Rychl lkask pomoc htu u plac t u

Rychlá lékařská pomoc htu u plac t ž u Ten řebuje nepot

Nejstarší záchrannou službou ve střední Evropě je Pražská, založená 8. 12. 1857, tj. šest let před založením mezinárodního Červeného kříže, kdy byl na popud tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské barona Paumanna ustaven Pražský dobrovolný sbor ochranný. Jeho členy bylo 36 dobrovolníků nejrůznějších profesí. Pouze tři členové sboru byli zdravotníky. Cílem tohoto sboru bylo „ochrániti, co jest ochrany hodno, zachránit v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně“. Členové družstva byli označeni červeno-bílou stuhou na levé paži, později sborovým odznakem. Nepřetržitá služba byla zavedena v roce 1890, kdy také byly schváleny stanovy a získány první dopravní prostředky

Sbor ochranný jezdíval ke zraněným s kočárem • Pražská záchranka vznikla roku 1857 jako Pražský dobrovolný sbor ochranný. Patří tak k nejstarším na světě. Snaha o organizovanou pomoc ohroženým však existovala na území metropole již dříve. Například při korunovační slavnosti Františka II. , konané roku 1792, byla zřízena pohyblivá stanoviště lékařů, ranhojičů a porodních bab. První záchranná služba - pod názvem "Humanitní společnost pro záchranu zdánlivě mrtvých a v náhlém nebezpečí smrti " - byla založena už roku 1798. První oficiální sídlo získal sbor v dolní části Václavského náměstí v roce 1890. Kromě kočárů byl sbor vybaven i deseti "lodicemi ochrannými" a "věnci ochrannými"

Pro případ různých neštěstí, požárů a povodní měl každý člen sboru na domě, kde bydlel, tabulku s označením, že je příslušníkem tohoto sboru ochranného. V souvislosti s ohrožením, které představovala Vltava, byly pořízeny lodice ochranné (dodal J. Mayer, stavitel lodic na Smíchově) a záchranné věnce (kruhy) firmy Ruston a spol. Lodice byly zakotveny na vykázaném místě a spravovány p. Mayerem. Z dostupných údajů se dochovala i následující zajímavá statistika: v době od října do prosince roku 1890 bylo celkem 346 případů (z toho 46 chirurgických těžkých, 214 chirurgických lehkých, 4 porody, 52 interních případů těžkých, 59 interních lehkých, 2 psychózy, 5 pokusů o sebevraždu), při nichž byl ambulanční vůz použit 120 krát

JUDr. Bedřich hrabě Deym, c. a k. nadporučík, rytíř suverénního maltézského řádu, prezident Pražského dobrovolného ochranného sboru Sanitní automobil který na podnět předsedy J. Nerada dal zemský správní výbor vyrobit v zemské průmyslové škole v Mladé Boleslavi. Stál tehdy závratných 17 586 korun

A čím se vlastně zachraňovalo ? Byly to sanitní vozy české výroby

Laurin & Klement C 1 - značka z Mladé Boleslavi je tradičním výrobcem sanitních a zdravotnických vozů. V roce 1906 byl postaven vojenský sanitní automobil pro přepravu čtyř nosítek pro zraněné, po dvou ve dvou patrech

Prvním automobilem ve službách „Pražského dobrovolného svazu ochranného“ se v roce 1910 stal taktéž automobil L&K, zakoupený Pražskou městskou pojišťovnou. Jeho první výjezd připadl na 20. leden 1911 v poledne. „Tímto moderním vehiklem, rychle a chvatně byla dopravena oběť nešťastné lásky, “ napsaly tehdy Národní listy. Šlo o číšnici ze Žižkova, která si do sklenice vína naškrabala prudce jedovatý fosfor z šesti krabiček zápalek. Díky pohotovému zásahu byl ženin život zachráněn

V roce 1911 se sbor přestěhoval do budovy staré mincovny Na Staroměstském náměstí, kde se také v této době objevily první Motorizované prostředky

V době války zajišťovaly sanitní tramvaje transport vojáků z Ferdinandova (dnešní Hlavní) nádraží do vojenských nemocnic a lazaretů po celé Praze. V tramvajových vozech byla zaslepena okna a nosítka byla ukládána přímo na rám vozu. V letech 1914 -1918 přepravily sanitní tramvaje téměř tři čtvrtě milionu osob

