Stedovk venkov a zemdlstv Vymezen dle RVP Nzev

Středověký venkov a zemědělství

Vymezení dle RVP • Název prezentace: Středověký venkov a zemědělství • Vzdělávací oblast: Dějepis • Učivo: Středověk- venkov a zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace • Průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova • Klíčová slova: zemědělství, orba, úroda, zemědělské nástroje, plodiny, pastevectví, selská povstání, jacquerie, John Ball, Jiří Dóža, hladomor

Půda a orba • Půda- základ bohatství, moci ve středověku. • Přes 90% evropského obyvatelstva pracovalo v zemědělství. • Základní pud- vypěstování úrody pro sebe a rodinuzásobování feudála (dávky). • Zásobování např. vlnařských manufaktur rostlinami pro barvení-Itálie. • Primitivní obdělávání- jednoduché nářadí, málo hluboká orba- dlouho se užívá starověké rádlo- spíše zem rozrývá než obrací. • Orba se provádí 3 -4 x, ruční roztloukání hrud, pletí se provádí jen někde. • Málo zoraná a zkypřená půda se špatně obnovuje. • Slabý počet dobytka (epidemie, louky ustupují polím)nedostatek přírodního hnojiva- zvířecí trus se schraňuje a odevzdává pánovi. • Rostlinná hnojiva- listí, sláma (obilí se sekalo blízko klasuvíce slámy- užívá se i jako krmivo pro dobytek).

Úrodnost, výnosy • Malá úrodnost-z 1 zrna, průměrně 4 zrna úrody, max. 7 -10, ale také 2 -3; rozdíly v zeměpisných podmínkách. • Potřeba získávání nové půdy-klučení, žďáření. • Dvojpolní systém pomalu nahrazován trojpolnímod 8. stol. Karolínská Francie, od 12. stol. i stř. Evropa. • Slabé výnosy způsobeny také snahou po soběstačnosti- pěstování plodin i v nevhodných podmínkách- např. víno v Anglii.

• Závislost venkovského člověka na přírodních podmínkách. • Užití zvířat- většinou tažné zvíře vůl, část pár volů, mezci, výjimečně kůň. • Žně- sekání obilí srpem, hned pod klasem- přicházeli paběrkovači- sbírání zbylých klásků- zbylé strniště- pastva pro dobytek + pohnojení půdy, někdy strniště i se slámou a plevelem později zapáleno- popel- hnojivo. • Mlácení obilí- cepy, mletí- pozůstatky ruční mletí, nahrazují větrné, vodní mlýny, mouka ukládána do velkých truhel v obydlích. • Rozšířené pití- víno- pěstování i v S Evropě, vyhlášená vína italská, francouzská, sklizeň kolektivní práce i slavnost; mošty, pivo. • Sadařství- olivy, jedlé kaštany, jablka, švestky. • Zásobování městského trhu- obilí, víno, ale drůběž, vejce, čerstvé a sušené ovoce, sýry, mléko, lesní plodiny, houby, drobné řemeslnické výrobky.

Výběr daní lenním pánem

Zemědělci x pastevci • Odlišnost života usedlého zemědělce a pastevcenomádství, ale i více času, putování v letních měsících květen až září se stádem, žili v primitivních chýších na horách, v podzimních měsících sestupovali do nižších údolí. • Ovce, krávy, kozy. • Výroba sýru, stříhání vlny, ochrana před divokými zvířaty, často pomoc dětí. • Rolníci chovali méně dobytka- vepři, drůbež, kozy. • Venkované pracující v lesích- obstarávání palivového dřeva, menší stáda, dřevěné uhlí- uhlíři. • Všichni venkované v „mrtvých zimních měsících- drobné řemeslnické práce- výroba košíků, nářadí, opravy, rolnické ženy tkaly a předly pro vlastní potřebu, někde zpracovávaly vlnu i pro trh. • Na chodu rodiny se podílely i děti-pastevectví, pokud už je rodiče neuživili- posílány dívky jako služky do města, práce ve špitále či jako chůvy, chlapci do učení k řemeslníkovi.

