4 kap Hospodsk demografie Vkov pyramida jeden ze

4. kap. Hospodářská demografie Věková pyramida, jeden ze základních způsobů znázornění struktury populace, používaných v demografii

Osnova 4. kapitoly 4. HOSPODÁŘSKÁ DEMOGRAFIE 4. 1 VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ 4. 2 PROBLEMATIKA ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA 4. 2. 1 Globální změny v rozmístění obyvatelstva 4. 2. 2 Obyvatelstvo jako činitel rozmístění hospodářství 4. 2. 3 Dynamika a struktura obyvatelstva 4. 2. 4 Rozmístění obyvatelstva a urbanizační proces 4. 3 PROBLEMATIKA POPULAČNÍCH MODELŮ A HYPOTÉZ 4. 4 DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ ČLENĚNÍ 4. 5 PROBLEMATIKA MIGRACE

4. HOSPODÁŘSKÁ DEMOGRAFIE Úvod … lidstvo se v celé svoji historii snažilo a snaží o využívání přírodních zdrojů, nových území a dalších zdrojů, které v souladu s technologickou úrovní dokáže v dané hist. etapě efektivně využít. Dochází tak k formování tzv „ EKUMENY „ jako přirozeně využívaného prostoru lidsk. společností, jehož rámec se neustále rozšiřuje.

4. 1 CHARAKTERISTIKA KATEGORIE OBYVATELSTVO … obyvatelstvo prošlo složitým vývojem a jsou pro něho typické tzv. demografické fáze, kterou započaly v prehistorii 1. fází - evoluce, nízký počet obyv. , zvraty v jeho počtu - pak pokračovala. 2. fází – demograf. revoluce = prudký vzrůst počtu obyvatelstva díky hospodářskému a společenskému rozvoji (prům. revoluce, kap. výrobní vztahy, hygienická opatření v 19. stol. . . ) a vrcholí 3. fází – stabilizace (především v RTE). ? 4. 1. 1 RASOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA … lze rozlišit následující rasové skupiny obyv. , které se vytvářely v pozdním neolitu a souvisely s urč. prostředím a způsobem života. Podle typických morfologických a

RASOVÉ SKUPINY OBYVATELSTVA Velké rasové skupiny Europoidní Hlavní oblasti výskytu Evropa, záp. Sibiř, sev. Afrika, jihozápad. Asie, Indie, vých. pobřeží Již. Ameriky, Sev. Amerika, již. a vých. Austrálie Negroidní Afrika (na jih od Sahary a Etiopie), tropická Latin. Amerika Mongoloidní vých. , jihových. a severových. Asie Australoidní sev. Austrálie, N. Guinea, Srí Lanka, Andamany (+ Pygmejová v Africe, + Ainu v Japonsku) Rasové skupiny smíšené Europoidní + australoidní Srí Lanka, Maledivy Australoidní + mongoloidní Polynésie Europoidní + negroidní vých. Afrika, Jemen, Lat. Amerika Mongoloidní + europoidní Sovětská střed. , Asie, Sibiř, Lat. Amerika

4. 2 VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ … násl. výklad uvádí klíčové pojmy tzv. reprodukce obyvatelstva 4. 2. 1 REPRODUKCE OBYVATELSTVA … je obměna populace střídáním generací. Je to přirozený proces, určený biologickým rytmem života lidí. Je dále ovlivňován některými podstatnými složkami. 4. 2. 2 NATALITA … je pozitivní složkou reprodukce obyvatelstva a je zachycována jako: Počet živě narozených na 1000 obyvatel, poč. nar. N = ---------- …. . °/oo, (%) 1 000 obyv. (100)

Pro tuto složku lze uvést následující hodnoty: N prům. za svět = cca 25 °/oo N za RTE = cca 15 °/oo N za RZ = cca 30 -35°/oo , svět = 260 dětí / 1 min …dominují země s islámskou orientací a středoafrické země, více než 50°/oo !!! … paradox „omlazující se“ generace !! 4. 2. 3 MORTALITA … je negativní složkou reprodukce obyvatelstva a je zachycována jako: poč. zemř. M= ---------- = °/oo, (%) 1 000 obyv. (100) … dosažené hodnoty mírně oscilují okolo hodnot uvedených pro natalitu, v RTE relat. blízko, v RZ větší rozdíl !

Nejvyšší porodnost je v subsaharské Africe, porodnost v Česku je na hraniční úrovni Podle statistik OSN se celosvětově jedné ženě narodí 2, 5 dítěte Průměrná světová plodnost dnes je 2, 5 dítěte na jednu ženu. Nejvíce dětí se přitom podle údajů OSN narodí v subsaharské Africe. Průměrná světová plodnost označuje průměrný počet dětí, které se narodí na jednu ženu v plodném věku, tedy od 15 do 49 let. Vypočítává se ze statistik porodnosti jednotlivých států, které se značně liší. konkrétně v Nigeru, kde se rodí v průměru 7 dětí na ženu, a nejméně na Tchajwanu. Tam na jednu ženu připadá pouze 0, 9 narozených dětí.

Věděli jste, že. . . míra průměrné plodnosti 2, 1 znamená, že velikost populace zůstává stabilní? Populace tedy nevymírá ani nedochází k jejímu nárůstu. Míru porodnosti pod 2 lze interpretovat jako vymírání populace.

