Studium struktury nukleon partonov model LO diagramy qq

  • Slides: 48
Download presentation
Studium struktury nukleonů, partonový model, LO diagramy qq, qg atd. POZOR: Toto je jenom

Studium struktury nukleonů, partonový model, LO diagramy qq, qg atd. POZOR: Toto je jenom část přednášky, spoustu výpočtů a odvození je na tabuli! 1

Rutherfordův rozptyl (zopakovat doma) My se budeme na tabuli blíže zabývat nejprve různými typy

Rutherfordův rozptyl (zopakovat doma) My se budeme na tabuli blíže zabývat nejprve různými typy elastického rozptylu: Elastický rozptyl na bodovém nukleonu: Mottův účinný průřez Elastický rozptyl na nukleonu konečné velikosti: zavedení formfaktorů a Rosenbluthova formule A pak přikročíme ke studiu hluboce nepružného rozptylu (DIS) a strukturních funkcí Naše výpočty tu a tam doplníme ukázkami experimentálních výsledků … 2

Zkoumání struktury nukleonu pomocí rozptylu elektronů 3

Zkoumání struktury nukleonu pomocí rozptylu elektronů 3

Elastický rozptyl Na tabuli následuje zavedení kinematických pozorovatelných a odvození elastického diferenciálního účinného průřezu

Elastický rozptyl Na tabuli následuje zavedení kinematických pozorovatelných a odvození elastického diferenciálního účinného průřezu rozptylu ep (Mottův účinný průřez, Rosenbluthova formule). 4

Elektrony jako sonda struktury jader první elektrony ke studiu jaderné struktury byly použity v

Elektrony jako sonda struktury jader první elektrony ke studiu jaderné struktury byly použity v r. 1914 J. Franckem a G. Hertzem - Franck, Hertz: “Über Zusammenstöße zwischen Elektronen und Molekülen des Quecksilberdampfes und die Ionisierungsspannung desselben". Verh. Deutsch. Phys. Ges. 16: 457– 467 - systematicky začaly být elektrony používány ke studiu struktury jader na univerzitě ve Stanfordu (USA) v r. 1953: Mark III Linac, skupina R. Hofstadtera - první experimenty s elektrony do energie 150 Me. V potvrdily konečné rozměry jader a to, že jejich hranice není ostrá R. Hofstadter, H. R. Fechter, J. A. Mc. Intyre: Phys. Rev. 91 (1953), 422 R. Hofstadter, H. R. Fechter, J. A. Mc. Intyre: Phys. Rev. 92 (1953), 978 Q≤ 0. 1 Ge. V odpovídá vzdálenosti cca 2 fm N. B. Rutherfordův experiment cca 30 fm

Zkoumání struktury protonu elast. e-p rozptylem v r. 1955 Hofstadter et al. začal studovat

Zkoumání struktury protonu elast. e-p rozptylem v r. 1955 Hofstadter et al. začal studovat strukturu protonů (E ≤ 200 Me. V) (Hofstadter Nobelova cena 1961) l R. Mc. Allister, R. Hofstadter: Phys. Rev. 102 (1956), 851 R. Hofstadter: Rev. Mod. Phys. 28 (1956), 214

Zkoumání struktury protonu elast. e-p rozptylem účinný průřez e-p rozptylu nesouhlasí s bodovým protonem

Zkoumání struktury protonu elast. e-p rozptylem účinný průřez e-p rozptylu nesouhlasí s bodovým protonem („Dirac curve“) ani po započtení anomálního magnetického momentu protonu („anomalous curve“) F 1 = 1, F 2 = 1. 793 proton není bodový! Hofstaedter byl první, který navrhl interpretaci ep účinných průřezů z elast. rozptylu s Mottovým účinným průřezem s vnitřním rozdělením nábojové hustoty Energie použitého e-svazku limitovala Q 2≤ 0. 1 Ge. V 2 7

Zkoumání struktury protonu elast. e-p rozptylem • zvýšení energie Mark III Linac na 550

