Lkask mikrobiologie I Mikrobiologie a medicna MUDr Vladana

Lékařská mikrobiologie I Mikrobiologie a medicína MUDr. Vladana Woznicová, Ph. D. Mikrobiologický ústav LF MU 21. 2. 2006 - Přednáška pro obor Zubní lékařství

Čím se zabývá lékařská mikrobiologie? ¢ …mikroby majícími medicínský význam – význam pro nemoc, ale i zdraví člověka ¢ úzce související obory – epidemiologie, infekční lékařství, imunologie ¢ význam pro všechny lékařské obory, např. chirurgie , gynekologie, pediatrie, dermatovenerologie, ORL …. příklady ¢ v oboru působí atestovaní lékaři - mikrobiologové a vysokoškolsky vzdělaní specialisté (molekulární biologové apod. ) spolu se středními zdravotnickými pracovníky – laboranty

Vztah mikrobiologie a zubního lékařství ¢ mnohé chorobné projevy v dutině ústní a na zubech mají mikrobiální podklad – např. zubní kaz a choroby parodontu ¢ zubní plak je tvořen bakteriemi, dutina ústní má bohatou mikroflóru ¢ mnohé choroby celkové se projevují v dutině ústní ¢ rozvoj samostatného oboru – orální mikrobiologie

Historie oboru I ¢ Antony van Leeuwenhoek (1632 – 1723), tvůrce mikroskopu ¢ vrátný na radnici v Delftu, brusič čoček ¢ 1676 popsal bakterie v povlaku na povrchu svých zubů ¢ anatom de Graaf na něj upozornil britskou Královskou společnost ¢ pečlivé záznamy – dílo Opera omnia

Historie oboru II ¢ anglický lékař Edward Jenner (1749 – 1823) očkoval proti variole ¢ Ignác Semmelweis (1818 – 1865) – Maďar, který dokázal porazit horečku omladnic ¢ Louis Pasteur (1822 – 1895) – zakladatel moderní mikrobiologie, kvašení je vyvoláno mikroby, očkoval proti vzteklině a sněti slezinné ¢ anglický chirurg Joseph Lister (1827 – 1912) – operoval pod clonou karbolky ¢ Robert Koch (1843 – 1910) – 1892 objev původce TBC M. tuberculosis, Kochovy postuláty L. Pasteur

Kochovy postuláty 1. Z napadeného hostitele lze vypěstovat infekční agens 2. Tímto agens lze infikovat v experimentu další makroorganismus (experimentální zvíře) 3. Z tohoto organismu lze opět izolovat příslušné agens

Z historie mikrobiologie dutiny ústní ¢ ¢ ¢ Leber a Rotenstein 1867 – popis mikroorganismů v dentinových tubulech W. D. Miller 1889 – pracoval v Berlíně u R. Kocha - izoloval 30 druhů mikroorganismů z povrchu zubů a ze slin a prokázal jejich vztah k zubnímu kazu - tzv. chemicko-parazitární teorie zubního kazu (1890) J. K. Clarke – izoloval z kazivé léze Streoptococcus mutans R. M. Stephan 1943 – Stephanova křivka, strmý pokles p. H po zátěži sacharidy a pozvolný návrat k neutrálnímu p. H 50. a 60. léta – zvířecí modely zubního kazu – definitivní průkaz přenosnosti S. mutans, počátkem 80. let popsány podmínky přenosu z matky na dítě Od 60. let také zkoumán podíl mikroorganismů na onemocněních parodontu, pokrok zejména s rozvojem molekulárně-biologických technik (s laskavým přispěním prof. Z. Broukala, Výzkumný ústav stomatologický) ¢

Rozdělení oboru ¢ ¢ Bakteriologie (např. Staphylococcus aureus…) Virologie (např. virus chřipky…) Parazitologie (např. Trichomonas vaginalis…) Mykologie (např. Candida albicans…) rod ¢ ¢ druh odlišnosti metodické a někdy i klinické Lékař rozhoduje o indikaci vyšetření, odběru materiálu pro vyšetření!

Souhrn ¢ Lékařská mikrobiologie studuje mikroby mající medicínský význam. ¢ Obor se dělí na bakteriologii, virologii, parazitologii a mykologii. ¢ Mnohé chorobné projevy v dutině ústní a na zubech mají mikrobiální podklad.