Pastevectví

Typy držení půdy, daně, robota • Dominikál- panská půda -spravována přímo v režii šlechticů a leníků. Práci na ní zajišťovali poddaní- robotní a námezdní pracovní síla. Tato půda až do novověku nepodléhala zdanění. • Rustikál- půda pronajatá pánem poddaným, často pronajímaná dědičně, rozdělena na jednotlivé statky. • Daň venkovana pánovi- peněžitá a naturální- peněžitá postupně roste- až 50% příjmu venkovana+ robota, hnůj, zábava venkovana v panské hospodě, mletí obilí v panském mlýně, monopol na pec, poplatky za lov a rybolov, pokuty za sběr dřeva či plodů v panských lesích, pastvu na panských loukách- zdroj napětí mezi pánem a poddaným- snaha prosadit si právo na lov a rybolov. • povinnost několika robotních dní na panské půdě, práce lidí, někdy i s potahem- tato povinnost např. postupně ubývá ve stř. a jižní Francii, v severní a střední Itálii-možnost se vykoupit v penězích, nebo zvýšit poplatky za pronájem z panské půdy. • alodisté- vlastenci svobodné půdy (alod), svobodní sedlácinevykonávají ani službu, ani neplatí poplatky- jen malá část lidu, i oni jsou závislí na pánovi- tržní poplatky- pán ovládá trh v kraji.

Vztah feudál a poddaní • Feudál- výběr dávek, ale také soudní pravomoci ve vztahu k poddaným (nižší- majetkové, rodinné právo, někdy i vyšší soudnictví- uvěznění, útrpné právo, hrdelní). • Poddaní- očekávání ochrany, poskytnutí úkrytu v případě ohrožení (tvrz, hrad, klášter i město) • Napětí mezi feudálem a poddanýminespokojenost se zvyšováním poplatků, prosazování monopolu mletí ve mlýně, hrubost jednání feudálových úředníků, vymáhání osobních služeb, přehnané válečnictvívymáhání rolníkovy přítomnosti, nespokojenost při soudních přích→ konflikt (neochotné podrobení se, odpor, vzpoura).

Selská povstání-jacquerie • Jacquerie- Výraz jacquerie je nejspíš odvozen od posměšné přezdívky, kterou šlechta sedlákům dávala - Jacques Bonhomme (Kuba Prosťáček). • rozsáhlé povstání sedláků proti šlechtě v severní a střední Francii (Île-de -France, Pikardie, Champagne, Artois a Normandie), během stoleté války roku 1358. • Válka s Angličany, bída a morové epidemie znamenaly pokles obyvatelstva. Vrchnost měla potíže s obděláváním půdy bez poddaných. Následovaly opatření o zákazu pohybu, maximální mzdy zemědělských dělníků, výkupní ceny apod. V první části stoleté války (1337 -1360) Francouzi prohrávali. Po bitvě u Poitiers v roce 1356 mnoho francouzských šlechticů padlo do zajetí bylo za ně žádáno Angličany výkupné. Jejich rodiny proto uvalily na poddané novou daň z dobytka. • Angličtí, španělští žoldnéři pustošili a loupili na venkově → selská povstání. • Selské povstání vypuklo 21. května 1358 vypuklo ve městě Compiègne v Pikardii a rozšířilo se i na další území severovýchodní Francie. • Útoky sedláků vedly především proti šlechtickým sídlům, která vypalovali a zabíjeli jejich obyvatele.

Oblast jacquerie

Froissartova Kronika stoleté válkymasakr poražených sedláků v Meaux

Selská povstání-jacquerie • Do čela povstalců se postavil Guillaume Caillet. Podařilo se mu navázat styky s povstáním Étienna Marcela v Pařížipovstání měšťanů proti šlechtě a získat podporu i obyvatel měst Compiègne nebo Senlis. • Étienne Marcel jim poslal na pomoc 300 ozbrojenců, avšak odvolal je, když sedláci neustali ve svém řádění. • Během několika týdnů napadené strany vytáhly proti povstalcům. Společně se spojila šlechta, budoucí král Karel V. i Karel Zlý. Ten vylákal lstí vůdce Cailleta a nechal jej popravit. Sedláci byli definitivně poraženi 9. června 1358 v bitvě u Meaux. Představitelé a účastníci byli potrestáni smrtí. Zabito bylo až 20 000 povstalců. • Kvůli povstání zůstala oblast severovýchodně od Paříže ještě po mnoho desetiletí zničená a také šlechta žila dlouho ve strachu z opakování těchto událostí. • Jacquerie bylo první rozsáhlé selské povstání vrcholného středověku.

