OBECN BIOLOGIE CYTOLOGIE POVRCHOV STRUKTURY ZKLADN CYTOPLAZMATICK STRUKTURY

OBECNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE POVRCHOVÉ STRUKTURY ZÁKLADNÍ CYTOPLAZMATICKÉ STRUKTURY - ORGANELY SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Základní pojmy n n Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Buňka – lat. Cellula Termín cellula (buňka) pochází od Roberta HOOKA. Cytologie – nauka o buňkách. SOŠS a SOU Kadaň Pokožkové buňky cibule Obecná biologie - Cytologie 2

Robert HOOK n n 1635 -1703 Pozoroval buňky u rostlin a použil pro ně termín „cellula“ (komůrka). SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 3

Co to je buňka? n Může představovat: – samostatný organismus (například u trepky velké) – nebo jen část celku neschopnou samostatného života (nervová buňka). SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 4

Eukaryota a prokaryota n Prokaryota, z řeckého pro (před) a karyon (jádro), je označení pro evolučně staré organismy. Řadíme sem bakterie a sinice. Bakterie escherichia coli Sinice SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 5

Eukaryota a prokaryota n n n Eukaryota, Jaderní (Eucaryota) jsou organismy tvořené buňkami a oblaněným jádrem. Slovo eukaryota vzniklo spojením řeckých slov eus (česky pravdivý, pravý) a karyon (česky jádro). K eukaryotním organismům se řadí říše: – rostliny, – houby, – živočichové, – prvoci. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 6

Eukaryota a prokaryota Eukaryotní organismy SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 7

Porovnání eukaryotní a prokaryotní buňky SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 8

Bakteriální buňka SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 9

Živočišná buňka SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 10

Rostlinná buňka Schéma rostlinné buňky: a - vakuola, b - váček, c - plazmatická membrána, d - diktyozóm (Golgiho tělísko), e - plastid, f - plazmodesm, g - endoplazmatické retikulum, h - jádro, i - jadérko, j - chromatin, k - ribozómy, l - mitochondrie, m - základní cytoplasma, n - buněčná stěna. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 11

Buněčné povrchy n Tvoří je zejména plazmatická membrána a buněčná stěna. – Plazmatická membrána je polopropustná. Její funkcí je regulovat příjem a výdej látek a chování buňky podle podnětů z prostředí. – Buněčná stěna je pro většinu látek propustná. Nenachází se u živočišných buněk. Je pevná a určuje tvar buňky. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 12

Buněčná stěna n n Ohraničuje rostlinné buňky, s výjimkou pohlavních buněk (gamet), které ji nemají. Buněčné stěny dodávají buňkám potřebnou pevnost, podmiňují jejich tvar a chrání živý obsah buňky. Základní složkou buněčné stěny rostlin (některých hub) je polysacharid celulóza, která v podobě mikrofibril o tloušťce 10 až 25 nm vytváří celulózovou kostru buněčné stěny, doplněnou hlavně hemicelulózami a pektiny. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 13

Buněčná stěna Epidermální buňky svrchní strany dužnaté šupiny cibule kuchyňské SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 14

Cytoplazmatická membrána n n n Průměr asi 7, 5 nm. Velmi tenká, dvojitá. Dvojvrstva fosfolipidů krytá bílkovinami, jsou tam i enzymy. Propouští jen malé částice – Semipermeabilita – výběrová polopropustnost. Funkce: ochranná, řídí výměnu látek. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 15

Cytoplazmatická membrána SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 16

Základní cytoplazma n n Průhledná polotekutá hmota. Jsou zde: – soli, – sacharidy, – tuky, – bílkoviny (hodně), – barviva. Je stále v pohybu. Funkce: metabolismus, prostředí pro organely. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 17

Cytoplazmatické struktury n n n n Buněčné jádro ER GK Semiautonomní organely Ribozómy Lysozómy Vakuoly SOŠS a SOU Kadaň n Fibrilární struktury (cytoskelet) Obecná biologie - Cytologie 18

Cytoskelet Kostra buňky – fibrilární – vláknité struktury v buňce. n Jsou to nitrobuněčné opěrné a pohybové struktury: – Mikrotubuly – Eukaryotní bičíky – Řasinky n SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 19

