Stedovk Periodizace a charakteristika Periodizace a ran stedovk

Středověk Periodizace a charakteristika

Periodizace a) raný středověk (500 – 1200) b) vrcholný středověk (1200 – 1500) c) pozdní středověk (1500 – 1600) • Počátek je obvykle vymezen: ü zánikem říše západořímské • ü ü Za konec se považuje: objevení Ameriky vyhnání Arabů z Pyrenejského poloostrova dobytí Konstantinopole Turky začátek reformace (vystoupení Martina Luthera) • Zařaď k těmto událostem letopočty:

Správná odpověď • zánik říše západořímské – 476 • objevení Ameriky – 1492 • vyhnání Arabů – 1492 • dobytí Konstantinopole – 1453 • počátek reformace 1517

Charakteristika • Otázky: • Který kontinent se stává těžištěm politického, společenského a kulturního vývoje? • Který duchovní systém ovlivnil nejvíce dění ve středověku? • Které náboženské systémy ovlivňovaly Evropu? • Na jaký duchovní odkaz navazovala středověká Evropa?

Charakteristika • Hlavním centrem politického a společenského vývoje se stává Evropa – především západní a střední • Existují i kontakty s ostatním světem – především muslimským (Arabská říše), ostatní svět spíše sporadicky (Indie, Čína – obchodní kontakty) • Středověk navazuje na tradice antického světa (kultura, architektura. . . ), obohacuje novými prvky (germánská, slovanská tradice) • Společnost ovlivňuje především křesťanství. • Jižní Evropa (Pyrenejský poloostrov. Středomoří) je pod silným vlivem arabské (islámské) kultury, vědy, tradice

Hospodářství • Otázky: ü Co bylo hlavním zdrojem obživy obyvatel? ü Vysvětli pojmy dvojhonné a trojhonné hospodářství? ü S jakými problémy se nejvíce potýkali středověcí zemědělci?

Hospodářství • zemědělský charakter společnosti - 90% obyvatel pracuje v zemědělství • půda – nově získávaná (žďáření, střídavé systémy), nedostatečné hnojení, slabé výnosy, hladomory (neúroda, války)

Hospodářství • Dvojpolní (dvojhonný) systém – polovina obdělávána, polovina ladem (úhor) • Trojpolní (trojhonný) systém – třetina ozim, třetina jař, třetina úhor)

Hospodářství • Živočišná výroba – dobytek (krávy, ovce, kozy, prasata, drůbež) • málo výnosné. krávy i na tah • rybolov, lov – doplněk zemědělství

Hospodářství • Řemeslná výroba – doplněk zemědělství (nástroje, zbraně) • převaha venkovského obyvatelstva • nedostatečné komunikace (nebezpečné cestování) – překážka obchodu • výroba slouží převážně pro vlastní spotřebu

Společnost • Otázky: • Na jaké tři hlavní společenské vrstvy se dělila středověká společnost? • Jakou roli hrála církev ve středověku? • Vysvětli pojmy: léno (feudum), robota, naturálie, desátek

Společnost • PANOVNÍK (král, kníže, vévoda. . . ) – v raném středověku vlastnil teoreticky veškerou půdu • vydává zákony, rozhoduje o daních, válkách a míru, nejvyšší soudce

Společnost • ŠLECHTA – vojenská družina, za zásluhy propůjčena půda – LÉNO (FEUDUM) – za slib věrnosti, pomoci ve válce atd. – lenní slib – leníci, vazalové, feudálové • Feudum dalo vznik označení společnosti jako feudální (feudalismus) • Později přešlo propůjčené vlastnictví půdy v dědičné • Významným feudálem byla později i církev

Společnost • Dělení šlechty: § vyšší – panstvo, světské, církevní § nižší – zemani, vladykové, rytíři

Společnost • PODDANÍ – svobodní rolníci, pracují na pronajaté půdě za rentu § robotní (neplacená práce na panské půdě) § naturální (odvádění části úrody, specifická renta je desátek – placený církvi) § peněžní (daně) • Míra závislosti poddaných se s časem měnila, v době nejvyšší závislosti se stávali NEVOLNÍKY (např. po třicetileté válce) • Na počátku vrcholného středověku se půda stává dědičnou – emfyteutické právo – nesmí být zabavena, zcizena, prodána (panstvem)

Společnost

Společnost

Duchovenstvo • Zvláštní postavení – nositelé vzdělanosti, gramotnosti, poradci panovníků, diplomaté • Mniši – život v klášterech, přísná pravidla – regule (řehole, řeholník), skriptoria (psaní knih), žebravé řády (františkáni)

Duchovenstvo • Otázka: • Jaké bylo (a je i dnes) hierarchické (postupné) uspořádání společenské vrstvy duchovních?

Duchovenstvo • Papež (pokračovatel sv. Petra, volen sborem kardinálů – konkláve) • Kardinál (volitel papeže) • Arcibiskup (metropolita – spravuje větší území) • Biskup (správce diecéze) • Děkan ( několik farností) • Farnost (základní jednotka, farář, kaplan) Zvláštní postavení mají kláštery: • Opat, abatyše – představení kláštera • mniši, jeptišky (řeholníci, řeholnice) Během raného středověku roste postupně moc církve – politická i ekonomická (příjmy – desátky, donace – dary věřících, odúmrť – dědictví po zemřelých) Politická moc – spory papežů a světských vládců o moc nad středověkou společností (boj o investituru, Konkordát wormský 1122 – kompromis)