Logika v praxi pednka 5 Intuitivn smantick dokazovn

Logika v praxi přednáška 5 Intuitivní sémantické dokazování 1 1

Výroková logika • Je rozhodnutelná, rozhodnutelná tj. o každé formuli v konečném počtu kroků rozhodneme, zda je tautologie, kontradikce nebo splnitelná • Vše lze rozhodnout tabulkou (ale – NP úplný problém SAT, Cook-Levin teorém 1971) • Další možnosti: sporem, sporem Quineova metoda, atd.

Predikátová logika 1. řádu • Formule mají nekonečně mnoho modelů, nemůžeme udělat tabulku • Problém logické pravdivosti je v PL 1 nerozhodnutelný: nerozhodnutelný neexistuje algoritmus, který by pro každou vstupní formuli f po konečném počtu kroků odpověděl Ano/Ne na otázku, zda je f logicky pravdivá • Pouze parciálně rozhodnutelná: rozhodnutelná pokud formule f je logicky pravdivá, pak algoritmus odpoví Ano, jinak může cyklovat a odpověď nevydá

Příklad (výroková logika) [(p q) r] s, q |= p r |= {([(p q) r] s) s q} ( p r) • Úvahou: předpokládejme, že jsou všechny předpoklady pravdivé, a zkoumejme, zda taková situace zaručuje pravdivost závěru • je-li s = 1, pak s = 0, tedy [(p q) r] = 0, tj. (p q) = 0 a r = 0. Jelikož dle předpokladu je q = 1, musí být p = 0. Tedy p r = 1. • Sporem: předpokládejme, že existuje ohodnocení takové, ve kterém jsou všechny předpoklady pravdivé a závěr je nepravdivý. Tedy p r = 0, tj. p r = 1.

Důkaz ve VL sporem a) Sporem: k předpokladům přidáme negovaný závěr ( p r) (p r) a předpokládáme, že vše 1 • [(p q) r] s, q, p r • 1 10 1 1 • 0 0 • 0 1 p r=0 spor

Příklady predikátová logika • • Marie má ráda pouze vítěze Karel je vítěz -------------------neplatný Marie má ráda Karla x [R(m, x) V(x)], V(k) R(m, k) ? • RU U U: {… <Marie, i 1>, <Marie, i 2>, …, <Marie, in> …} • VU U: {…i 1, i 2, …, Karel, …, in…} Dvojice <Marie, Karel> nemusí být prvkem RU, pravdivost předpokladů to nezaručuje. Být vítězem je zde pouze nutná podmínka pro to, aby Marie měla někoho ráda, ale není dostatečná.

Příklady predikátová logika • • Marie má ráda pouze vítěze Karel není vítěz ------------------ Marie nemá ráda Karla platný x [R(m, x) V(x)], V(k) R(m, k) ? RU U U: {…<Marie, i 1>, <Marie, i 2>, <Marie, Karel>, …, <Marie, in> …} VU U: {…i 1, i 2, …, Karel, …, in…} Kdyby Marie měla ráda Karla, tak by dvojice <Marie, Karel> byla prvkem RU. Pak by musel být (dle první premisy) Karel prvkem VU, ale to není možné dle druhé premisy. Pravdivost předpokladů zaručuje pravdivost závěru.

Příklady predikátová logika • Kdo zná Marii a Karla, ten Marii lituje. x [(Z(x, m) Z(x, k)) L(x, m)] • Někteří nelitují Marii, ačkoliv ji znají. x [ L(x, m) Z(x, m)] • |= Někdo zná Marii, ale ne Karla. x [Z(x, m) Z(x, k)] • Nyní dokážeme platnost sporem: předpokládejme, že všichni, kdo jsou ve vztahu Z k m (tedy i prvek ), jsou také v Z ke k (negace závěru): x [Z(x, m) Z(x, k)] x [Z(x, m) Z(x, k)] • ZU = {…, i 1, m , i 1, k , i 2, m , i 2, k , …, , m , , k , … } 1. p. 2. p. 1. p. • LU = {…, i 1, m , . . . , i 2, m , …. . . . , , m , … } spor