Tyto tramvaje zase jezdily opačným směrem

Laurin Klement MH 1922 V polovině 20. let křižovaly Československo jen asi čtyři stovky sanitních vozů, provozovaných především jednotlivými nemocnicemi, sanatorii či Červeným křížem. Tato instituce ve své publikaci „Automobilové stanice první pomoci“ (1936) uváděla například: „Leží-li pacient ve zdravotnickém autě, jede řidič zvolna a jen tehdy, jedná-li se o úraz, kde osoba převážená ocitá se v nebezpečí života, může být použito rychlosti v rámci policejních předpisů. “ Režim provozu sanitních vozů upravovalo také nařízení, pravící že „Není dovoleno, aby se zastavoval se zdravotnickým autem před hostincem nebo před kavárnou“

Rok 1924 znamenal další významný mezník. Tehdy získala záchranná stanice v Praze oprávnění používat zvuková výstražná znamení Typickým vozidlem z první poloviny dvacátých let byla sanitní Praga Mignon se zobákem na chladiči, elektrickým osvětlením a prostorem pro řidiče jen částečně chráněným proti nepohodě

Sanitní vůz Laurin a Klement MH typ 300 záchranné stanice v Podmoklech na snímku z roku 1924. Čtyřválcový motor 4, 7 l mu uděloval rychlost až 80 km/h, jediným výstražným znamením sanitky byla ruční houkačka s pryžovým balonkem

Lehký užitkový automobil Škoda 154 se stal základem sanitního vozu, který v roce 1929 postavil Pražský karosář Oldřich Uhlík pro zdravotní odbor hlavního města. Sanitka mohla přepravovat dva ležící pacienty rychlostí kolem 60 km/h

Pražská záchranná služba disponovala počátkem roku 1930 patnácti sanitními automobily. Prim mezi nimi hrála Praga Mignon ročníku 1929 se šestiválcem 2, 5 l o výkonu 47 k (35 k. W), jež dosahovala rychlosti až 90 km/h a poskytovala o poznání lepší komfort, než dřívější vozy

Jen znak červeného kříže prozrazuje, že tahle luxusní limuzína Škoda 6 R ročníku 1929 se šestiválcovým motorem 2, 9 l je sanitním vozidlem sanatoria v Praze-Podolí. Přestavbu drahého automobilu provedla Uhlíkova karosárna v Praze-Strašnicích

Koncem června 1930 převzal Dobrovolný hasičský a záchranný sbor v Bratislavě nový sanitní vůz Tatra 13. Měl páteřový rám s nosnou troubou, nezávisle pověšená zadní poháněná kola a vpředu uložený vzduchem chlazený plochý dvouválec 1, 1 l

Poněkud nezvykle řešenou sanitkou byla Praga Alfa ročníku 1930 v úpravě pražské karosárny Uhlík. Limuzína poháněná šestiválcem 1, 8 l měla v zadní stěně malé sklápěcí víko, jímž se nakládala a vykládala nosítka, prázdná i s pacientem

Pražská karosárna Uhlík zhotovila v roce 1930 pro Město Kadaň dvoulůžkovou sanitku na podvozku osobního vozu Škoda 645 se šestiválcovým motorem 2, 5 l. Vstup do sanitního prostoru umožňovaly dveře v zadní stěně

Pro spolek Československého červeného kříže v Kralupech nad Vltavou postavila v roce 1933 vysokomýtská karosárna Sodomka dvoulůžkovou sanitku Tatra 30 se vzduchem chlazeným plochým čtyřválcem. V zadní stěně měla dvoukřídlé dveře

ŠKODA SUPERB 640 - prostorné sanitní vozy byly vyráběny na bázi modelu SUPERB 640 v roce 1934 ve firmě Karosa Praha - Holešovice

Vůbec první sanitka Favorit, typ 904, vznikla v roce 1936. Tehdy měla automobilka Škoda jen čtyři modely – Popular, Rapid, Favorit a Superb

Vysokomýtská karosárna Sodomka postavila za protektorátu malý, nebo spíš nouzový sanitní vůz odvozený z kombi Tatra 57 A. Poháněl jej vzduchem chlazený plochý čtyřválec 1, 2 l, nosítka pro pacienta vpředu zasahovala do míst vedle řidiče

1935 Praga Lady Ambulance

Lehká užitková Praga LN s užitečnou hmotností 1000 kg a čtyřválcovým motorem 1, 66 l z typu Lady se koncem třicátých let také objevovala v sanitním provedení. Dvoulůžková sanitka na snímku byla v roce 1938 dodána do Žiliny

Škoda Popular 995 zvaný „Liduška“ byl postaven o tři roky později po Favoritu. Byl to nejmenší a nejlevnější z prvorepublikových sanitních vozů Škoda