4. 2. 4 PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK (ÚBYTEK) … je rozdílem mezi N a M a žádoucí je přiměřeně pozitivní. PP = N – M, komplexní ukazatel Vybrané hodnoty: PP prům. svět = 0, 013, tj cca 1, 3%, v Evropě nenulový PP max. země = 30 - 40°/oo Nejhorší PP u evropských zemí, např. ČR, H… - záporný !!! 4. 3 PROBLEMATIKA POPULAČNÍCH MODELŮ A HYPOTEZ … odhad budoucích počtů světové populace byl mnohokrát upravován a i v současnosti je možné se setkat s naprosto odlišnými odhady:

Země se záporným přirozeným přírůstkem (2010): Srbsko Ukrajina Lotyšsko Bulharsko Bělorusko Maďarsko Německo Rumunsko Rusko Chorvatsko Litva Portugalsko -0. 5% -0. 4% -0. 3% -0. 2% -0. 1%

v původní odhady (70. léta), překotný nárůst-přelidnění planety v současný stav – mírně pozitivní PP, pokles Čína, některé RZ nárůst v budoucí odhady: • často uváděno … 12 mld. • současná korekce… 9 mld. … další možné „scénáře“: • minimalistický … 9 mld. • maximalistický… 134 mld. • Minimal. katastrof… 2, 3 mld. Problém: … jakýkoli, byť i minimál. výkyv v porodnosti nahoru či dolů může radikálně změnit střední odhady !!!

Prognózy vývoje obyvatelstva

RŮST SVĚTOVÉ POPULACE: Svět se pře o hloupost: Kde se narodil člověk s pořadovým číslem 7 000 000 Na Zemi se v pondělí narodil sedmimiliardtý obyvatel. Ruský tisk napsal, že se jím stal Pjotr Nikolajev narozený dvě minuty po půlnoci v Kaliningradu. Jubilejního novorozence ale oslavovali i na Filipínách nebo v Indii. Většina lidí už dnes žije ve městech. - Moskva/Manila/Dillí FOTO: fotobanka Profimedia

Podle demografů je prakticky nemožné určit, které dítě se narodí s magickým pořadovým číslem 7 000 000. O symbolickém prvenství ruského Kaliningradu bylo podle místního tisku rozhodnuto administrativně, a to přímo na půdě OSN. Ve městě totiž měla být v pondělí prezentována výroční světová zpráva o obyvatelstvu Země. Kromě kaliningradského jubilanta Pjotra Nikolajeva (3, 6 kilogramu, 50 centimetrů) se o titul sedmimiliardtého pozemšťana přihlásil také malý Alexandr z Petropalvovska-Kamčatského na ruském Dálném východě. O co své tvrzení opírá, ale ruská média neoznamují. Nárok na prestižní osvědčení OSN si činí ale i mimoruští novorozenci. Oslava narození sedmimiliardtého obyvatele Země proběhla už ve filipínské Manile. Danica May Camacho se tu narodila dvě minuty před půlnocí místního času. Podle filipínského tisku už její matka Galura obdržela osvědčení OSN a peněžitý dar.

Podle britské organizace Plan International se sedmimiliardtý člověk narodil v Indii. Stala se jím malá Nargis ze státu Uttarpradéš. Nárok na prvenství si ale prý její rodiče nečiní. Asi tři a půl miliardy lidí přibylo na světě teprve v posledních 40 letech, šestimiliardtý obyvatel se narodil v roce 1999. Ještě v roce 1900 žilo na Zemi „jen“ 1, 6 miliardy lidí. Očekává se, že další tři miliardy přibudou do roku 2100. Roste počet lidí starších 65 let, především v rozvinutém světě. Zároveň klesá porodnost, a to v celém světě. Více než polovina světové populace žije dnes ve městech, do roku 2050, kde na Zemi bude přes 9 miliard lidí, by to podle OSN mohlo být už 69 procent obyvatel. Ještě v 50. letech žilo ve městech „jen“ 28, 8 procent lidí.

RŮST SVĚTOVÉ POPULACE: Časové období od – do Počet v mil. Počet generací mezi sledovanými roky 6000 př. n. l. 1650 1850 1930 1970 1984 5 550 1100 2000 3700 4760 -380 10 4 2 0, 73 1974 1987 1999 2013 2028 4000 5000 6000 7000 8000 14 let 13 let 12 let 14 let 15 let

Každý rok se narodí cca 78 mil. dětí. Z toho 95% v rozvoj. zemích OSN. . . v roce 2050 bude cca 9 mld. ob. Obr. 5 – Schéma průběhu demografické revoluce. Při poklesu úmrtnosti a poté i porodnosti dochází k dočasnému zvýšení přirozeného přírůstku, a tím k růstu počtu obyvatel.

V rámci uvedených změn se často setkáváme s tím, že úmrtnost se snižuje dříve a porodnost zůstává určitou dobu na stejné výši a klesá až s určitým zpožděním. Toto zvětšení rozdílu (rozevření nůžek) mezi úrovní porodnosti a úmrtnosti vede k časově omezenému zvýšení přirozeného přírůstku. Začátek této etapy populačního vývoje, její průběh i ukončení jsou pro různá oblasti světa odlišné. Zatímco ve vyspělých zemích světa (např. západní Evropa) začaly tyto procesy již na přelomu 18. a 19. století a skončily většinou v první polovině 20. století, řada rozvojových zemí, kde klesá úmrtnost až od 2. poloviny 20. století, se nachází ve fázi největšího rozevření nůžek, které se promítá v těchto oblastech do vysokých populačních přírůstků. V současnosti se různé země nacházejí v odlišných fázích populačního vývoje. Regiony vyspělých zemí (většinou Evropy, Severní Ameriky, Austrálie apod. ) již obdobím zvyšování populačního růstu za poklesu úmrtnosti a porodnosti prošly.

Nyní je pro ně charakteristický nízký počet narozených dětí a vysoká hodnota střední délky života (75 – 80 r. ) Obr. 7 – Předpokládaný vývoj stárnutí obyvatelstva podle makroregionů. Zvyšování podílu obyvatel starších šedesáti let nejvíce zasáhne rozvinuté země.

