MJOVCI CHARAKTERISTIKA JAN NERUDA Mgr Michal Oblouk GENERACE

MÁJOVCI CHARAKTERISTIKA JAN NERUDA Mgr. Michal Oblouk

GENERACE MÁJOVCŮ � 60. léta 19. století � sympatie k Máchovi � 1858 – almanach Máj (sborník, ročenka), redaktor Josef Barák, nová mladá literární generace � program: - úsilí o rozvoj občanské demokratické společnosti, o sociální rovnost, lidovost a sdělnost literatury - zájem o současnost - problematika městského života a sociálních problémů - požadavek pravdy a umělecké svobody - snaha povznést českou literaturu na světovou úroveň - rozvoj povídky a románu, v lyrice reflexivnost, základy moderní rodinné poezie

JAN NERUDA (1834 – 1891)

ŽIVOT J. NERUDY � � � � básník, prozaik, fejetonista, dramatik, novinář a kritik, vůdčí osobnost generace májovců narodil se v Praze na Malé Straně v chudé rodině (otec vysloužilý voják, matka posluhovačka), v domě U Dvou slunců žil v letech 1845– 1857 vystudoval gymnázium, po maturitě se neúspěšně pokoušel studovat práva, prošel několika úřednickými zaměstnáními, v nichž ale nebyl spokojen, proto začal studovat filozofii (nedokončil) jako novinář začínal v Národních listech (pravidelné nedělní fejetony), přispíval do Květů, s V. Hálkem vydávali časopis Lumír v 70. letech podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Řecka a Egypta nikdy se neoženil, jeho první láskou byla Anna Holinová, jeho druhou láskou byla Karolína Světlá, kterou považoval za ideální ženu celý život se cítil zneuznán a od toho se odvíjel jeho často až záporný vztah k lidem, měl problémy s alkoholem, většinu života prožil v nouzi - byl nucen jednou týdně psát fejeton do Národních listů, aby získal alespoň nějaké peníze, sbíral staré pečetě a mince zemřel v Praze na zánět pobřišnice vyvolaný rakovinou střev - jeho pohřeb se stal společenskou událostí a manifestací národního cítění

DÍLO J. NERUDY a) dramata – nepříliš kvalitní a úspěšná Ženich z hladu, Prodaná láska – veselohry Francesca di Rimini – tragédie b) fejetony – asi 2 000, otiskovány pod značkou „trojúhelník“, zajímavá aktuální témata, živý jazyk Různí lidé - studie a obrázky povah a osudů lidí, jež potkal v cizině Studie krátké a kratší Žerty hravé a dravé Menší cesty Obrazy z ciziny

POEZIE J. NERUDY Hřbitovní kvítí – pesimistická sbírka, vyjadřuje zklamání z tehdejšího života, kritizuje morálku, zabývá se chudobou Knihy veršů – umírňuje svůj pesimismus, nachází smysl svého života – v práci a obětování se celému národu, trojdílný soubor: a) Kniha veršů výpravných – sociální tematika b) Kniha veršů lyrických a smíšených – intimní lyrika c) Kniha veršů časových a příležitostných – politická a vlastenecká poezie Písně kosmické - objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou, reaguje na rozvoj vědy a techniky, oslavuje lidskou touhu po poznání Balady a romance – oba útvary záměrně přetváří, náměty biblické a legendární, národní, tragické lidské osudy, např. Romance štědrovečerní, Romance o Karlu IV. (přirovnává českou povahu k vínu, zmiňuje Buška z Velhartic), Romance o jaře 1848, Romance helgolandská, Balada rajská, májová, česká, dětská, horská, … Prosté motivy – intimní a přírodní lyrika, 4 oddíly (Jarní, Letní, Podzimní, Zimní), proměny přírody paralelou k běhu lidského života Zpěvy páteční – sbírka vydána posmrtně Vrchlickým, vrchol tvorby, národní a vlastenecká lyrika, víra v slavnou budoucnost národa – obrací se k husitství

PRÓZA J. NERUDY Arabesky – soubor povídek, črty z pražského prostředí a dětství Trhani – povídka o životě dělníků pracujících na stavbě železnice, tragické osudy (trhan = kdo trhá skály) Povídky malostranské - vrcholné prozaické dílo, soubor 13 próz, obraz pražské Malé Strany v době před rokem 1848 na základě svých vlastních vzpomínek, zobrazuje zde typické postavy českého měšťanstva, s humorem líčí jejich vlastnosti, kritizuje místní život, hrdinové jsou přesně charakterizováni, každý z nich má jiný projev Týden v tichém domě Pan Ryšánek a pan Schlegl Přivedla žebráka na mizinu O měkkém srdci paní Rusky Večerní šplechty Doktor Kazisvět Hastrman Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku U tří lilií Svatováclavská mše Jak to přišlo, že dne 20. srpna r. 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno Psáno o letošních Dušičkách Figurky

JAN NERUDA

ADOLF HEYDUK (1835 – 1923) - básník, propagátor česko-slovenských vztahů - narodil se v Rychmburku v rodině truhláře - vystudoval techniku, od r. 1860 učil kreslení a stavitelství na vyšší reálce v Písku, kde žil až do své smrti - oženil se se svou, o 25 let mladší žákyní, měli dvě dcery, které v dětství zemřely - měl velmi silný vztah ke Slovensku, které často navštěvoval a měl zde mnoho přátel - jeho celoživotní dílo je značně rozsáhlé a čítá asi 60 básnických sbírek - dílo: CIMBÁL A HUSLE - dává najevo svou lásku ke Slovensku, básně připomínají slovenské národní písně, opěvují slovenskou přírodu ZAVÁTÉ LISTY, V ZÁTIŠÍ LESNÍ KVÍTÍ - věnováno Janu Nerudovi HOŘEC A SRDEČNÍK

DALŠÍ MÁJOVCI VÁCLAV ŠOLC (1838 – 1871) – herec a básník, sbírka Prvosenky RUDOLF MAYER (1837 – 1865) – básník a spisovatel, sbírka Básně ALOIS VOJTĚCH ŠMILOVSKÝ (1837 – 1883) – prozaik, historická povídka Za ranních červánků (počátky NO, život J. Dobrovského)

ZDROJE � http: //cs. wikipedia. org/wiki/Jan_Neruda � http: //www. cesky-jazyk. cz/zivotopisy/janneruda. html � http: //janneruda. webzdarma. cz/ � http: //cs. wikipedia. org/wiki/Adolf_Heyduk � http: //cs. wikipedia. org/wiki/Alois_Vojt%C 4%9 Bch _%C 5%A 0 milovsk%C 3%BD � http: //cs. wikipedia. org/wiki/Rudolf_Mayer � http: //cs. wikipedia. org/wiki/V%C 3%A 1 clav_%C 5 %A 0 olc � https: //cs. wikipedia. org/wiki/M%C 3%A 1 jovci � https: //cs. wikipedia. org/wiki/Josef_Bar%C 3%A 1 k