Jádro n n n Jádro (Buněčné jádro, Nucleus, karyon) je organela, v níž se skrývá většina genetického materiálu buňky. Největší organela (10 -20 mikrometrů). Je ohraničena dvojitou jadernou membránou, v níž se nacházejí póry tvořené speciálními bílkovinami, které mají usnadnit a řídit transport specifických makromolekul, např. RNA. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 20

Jádro SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 21

Endoplazmatické retikulum Drsné ER n n Tento typ ER má význam především při syntéze strukturálních a enzymatických bílkovin. Ty jsou pak za pomoci ER a GK transportovány do různých míst buňky. Hladké ER n n Hladké ER propojuje drsné ER a GK a zajišťuje transport různých makromolekul mezi těmito dvěma systémy. Dále hraje významnou roli při syntéze lipidů, hormonů atd. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 22

ER SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 23

Golgiho aparát (komplex) n n GK je soustava miniaturních cisteren a váčků – často se nacházejících ve shlucích – které lze najít v cytoplazmě většiny eukaryot (výjimku tvoří většina hub). Tato soustava slouží k transportu a přechovávání látek, postsyntetické úpravě bílkovin. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 24

GK SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 25

Semiautonomní organely n Jsou to organely, u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými. SOŠS a SOU Kadaň 1. Mitochondrie 2. Plastidy – Chromoplasty – Leukoplasty Obecná biologie - Cytologie 26

Souhrn znaků semiautnomních organel n n n n Mají vlastní cirkulární DNA, která je prokarytního typu. Jsou schopny proteosyntézy pomocí vlastních ribosomů prokaryotního typu. Jsou kryty dvěma membránami. Rostou a dělí se nezávisle na hostitelské buňce. Probíhá v nich energetický metabolismus. Vznikly endosymbiózou. Velikostí se podobají bakteriím. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 27

Mitochondrie n n n Drobné tyčinkovité až vláknité útvary. Skládají se ze dvou biomembrán. V mitochondriích se uvolňuje energie z chemických látek. Jsou to tedy energetická centra buňky. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 28

Mitochondrie SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 29

Plastidy n Plastidy – vyskytují se u rostlinných buněk. – – – Leukoplasty Chromoplasty Chloroplasty (v nich se nachází tylakoidy, v nichž probíhá fotosyntéza. Obsahují chlorofyl. ) SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 30

Ribozomy n n Ribozomy jsou zrníčka složená z RNA a bílkovin. Probíhá na nich tvorba nových bílkovin. Kodéry genetické informace. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 31

Vakuoly n n Organely typické pro rostlinné buňky a prvoky. Obsahují buněčnou šťávu a buněčné inkluze. Membrána se nazývá tonoplast. Obsahují i enzymy, které jsou důležité v metabolických přeměnách. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie Vakuola vyplňuje prostor buňky buněčnou štávou Plazmolýza – vakuola se zmenšuje 32

Lysozomy n n Malé měchýřky tvořené biomembránou. Obsahují převážně enzymy se štěpnou funkcí (trávicí enzymy). Jejich funkcí je rozkládat některé látky buňkou přijaté a nepotřebné. U rostlin tuto funkci plní vakuola. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 33

Které pojmy spolu souvisí? 1. Energetické centrum buňky 2. Syntéza bílkovin 3. Chlorofyl 4. Semipermeabili ta SOŠS a SOU Kadaň a) Plastidy b) Mitochondrie c) Cytoplazmatick á membrána d) Ribozómy Obecná biologie - Cytologie 34

Vyhodnocení 1. 2. 3. 4. b d a c SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 35

Opakování n n Jak se liší prokaryotní a eukaryotní buňky? Jaká je funkce ER? V čem spočívá význam buněčné stěny? Jaká může být funkce bílkovin v membráně? SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 36

Použité zdroje n n n Kubišta, V. : Obecná biologie. Fortuna 2000 Nováček, J. : Biologie. Credit, Praha, 1997 http: //www. sci. muni. cz http: //celldivision. org http: //cs. wikipedia. org SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie 37