Dlouhodobé populační projekce obyvatelstva světa vydává Populační divize OSN. Poslední světová projekce byla publikována v prosinci 2003, s horizontem do roku 2300. Graf 1: Světová populace v závislosti na světových událostech, 20002300 (v miliardách) Přesnost prognózy v průměru klesá s narůstajícím časovým horizontem od vzniku prognózy, neboť rostoucí časová vzdálenost směrem do budoucnosti poskytuje větší prostor pro vznik nepředvídaných událostí a faktorů, jež odchýlí populační růst od predikovaného trendu.

4. 4 DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ ČLENĚNÍ … lze vyčlenit 2 - 3 hlavní kriteria : 1. podle pohlaví 2. podle věku 3. podle vzdělání ad 1) – tradiční členění na M + Ž … při narození mírný „přebytek“ M, v 15 l. života obě pohlaví shodný počet, v období dožití znatelný „přebytek“ Ž včetně vyššího věku dožití – cca 6 - 8 r. v Evropě. ad 2) – věková struktura … je použito věkových intervalů s pohyblivou „hranicí“ u 3. kategorie. ad 3) – úroveň vzdělání - podíl VŠ vzdělaných obyv. na celk.

ad 2 – věková struktura 1. kat. : 0 - 14 let: obyv. v předproduktivním (závislém) věku, viz obrázek: Preference ml. lidí 2. kat. : 15 – (59 -69) let: obyv. v produktivním (ekonomickém) věku 3. kat. : 69 – výš : obyv. v postproduktivním (závislém) věku …věková struktura se neustále mění, ale v RTE dochází k trvalému efektu – fenomenu, tzv. stárnutí populace !!! Tento efekt způsobuje zásadní ekonomické odezvy, především do nároků na SR – jeho výdajové stránky a neustále narůstá deficit vlastního penzijního účtu ! Řada zemí musí uskutečnit tzv. penzijní reformu a přejít na vícezdrojové financování penzí včetně posunu „hranice“ odchodu do důchodu !

ČPopulations are ageing, and at a very fast pace https: //goo. gl/2 Yfpzd #Years. Ahead #WEF 17 11: 55 AM - 18 Jan 2017

Atypická věková struktura Kvůli přetrvávající vysoké plodnosti a postupnému snižování úmrtnosti především v dětském věku dochází v rozvojových zemích k výraznému zvýšení podílu mladého obyvatelstva. Zatímco v Evropě je přibližně 17 procent obyvatel mladších patnácti let, v zemích třetího světa je to takřka dvojnásobek - 30 procent. V Africe a na Blízkém Východě je ovšem mladší osmnácti let již 43 procent lidí. Takové věkové složení má specifické ekonomické, sociální, politické i demografické dopady. Vysoký podíl mladých zatěžuje nepříliš výkonné ekonomiky rozvojových zemí a vyvolává potřebu vyšších nákladů na fungování vzdělávacích systémů. Vysoká nezaměstnanost mezi mladými může vést k jejich radikalizaci, která je potenciálním zdrojem ozbrojených konfliktů. Mladí lidé zároveň vytvářejí předpoklad pro další populační růst.

Také tzv. nůžky v relaci penze a výše reálné mzdy se více otevírají. !!! a příjemci penzí zaostávají za výší reálné mzdy a koupěschopnosti penze. To platí především pro země mimo RTE a rozdíl je zásadní. V zemích mimo RTE zažívají penzisté až existenční problémy a jejich ŽÚ se rychle snižuje ! Problém stárnutí populace: Výňatky z odborného tisku. . . „ Stát se připravuje na stárnutí lidí Evropané stárnou, tvrdí nová studie OSN Demografický vývoj staví vlády před nevyhnutelnou reformu důchodového systému Evropské země hledají způsob, jak zaplatit důchody Americký penzijní způsob téměř vyčerpal své možnosti Vlády se rozhodují o reformách ve složité situaci, kdy chabé ekonomiky nenabízejí mnoho řešení „ -

Problém stárnutí: Řešení se zpozdí Penzijní reforma záleží na míře solidarity Stát si musí na důchody půjčovat. A bude hůř ! Nejlepší zajištění na stáří je koupit vlastní bydlení a vybudovat firmu Pořídit „likvidní“ a trvale hodnotná aktiva ( uměl. díla, zlato apod. …)

Důchod a jeho trvání: r. 2010 Země Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Důchodový věk Muži Ženy 65 63 62 59 65 65 63 58 65 65 60 60 65 65 65 60 63 60 62, 5 60 61, 5 58, 5 65 65 62 58 Délka trvání důchodu Muži Ženy 15, 5 21, 2 16 22, 2 15, 2 18, 3 13, 7 22, 5 15, 7 19, 7 20 25, 2 14, 6 17, 7 16, 2 24, 6 17, 5 23, 2 14, 7 21, 7 14, 5 22, 7 15, 6 19, 8 14, 8 22, 3

Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Brit. 61 65 65 65 60 58 65 65 65 60 65 55 58 65 65 60 18, 8 15, 5 15, 2 13, 6 14, 7 16, 6 16, 2 15, 9 19, 2 16, 1 16, 9 15, 6 22, 9 19, 2 19, 7 21, 5 18, 3 24, 2 18, 7 24, 9 24, 2 20, 1 23 Čína – 60, USA – 65 - 67, Kuvajt – 45(50)…

Francie v 60 letech v penzi V rámci EU se dá říci, že se v současnosti nejdříve do důchodu odchází v její východní části. Muži i ženy na Slovensku nebo v Maďarsku tak v současnosti do důchodového věku odcházejí ve věku 62 let. Naproti tomu například v Německu do důchodu odcházejí o rovných 5 později, tedy v 67 letech. Obecně se tak dá říci, že státy s vyspělejší ekonomikou mají odchody do důchodů v pozdějším věku, než státy méně rozvinuté. Výjimka však i tady potvrzuje pravidlo, a to například ve Francii, kde nárok na důchod mají muži i ženy v krásných 60 letech. Co se týče finanční částky, v rámci EU důchodci dostávají renty, které jsou obvykle téměř 70% jejich původního příjmu.