Selští lučištníci- vzbouřenci

Selské povstání v Anglii • • • Anglické povstání (Peasants' Revolt)- velké povstání na rozsáhlých územích Anglie v roce 1381. V Anglii se v průběhu 14. století uvolnily feudální vztahy, robota byla nahrazována peněžní rentou. Svobodní sedláci zaměstnávali chudinu, na venkově se rozvinulo tkalcovství. Mor v roce 1348 však prudce snížil počet obyvatelstva (asi o 1/3). Nedostatek pracovních sil řešil král a parlament roku 1349 zákonem nařizujícím pracovní povinnost pro všechnu chudinu do šedesáti let -nařízení o zemědělských dělnících) Byla také stanovena maximální mzda. Šlechta se snažila obnovit nevolnictvípřipoutanost poddaných k panství. Nárůst národnostního napětí- přítomnost flanderských tkalců- pracovali za nižší mzdu, spory o ceny potravin. Pokračování stoleté války- boje ve Francii vedl John z Gauntu, vévoda z Lancasteru- 1380 snaha vypsat nové daně (daň z hlavy)- až trojnásobně vyšší než v předešlých letech. Rolníci se začali bouřit a unikat do lesů- východ a jihovýchod země zachvácen vzpourou. Ideový vůdce povstání- John Ball, chudý kněz vyobcovaný z církve, hlásal osvobození chudých od placení desátků a rovnost mezi lidmi. Organizátor, velitel, vyjednavač povstalců- Wat Tyler- pravděpodobně sloužil jako voják ve Francii, rozuměl vojenské strategii, také schopný řečník- uznáván, měl mezi povstalci i dalšími veliteli respekt a autoritu. Povstalci věřili v krále Richarda II. , který je dobrý, má však jen špatné rádce, od kterých musí být osvobozen.

John Ball: „Když Eva předla a Adam ryl, kdo tehdy vlastně pánem byl? “

Selské povstání v Anglii • • • Povstalci táhli proti sídlům šlechty, pálili doklady o nevolnických službách a dávkách. Vypracovali seznam výběrčích daní a rádců- ty, kteří se v jejich očích provinili, popravovali. Dobytí Maidstonu- osvobození J. Balla z vězení, dobytí Canterbury, zatčen a sesazen arcibiskup Sudbury. Měl být zvolen nový arcibiskup – Ball. Arcibiskupský palác byl zničen. Selská vojska přitáhla 12. června k Londýnu. Osvobodila vězně z věznic. Londýnští řemeslníci se připravovali k otevření města. Starosta Walworth chystal obranu a vyslal vyslance varovat povstaleckou armádu, že město bude hájeno. Londýn obklíčen. Král chtěl s povstalci vyjednávat. Povstalci se rozhodli vstoupit do Londýna, přitom vypálili nevěstince, začaly popravy zrádců, byl vypálen Savojský palác, věznice a Temple, sídlo právníků. Tower, kde se schovával král, byl obklíčen. Povstalci sepsali své požadavky (úplné zrušení nevolnictví, přeměna roboty v peněžní rentu 4 penny za pruh pole, všeobecná amnestie a volný obchod pro všechny v celém království). 14. června se konala schůzka povstalců včele s Tylerem s králem. Král obdržel petici s požadavky a přijal je. Královští písaři začali připravovat listiny pro sedláky z jednotlivých vesnic a ti začali odcházet domů. Mezitím řádily selské oddíly v Toweru a popravily arcibiskupa Sudbury a královské úředníky a rádce, došlo k masakru Vlámů, konkurentů londýnských tkalců a Lombarďanů, italských peněžníků. Král a dvůr se přesunuly do Královské zásobárny šatstva- druhé největší pevnosti Londýna.

Anglický král Richard II.

Král Richard II. se setkává s povstalci

Selské povstání v Anglii • Povstání se šířilo i na venkově- anarchie, úpadek panovnické moci. • Část měšťanů, nespokojená s popravami bohatých kupců a s ztrátou své moci v čele se starostou Walworthem, začala spolupracovat s králem. • Vymyšlen plán na likvidaci Tylera a vůdců povstání- Tyler vylákán Smithfieldské pole, jednání s králem- žádal omezení pravomocí feudálů nad poddanými, parcelaci církevního majetku- všichni lidé měli být svobodní a jednoho stavu. • Tyler byl obklíčen, došlo k hádce, Tyler se hájil, ale nakonec vytasil svou dýku. Toho využil Walworth a řekl, že zatkne každého, kdo vytasí zbraň před králem, pak těžce zranil Tylera. • Povstalci stáli daleko od jednajících a tak nic přesně neviděli. Král vyjel kupředu a sdělil jim, že Tylera pasoval na rytíře, že vyhověl jejich požadavkům. Tyler se zatím dostal do špitálu, tam ho však dostihl Walworth a zabil ho. • Povstalce obklíčilo vojsko králových přívrženců, byli rozehnáni, Londýn pročesáván, desítky povstalců byly bez soudu popraveny-celkem bylo popraveno 1600 lidí. • John Ball byl dopaden v Coventry a popraven. • Král zrušil své sliby a jeho vojska za několik měsíců zbytky povstalců porazila.