Predikáty s aritou 1 A: S (P M) = (SP) (SM) S(x) (P(x) M(x)) S(x) P(x) M(x) S B: P (S M) = (PS) (PM) P(x) (S(x) M(x)) P(x) S(x) M(x) A C B C: (S P) M S(x) P(x) M(x) E D: S P M D F S(x) P(x) M(x) G E: (S M) P S(x) M(x) P(x) F: P M (P M) S P(x) M(x) S(x) G: M(P S) = (MP) (MS) H M(x) (P(x) S(x)) M(x) P(x) S(x) H: U (S P M) = (U S U P U M) (S(x) P(x) M(x)) S(x) P(x) M(x) 9

Aristoteles (a Platon) 384 – 322 Mine is the first step and therefore a small one, though worked out with much thought and hard labour. You, my readers or hearers of my lectures, if you think I have done as much as can fairly be expected of an initial start. . . will acknowledge what I have achieved and will pardon what I have left for others to accomplish.

Aristotelova logika • Řecký filosof a zakladatel logiky Aristoteles zkoumal před více než 2000 lety tzv. Subjekt – Predikátové výroky a úsudky z nich vytvořené: • • Všechna S jsou P Žádné S není P Některá S jsou P Některá S nejsou P Sa. P Se. P Si. P So. P affirmo nego Všechny pojmy S, P jsou zde vždy neprázdné Z dnešního pohledu jde o fragment predikátové logiky Výrokovou logiku zkoumali v té době stoici, kteří rovněž postihli základy predikátové logiky.

Aristotelova logika: log. čtverec obecné kladné Sa. P záporné Se. P částečné Si. P So. P Sa. P So. P, Sa. P |= Se. P, Si. P |= So. P, Sa. P |= Si. P, Si. P |= Sa. P, Se. P Si. P Se. P |= Sa. P So. P |= Si. P Se. P |= Sop, So. P |= Se. P kontradiktorické kontrární subalterní: neboli podřízené

Aristotelovy sylogismy • Jednoduché úsudky tvořené kombinacemi tří predikátů S, P, M, kde M je zprostředkující predikát, který se v závěru neopakuje, závěr je vždy tvaru S-P I. M-P II. P-M III. M-P IV. P-M S-M M-S • Správné módy jsou: I. aaa, eae, aii, eio (barbara, celarent, darii, ferio) II. aoo, aee, eae, eio (baroco, camestres, cesare, festino) III. oao, aai, aii, iai, eao, eio (bocardo, darapti, datisi, disamis, felapton, ferison) IV. aai, aee, iai, eao, eio (bamalip, calemes, dimatis, fesapo, fresison) • Neučíme se pochopitelně nazpaměť správné módy, ale odvodíme si platnost úsudku metodou Vennových diagramů.

Aristotelova logika: sylogismy Ověříme na základě množinových úvah pomocí Vennových diagramů: • 1. 2. • Obory pravdivosti predikátů S, P, M zakreslíme jako (vzájemně se protínající) kroužky. Poté znázorníme situaci, kdy jsou premisy pravdivé, tj. Vyšrafujeme plochy, které odpovídají prázdným třídám objektů (všeobecné předpoklady) Označíme křížkem plochy, které jsou jistě neprázdné (existenční předpoklady); křížek přitom klademe jen tehdy, když neexistuje jiná plocha, ”kam by mohl přijít” Nakonec ověříme, zda vzniklá situace znázorňuje pravdivost závěru.

John Venn anglický matematik, logik a filosof, známý především jako tvůrce Vennových diagramů

Sylogismy a Vennovy diagramy • Všechny rodinné domy jsou soukromým vlastnictvím • Některé nemovitosti jsou rodinné domy x [R(x) S(x)] • Některé nemovitosti jsou soukromým vlastnictvím x [N(x) S(x)] x [N(x) R(x)] R S Dle 1. premisy je prázdná množina R / S N Důležité je pořadí: nejdřív vyškrtáme prázdné plochy, pak klademe křížek Dle druhé premisy je neprázdný průnik R a N – uděláme křížek 16

Sylogismy a Vennovy diagramy • Všechny rodinné domy jsou soukromým vlastnictvím • Některé nemovitosti jsou rodinné domy x [R(x) S(x)] • Některé nemovitosti jsou soukromým vlastnictvím x [N(x) S(x)] x [N(x) R(x)] R S Dle 1. premisy je prázdná množina R / S N Dle druhé premisy je neprázdný průnik R a N – uděláme křížek Ověříme pravdivost závěru: průnik ploch N a S musí být neprázdný. Úsudek je platný 17

Sylogismy a Vennovy diagramy • Všichni jezevci jsou sběratelé umění x [J(x) S(x)] • Někteří sběratelé umění žijí v norách x [S(x) N(x)] • Někteří jezevci žijí v norách x [J(x) N(x)] J Dle 1. premisy neexistuje jezevec, který není sběratel šrafujeme S ? ? N Úsudek je neplatný Jak však znázorníme pravdivost 2. premisy? Průnik S a N je neprázdný, ale nevíme, kam dát křížek!