Tlak na reformy důchodových systémů v EU Problém důchodového věku se v posledních letech stal z otázky spíše diskutované velmi rychle otázkou politicky velmi žhavou v celé Evropě. V rozhodující většině zemí EU došlo za poslední tři roky ke zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu.

Snahy EU o reformy penzijních systému členů EU – pouze doporučení !! Úsilí o praktickou revizi standardu důchodového věku je i dílem cíleného tlaku Evropské komise, která dlouhodobě vybízí členské státy EU kúsporným opatřením v rámci důchodových rozpočtů. Pravidelná doporučení Rady evropské unie jsou však ze strany jednotlivých států často přijímána velmi negativně pro zásadní rozdíly v principech pensijních systémů jednotlivých zemí. ,

Lichtenštejnsko Maďarsko Malta Litva Lotyšsko Lucembursko Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie 64 62 61 62, 5 62 65 67 65 62 -67 65 65 65 64 65 62 63 65 61 -67 65 65 64 62 60 60 62 65 67 65 62 -67 60 65 60 59 61 62 61 65 61 -67 64 60

Jak bude v ČR přibývat starších lidí: Stát se připravuje na stárnutí lidí - !?

Přestože Česká republika v současnosti patří mezi nejméně zadlužené země Evropské unie, jsou její veřejné finance dlouhodobě neudržitelné. Při zachování stávajícího nastavení výdajových a daňových politik by se do roku 2068 mohl veřejný dluh vyšplhat až na 230 % HDP. To by znamenalo, že země nebude schopna hradit svoje výdaje a závazky a propadne se do dluhové pasti. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada. „České hospodářství bude v následujících 50 letech růst i nadále rychleji než ekonomiky vyspělejších zemí. Ani zvyšování daňových příjmů, které pokračující konvergence přinese, ale nebude stačit na to, aby vyvážilo schodky penzijního systému způsobené stárnutím obyvatelstva, “ uvedl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Zatímco nyní činí podíl osob ve věku 65 a více let na celkové populaci 19 %, kolem roku 2060 bude už do této věkové skupiny spadat téměř každý třetí obyvatel. Zpráva Národní rozpočtové rady ukazuje, že po roce 2030, kdy do důchodu začnou odcházet populačně silné ročníky, bude penzijní systém čelit prudkému nárůstu výdajů. Současný vyrovnaný stav se tak promění v každoroční deficity, které se do roku 2059 vyšplhají až nad 5 % HDP. „Česká společnost se bez ohledu na technologický pokrok, ekonomické sbližování s vyspělými zeměmi nebo další možné pozitivní změny ocitne před základní otázkou: zvýšit daně, posunout věk odchodu do důchodu, nebo připustit snížení důchodů vzhledem k průměrné mzdě?

Rok 1950* 1961* 1970* 1980# 1991 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Podíly osob ve věku více let (60) v populaci (v procentech) Populace ČR % (z mužů) % (z žen) Celkem prům. % 8896133 9571531 9867697 10291927 10302215 10321644 10267668 10246699 10243530 10200431 10098028 9927102 9691185 11, 1 12, 9 15, 6 13, 9 14, 6 14, 8 15, 3 17, 2 20, 4 23, 2 24, 7 26, 3 27, 7 13, 7 16, 9 20, 8 19, 4 20, 8 21 21, 4 23, 2 26, 4 29, 1 30, 6 32 33, 3 12, 5 14, 9 18, 4 16, 9 17, 8 18 18, 4 20, 3 23, 4 26, 2 27, 7 29, 2 30, 6 *data ze sčítání lidu, # z bilance k 31. 12. Pramen: MPSV

Srovnání Průměrný reálný věk při odchodu do starobního důchodu (v roce 1995) Muži Ženy Belgie 57, 6 54, 1 Lucembursko 58, 4 55, 4 Rakousko 58, 6 56, 5 Nizozemí 58, 8 55, 3 Finsko 59 58, 9 Česká republika 60 56 Německo 60, 5 58, 4 Itálie 60, 6 57, 2 Španělsko 61, 4 58, 9 Řecko 62, 3 60, 3 Dánsko 62, 7 59, 4

Muži Ženy Velká Británie 62, 7 59, 7 Švédsko 63, 3 62, 1 Irsko 63, 4 60, 1 Portugalsko 63, 6 60, 8 Turecko 63, 6 66, 6 Spojené státy 63, 6 61, 6 Norsko 63, 8 62 Švýcarsko 64, 6 60, 6 Japonsko 66, 5 63, 7 Island 69, 5 66 Pramen OECD, Annual Report 2001 – 2001, Switzerland, údaje za Česko 1999 MPSV a ČSSZ

Do důchodu daleko. . . Dlouhodobé trendy včasnějšího odchodu do důchodu a prodlužující se očekávané délky života ohrožují udržitelnost penzijních systémů. Potřebu reforem ještě zvyšuje rostoucí dluh. Návrhy na prodloužení věku odchodu do penze obvykle čelí nesouhlasu veřejnosti. Například ve Francii vyvolal návrh na prodloužení tohoto věku o dva roky celonárodní stávku, které se zúčastnily milióny lidí, podobně protestovaly „masy“ čekatelů na penzi i v Rusku – viz návrh prezidenta Putina !!! Pokud ale porovnáme rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, jsou podobné navrhované kroky poměrně mírné. Jak ukazuje graf, v Mexiku odcházejí muži do penze v 75 letech, na druhém konci spektra se nachází Bulharsko s 58, 2 let.