Král Richard II. přihlíží smrti W. Tylera a obrací se k rolníkům

Smrt Wata Tylera

Povstání Jiřího Dóži

Povstání Jiřího Dóži-uherská selská válka • Povstání prostého lidu proti šlechtě v Uhrách v dubnu až červenci 1514 • 9. dubna ostřihomský arcibiskup Tomáš Bakóc v Budíně z pověření papeže Lva X. slavnostně vyhlásil svolání křížové výpravy proti Osmanské říši, která na počátku 16. století ohrožovala Uhry. • Uherská šlechta neměla o účast příliš zájem, chyběl i zástupce uherské vyšší šlechty, který by povstání vedl. • 40 tisícové vojsko, které se sešlo v květnu v Budíně, tvořily především chudé vrstvy (rolníci, řemeslníci, městská chudina)- byli nazývání kuruci. • Do čela vojska byl jmenován arcibiskupem Bákocem sedmihradský zeman- Jiří Dóža- rytířský titul získal od krále Vladislava Jagellonského za účast v bojích s Turky. • Uherská šlechta odmítala propustit poddané na výpravu a omluvit jejich nepřítomnost na svých statcích.

Jiří Dóža- Dózsa György na hlavu mu byla položena rozpálená koruna a jeho nejbližší z něj museli zaživa trhat maso

Povstání Jiřího Dóži-uherská selská válka • Kuruci vyvolali v polovině května válku proti pánůmplenili šlechtické, ale i církevní majetky. Centrum povstání bylo v dnešním Maďarsku, bojovalo se i na Východním a jižním Slovensku. • V červenci kuruci obsadili uherské nížiny a části Sedmihradska. 15. července uherští magnáti, zejména Jan Zápolský a Štěpán Báthory, povstání porazili. • 50 000 povstalců bylo zabito, popraveno, pověšeno. • Vůdce Jiří Dóža bylo upálen za živa na rozžhaveném trůně jako „rolnický král“, na hlavu mu byla položena rozpálená koruna a jeho nejbližší z něj museli zaživa trhat maso. • Uherským sněmem bylo 10. října 1514 vyhlášeno nevolnictví.

Smrt Jiřího Dóži

Rekonstrukce středověké vsi v Kanzachu- Bádensko

• Raně středověká Evropa ve srovnání s islámským světem, Čínou či Byzancí zaostalá, úpadek městské civilizace, výměny zboží. • Pokles i proti Římské říši. • Málo nových vynálezů, kvantitativně se rozšiřují stroje, techniky, které byly inovativní ve starověku. • Vodní mlýn- pochází z Ilyrie 2. st. př. Kr. , zdokonalen Římany, v Z Evropě se objevuje v 9. století. • Pluh- vznik v Římě 1. st. • Technologický rozvoj díky mnichům

Sedláci v hospodě Adriaen van Ostade

Agrární revoluce • Nová technologie- nová organizace-11. stol. • Vůz o 4 kolech, otočná oj- uveze 2 -3 tuny • Vznik chomoutu- zvýšení tažní síly zvířat až 2 x, zapřahání zvířat v párech za sebou- vůl větší tažná síla než kůň • Pluh- těžký, kolečkový s asymetrickou radlicípůdu nadzvedává i obrací • Nové nástroje-brány, železné rýče, sekery, pily, srpy, dlouhé kosy- nejprve na trávu, později i na obilí

Selská svatba P. Brueghel

Hlad, obžerství • Středověký člověk- permanentní strach z hladu- základní starost- nasycení, vypěstování obilí pro sebe, rodinuodevzdání dávek pánovi, církvi, obava ze zkažení plodin při transportu. • Mýtus hojnosti • V Bibli- zázraky s jídlem- mana na poušti, rozmnožení chlebů. • Zázrak sv. Benedikta s chleby. • Kristův zázrak s vínem na svatbě v Káni Galilejské. • Chléb- základní potravina. • Typický hřích pánů obžerství. • Satira obžerství- Gargantua a Pantagruel. • Legendy- středověké dynastie mají za předka krále zemědělce- opatřovatele potravy- např. Přemysl Oráč, Piast Oráč, Anglie- 1. král pasák vepřů.

Hladomor • Velké ohrožení ve středověku- hladomor. • Nevypočitatelný, způsoben přírodou- sucho, záplavy. • Koloběh- klimatické anomálie → špatná úroda → zdražení potravin→ bída chudých → konzumují nevhodné potraviny → byliny, mouka z nekvalitních surovin, zkažené jídlo, hlína, lidské maso- vykopávání nebožtíků z hrobů → podvýživa, smrtelné nemoci, zvýšení úmrtí.

Přemysl Oráč