Zkoumání struktury protonu elast. e-p rozptylem • zvýšení energie Mark III Linac na 550 Me. V umožnilo zvýšit přesnost měření až do Q 2≤ 0. 5 Ge. V 2 8

e+p experimenty ve Stanfordu (R. Hofstadter and co) Pro malé |q| můžeme udělat rozvoj

e+p experimenty ve Stanfordu (R. Hofstadter and co) Pro malé |q| můžeme udělat rozvoj exponenciály a dostaneme F(q) = ∫(1+ iq·x) – 1/2 (q·x)2 + …) r(x) d 3 x = 1 -1/6 |q|2 <r 2> + … Měří se <r 2> náboje „mraku“ 9

Zkoumání struktury protonu elast. e-p rozptylem Mark III Linac s 1000 Me. V svazkem

Zkoumání struktury protonu elast. e-p rozptylem Mark III Linac s 1000 Me. V svazkem elektronů: • studium závislosti protonových formfaktorů na Q 2: • data ukázala, že v rámci přesnosti měření, jsou si magnetický a nábojový formfaktor rovny T. Janssens et al. : Phys. Rev. 142 (1965), 922 10

Nový Linac ve SLACu • výsledky z 1 Ge. V Linacu ve Stanfordu vedly

Nový Linac ve SLACu • výsledky z 1 Ge. V Linacu ve Stanfordu vedly k rozhodnutí vybudovat nový lineární urychlovač elektronů s energiemi do 20 Ge. V v nově vytvořeném Stanford Linear Accelerator Center (SLAC, 1962) • primárním cílem bylo rozšíření dosavadního studia elastického e-p rozptylu a studium kvazielastického rozptylu (elektroprodukce rezonancí, např. D) • pro úplnost chtěli také studovat inelastické kontinuum, které nebylo při nižších energiií dostupné právě dostavěný 2 -mílový urychlovač (1965) 11

Nový Linac ve SLACu 1966 The Beam appears in Sector 12! In the foreground,

Nový Linac ve SLACu 1966 The Beam appears in Sector 12! In the foreground, left to right: Matt Sands, Pief Panofsky (pointing), and Greg Loew (on the telephone). A SLAC klystron: Each tube was capable of delivering up to 24 million watts of peak power. 240 such tubes were needed to accelerate the electrons in the linac.

Elastický rozptyl při velkém q 2 Základní experimentální sestava podobná jako dříve, akorát o

Elastický rozptyl při velkém q 2 Základní experimentální sestava podobná jako dříve, akorát o dva řády větší rozměry než za Rutherfordových časů … velké q 2 měření GM(q 2) 13

Elastický rozptyl při velkém q 2 R. C. Walker et al. Phys. Rev. D

Elastický rozptyl při velkém q 2 R. C. Walker et al. Phys. Rev. D 49 (1994) 5671 A. F. Sill et al. , Phys. Rev. D 48 (1993) 29

Nové experimenty ve SLACu 1968: ICHEP Vídeň, ředitel SLACu W. Panofsky první výsledky z

Nové experimenty ve SLACu 1968: ICHEP Vídeň, ředitel SLACu W. Panofsky první výsledky z elastického a neelastického e-p rozptylu: „… this data might give evidence of the behavior of point-like charged structures in the nucleon …! Inelastický formfaktor pro pevné W 15 E. Bloom et al. : Phys. Rev. Let. 23 (1969), 930 M. Breidenbach et al. : Phys. Rev. Let. 23 (1969), 935

Ilustrace kinematické oblasti pro SLAC exp. Ilustrace kinematických proměnných a jejich dosahu v typickém

Ilustrace kinematické oblasti pro SLAC exp. Ilustrace kinematických proměnných a jejich dosahu v typickém experimentu ve SLAC: Energie v laboratorní soustavě: ELAB=10 Ge. V Hmota protonu: 1 Ge. V/c 2 Pro n = ELAB celá energie je předána protonu Pro n = 0 žádná energie není předána