Kvůli penzijní reformě je Putinova popularita nejnižší za šest let. Prezident slíbil zmírnit její dopady, jeho mimořádný projev byl jiný než dřív Do penze budou nakonec ruské ženy odcházet v 60 letech, což je o tři roky dříve, než předpokládala chystaná penzijní reforma. Úlevy budou mít také matky s více dětmi, horníci nebo hutníci, slíbil ve středu prezident Vladimir Putin ve zvláštním televizním projevu. Na podstatě reformy, která v případě mužů zvedá hranici pro odchod do důchodu z dnešních 60 na 65 let, se ale nic nezmění. Počet lidí v důchodovém věku v zemi se 143 miliony obyvatel neustále stoupá a blíží se hranici 21 milionů. "Dlouho jsem byl velmi nedůvěřivý ke všem návrhům na změnu penzijního systému. Ovšem demografické tendence ukazují, že to již nemůžeme odkládat. Ale naše řešení musí být spravedlivé a beroucí v potaz zájmy lidí, " prohlásil prezident.

Odchod do důchodu – (ústraní) ČR = 62 roků(2011)

Obvykle se různý věk odchodu do důchodu připisuje rozdílům v sociálním systému. Až 40 % zmíněných rozdílů mezi zeměmi ale vysvětluje struktura pracovních pozic. Odchod do důchodu u psychologů je například obvyklý až v 71 letech, zatímco piloti letadel jdou do penze v 60, 2 let. Pokud zvážíme odchod do důchodu v jednotlivých profesích a profesní složení pracovní síly v jednotlivých zemích, dostaneme hrubý odhad odchodu do důchodu v těchto státech. Druhý graf ukazuje červeně efektivní věk odchodu do důchodu a modře odchylku tohoto věku od predikce založené na profesním složení pracovní síly v dané zemi.

Vidíme tak například to, že Česká republika a Polsko mají v podstatě stejný efektivní věk odchodu do důchodu, Češi ale odcházejí do důchodu o téměř deset měsíců déle, pokud vezmeme v úvahu profesní složení pracovní síly v zemi. Patrné je i to, že efektivní věk odchodu do důchodu v Řecku je asi o 27 měsíců delší, než je tomu v Německu, které kritizuje Řecko, Španělsko a Portugalsko za brzký odchod do penze. Pokud vezmeme do úvahy složení pracovní síly, rozdíl mezi Řeckem a Německem se zmenší. U Portugalska a Španělska ale důvod ke kritice neexistuje. Uvedené je výtahem z „Retirement age across countries: The role of occupations“.

Podíl vyplácených důchodu k HDP (v %) Island 6 Česko 9, 2 Norsko 9 Belgie 11, 6 Švédsko 12, 2 Francie 13, 5 Dánsko 10, 7 Švýcarsko 14 Irsko 3, 8 Španělsko 9, 9 Velká Británie 11, 5 Itálie 15, 1 Nizozemí 13, 3 Slovensko 7, 6 Německo 13 Řecko 12, 7

Stárnutí obyvatelstva ohrožuje prosperitu zemí OECD Stárnutí obyvatelstva v příštích desetiletích v zemích organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by mohlo ohrozit jejich prosperitu a jednotlivé vlády by již nyní měly zahájit reformy ekonomické, finanční a sociální politiky, které by uchovaly základy prosperity ve stárnoucích společnostech. Vyplývá to ze zprávy, kterou vydala OECD. Za posledních 25 let počet lidí v penzijním věku (nad 65 let) v zemích OECD vzrostl o 45 mil. lidí, ale aktivní populace přibylo o 120 mil. a stárnutí obyvatelstva tak dosud nepřinášelo jednotlivým státům vážné hospodářské nebo společenské problémy. To se však dramaticky změní v následujících 25 letech, kdy počet lidí v penzijním věku vzroste o 70 mil. , avšak lidí v aktivním věku přibude jen 5 mil. , zdůrazňuje OECD.

Patrné to bude zejména po roce 2010. Do té doby bude lidí v aktivním věku přibývat a jejich podíl se bude blíží 50 procentům celkové populace. Pak však nastane prudký sestup a v roce 2030 se tento poměr bude blížit 40 procentům. Příčinou tohoto vývoje je nejen přibývání počtu lidí v důchodovém věku, ale i fakt, že část lidí odchází do důchodu stále dříve (viz předčasné odchody -…) a žijí stále déle. 4. 5 PROBLEMATIKA MIGRACE Migrace je chápána jako změna trvalého pobytu. Z tohoto hlediska můžeme migraci dělit na vnitřní a mezinárodní. Vnitřní migrace je definována jako změna trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Mezinárodní migrace je definována jako změna obvyklého pobytu za hranice státu, OSN stanovuje limitní hranici jednoho roku pobytu za hranicemi daného státu.

Zatímco vnitřní migrace je z hlediska statistiky podchycena v „hlášeních“, je sledování mezinárodní migrace značně problematické. Mezinárodní migrace má důležité politické, ekonomické, sociální, demografické, psychologické a kulturní dopady jak na emigrační, tak i na tranzitní a zejména imigrační země. Obecně jsou migrační trendy ve světě charakterizovány dvěma základními směry migračních pohybů: Jih-Sever a Východ-Západ. Jednotlivé trendy světové mezinárodní migrace jsou ovlivňovány specifickými vlivy, které jsou obecně označovány jako: "push" a "pull" faktory. Na jejich základě lze dělit mezinárodní migraci do dvou hlavních proudů na migraci: politickou a ekonomickou.

