Stedovk vzdlanost rytsk kultura Centrum pro virtuln a

Středověká vzdělanost, rytířská kultura Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Změny ve společnosti potřeba rozšířit vzdělání Raný středověk církevní školy Vrcholný středověk městské školy(čtení, psaní, počítání) univerzity (nejvyšší vzdělání)

Nižší školství Ø šlechta soukromí vychovatelé a učitelé Ø měšťané školy u farních kostelů, klášterní městské školy (zřízeny městskou radou) Ø dívky se vzdělávaly převážně v soukromí Ø většina společnosti negramotná

Městské školy - praktičtější zaměření (sedmero mechanických umění = zpracování vlny, zbrojířství, lodní plavba, zemědělství, lovectví, lékařství a divadelnictví) - latina ustupuje jazyku mateřskému

Univerzity - hlavní roli při zakládání sehrává církev (poskytuje profesory a materiální zajištění, kontroluje obsah výuky) - panovník uděluje privilegia Profesoři

Univerzita = společenství učitelů a žáků (lat. universitas magistrorum et scholarium) - společně žili a studovali v univerzitních kolejích (společenský ani národnostní původ tu nehrál roli)

Základ vzdělání - sedmero svobodných umění (septem artes liberales) = trivium (gramatika, rétorika, dialektika) a kvadrivium (aritmetika, geometrie, astronomie, múzika)

Členění univerzit obvykle 4 fakulty: artistická (filozofická): měla přípravný charakter, učila sedmeru svobodných umění; absolvent trivia - titul bakalář; kvadrivia – titul mistr umění (zkomolenina latinského magister) právnická titul doktor medicínská teologická (bohoslovecká) (teologie – považována za nejvyšší vědu) rektor – v čele univerzity (měl právo soudit žáky i profesory) děkan – v čele fakulty absolventi univerzit – středověká světská inteligence

Nejstarší známé univerzity 1088 Bologna 1150 Paříž od 16. stol. zvaná Sorbonna 1167 Oxford 1209 Cambridge 1222 Padova

Univerzita v Bologni Výuka probíhala předčítáním – učebnice byly příliš drahé

Padovská univerzita - část učenců odešla z Bologne - neměli tolik akademické svobody; prvními vyučovanými předměty byla právní věda a teologie - nejslavnějším učenec - Galileo Galilei

Pařížská univerzita (Sorbonna – významná bohoslovecká fakulta)

Oxford

Podle pověsti založili Univerzitu v Cambridgi v roce 1209 akademici, kteří po neshodách na Oxfordské univerzitě uprchli a založili si vlastní univerzitu.

Historická budova Karolina s arkýřem Velké auly Pečeť Univerzity Karlovy (kolem 1360 Univerzita Karlova v Praze - jedna z nejstarších evropských univerzit

Pierre Abélard (1079 - 1142) - filozof a teolog - spoluzakladatel středověkého myšlení - kladl důraz na rozumové poznání - upřednostňoval vědění před slepou vírou: „Poznávám, abych věřil. “ - stal se terčem útoků kvůli lásce ke své žačce Héloise Abélard a Héloisa

Tomáš Akvinský (1225 – 1274) - katolický filozof a teolog - snaha spojit víru s rozumem (Víra vychází od Boha, rozum z přirozených lidských schopností rozum se může mýlit, víra je neomylná rozum dochází ke správným poznatkům, je-li v souladu s vírou. ) - tomismus = oficiální církevní filozofie

Křížovka s tajenkou 1. školy zakládané městskou radou 2. označení středověku rozvíjejícího se od 12. do 14. století 3. nejvyšší věda středověku 4. spoluzakladatel středověkého myšlení 5. město, v němž byla založena první univerzita 6. oficiální církevní filozofie 7. titul absolventa kvadrivia 8. škola poskytující nejvyšší vzdělání 9. titul absolventa trivia 10. město, v němž se nachází Sorbonna

Scholastika - hlavní směr ve vývoji filozofie v 9. – 15. století - uplatňovala se ve středověkých církevních školách, od 12. století i na univerzitách - základní téma – vyrovnat se nově s antickým dědictvím, rozumově prověřit a podložit strukturu křesťanské nauky a víry (rozumové důvody víry)

Rytířství Rytířská kultura souvisí s křížovými výpravami každý šlechtic je povinen řídit se křesťanskými zásadami, musí být schopen šířit křesťanskou víru mečem Žádný muž se rytířem nenarodil, pasování panovníkem si musel zasloužit svými činy.

Rytířské ctnosti: - čest (základem byla věrnost Bohu a panovníkovi) - odvaha - štědrost - ochrana bezbranných - galantní vztah k ženě

Rytířská kultura se rozvíjela především při panovnických dvorech: slavnosti, turnaje, hostiny

Trubadúři opěvovali ženskou krásu.

Rytířská kultura se šířila do Evropy z Francie. Do Čech se dostává v době vlády Václava I. (1230 – 1253). Král sám vjíždí v plném brnění k turnaji Historie českého národa v obrazech, Karel Svoboda

Vznik univerzit, rytířská kultura Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Čornej, Petr: Dějepis pro střední odborné školy. SPN, Praha 2002 http: //www. dejepis. eu/vzdelanost-a-kultura/ http: //dejepis. info/ http: //cs. wikipedia. org/wiki/ http: //www. emilydickinsoninternationalsociety. org/ http: //ao-institut. cz/texty/Ceske-dejiny/16 -vaclav-I. html http: //media. rozhlas. cz/_obrazek/2089737 --Obrazek--1 -0 x 768 p 0. jpeg http: //historicky. blog. cz/0811/rytir http: //www. prezentace-pro-dejepis. freeeee. net/