Profesn vzdlvn socilnch kurtor Olomouc 14 12 2009

Profesní vzdělávání sociálních kurátorů Olomouc 14. 12. 2009 Pomoc v hmotné nouzi Mgr. Zbyněk Vočka 1

Právní úprava pomoci v hmotné nouzi naplnění čl. 30 odst. 2 LZPS p upravena právními předpisy schválenými v roce 2006, účinnými od 1. 1. 2007 p n n z. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu z. č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi 2

Životní minimum – důvody nové úpravy p od r. 1991 společensky uznaná hranice minimálních příjmů, po níž nastává stav hmotné nouze n n n kritérium posuzování sociální potřebnosti určování příjemců a výše dávek státní sociální podpory kritérium výše příjmů v jiných oblastech potřeba přiblížení evropskému pojetí p součást reformy veřejných financí p 3

Hlavní principy nové úpravy p změna současného dvousložkového životního minima na jednosložkové n n vymezení potřeby finančních prostředků na výživu a ostatní základní osobní potřeby na bydlení budou zohledněny v systému státní sociální potřeby a doplatku na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi degresní charakter životního minima – promítnutí tzv. úspory z počtu p zavedení institutu existenčního minima p 4

Životní a existenční minimum – předmět úpravy (§ 1 Ža. EM) p životní minimum n p minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb existenční minimum n minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití 5

Životní minimum společně posuzovaných osob částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob p stanovení pořadí osob p n n p nejdříve posuzovány osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi v rámci těchto skupin se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší – rozhodným věkem je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno 6

Výše životního minima jednotlivec 3126 první osoba, kt. není nezaopatřeným dítětem 2880 další osoba, kt. není nezaopatřeným dítětem 2600 děti podle věku p do 6 let 1600 p 6 až 15 let 1960 p 15 až 26 let (nezaopatřené) 2250 7

Existenční minimum (§ 5) částka existenčního minima osoby činí 2. 020 Kč měsíčně p nelze použít u p n n nezaopatřeného dítěte poživatele starobního důchodu osoby plně invalidní osoby starší 65 let 8

Pomoc v hmotné nouzi – z. č. 111/2006 Sb. – hlavní principy právní úpravy snaha o omezení dlouhodobé závislosti na sociálních dávkách p propojení poskytování pomoci osobám s hodnocením jejich aktivity při zvyšování příjmu vlastním přičiněním p reakce na změnu koncepce životního minima z dvousložkového na jednosložkové p vytvoření podmínek pro tvorbu jednotného informačního systému p 9

Úvodní ustanovení – část první p zákon o pomoci v hmotné nouzi n n n upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi upravuje systém dávek pomoci v hmotné nouzi garantuje každému nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení (návaznost na ustanovení článku 13 Evropské sociální charty) 10

Osoby v hmotné nouzi p 7 okruhů situací, kdy se osoba (nebo společně posuzované osoby) nacházejí v hmotné nouzi 1. po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem částky živobytí, přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení základních životních podmínek je tak vážně ohroženo 11

Osoby v hmotné nouzi 2. 3. příjem sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí dosahuje částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby spojené s bydlením (odůvodněné náklady na bydlení) osoba, která nesplňuje podmínky pod body 1. ani 2. , avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví (především osoby z třetích zemí, které se na území ČR dostanou do obtížné sociální situace – ženy zavlečené do ČR na účelem prostituce, apod. ) 12

Osoby v hmotné nouzi 4. osoba, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména: p živelní pohroma - například § § p p povodeň vichřice vyšší stupně větrné pohromy zemětřesení požár nebo jiná destruktivní událost ekologická nebo průmyslová havárie 13

Osoby v hmotné nouzi 5. osoba, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se p zaplacením správního poplatku při § § § p p prokázané ztrátě osobních dokladů vydání duplikátu rodného listu dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků s úhradou noclehu v případě nezbytné potřeby 14

Osoby v hmotné nouzi 6. osoba, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených p p p s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé spotřeby s pořízením základního vybavení domácnosti s odůvodněnými náklady související se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte 15

Osoby v hmotné nouzi 7. osoba, která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména p p p je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti je propuštěna ze školského zařízení ústavní či ochranné výchovy po dosažení zletilosti; respektive v 19 letech nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby 16

Osoba, která není v hmotné nouzi p osobou v hmotné nouzi není osoba, která n n není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (s výjimkou osob, u nichž se nezkoumá možnost zvýšení příjmu vlastní prací) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí 17

Osoba, která není v hmotné nouzi n n prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním je osobou samostatně výdělečně činnou nebo spolupracující osobou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce podle zvláštního právního předpisu, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc 18

Osoba, která není v hmotné nouzi n n p je osobou, jíž se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce je osobou, které podle zvláštního právního předpisu nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snízené výši je-li osoba, kterou nelze považovat za osobu v hmotné nouzi (s výjimkou osob ve výkonu trestu, vazby, ústavu sociální péče nebo zdravotnickém zařízení) je osobou společně posuzovanou, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně, při stanovení výše dávky se však k této osobě nepřihlíží n orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že tuto osobu bude považovat za osobu v hmotné nouzi (v rámci správní úvahy – nutno vypořádat se s určením v odůvodnění rozhodnutí ve věci) 19

