Tempertn ps Charakteristika Mrn ps se rozkld od

Temperátní pás

Charakteristika • Mírný pás se rozkládá od 42° s. z. š. až k polárnímu kruhu. Příznačné je pro něj střídání čtyř odlišných ročních dob a velká proměnlivost počasí, která souvisí s intenzivní cyklonální činností. • Lze v něm rozlišit podnebí přímořské (oceánské) a vnitrozemské (kontinentální). • Na S polokouli převládají JZ a Z větry, na J polokouli JV a V

Typy biomů • pás lesů mírných šířek – listnaté a smíšené lesy – jehličnaté lesy • stepi a pouště

lesy mírného pásu • tvoří klimax v oblastech s dostatečným množstvím srážek (přes 500 mm/rok) • směr od J k S: lesy listnaté (buk, dub, bříza a javor) lesy smíšené nejseverněji: pás jehličnatých lesů • Se snižujícím se množstvím srážek přecházejí lesy na jihovýchodě Evropy v lesostepi až stepi

Pás opadavých listnatých lesů • Těžiště je v oceánských částech mírného pásu na severní polokouli + malé oblasti JAm a J NZ. • Průměrné teploty nejchladnějšího měsíce – 5 až +2 ºC, nejteplejšího 14 – 19 ºC. Chladné období trvá 3 až 4 měsíce. Průměrná teplota je 10 ºC a více po dobu 120 dní v roce, srážky od 500 do 1 500 mm. • převažují hnědé lesní půdy • Rozsáhlé plochy jsou dnes vykáceny a přeměněny v kulturní krajinu s poli, loukami a lesy.

• Vegetaci tvoří jednovrstevné lesy s křovitým patrem. V Evropě jsou druhově ochuzené (stromy), zastoupené především doubravami a bučinami Dominanty: Quercus petraea, Quercus robur, Fagus sylvatica, Carpinus betulus Subdominanty: Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Acer campestre, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Ulmus laevis, Ulmus carpinofolia, Betula pendula, Sorbus aucuparia. doprovodné druhy: Pinus sylvestris, Abies alba, Picea abies, Taxus baccata Keře: Sambucus nigra, Sambucus racemosa, Rhamnus cathartica, Frangula alnus, Coryllus avellana, Crataegus, Rosa, Euonymus europaea a verrucosa, Lonicera nigra a xylosteum, Swida sanguinea, Daphne mezereum

Liány: Hedera helix, Clematis vitalba, Lonicera caprifolium Epifyty: – kromě lišejníků, řas a mechorostů schází – poloparazité: Viscum album, Loranthus europaeus Bylinné patro: - vyvinuté, pestré, na jaře efemeroidy

NPR Čantoria

Habrová doubrava PR Stará hráz

Azonální vegetace • Lužní lesy • Slatiniště - sycena povrchovou vodou nebo vývěry podzemních vod - vyvíjí se zarůstáním a zazemňováním jezer, slepých ramen řek - vytváří se bohaté půdy černého zbarvení – čerňavy • Vrchoviště a přechodová rašeliniště (rašeliníky) - sycena srážkovou nebo povrchovou oligotrofní vodou, málo Ca - v terénní prohlubni, na rovině, na vrcholu, ve svahu

Biebrza

Chalupská slať

Vegetační extrazonální pásmovitost • • nížinný stupeň - do 200 m - doubravy stupeň pahorkatin - 200 až 500 m - dubohabřiny podhorský stupeň - 500 -800 m - bučiny horský stupeň - 800 1200 m – jedlobučiny, smrčiny subalpínský stupeň - 1200 -1900 m - kleč alpínský stupeň - 1900 -2200 m - byliny subnivální stupeň - 2200 -2500 m - holé skály porostlé lišejníky ( v Evropě Alpy a Karpaty) • nivální stupeň - 2500 m a výše - oblast věčného sněhu a ledu.

Pás opadavých listnatých lesů východní Asie • Acer, Tilia, Populus, Alnus, Betula, Ulmus, Carpinus, Quercus, Fagus, Fraxinus, Coryllus, Pyrus, • Castanea, Juglans, Celtis, Magnolia, Morus, Ailanthus, Phellodendron, • doprovodné druhy: Picea, Abies, Pinus, Taxus, Tsuga, Juniperus, Larix • liány: Clematis, Vitis, Actinidia, Celastrus • byliny velmi bohaté, mohutného vzrůstu (3 -4 m)

Pás opadavých listnatých lesů Severní Amerika • Quercus, Acer, Ulmus, Tilia, Fraxinus, Betula, Salix, Populus, Carpinus, Fagus, Sorbus, Prunus, • Ostrya, Castanea, Juglans, Carya, Morus, Celtis, Platanus, Liriodendron, Magnolia, Sassafras, Laurocerasus, Styrax, Catalpa, Cercis, Nyssa, Ptelea, Aesculus, Gymnocladus • doprovodné druhy: Pinus, Picea, Tsuga, Pseudotsuga, Taxus, Thuja, Chamaecyparis - keře bohatě - liány početné: Vitis, Parthenocisus, Wistaria, - byliny bohaté

Pás opadavých listnatých lesů Jižní Amerika • Patagonie • Notofagus

Pás boreálních jehličnatých lesů • nejrozsáhlejší lesní plocha Země – méně narušena než ostatní lesní biomy • tajga - je rozšířen v rozsáhlém pruhu jen na severní polokouli (Sibiř (Rusko), Skandinávie, Aljaška a Kanada). • Tepelné rozdíly mezi létem a zimou jsou velké (30 – 50 ºC), extrémní amplitudy mají v létě i denní a noční teploty. • Vegetační dominantou jsou jehličnaté lesy. Jejich severní hranici určuje izolinie průměrné teploty nejteplejšího měsíce s hodnotou pod 10 ºC. Roční srážkové průměry jsou nízké (450 – 600 mm).