Sylogismy – ověření platnosti • Někteří politici jsou moudří lidé • Nikdo, kdo je moudrý, není pyšný x [Pl(x) M(x)] • Někteří politici nejsou pyšní x [Pl(x) Ps(x)] Nejdříve vyhodnotíme všeobecnou premisu 2 ! Neexistuje žádné M, které by bylo Ps: škrtáme průnik M a Ps x [M(x) Ps(x)] Ps M Pl Dle 1. premisy je neprázdný průnik M a Pl: uděláme křížek Vyhodnotíme závěr: průnik Pl a komplementu Ps musí být neprázdný: pravdivost zaručena, úsudek je platný 19

Sylogismy – ověření platnosti • Všechna auta jsou dopravní prostředky • Všechna auta mají volant x [A(x) D(x)] x [A(x) V(x)] • Některé dopravní prostředky mají volant x [D(x) V(x)] D A 1. Premisa - Plocha A musí být podmnožinou plochy D: šrafujeme Dle 2. premisy je plocha A podmnožinou plochy V: šrafujeme V Vyhodnotíme závěr: pravdivost není zaručena, křížek v průniku D a V není! Úsudek je neplatný 20

Všeobecné premisy ne |= existence • Všechny skleněné hory jsou skleněné • Všechny skleněné hory jsou hory • | Některé hory jsou skleněné Příklad Bertranda Russella (1872 -1970) Úsudek je neplatný 21

Sylogismy – ověření platnosti • Všechna auta jsou dopravní prostředky • Všechna auta mají volant • Existují auta (implicitní předpoklad) x [A(x) D(x)] x [A(x) V(x)] x A(x) • Některé dopravní prostředky mají volant x [D(x) V(x)] D A 1. Premisa - Plocha A musí být podmnožinou plochy D: šrafujeme Dle 2. premisy je plocha A podmnožinou plochy V: šrafujeme V Vyhodnotíme závěr: pravdivost je zaručena, křížek v průniku D a V je, úsudek je platný Dle 3. premisy uděláme křížek na plochu A

Širší použití, nejen na sylogismy P 1: Všichni státníci jsou politici P 2: Někteří státníci jsou inteligentní P 3: Někteří politici nejsou státníci Z 1: ? Někteří politici nejsou inteligentní Z 2: ? Někteří politici jsou inteligentní S x [S(x) P(x)] x [S(x) I(x)] x [P(x) S(x)] x [P(x) I(x)] ? P P 1: šrafujeme S / P P 2: klademe křížek na průnik ploch S a I I P 3: nemůžeme udělat křížek, nevíme na kterou plochu Z 1: nevyplývá, křížek není Z 2: vyplývá, křížek je

Vennovy diagramy x [P(x) Q(x)] x [Q(x) R(x)] x P(x) ) ----------- x [P(x) R(x)] p 1: Všichni zahradníci jsou zruční. p 2: Každý, kdo je zručný, je inteligentní. (p 3: Existuje aspoň jeden zahradník. ) -------------------------z: Někteří zahradníci jsou inteligentní. P 1. premisa říká, že neexistuje prvek, který by byl v množině P a nebyl v množině Q (De Morgan) – tedy šrafujeme Q R 3. premisa zaručuje neprázdnost množiny P, tedy (děláme křížek) 2. premisa říká, že neexistuje prvek, který by byl v množině Q a nebyl v množině R (De Morgan) – tedy šrafujeme

Vennovy diagramy x [P(x) Q(x)] x [Q(x) R(x)] x P(x) ) ----------- x [P(x) R(x)] p 1: Všichni zahradníci jsou zruční. p 2: Každý, kdo je zručný, je inteligentní. (p 3: Existuje aspoň jeden zahradník. -------------------------z: Někteří zahradníci jsou inteligentní. P Q R Nyní otestujeme, zda křížek v diagramu odpovídá našemu závěru. Křížek v diagramu, opravdu náleží průniku množin P a R, tedy odpovídá našemu závěru, proto je úsudek PLATNÝ.