Nepružný rozptyl … Elastický rozptyl proton zůstane celý W = Mp Neelastický rozptyl produkce

Nepružný rozptyl … Elastický rozptyl proton zůstane celý W = Mp Neelastický rozptyl produkce „excitovaných stavů“ protonu, např. Δ+(1232) W = MD Hluboce nepružný rozptyl proton se roztříští a výsledkem je mnohočásticový koncový stav DIS = velké W

Hluboce nepružný rozptyl Na tabuli následuje odvození diferenciálního účinného průřezu hluboce nepružného rozptylu ep

Hluboce nepružný rozptyl Na tabuli následuje odvození diferenciálního účinného průřezu hluboce nepružného rozptylu ep a zavedení strukturních funkcí.

Strukturní funkce K určení F 1(x, Q 2) a F 2(x, Q 2) pro

Strukturní funkce K určení F 1(x, Q 2) a F 2(x, Q 2) pro dané x a Q 2 je potřeba měření diferenciálního účinného průřezu pro několik úhlů rozptylu a energií elektronového svazku Měření F 2 (resp. F 1) jako funkce Q 2 pro danou hodnotu x ukazují, že F 2 (resp. F 1) je prakticky nezávislé na Q 2 (neboli říkáme, že škálují s Q 2) Toto škálování je také známo jako Bjorkenovo škálování F 1(x, Q 2) ⟶ F 1(x) F 2(x, Q 2) ⟶ F 2(x) Něco pěkného ke čtení: Friedman, Kendall, Ann. Rev. Nucl. Sci 22 (1972) 203 Toto chování nabízí interpretovat data jako rozptyl elektronů na bodových konstituentech protonu

Strukturní funkce Dále se pozoruje, že F 1(x) a F 2(x) nejsou nezávislé, ale

Strukturní funkce Dále se pozoruje, že F 1(x) a F 2(x) nejsou nezávislé, ale platí pro ně tzv. Callan-Grossova relace: F 2(x) = 2 x. F 1(x) Jak uvidíme za chvíli, toto je přesně chování pro rozptyl na kvarcích se spinem ½. N. B. Kdyby měly kvark nulový spin, pak by „magnetická“ strukturní funkce F 1(x) byla nulová, tj. F 1(x) = 0

Co se očekávalo od měření nepružného e-p rozptylu ve SLACu? Přestože kvarkový model byl

Co se očekávalo od měření nepružného e-p rozptylu ve SLACu? Přestože kvarkový model byl formulován v r. 1964, téměř nikdo si nemyslel, že by nové výsledky ze SLACu mohly mít něco společného s kvarky

Sumační pravidla … Bjorkenovo pravidlo: Callan-Grossovo pravidlo (bez 1/x): Gottfriedovo pravidlo: Mnoho teoretiků včetně

Sumační pravidla … Bjorkenovo pravidlo: Callan-Grossovo pravidlo (bez 1/x): Gottfriedovo pravidlo: Mnoho teoretiků včetně Bjorkena a Gottfrieda ve skutečnosti očekávalo, že DIS data vyloučí existenci kvarkového modelu. Bjorken: „But the indication is that there does not yet seem to be any large cross sections which this model of point-like constituents suggests. Additional data is necessary and very welcome in order to destroy the picture of elementary constituents. “ Gottfried: “I think Professor Bjorken and I constructed sum rules in hope of destroying the quark model. ” září 1967, International Symposium on Electron and Photon Interactions, Stanford

Hluboce nepružný e-p rozptyl D(1236) 23 G. Miller et al: Phys. Rev. D 5

Hluboce nepružný e-p rozptyl D(1236) 23 G. Miller et al: Phys. Rev. D 5 (1972), 528

Hluboce nepružný e-p rozptyl 24 G. Miller et al: Phys. Rev. D 5 (1972),

Hluboce nepružný e-p rozptyl 24 G. Miller et al: Phys. Rev. D 5 (1972), 528

SLAC-MIT kolaborace ESA counting house. Experimenty realizované v letech 1966 -1978 Richardem Taylorem (SLAC),