ŠKODA 1101/1102 „Tudor“ Poválečná výroba sanitních vozů se od května 1946 prováděla v bývalé karosárně Petera ve Vrchlabí na podvozku typů 1101/1102 „Tudor“, dodávaném z Mladé Boleslavi (1946 – 1952). Čtyřválec 1, 1 l/23, 5 k. W stačil k dosažení rychlosti 90 -100 km/h. Sanitní vozy se staly atraktivním vývozním artiklem. Vzhledem k relativně krátkému rozvoru 2485 mm však musela být dělicí stěna vedle řidiče vyklenuta vpřed, aby se do vozu vešlo lehátko

Sanitní automobil Škoda Š 1101, r. 1947

Tyto vozy byly žádaným exportním artiklem, vyvážely se třeba i do Egypta

1953 Lékařský náklaďák Praga RN z roku 1953 v bílé barvě má dodnes původní žluté značky

Praga RN se skříňovou nástavbou v sanitní verzi

Avia Fourgon

Nástupnické modely Škoda 1200/1201 byly vybaveny celokovovou karoserií, tedy již bez dřevěné kostry. Prodloužení rozvoru umožnilo vytvořit prostor pro dva pacienty na patrově umístěných lehátkách, ale také místo pro zdravotnický personál a jeho vybavení. První sanitní vůz zkompletovali 22. července 1952 v závodě Kvasiny. K exportním trhům patřilo Rakousko, ale i země Asie a Jižní Ameriky. Do roku 1956 vzniklo v Kvasinách 1935 sanitních vozů Škoda 1200, během následujících pěti let 6286 kusů sanitek 1201

Škoda 1203 v provedení blízkém obvyklé podobě sanitek v 80. letech 20. století

Prototyp vozu Š 1203 v sanitním provedení vznikl ve Vrchlabí již na jaře 1962, sériová výroba se však rozeběhla až o více než šest let později. „Dvanáctsettrojka“ se na další tři desetiletí stala zdaleka nejrozšířenějším sanitním vozem na našem území. Na model 1203, vyráběný ve Vrchlabí (1968 – 1981: více než 9900 ks v sanitní verzi) navázal závod ve slovenské Trnavě, pokračující až do 90. let s výrobou pod označením TAZ 1500

Záchranářský kamion Golem. Proč ale tahač k českému výrobku musel dodat Mercedes? Že by to Liaz nebo Tatra neutáhly?

Tel. č. 155 Na nemocnicích je naprosto nezávislá, nezávislá jedná se o dva rozdílné subjekty, které se často liší i zřizovatelem. Je dostupná na čísle 155. V případě, že potřebujete zásah záchranné služby, je lepší volat přímo 155 namísto linky 112. (Linka 112 je celoevropsky funkční krizové číslo. U nás ji provozuje Hasičský záchranný sbor. Operátoři tu nejsou zdravotnicky vzděláni a pokud výzvu vyhodnotí tak, že je nutný zásah záchranné služby, stejně přepojí hovor na linku 155 a dochází tak ke zdržení. A v záchraně lidského života někdy hrají roli minuty či dokonce sekundy. )

Přednemocniční neodkladnou péči zajišťují výjezdové skupiny: Rychlá zdravotnická pomoc (RZP), v níž je nejméně dvoučlenná posádka ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář Rychlá lékařská pomoc (RLP), s nejméně tříčlennou posádkou ve složení řidič-záchranář, zdravotnický záchranář a lékař (min. 1 atestace v oboru chirurgie, vnitřní lékařství, všeobecné lékařství, anesteziologie a resuscitace nebo pediatrie, avšak nejvhodnější je atestace v oboru urgentní medicína) Letecká záchranná služba (LZS), v níž je zdravotnická část osádky nejméně dvoučlenná ve složení zdravotnický záchranář a lékař

Krajské operační středisko, ředitelství a výjezdové stanoviště ve Zlíně Rozhodnutí o vyslání jednotlivých výjezdových skupin je výhradně v kompetenci operátora. V případech, kdy reálně hrozí nebo došlo k selhání základních životních funkcí (dýchání, krevní oběh, vědomí), je na místo události vysílána posádka RLP nebo LZS. V ostatních případech může být pacient kvalifikovaně ošetřen posádkou RZP

V roce 2007 působí Horská služba v Krkonoších, Jizerských, Krušných a Orlických horách, v Jeseníkách, v Beskydech a na Šumavě. Sídlo má ve Špindlerově Mlýně, úřad, zabývající se ekonomickými a personálními záležitostmi, má v Praze v Zátopkově ulici. Obecně prospěšná společnost i občanské sdružení se člení na 7 oblastí podle jednotlivých pohoří, základními jednotkami jsou okrsky. Od 15. prosince 2012 používá jednotné telefonní číslo 1210, na které není volání bezplatné, ale služba je v sítích všech českých operátorů brána jako přístup na tísňové linky. Sídlo Horské služby v Janských Lázních

