡ Racionalita i rozum představují fenomény, které nelze jednoznačně definovat ¡ Rozum a rozumnost ¡ 24

Inteligence Schopnost vnímat vztahy mezi jevy a představami (inter-legere) ¡ Schopnost kombinací, spojujících rozum a obraznost ¡ Je měřitelná (přesněji řečeno: existují exaktní metody, o nichž se soudí, že jsou schopny ji změřit) ¡ 25

Praktické oblasti uplatnění inteligence Schopnost rozeznat podstatu a účel neznámého přístroje ¡ Schopnost postihnout hlavní myšlenku nějakého díla ¡ Schopnost nalézt vadu předloženého důkazu ¡ Inteligence sociální – schopnost orientovat se v mezilidských vztazích a nalézat adekvátní postoje ¡ 26

27

Závady Přepona není přímkou Délka úseček neodpovídá jejich poloze v trojúhelníku 28 28

Omyl nebo mystifikace? 1. závada: tg a ´= 0, 375, tg b = 0, 4 ¡ Vezmeme-li jako směrodatné a = 8, pak b = 3, 0769224, pokud b = 3, a= 7, 8 ¡ a´ = 5, b´= 1, 9230765 b´= 2 , a´= 5, 2 ¡ Plocha DECF ¡ může být 3, 0769224 x 5, 2 = 15, 999996 nebo 14, 99996 29 ¡ 29

Zvláštní a nutný efekt inteligence Inteligence znamená schopnost v mysli podržet současně dva odlišné názory, a to bez poruchy její funkce ¡ Řecká tragedie, jin a jang ¡ 30

Fantazie, obraznost Schopnost vytvářet představy, nemající oporu v realitě. ¡ Problém v tom, že člověk ne vždy rozlišuje virtuální produkty fantazie od reality ¡ Důsledek – lze se bát strašidel, která si člověk sám vyfantazíroval ¡ 31

Emotivita - cit Obtížně definovatelný průvodce každé duševní činnosti ¡ Obvykle bývá mylně považován za produkt racionality ¡ Podstatně mění způsob vnímání ¡ Systémy založené na kultivované emotivitě ¡ Pravda leží mezi srdcem a rozumem ¡ 32

Chemie duševních procesů Endogenní morfiny (endorfiny) a jejich pravděpodobná role v duševním dění ¡ Rozdílné povahy, rozdílné reakce ¡ 33

Shrnutí – základní aktéři duševních procesů Senzualita – smyslové vnímání ¡ Racionalita – rozumové (logické) zpracování ¡ Emotivita – citová složka obou procesů ¡ 34

Další významné mohutnosti ¡ ¡ Zkušenost, empirie – spoléhá na poznatky, získané ze smyslového poznání. Empirismus se považuje za kompetentní pro všechno, co je vnímáno smysly Intuice – pochopení určité skutečnosti, nezaložené na žádném z předcházejících principů. Na intuici založený směr předpokládá, že je tak například možno rozlišit dobro a zlo 35

Další důležitý fenomén Vůle – chtění, snaha. Představou řízené usilování o dosažení něčeho, co je vyhodnoceno jako potřebné nebo žádoucí ¡ Poruchy vůle – nedostatek vůle, opakem voluntarismus – „Co chci, to dokáži!“ ¡ 36

Základní filosofický problém Žádná z uvedených mohutností nemá dostatečnou schopnost organizovat jejich vzájemnou součinnost. ¡ I proto bývají doplněny dalším prvkem, autoritativním „zjevením“, které tuto koordinaci obstarává. Je to ovšem prvek zcela cizí ¡ 37

Moudrost -- SOFIA ¡ ¡ Princip, schopný koordinovat všechny zúčastněné složky Základ pojmu FILOSOFIE - láska k moudrosti Mohutnost nejvyšší, ne neprávem považovaná za inspirovanou (tedy součást „zjevení“) Spojena s pokorou a úctou k nedokazatelným postulátům (postoje ne příliš populární a vyhledávané) 38

Co filosofie není ¡ ¡ ¡ Dogmatická filosofie (předkládající a rozpracovávající autoritativní koncepce světa) je spíše vírou Mnohoučenost – hromadění vědomostí a informací bez soustavy a hierarchie Selský rozum – většinou spočívá ve zjednodušení, které může být řešením, nikoliv však programem a koncepcí 39

Problém novověké filosofie ¡ Odmítnutím všech forem zjevené pravdy jako organizujícího principu mělo být dosaženo nového zajištěného nástroje v podobě exaktní vědy, tato očekávání však věda nenaplnila a naplnit patrně nemohla a ani nemůže. Věda je součástí datových souborů, nemá programový potenciál. 40

Citát: ¡ Lidé litují člověka, který přišel o rozum. Mně připadá lítosti mnohem více hoden člověk, kterému naopak právě jenom ten rozum zůstal. Georg Christoph Lichtenberg 41

42

Mýtopoetické myšlení zcela nezvyklý způsob existence informace Mýtus, pohádka, přísloví základní pilíře lidské kultury 43

Mýtopoetické myšlení Informace není založena v „doslovnosti“ ¡ Vytváří součásti programu, kterým člověk vyhodnocuje skutečnosti, se kterými se setkává ¡ Informaci je nutno z textu „vyložit“ ¡ Vůz a náklad ¡ 44

Poučení z pohádek …. Pravděpodobně produktivní a efektivní metoda chápání „zla“ ¡ Alternativa k rozšířenému manichejství ¡ Srovnání obou systémů ¡ 45

Bible K výkladu je nezbytný historický kontext dějin etnika, v jehož prostředí tento soubor písemností vznikl ¡ Úskalí fundamentalismu a doslovného čtení ¡ 46

47

48

Nejstručnější nástin dějin judaismu ¡ ¡ ¡ ¡ 1200 př. n. l. pronikání Hebrejů do Kanaanu 1205 - vznik státu, král Saul 933 - rozdělení na severní a jižní království 722 - pád Samaří /Assyrie/ 587 - dobytí Jeruzaléma - babylonské zajetí 538 - Kýrův edikt, návrat 49

Myšlenka na závěr: ¡ Kdo příliš dá na vítr, nebude sít, kdo hledí na mraky, nebude sklízet Kazatel 11, 4 50