SLAC-MIT kolaborace ESA counting house. Experimenty realizované v letech 1966 -1978 Richardem Taylorem (SLAC), Henry Kendallem (MIT) a Jeromem Friedmanem (MIT) studovaly rozptyl vysoce energetických elektronů na protonech a neutronech v terčíku. Byly to právě tyto experimenty, které objevily extrémně malé objekty v protonech a neutronech – kvarky. Nobelova cena za fyziku v r. 1990

Partonový model Výpočty na tabuli … Rozptyl na protonu charakterizovaném strukturními funkcemi ? Rozptyl

Partonový model Výpočty na tabuli … Rozptyl na protonu charakterizovaném strukturními funkcemi ? Rozptyl na bodových „kvarcích“ (partonech) uvnitř protonu

Partonové distribuční funkce

Partonové distribuční funkce

Urychlovač HERA (ep) v DESY 1992 -2007 Elektron-proton collider (27. 5 Ge. V +

Urychlovač HERA (ep) v DESY 1992 -2007 Elektron-proton collider (27. 5 Ge. V + 820 Ge. V, √s = 300 Ge. V) Obvod: 6336 m Experimenty: H 1, ZEUS, HERMES, HERA-B Studium struktury protonu na velkých Q 2 a malém x 28

Hluboce nepružný rozptyl na experimentu H 1 X X e Incident e 27 Ge.

Hluboce nepružný rozptyl na experimentu H 1 X X e Incident e 27 Ge. V e Scattered e H 1 Events Elektron s energií 300 Ge. V rozptýlený zpětně o 160 stupňů. Q 2 = 35 000 Ge. V 2 Joachim Meyer DESY 2005 29

Hluboce nepružný rozptyl na experimentu H 1 Více obrázků srážek na https: //www-h 1.

Hluboce nepružný rozptyl na experimentu H 1 Více obrázků srážek na https: //www-h 1. desy. de/pictures/list. html e e Jet Vzniklý hadronový systém X je kolimovaný svazek částice, tzv. jet. Jety jsou „stopou“ kvarků, resp. gluonů. Jet -18 m! 30 Joachim Meyer DESY 2005 Q = 50 000 Ge. V 2, což odpovídá prostorovému rozlišení Dx ≈10 2 H 1 Events

Jak „hluboko“ vidíme od dob pana Rutherforda? 31

Jak „hluboko“ vidíme od dob pana Rutherforda? 31

Chování F 2 32

Chování F 2 32

Neutrinový DIS Detaily výpočtů na tabuli … 33

Neutrinový DIS Detaily výpočtů na tabuli … 33

Jak vyrobit svazek neutrin? Courtesy Matt Strassler A pulse containing many protons hits a

Jak vyrobit svazek neutrin? Courtesy Matt Strassler A pulse containing many protons hits a slab of material (target) and even more particles exit out the back. A magnet separates the neutral, positively- and negatively-charged particles, with lowermomentum particles bending more. Most particles stop in the wall, but a gap is left through which positively charged particles (mostly positively-charged pions) of a certain range of momentum and energy may pass.

Jak vyrobit svazek neutrin? Courtesy Matt Strassler The positively-charged pions passing through may decay

Jak vyrobit svazek neutrin? Courtesy Matt Strassler The positively-charged pions passing through may decay to an antimuon and a neutrino. After most have decayed, another magnet sweeps all charged particles aside, leaving a nearly pure neutrino beam. This beam goes straight through the walls and the rock on its way to a distant neutrino detector.