Ekonomická nestabilita, změna životních standardů, rychlý demografický růst, válečné, náboženské a národnostní střety, zhoršování kvality životního prostředí jsou označovány jako "push" - faktory vytlačující, naopak "pull" faktory přitahující migranty především do západních zemí. Jsou to např. politická stabilita, ekonomická prosperita, vysoká kvalita života, svoboda a možnost seberealizace. Pro většinu migrantů je hlavním cílem získání občanství v zemi svého současného pobytu. Existují dva základní principy nabytí občanství "ius soli" dle místa narození a "ius sanguinis" dle původu rodičů, nejčastěji dle občanství otce v době narození dítěte, u nelegitimních dětí dle občanství matky v době narození dítěte.

Pracovního migranta lze úzce definovat jako osobu, která vstupuje do země jako cizí pracovní síla na pozvání vlády nebo budoucího zaměstnavatele, dále to může být osoba, která vstoupila do země samostatně za účelem nalezení práce v zahraničí. Pracovní migraci lze dělit na různé typy dle trvání - dlouhodobější úvazky, sezónní práce, příhraniční pracovní aktivity atd. Lze sem zařadit i fenomén "brain drain" (odliv mozků), který je pro střední a východní Evropu typický. Problematickou oblastí zůstává i po našem vstupu do Evropské unie nelegální migrace. Zapojením České republiky do Schengenského systému v jehož rámci se zachycení nelegální migranti vrací do první "bezpečné" země, do které vkročili, se ČR dostala do tzv. bezpečnostní zóny tzn. v chápání Schengenu je obklopena samými bezpečnými zeměmi a v případě zadržení nelegálních migrantů je vrací do první bezpečné země, tedy nejčastěji na Slovensko.

Kde se lépe daří Přistěhovalci tvoří vážný problém v řadě zemí, pro Německo jsou naopak řešením problémů úbytku obyvatelstva. Bez nich by se totiž, podle Studie Institutu pro německé hospodářství, do roku 2015 snížil počet obyvatel. Roční přírůstek cca 300 tisíc osob touto cestou je nezbytný ke stabilizaci potenciálu pracovní síly.

Počet Jejich podíl na Dominující Země přistěhovalců (v obyvatelstvu (v národnost (v %) tis. osob) %) Italové 28 Marokánci 16 Belgie 869 8, 8 Francouzi 11 Turci 9 Turci 18 Britové 7 Dánsko 136 2, 7 obyv. býv. Jugoslávie 6 Turci 32 obyv. býv. Německo (původní 5250 8, 2 Jugoslávie 12 SRN) Italové 10 Řekové 6 Alžířané 22 Francie (bez zámoř. 3580 6, 3 Portugalci 21 území) Makoránci 12

Britové 7 Němci 5 Irové 28 Indové 9 obyv. Sev. Ameriky 7 Turci 30 Marokánci 23 Řecko 217 2, 2 Velká Británie 1760 3, 2 Nizozemsko 690 4, 6 Irsko 84 2, 4 Občané ES celkem 80 Itálie 407 0, 7 nerozlišováno Lucembursko 97 26, 2 Portugalsko 101 1 Španělsko 398 1 Portugalci 21 Italové 21 Francouzi 13 Afričané 42 Brazilci 10 Britové 18 Němci 11 Portugalci 8 Francouzi 7

Země s nejvyšším a nejnižším migračním saldem (2010): 1. Lucembursko +1. 6% 2. San Marino +0. 9% 3. Španělsko +0. 8% Norsko +0. 8% 5. Švédsko +0. 7% 6. Malta +0. 6% Itálie +0. 6% Monako +0. 6% Slovinsko +0. 6%. . . ČR +0. 3%. . . 1. Island -1. 5% 2. Andorra -1. 1% 3. Litva -0. 5%

4. 6 PROBLEMATIKA ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA … v důsledku rozvoje produkčních zdrojů a trvalého růstu počtu obyvatelstva na zemi došlo k osídlení téměř všech vhodných lokalit ! Jaká je struktura celkové osídlené plochy země ? : 1. kategorie území - bez zvláštních úprav (inženýrských opatření) = cca 65 mil. km 2 ( 43%) 2. kategorie území - místy s trvalými inženýrskými opatřeními (klimatizace, zateplování budov apod. . ) = cca 38 mil km 2 ( 25% ) 3. kategorie území - plošně s inženýrskými opatřeními + speciální adaptace = cca 6, 4 mil. km 2 (6 %) 4. kategorie území = cca 40 mil km 2 (27% - v nejbližší době není možný život

…dalším důsledkem nerovnoměrného osídlení je hustota zalidnění: • prům. h. z na zemi je cca 40 obyv/km 2 • interval h. z : 0, 1 – 3000 – 5000 ob/km 2 • nejvyšší h. z – megalopole - delty a ústí řek - ostrovy • nejnižší h. z – subpolární, vnitrozem. . Globální rozmístění obyvatelstva … lze nalézt určité zákonitosti (vazby): 1. koncentrace obyv. dle nadmořské výšky: - do 200 m. n. m. – cca 60% populace - do 500 m. n. m – cca 80 % populace - nad 2000 m – 1, 5 %

2. vazba na mořské pobřeží a vodní toky : - 200 km pásmo od pobřeží obývá asi 50% populace (16% souše) - delty řek = přístaviště, mez. obchod 3. vztah mezi venkovským a městským osídlením : - tento proces se nazývá urbanizace , historicky přichází až s rozvojem průmyslu, znamená úbytek venkovského obyv. a zvětšování měst s ekonomickým a sociálním zázemím. Součas. stav: 55/45 Některá města nedokážou „ vstřebat“ nadměrný a nekontrolovatelný nárůst obyvatel a vznikají – slumy, favely apod. Typické pro kontinenty Asie, Afriky aj. Ameriky. Vznikají řetězové problémy…!