Osoba, která není v hmotné nouzi p orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech rozhodnout, že osobou v hmotné nouzi není osoba n jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení zaručit dostatečné zajištění její výživy a ostatních základních osobních potřeb a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat 20

Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi p příspěvek na živobytí n p doplatek na bydlení n p situace uvedená výše pod bodem 1 situace uvedená výše pod bodem 2 mimořádná okamžitá pomoc n situace uvedené výše pod body 3, 4, 5, 6, 7 21

Orgány pomoci v hmotné nouzi p orgány pomoci v hmotné nouzi jsou n n n p pověřené obecní úřady obcí s rozšířenou působností krajské úřady Ministerstvo práce a sociálních věcí úřady vojenských újezdů výkon působnosti stanovený uvedeným orgánům je výkonem přenesené působnosti 22

Rozhodné období p rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem pro účely posuzování vzniku nároku na dávku je n n p za podstatný pokles příjmů se považuje zejména n n n p období 3 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž byla uplatněna žádost o dávku pokud došlo u osoby nebo SPO k podstatnému poklesu příjmů, období, v němž byla podána žádost o dávku ztráta příjmu z výdělečné činnosti ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci ukončení výplaty rodičovského příspěvku příjem za období 3 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž byla uplatněna žádost o dávku se zjišťuje vždy pro účely posouzení vzniku nároku na výplatu příspěvku na živobytí 23

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním při posuzování nároku na příspěvek na živobytí se zjišťuje, zda mají osoba a SPO možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním p zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu p n n n vlastní prací řádným uplatněním nároků a pohledávek prodejem nebo jiným využitím majetku 24

Zvýšení příjmu vlastní prací p jako možnost zvýšení příjmu vlastní prací se posuzuje n n n p započetí výdělečné činnosti u osoby nepracující zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti možnost vykonávat lépe placenou výdělečnou činnost za projevenou snahu o zvýšení příjmu vlastní prací se považuje n n n prokázaná vlastní snaha o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti, zejména využitím služeb agentur práce, inzerce, nabídek výdělečné činnosti prostřednictvím internetu a korespondence se zaměstnavateli výkon VPP nebo krátkodobého zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce výkon dobrovolnické služby, je-li tato práce vykonávána alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně 25

Zvýšení příjmu vlastní prací p příjemce dávky a s ním společně posuzované osoby mají povinnost n na výzvu předložit individuální akční plán, byl-li jim úřadem práce vypracován, a to ve lhůtě stanovené orgánem pomoci v hmotné nouzi 26

Zvýšení příjmu vlastní prací p možnost zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá u n n osoby starší 65 let poživatele starobního důchodu osoby plně invalidní (od 1. 1. 2010 invalidní ve třetím stupni) osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodiče celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírá rodičovský příspěvek a po této době pečuje o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení 27

Zvýšení příjmu vlastní prací n n n osoby osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, nebo ve stupni III anebo ve stupni IV, a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc a tato pomoc je vykonávána v rozsahu nejméně 80 % pracovní doby 40 hodin týdně; je-li pečujících osob více. lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec nezaopatřeného dítěte osoby uznané dočasně práce neschopnými 28

Zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek p zvýšením příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek se rozumí uplatnění n n nároku na dávky nemocenského pojištění nároku na dávky důchodového pojištění, s výjimkou starobního důchodu, na který vznikne nárok před dosažením důchodového věku nároku na dávky SSP nároku na výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce; pro účely posuzování hmotné nouze osoby se posuzuje vyživovací povinnosti podle zákona o rodině 29

Zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek n n p nároků z pracovních nebo obdobných vztahů, nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci a mzdových nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele nároku z jiných pohledávek uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud nepovažuje za možné je po osobě spravedlivě žádat 30

Zvýšení příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku se rozumí prodej nebo jiné využití majetku, který nepatří mezi věci, jejichž prodej nebo jejich využití se podle zákona nevyžaduje, nebo které nepodléhají výkonu rozhodnutí p prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat p 31

Prodej nebo jiné využití majetku p prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u n n nemovitosti nebo bytu, které občan využívá k přiměřenému trvalému bydlení prostředků zdravotnické techniky poskytovaných podle zákona o veř. zdr. poj. zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením (pomůcka, na kterou je možné poskytnout příspěvek na opatření zvláštních pomůcek) úprav a vybavení bytu, na jejichž pořízení by mohl být poskytnut přípěvek na úpravu bytu, a dále u vybavení bytu, na které se neposkytuje příspěvek, jde však o vybavení bytu nezbytné vzhledem ke zdravotnímu postižení některé z SPO 32