CDHS experiment v CERN (1976 -1984) • 1250 tun • magnetizované železné moduly oddělené

CDHS experiment v CERN (1976 -1984) • 1250 tun • magnetizované železné moduly oddělené driftovými komorami (DIS na Fe) • později doplněn o 31 m 3 tank plněný kapalným vodíkem (DIS na H) Kolaborace CDHS: CERN, Dortmund, Heidelberg a Saclay (později i Varšava) vedená J. Steinbergerem 36

CDHS experiment de Groot et al. , Z. Phys. C 1 (1979) 143 n

CDHS experiment de Groot et al. , Z. Phys. C 1 (1979) 143 n anti-n Měření energie EX a hybnosti mionu z jeho zakřivené dráhy v magnetickém poli (Em) 37

(Anti-)neutrino + nukleon DIS účinný průřez je úměrný energii neutrina v LAB soustavě (En),

(Anti-)neutrino + nukleon DIS účinný průřez je úměrný energii neutrina v LAB soustavě (En), čili vydělením En můžeme lehce porovnat jednotlivé experimenty bez antikvarků v nukleonu s antikvarky v nukleonu souhlas s daty 38

CDHS experiment Rozdíl ve strukturních funkcích v neutrinovém DIS měří anti-kvarkové (mořské) PDF Dominují

CDHS experiment Rozdíl ve strukturních funkcích v neutrinovém DIS měří anti-kvarkové (mořské) PDF Dominují mořské příspěvky, tj. x. F 3 by mělo jít k nule (q(x) = anti-q(x)) Příspěvek mořských kvarků jde k nule 39

Univerzalita strukturních funkcí Strukturní funkce F 2 deuteronu změřená v DIS mionů na pevném

Univerzalita strukturních funkcí Strukturní funkce F 2 deuteronu změřená v DIS mionů na pevném terčíku (NMC) a v neutrinovém rozptylu na Fe (CCFR a Nu. Te. V (E 815) ve Fermilabu) Reference: NMC: M. Arneodo et al. , Nucl. Phys. B 483 (1997) 3 CCFR/Nu. Te. V: U. K. Yang et al. , PRL 86, (2001) 2741 Nu. Te. V: M. Tzanov et al. , PRD 74 (2006) 012008 CCFR: University of Chicago, Columbia University, Fermilab, and the University of Rochester

Strukturní funkce F 3 nukleonu Strukturní funkce x. F 3 nukleonu změřená v neutrino-Fe

Strukturní funkce F 3 nukleonu Strukturní funkce x. F 3 nukleonu změřená v neutrino-Fe rozptylu. Reference: CCFR: W. G. Seligman et al. , Phys. Rev. Lett. 79, 1213 (1997) Nu. Te. V: M. Tzanov et al. , Phys. Rev. D 74, 012008 (2006) CHORUS (CERN Hybrid Oscillation Research apparat. US), G. Önengüt et al. , Phys. Lett. B 632, 65 (2006)

Anihilace e+e- na hadrony u, d, s: R = [(2/3)2 + (1/3)2 ] =

Anihilace e+e- na hadrony u, d, s: R = [(2/3)2 + (1/3)2 ] = 2/3 u, d, s, c: R = 2/3 + (2/3)2 = 10/9 u, d, s, c, b: R = 10/9 + (1/3)2 = 11/9 Co na to data?

Poměr R jako funkce energie Nesouhlasí, data jsou cca 3 x větší na něco

Poměr R jako funkce energie Nesouhlasí, data jsou cca 3 x větší na něco jsme zapomněli Faktor 3 kvůli barvě kvarků! u, d, s: R = 3 [(2/3)2 + (1/3)2 ] = 2 u, d, s, c: R = 2 + 3 (2/3)2 = 10/3 u, d, s, c, b: R = 10/3 + 3 (1/3)2 = 11/3

Rozptyl kvark-kvark

Rozptyl kvark-kvark

Rozptyl kvark-gluon Mu Mt Ms

Rozptyl kvark-gluon Mu Mt Ms

Rozptyl gluon-gluon

Rozptyl gluon-gluon

Shrnutí jednotlivých partonových procesů

Shrnutí jednotlivých partonových procesů

Porovnání jednotlivých partonových procesů v cos(ϑ*) = 0. 5 (postupně dolů) gg gg qg

Porovnání jednotlivých partonových procesů v cos(ϑ*) = 0. 5 (postupně dolů) gg gg qg qg _ _ qq qq _ qq gg _ gg qq