Stedovk ran stedovk sthovn nrod Termn stedovk Italt

Středověk raný středověk stěhování národů

Termín „středověk“ • Italští humanisté tak nazvali v 15. století období mezi antikou a současností • Vylíčili ji jako dobu civilizačního a kulturního úpadku • Dionysius Exiguus r. 525 vypočítal narození Krista a od té doby se používá křesťanský kalendář (juliánský, od 1582 gregoriánský, úprava, vynecháno 10 dní v říjnu 1582, u nás přijat za Rudolfa II. )

Periodizace středověku • Raný středověk (476 – 11. století) • Vrcholný středověk (12. – 14. století) • Pozdní středověk a přechod k novověku (15. – 16. století) • konec středověku? • • • 1492 -objevení Ameriky, 1453 - pád Cařihradu, 1517 -95 tezí Martina Luthera, 1618 - třicetiletá válka, 1640 - počátek anglické buržoazní revoluce

Raný středověk • • • Šíření křesťanství Vznik středověkých států Vznik arabského kalífátu Karolínská říše Výboje Vikingů Rozvoj románské kultury

Vrcholný středověk • Učení o trojím lidu (duchovenstvo, šlechta, prostý lid) • Feudální systém • Zakládání měst jako center řemesel a obchodu • Gotická kultura • Křížové výpravy • Výrazné oteplení • Nárůst populace

Pozdní středověk • • Expanze osmanských Turků Pád říše byzantské Objevné zámořské plavby, kolonizace Nástup renesance a humanismu

Středověká společnost se vytvářela ve třech hlavních kulturních centrech: • • latinská (západní) kultura – románské, germánské a západoslovanské národy – latina (z ní se vyvinuly jazyky dnes používané na tomto území) • byzantsko-slovanská kultura – východní, jihovýchodní národy, maloasijské národy – staroslověnština nebo řečtina – centrem byla po dlouhou dobu Byzanc islámská (arabská) kultura – přední Asie, Arabský poloostrov, severní Afrika, část Pyrenejského poloostrova – arabština – pochází z Arabského poloostrova

Feudální systém

Středověká společnost • Feudalismus – hierarchická společnost založená na lenních vztazích • Lenní pán vazal • Léno= převážně půda • Držba půdy výměnou za službu a práci • Později je léno dědičnévzniká šlechta

Celé uspořádání bylo tedy založeno na věrnosti, na slibech. Panovník propůjčil půdu leníkovi, ten slíbil panovníkovi věrnost a vojenskou pomoc. Poddaní byli součástí léna, půdu obdělávali a odevzdávali dávky (část z výnosů) svému pánovi, který je za to chránil před vojenským nebezpečím. Krále i jeho dvůr platili leníci. Poddaní navíc platili daň králi a desátky církvi.

Trojí lid • Církev hlásala učení o trojím lidu • 1. páni mají vládnout a bojovat; • 2. duchovenstvo se má modlit; • 3. poddaní musejí poslouchat pány a pracovat • Rovnosti lidé dosáhnou až po smrti.

Křesťanská církev • Velký majetek a moc • Boj mezi světskou a církevní mocí • 1054 - rozkol= schizma= rozdělení církve na pravoslavnou (východní) a katolickou (západní)

Stěhování národů • migrace velkých kmenů • od konce čtvrtého století přibližně do konce století sedmého.

• germánská etapa (4. – 6. století) – prapůvodní vlast Germánů – Pobaltí, Skandinávie – kmeny Vizigótů, Ostrogótů, Vandalů, Langobardů, Franků, Alamanů, Burgundů, Durynků, Sasů, Jutů, Anglů, aj. • slovanská etapa (6. – 7. století) – původní pravlast ve východní Evropě – kmeny rozdělujeme na: • východní (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci) • západní (Poláci, pobaltští Slované, Lužičtí Srbové, polabští Slované, Češi, Slováci) • jižní (Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři, Makedonci)

• Bezprostřední příčinou pro počátek procesu stěhování národů se stal přesun středoasijského kmene Hunů, kteří se kolem roku 375 přemístili do oblasti severního Černomoří a do roku 395 vyplenili Balkán. V této oblasti narazili na kmen Gótů (Ostrogóti, Vizigóti), kteří se stáhli směrem na Balkánský poloostrov a do Karpatské kotliny a rozhýbali tím další kmeny. • Druhou etapu, stěhování slovanských kmenů, začal kmen Avarů, který pochází z podobné oblasti jako Hunové. Avaři se na dlouhou dobu stali postrachem všech evropských národů a zničeni byli až teprve Karlem Velikým. • Příčinou ke stěhování národů byl přechod k zemědělskému způsobu života, což vedlo ke zvyšování počtu obyvatelstva a tedy ke zvýšené potřebě obdělávané půdy.

Vznikla barbarská království • • • Ostrogótské Langobardské Vizigótské Vandalské Burgundské Anglosaské

Hunská říše se ve své době táhla od středoasijských stepí po oblast dnešního Německa, od Dunaje po Baltské moře

• pocházeli z dálného východu Kdo byli (hranice dnešní Číny a Koreji) Hunové? • Už tehdy společenství různých kmenů • Roku 214 př. n. l. na obranu proti nim Číňané postavili svou Velkou zeď. Ta je nezastavila. • Tažení od mongolské náhorní plošiny na jih a západ. • Stávali se vládci v podrobených městech • Neznali písmo – odkaz ze zpráv jejich nepřátel • Pěstitelé dobytka, bojovníci na koních, kožešníci, zlatníci, tesaři, truhláři, sedláři a hrnčíři

Attila „bič boží“ Vládl 434 - 453 V r. 410 (asi 14 let) uveden na dvůr císaře Honoria v Ravenně Přátelství s Aetiem Attila znamená v jazyce Gótů „tatíček“ Jeho pravé jméno je neznámé Zamiloval se do dcery germánského krále, do Hildici, Ildici nebo Kriemhildy ( jedna a ta samá) Po svatební noci byl nalezen mrtev Co se stalo do dnes nezodpovězeno

• Útočil se střídavými úspěchy na území západo- i východořímské říše • 451 poražen společnými silami Vizigótů a Římanů (velel Flavius Aetius) v bitvě na Katalaunských polích (či bitva u Chalon)sev. vých. dnešní Francie • Po jeho smrti se říše zhroutila • 454 Hunové poraženi spojenými germánskými kmeny • Někteří zůstali a smísili se s obyvatelstvem, někteří odešli zpět do východní Asie