Vennovy diagramy x [S(x) M(x)] x [M(x) K(x)] ----------- x [S(x) K(x)] p 1: Všichni studenti umějí logicky myslet. p 2: Pouze koumáci umějí logicky myslet. -------------------------z: Všichni studenti jsou koumáci. S 1. premisa říká, že neexistuje prvek, který by byl v množině S a nebyl v množině M (De morgan) – tedy šrafujeme M K 2. premisa říká, že neexistuje prvek, který by byl v množině M a nebyl v množině K (M je podmnožinou K) – tedy šrafujeme

Vennovy diagramy x [S(x) M(x)] x [M(x) K(x)] ----------- x [S(x) K(x)] p 1: Všichni studenti umějí logicky myslet. p 2: Pouze koumáci umějí logicky myslet. -------------------------z: Všichni studenti jsou koumáci. S M K Nyní otestujeme, zda nevyšrafované oblasti vystihují náš závěr. Závěr říká, že všechny prvky ležící v množině S leží taktéž v množině K. To opravdu podle diagramu platí, tedy úsudek je PLATNÝ.

Vennovy diagramy p 1: Všichni studenti logiky se učí logicky myslet. p 2: Kdo se učí logicky myslet, ten se neztratí. -------------------------z: Někteří studenti logiky se neztratí. P 1. premisa říká, že neexistuje prvek, který by byl v množině P a nebyl v množině Q (De Morgan) – tedy šrafujeme x [P(x) Q(x)] x [Q(x) R(x)] ----------- x [P(x) R(x)] Q R 2. premisa říká, že neexistuje prvek, který by byl v množině Q a nebyl v množině R (De morgan) – tedy šrafujeme

Vennovy diagramy p 1: Všichni studenti logiky se učí logicky myslet. p 2: Kdo se učí logicky myslet, ten se neztratí. -------------------------z: Někteří studenti logiky se neztratí. P Q Poznámka: V tradiční Aristotelově logice je tento úsudek ! považován za platný. Avšak, ze všeobecných premis nemůžeme R usuzovat na existenci! Nyní otestujeme, zda je Nezapomeňte však, že opravdu úsudek platný či dle Aristotela jsou zde nikoliv. všechny pojmy neprázdné. x [P(x) Q(x)] x [Q(x) R(x)] ----------- x [P(x) R(x)] Závěr říká, že existuje prvek v průniku množin P a R. Diagram ale toto nepotvrzuje (není křížek), proto úsudek je NEPLATNÝ.

Vennovy diagramy p 1: Všichni studenti logiky se učí logicky myslet. x [P(x) Q(x)] p 2: Kdo se učí logicky myslet, ten se neztratí. x [Q(x) R(x)] x P(x) Existují studenti logiky (implicitní předpoklad) -------------------------z: Někteří studenti logiky se neztratí. P ----------- x [P(x) R(x)] Q Poznámka: dle Aristotela jsou zde všechny pojmy neprázdné. Přidáme-li implicitní R předpoklad, že Nyní můžeme na plochu existují studenti logiky, odpovídající průniku P a R je úsudek platný. dát křížek – je neprázdná Závěr říká, že existuje prvek v průniku množin P a R. Diagram toto nyní potvrzuje (je křížek), proto úsudek je PLATNÝ.

Vennovy diagramy a sylogismy x [P(x) S(x)] x [P(x) B(x)] ----------- x [B(x) S(x)] p 1: Žádný pták není savec p 2: Někteří ptáci jsou běžci -----------------z: Někteří běžci nejsou savci 1. premisa říká, že neexistuje prvek, který by byl v průniku množin P a S – tedy šrafujeme P S 2. premisa říká, že průnik P a B je neprázdný – klademe křížek B Ověříme závěr: průnik P a komplementu S je neprázdný, úsudek je platný 31

Vennovy diagramy x [V(x) K(x)] x [H(x) K(x)] ----------- x [V(x) H(x)] p 1: Někteří vládci jsou krutí. p 2: Žádný dobrý hospodář není krutý. -------------------------z: Některá vládci nejsou dobří hospodáři. H K Pak dle 1. premisy klademe křížek na průnik V a K Nejprve 2. premisa: šrafujeme průnik Ha. K V Nyní testujeme závěr: průnik V a komplementu H je neprázdný. Úsudek je platný