Slumy (vyslovuj: slam) jsou podle definice Organizace spojených národů agentury UN-HABITAT chudinské čtvrti z improvizovaných a obvykle nelegálně postavených chatrčí, které se nacházejí hlavně na předměstích velkoměst v chudých státech. Slumy se dají také najít v Africe na některých afrických řekách, kolem kterých jsou většinou malé lodičky, na kterých se konají i trhy a místní děti na nich jezdí do školy. V Asii je nejvíce slumů blízko hlavních měst v takzvaných chudinských předměstích. Kolonie chatrčí jsou v brazilských městech známých pod pojmem favellas, v Santiagu callampas, v Limě barriadas či pueblos jóvenes, v Caracasu ranchos.

Slumy a jiné formy „přežívání“ ve světě

Rozloženie obyvateľstva, žijúceho v slumoch ██ 0 – 10% ██ 10 – 20% ██ 20 – 30% ██ 30 – 40% ██ 40 – 50% ██ 50 – 60% ██ 60 – 70% ██ 70 – 80% ██ 80 – 90% ██ 90 – 100% ██ Údaje nie sú k dispozícii

Index homogenity

4. 6. 1 Charakteristika sídelních struktur 2 typy: historicky a obsahově (strukturálně) odlišné: 1) původní – venkovský typ 2) navazující – městský typ Největší města světa – Tokio - Jokohama, Sao Paulo, Šanghaj, Mexiko, Kairo, Bombay …

Města s více než 1 mil obyv

Tokio má jednu z největších aglomerací na světě

Největší města světa v roce 2006 (aglomerace) (v milionech obyvatel v roce 2006) 1. zdroj 2. zdroj 1. Tokio Japonsko 34, 2 mil. 36, 8 2. México Mexiko 22, 8 22, 4 3. Soul Jižní Korea 22, 3 22, 2 4. New York USA 21, 9 22, 5 5. São Paulo Brazílie 20, 2 19, 4 6. Bombaj (Mumbaí) Indie 19, 9 7. Dillí (Delhi) Indie 19, 7 17, 8. Shanghai Čína 18, 2 14, 9 9. Los Angeles USA 18, 0 17, 8 10. Osaka-Kobe-Kjoto Japonsko 16, 8 17, 5 11. Jakarta Indonésie 16, 6 17, 9 12. Kalkata (Kolkata) Indie 15, 7 14, 7 13. Káhira Egypt 15, 6 15, 7 14. Manila Filipíny 15, 0 17, 15. Karáčí Pákistán 14, 3 12, 0 16. Moskva Rusko 13, 8 14 17. Buenos Aires Argentina 13, 5 18. Dháka Bangladéš 13, 3 11, 9 19. Rio de Janeiro Brazílie 12, 2 11, 8 20. Beijing (Peking) Čína 12, 1 11, 5 Zdroj 1. (první sloupec): http: //www. 1 world 2 travel. com/article. php? article. ID=2830

Ani vědci si nejsou jisti, které velkoměsto je největší Je to otázka, kterou by mnoho studentů při zkouškách jistě bralo. Které město na světě je největší a kolik má obyvatel? Vybírat by si mohli z řady odpovědí a žádná by pro ně neznamenala stop. Záleží totiž na úhlu pohledu. P ři internetovém dotazu se objeví různí kandidáti: Tokio, Soul, Čchung-čching, Šanghaj… Každý si rád myslí, že čínská města jsou větší, než ve skutečnosti jsou. Většina expertů je ochotna označit za největší megapoli Tokio. Má přece na 36 miliónů obyvatel. Ale pozor! Jádro japonské metropole hlásí jen osm miliónů lidí, kteří v něm žijí. Tokio se do knih rekordů dostalo jen proto, že okolní oblast – zahrnující japonské druhé n Jokohamu a 86 dalších center – je nyní už tak zastavěná a propojená, že se stala urbanizovaným celkem. Jen sama Jokohama má 3, 6 miliónu obyvatel. Definovat hranice velkoměsta není snadné. Už proto, že neexistuje mezinárodně standardní měřítko, které by všechny uspokojovalo. Tři vědci, kteří v roce 2009 toto zkoum největším městem v Číně její finanční metropoli – přístavní Šanghaj. Město slavného koloniálního lesku, za Maa tvrdě potrestaného, a dnes znovu výspa přepychu. Nabízí vše: burzu, mrakodrapy, obchody největších světových značek – i závod automobilky Škoda. Hlavní investor tamní české čtvrti Tchu Chaj-ming, manažer developerské a realitní společnosti Shanghai Hodoor Real Estate Development, že výkladní skříň Číny má 23 milió obyvatel. Jiní tvrdí 20 miliónů, 16 miliónů je lepší odha

Jeden z autorů zprávy Richard Greene, profesor geografie z americké Univerzity Northern Illinois, prohlašuje, že dokonce i nejautoritativnější seznam – z dílny OSN – „srovnává jablka s hruškami“. „My uvažujeme o třech konceptech velkoměst, “ říká. „Jedním je komunální definice – právní město jako takové, chcete-li. Druhým konceptem nazýváme urbanizovanou oblast, či fyzické město – hustě zastavěnou část. Třetím je metropolitní oblast, o níž někteří lidé hovoří jako o vlivové oblasti města – kam až sahá, například pokud jde o dojíždění do práce, “ vysvětluje Green. Tokio si většina expertů vybírá jako největší město kvůli počtu obyvatel ve větší urbanizované oblasti. Pravděpodobně bude na špici i v roce 2025, byť moc nových lidí asi nepřibude. OSN očekává, že jej budou následovat dvě velkoměsta v Indii – Dillí a Bombaj. Ta by mohla mít v té době 29, respektive 26 miliónů obyvatel.

