Ronk 1 ronk strojrenskch obor Typ ablony III2

Ročník 1. ročník strojírenských oborů Typ šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací obor Strojírenská technologie Téma Značení ocelí - prezentace Jméno autora Ing. Hana Sochová Vytvořeno 2. 6. 2012 Metodický popis (anotace) Přehled o systémech označování ocelí podle národních technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s materiálovými listy. Číslo materiálu VY_32_INOVACE_15 Sch Registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0153 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov, Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí Podle chemického složení: uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0, 8%) + obvyklé doprovodné prvky bez dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky Podle použití: konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo slitinové nástrojové Konstrukční uhlíkové oceli: nízkouhlíkové – obsah C do 0, 25%C středně uhlíkové – obsah C (nad 0, 25 -0, 6)%C vysokouhlíkové – obsah C nad 0, 6%C 2

Rozdělení ocelí [1] – Schéma rozdělení ocelí 3

Barevné značení ocelí Podle normy se výrobky z oceli při výrobě označují barevnou značkou (na čelo nebo na konec polotovaru). [3] – Ukázka označení ocelového polotovaru [2] – Přehled barevného značení ocelí 4

Číselné značení ocelí V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí. Systémy značení: - u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní normy ČSN 42 0002: 1976 značení v systému ČSN EN 10027 -1 a 2 značení v systému EN 10025 další národní normy (DIN, GOST, ISO atd. ) [4] – Ukázka převodníku materiálů 5

Značení dle ČSN Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou: - oceli vhodné ke tváření: 1 x xxx - oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou (např. 1 x xxx. xx nebo 42 xxxx. xx). [5] – Schéma sestavování číselného označení oceli 6

Doplňkové číslice základního značení [6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli 7

Oceli ke tváření Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19. [7] – Přehled tříd ocelí 8

Oceli třídy 10 a 11 - konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0, 1% se používají pro hluboké tažení automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry) nebo Pb (olova) oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce [8] – Označování ocelí třídy 10 [9] – Označování ocelí třídy 11 9

Oceli třídy 12 až 16 - konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13 -16) používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena čistota a vhodné chemické složení dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí [10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16 10

Oceli třídy 17 - konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl) nejdůležitějšími druhy jsou oceli: - korozivzdorné - žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů, turbín - žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot (vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko předehřáté páry [11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17 11

Nástrojové oceli Rozlišujeme: uhlíkové – (0, 6 -1, 5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje, kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2 -3 mm) nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost nástrojů – větší životnost vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků [12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19 12

Vysokolegované nástrojové oceli - - oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou samokalitelné, mají obsah C (0, 7 -0, 9)% pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5 -10) %W – oceli mají i při vysokých teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev. 13

Značení dle ČSN EN 10027 -1 (r. 1995) - systém zkráceného označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití, mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení doplnění přídavnými symboly. 14

Značení dle ČSN EN 10027 -2 (r. 1995) - stanovená pravidla pro systém číselného označování toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027 -1 Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm. Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu. 15

Materiálový list Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými národními značeními tohoto materiálu. [13] – Ukázka materiálového listu 16

Citace 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981. AUTOR TEXTU JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8. 8. 2012]. Dostupný na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Flachstahl_-_DSCF 2181. JPG>. AUTOR TEXTU BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981. AUTOR TEXTU FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha 17