Stepi • zabírají rozsáhlá území především na S polokouli, přibližně mezi 35° a 55° s. š. • největší rozsah připadá na Euroasii, kterou protínají zhruba od ústí Dunaje až k Poamuří, s kromě prostoru hor J Sibiře. Velký rozsah mají taktéž ve střední Asii. V Severní Americe se prostírají v její centrální části SJ směrem od J okraje Kanady až téměř do blízkosti Mexického zálivu. V Jižní Americe zabírají území střední Argentiny.

Pás stepí • stepi v Eurasii. • V Severní Americe tyto formace tvoří prérie, v Jižní Americe pampy. • Klimaticky se vyznačují aridním podnebím (roční srážkový úhrn 250 – 650 mm nepravidelně během roku) a velkými teplotními rozdíly. • Průměrné teploty v zimě – 10 až – 15 ºC, v letním období průměrné teploty 20 – 25 ºC. • sněhová pokrývka slabá • na začátku léta je vláha vyčerpána, následuje velmi teplé léto bez srážek • horké a silné větry

• Půdy (černozemě) obsahují hodně humusu a jsou velmi úrodné. Zvýšený obsah Ca • nejbohatší aspekt stepi je na jaře a časném létě • Původní stepní krajiny byly přirozenými pastvinami, dnes jsou to kulturní stepi s lány obilí a kukuřice

• Vegetace je charakterizována nepřítomností dřevin, její ráz udávají na jaře a v počínajícím létě geofyty (Tulipa, Hyacinthus, Allium, Gagea, Crocus, Ornithogalum, Pulsatilla, Adonis, Iris) • V létě dominují trsnaté trávy a hemikryptofyty (Stipa, Koeleria, Melica, Bromus, Agropyron, Phleum, Helictotrichon, Pulsatilla, Festuca, Carex, Centaurea, Gypsophila, Ranunculus, Clematis, Filipendula, Linum, Dianthus, Eryngium, Jurinea, Scabiosa). V období sucha r. Artemisia • v severní části jsou stepi květnatější – „luční stepi“, v jižní naopak chudší s Artemisia, Kochia, Astragalus

Dlouhostébelnaté stepi • sušší oblasti vlhkého kontinentálního klimatu (léto s dostatkem půdní vody) • Východoevropské stepi: dvě klidová období (zima a léto) + dvě období vegetačního rozvoje • antropogenně podmíněná step = maďarská pusta (vznik z lesostepi); J Morava (Pavlovské vrchy) = stepní bezlesí. • Severoamerické stepi (prérie): srážky klesají od východu k západu → lesostep, dlouhostébelnatá prérie, smíšená prérie a krátko-stébelnatá prérie (Rudbeckia, Echinacea, Aster, Phlox, Monarda, Helianthus) • Jihoamerické stepi (bezmrazé pampy): bezlesost nejasná

Krátkostébelnaté stepi • suché kontinentální klima • dvě fáze vegetačního rozvoje a dvě fáze klidu • ostrůvkovité trsy trávy s krátkými stonky + holé plochy bez vegetace • Středoasijské stepi: extrémně kontinentální klima s dlouhým obdobím zimního klidu (září – květen); zima bez sněhu → suchá jara, rozvoj vegetace až v červnu až srpnu. • Severoamerické stepi: pás podél východního úpatí Skalnatých hor; silně suché klima (300 – 450 mm srážek)

Pampa Argentina: Torres del Paine national park

Pampa Argentina: Torres del Paine national park

Prérie: PARK EVERGLADES

Prérie: Pipestone National Monument - Minnesota

Step: Nevada - Pinus monophylla and Juniperus sp.

Step: Hády u Brna

Lesostepi • na okrajích stepí s příznivějším vodním režimem • střídají se zde travinné porosty s listnatými lesy • dlouhodobě ovlivnění člověkem – vypalování, vypásání, mnohde přeměněny v pole • mozaikovitě se střídá les a step, rozhraní mezi nimi je ostré • les má podrost lesních druhů nikoliv stepních, a je na místech chráněných nebo vlhkostně příznivých (severní svahy) • v Evropě – doubravy, na Sibiři – jehličnatý borový, modřínový nebo i smrkový • Lužní lesy ve stepích – azonální

Pás pouští a polopouští mírného klimatu • Na S polokouli se rozkládá na S a V Kaspického moře (pouště Karakum, Kyzylkum a Hladová step) do střední Asie (kazachstánsko-džungarský prostor) a pokračují rozsáhlými územími do J Mongolska a S Číny (pouště Gobi, Takla, Makan, Alašan a Ordos). V Severní Americe k nim patří pouště a polopouště mezi Skalnatými horami a pohořím Sierra Nevada. • Na J polokouli se rozkládají na velkém území v západní Argentině.

Pás pouští a polopouští mírného klimatu • Roční srážkový úhrn nepřesahuje 200 mm. • Roční i denní teploty mají extrémní amplitudy. • léto velmi teplé, bezoblačné, nejteplejší měsíc 22 -270 C, zima studená, mrazy až – 400 C • sněhu málo nebo chybí • suché větry, písečné nebo prašné bouře • půdy slabě vyvinuty nebo žádné, slané půdy • Vegetace se vyskytuje velmi sporadicky a je utvářena obdobně jako v pásu tropických pouští a polopouští. • dominují terofyty, hemikryptofyty, sukulenty;