Volání na linku 155: Co je potřeba sdělit? Přesné místo události: v zástavbě adresu, patro; v terénu orientační bod (rybník, kostel, restaurace, atp. ); na železnici, silnici či vodním toku lze též uvést kilometr dopravní cesty; můžete uvést i přímo GPS souřadnice. Co přesně se stalo: rozsah postižení nebo úrazu. Stav postiženého: je při vědomí, dýchá, krvácí, jaké jsou příznaky jeho obtíží? Identitu postiženého: jak se jmenuje, přibližný věk, znáte ho – užívá nějaké léky, léčí se s něčím?

Volejte 155 Nejzávažnějšími stavy, kdy je potřeba volat tísňovou linku 155, jsou zejména stavy bezprostředního ohrožení života a zdraví pacienta: akutní poruchy vědomí až bezvědomí náhlé zhoršení zdravotního stavu u chronicky nemocných křeče a nově se vyskytující ochrnutí jedné nebo více částí těla zjevné poruchy dýchání a dušnost poruchy kardiovaskulární s doprovodnými symptomy, jako je bušení srdce, bolest na hrudi, náhlé změny krevního tlaku těžká zranění, vážné dopravní nehody se zraněním osob, silná krvácení a velké rány, zavalený, zasypaný pacient Tonutí, popálení, poleptání stavy působící náhlou bolest či utrpení všechny zvláštní situace, u nichž není vyloučeno akutní ohrožení životních funkcí, změny chování a jednání ohrožující postiženého nebo jeho okolí

Kdy také volat záchranku úraz vysoké horečky silná nevolnost nevysvětlitelné krvácení prudké bolesti bezvědomí omdlévání Tísňovou linku 155 je vhodné volat vždy, když dojde k náhlému zhoršení zdravotního stavu a pacient si neví rady

Elektrický Smart Od 18. března 2011, kdy byl zařazen vůz do provozu pražských záchranářů, do 15. září 2012 to bylo 739 výjezdů, během kterých vůz po Praze najel 25 700 kilometrů Výhodou je, že lékař tímto malým vozem zajede i do míst, kam se klasická sanitka nedostane

Záchranáři v Praze mají i nové elektrokolo. Jezdit na něm budou v centru a po cyklostezkách

Zajímavá čísla o záchrance. . . Záchranáři a lékaři pražské záchranky uskuteční denně 330 výjezdů, což za rok dělá přes 120 000 výjezdů, při kterých ošetří na 112 000 pacientů. Operátorky denně přijmou okolo 600 volání na tísňové linky. Za rok operátor zvedne a položí sluchátko v průměru 40 320 krát. U případů s nejvyšší naléhavostí jsou posádky na místě do 8 minut a v 95 procentech případů dorazí k pacientovi do 15 minut. Podle instrukcí operátorek po telefonu nebo v péči posádek se ročně narodí 60 dětí. Z celkového počtu pacientů se zastaveným srdcem je v Praze 80 procent z nich resuscitováno laiky na místě podle instrukcí operátorky ještě dříve, než dorazí záchranáři. Celosvětový průměr je pouze 25 procent. Loni proběhlo v Praze 717 telefonicky asistovaných resuscitací. Vozy pražské záchranky najezdí ročně 2, 5 milionu kilometrů, jedna z posádek ujela za měsíc přes 9 500 kilometrů. Takové vytížení se na sanitkách podepisuje, takže by každý rok měla záchranka koupit 15 nových sanitek. V roce 2021 by měla mít záchranka 80 moderních sanitek, jejichž stáří nebude vyšší než šest let a nebudou mít najeto více než 300 000 kilometrů

Snad poslední české vozy, které sloužily českému zdravotnictví

Před sametovou revolucí jsme vyráběli sanitky, které se vyvážely do světa. Neměli jsme ale svobodu. To prý nebylo dobře. Sanitní vůz Iveco Renault Master Latvia Tamro Mercedes Benz 310 Bona Po sametové revoluci dovážíme sanitky, protože je už nemáme ani kde vyrábět. Ani jediná automobilka Tatra, která je zase v českých rukou, je nevyrábí. Máme ale prý svobodu. A to je dobře!? Hudba : Můj čas (Petr a Pavel Orm, text Zdeněk Borovec) Zpívají: Hana Zagorová, Petr Kotvald, Stanislav Hložek 7/2018 Z materiálů na internetu sestavil