Čchung-čching, ale i Šanghaj A jak je to s městy v zemi, o níž se nyní nejvíce hovoří – v Číně? Její statistický úřad v polovině ledna oznámil, že čínská města rostou tak rychle, že v nich loni poprvé žilo víc lidí než na vesnicích. Konkrétně až 51, 27 procenta z asi 1, 3 miliardy obyvatel. Přitom ještě na konci tzv. kulturní revoluce (1966 – 76), před zahájením Tengových hospodářských reforem, žil ve městě jen každý pátý Číňan. Čínské populační statistiky ale mohou být obzvlášť zavádějící. „Prakticky přes noc se stal Čchung-čching největším městem nejen v Číně, ale také na světě, “ oznamoval v roce 2005 časopis Time. Ale nebylo to tak, podotýká Alexanderová. Čchung-čching metropole stejnojmenné provincie, ení ani největším městem světa, ani Číny. Proč si to tolik lidí myslí? Kam Wing Chan z Washingtonské univerzity v USA, který vybudoval svou kariéru na opravování přehnaných tvrzení, vysvětluje, že to, co Čína nazývá municipalitou nebo velkoměstem, je spíše provincií. „A když cestujete z centra do některých periferních částí, kde oněch 30 miliónů lidí žije, Trvá to i 2 dny !?

provincie Kuang-tung Čína Kuang-tung je provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Od roku 2005 je to nejlidnatější čínská provincie, v roce 2016 v ní žilo téměř 110 miliónů obyvatel. Provinční hlavní město Kanton a ekonomické centrum Šen-čen patří mezi nejlidnatější a nejvýznamnější města v Číně.

Teng Siao-pching

V konkurenceschopnosti měst stále vede New York, nejvíce si polepší Sao Paulo, Praha ztrácí Největší vzestup globální konkurenceschopnosti zaznamená v letech 2012 až 2025 brazilské Sao Paulo, jihokorejský Inčchon a indická Bombaj. První zůstane New York. Praha si pohorší o sedm příček na 54. místo. Vyplývá to ze studie agentury Economist Intelligence Unit pro Citibank, která vychází ze schopnosti měst přilákat kapitál, podnikání, talenty a cestovní ruch. "Města na celém světě se nadále vyvíjejí jako centra inovací a jsou motory hospodářského růstu, " uvedl generální ředitel Citi Michael Corbat. Podle této zprávy budou v první desítce nejkonkurenceschopnějších světových měst v roce 2025: New York, Londýn, Singapur, Hongkong, Tokio, Sydney, Paříž, Stockholm, Chicago a desáté Toronto. "Očekává se, že významná města v Indii, Brazílii a na dalších rozvíjejících se trzích budou svou pozici v konkurenceschopnosti zlepšovat, a dotáhnou se tak na mnoho měst vyspělého světa, " uvedl ředitel EIU pro celosvětové prognózy Leo Abruzzese. Konkurenceschopnost měst v rozvíjejících se ekonomikách se podle něj zvýší díky silnému hospodářskému růstu, zkvalitňování fyzické infrastruktury a rostoucí kvalifikaci pracovních sil. I tak si ale svou konkurenční výhodu dokážou udržet města severoamerická a západoevropská.

Největší vzestup v žebříčku zaznamenává brazilské obchodní a finanční centrum Sao Paulo (celkově na 36. místě). Nadcházející raketový nárůst konkurenceschopnosti tohoto města lze přičítat jeho mladé a rychle se rozšiřující pracovní síle, spolehlivé telekomuni kační infrastruktuře, stabilním demokratickým institucím a finanční vyspělosti. New York i nadále kraluje jako nejkonkurenceschopnější světové město. Podle prognózy si své postavení udrží i v roce 2025. Vede žebříček v oblasti finanční vyspělosti a patří rovněž k nejvíce konkurenceschopným z hlediska charakteru institucí a ekonomické síly. Severoamerická a západoevropská města si konkurenční náskok udrží. I nadále budou přitahovat kapitál a podnikání, turisty a talent, a to i navzdory obavám ze stárnutí populace, infrastruktury a přetrvávajícím dopadům finanční krize. Krize eurozóny nicméně zasáhne města v jižní a východní Evropě. Například Madrid (společné 46. místo), Řím (68. ) i Bukurešť (80. ) v pořadí pro období let 2012 až 2025 shodně klesají. Tempo zvyšování čínské konkurenceschopnosti polevuje. Mezi 25 městy, která se zlepšila nejvíce, není ani jedno čínské. To je odrazem pokroku, jehož mnohá čínská města dosáhla během prvního desetiletí tohoto století. V roce 2025 vystřídá Čína díky rychlému tempu urbanizace a růstu produktivity na pozici největší světové ekonomiky Spojené státy.

Významnou roli hraje kvalita infrastruktury. Celkem devět z deseti z hlediska konkurenceschopnosti nejrychleji rostoucích měst jsou přístavy nebo města se snadným přístupem k moři. Například přístav a zároveň hlavní město Ománu Maskat (64. pozice) si polepšilo o 14 příček a Petrohrad (92. pozice) o 15 míst. Studie se zaměřuje na osm různých kategorií konkurenceschopnosti a 32 konkrétních ukazatelů. K těmto kategoriím patří ekonomická síla, fyzický kapitál, finanční zralost, charakter institucí, lidský kapitál, globální přitažlivost, společenský a kulturní charakter či environmentální a přírodní rizika. Pořadí města v konečném žebříčku je výsledkem váženého skóre v jednotlivých kategoriích

Děkuji za pozornost