Prodej nebo jiné využití majetku n n p motorového vozidla, který se dopravuje těžce zdravotně postižené osoba, které by s ohledem na její postižení mohl být na zakoupení, celkovou úpravu nebo zvláštní úpravu poskytnut příspěvek motorového vozidla, na jehož provoz pobírá žadatel nebo osoba společně posuzovaná příspěvek na provoz motorového vozidla motorové vozidlo, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem nemusí být vyžadován rovněž prodej nebo jiné využití majetku v případě, kdy majetek přispívá k pracovnímu uplatnění 33

Prodej nebo jiné využití majetku p výkonu rozhodnutí nepodléhají zejména n n p běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti snubní prsten a jiné předměty podobné povahy zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě hotové peníze do částky 1. 000 Kč podrobněji viz § 321 a 322 o. s. ř. 34

Prodej nebo jiné využití majetku p možnost využití prodejem nebo jiným využitím majetku pro zvýšení příjmu vlastním přičiněním se posuzuje, nestanoví -li zákon jinak n n u nemovitého majetku – až po uplynutí 3 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na dávku trvá u movitého majetku – až po uplynutí 6 měsíců, za které byla dávka vyplacena, pokud nárok na dávku trvá 35

Prodej nebo jiné využití majetku p možnost zvýšení příjmu využitím nemovitého a movitého majetku prodejem se neposuzuje po dobu pobírání n n n p podpory v nezaměstnanosti podpory při rekvalifikaci dávek nemocenského pojištění doba nesmí přesáhnout 12 měsíců po sobě jdoucích (výjimkou je nemocenská po uplynutí podpůrčí doby); doby se sčítají 36

Prodej nebo jiné využití majetku p možnost zvýšení příjmu z uzavřeného stavebního spoření n n se posuzuje až po uplynutí 6 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na dávku trvá pokud by výše částky, která by byla pro účely zvýšení příjmu zrušením stavebního spoření získána, byla vyšší než desetinásobek částky ŽM SPO přihlíží se k této možnosti ihned 37

Celkové sociální poměry celkovými sociálními poměry se rozumí podíl rodiny na trvání stavu hmotné nouze, do kterého se osoba dostala p při posuzování celkových sociálních poměrů se posuzuje také využívání jiného než vlastního majetku, které umožňují zpravidla osoby blízké (definované v zákoně o důchodovém pojištění) p 38

Celkové majetkové poměry p celkovými majetkovými poměry se rozumí n p hodnota movitého a nemovitého majetku vycházející z jeho zjištěné ceny, kterého lze využít ihned, popřípadě po určité době, pro zvýšení příjmu, a to jak krátkodobě k překlenutí přechodného stavu hmotné nouze, tak dlouhodobě, pokud nelze využít jiné možnosti pokud jde podle poměrů osoby o běžný nemovitý a movitý majetek, jehož hodnota je zjevně nízká nebo naopak tak vysoká, že nelze mít pochyby o tom, že majetkové poměry nebrání přiznání dávky nebo naopak jsou na překážku přiznání dávky, nemusí být jeho cena zjišťována znaleckým posudkem 39

Zdravotní stav posouzení schopnosti osoby zvýšit si příjem vlastní prací vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu provádí úřad práce p posouzení se provádí ve vztahu ke schopnosti p n n n započetí výdělečné činnosti zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti vykonávat zaměstnání odpovídající kvalifikaci 40

Veřejná služba nový institut – v zákoně od 1. 1. 2009 p pomoc obci v záležitostech, které jsou v zájmu obce, zejména při zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče p vykonávána bez nároku na odměnu p na základě smlouvy mezi obcí a osobou v hmotné nouzi p 41

Příspěvek na živobytí zajišťuje konkrétní pomoc osobě, respektive společně posuzovaným osobám p stanoví se jako rozdíl mezi částkou živobytí (SPO) a příjmem (§ 9 odst. 2) osoby (SPO) p potřebujeme znát p n n n příjem (§ 9 odst. 2) odůvodněné náklady na bydlení (resp. přiměřené náklady na bydlení) - § 34 částku živobytí osoby (SPO) 42

Živobytí p částka živobytí činí n n u nezaopatřeného dítěte částku životního minima (popřípadě zvýšenou z důvodu dietního stravování) p do 6 let 1600 p 6 až 15 let 1960 p 15 až 26 let (nezaopatřené) 2250 u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací částku existenčního minima (tj. 2. 020 Kč) zvýšenou o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem (tj. 553 Kč, 430 Kč, 290 Kč), popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 26 až 31 43

Živobytí n n n osoby, která nesplnila povinnost předložit individuální akční plán, částka existenčního minima; zvýšení nenáleží osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky (s výjimkou osob, kterým vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí), částka existenčního minima; zvýšení nenáleží osoby, která vykonávala dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci, částku existenčního minima zvýšenou o polovinu rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem + případné zvýšení 44

Živobytí n osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, existenční minimum, zvýšení nenáleží – netýká se osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací p osob pobírajících podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci p osob, které mají příjem z výdělečné činnosti p osob vykonávajících dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci p n započítávání dob předchozího pobírání PnŽ 45

Živobytí ŽM EM ŽM – EM 50 % 30 % 20 % 3. 126 2. 020 1. 106 553 331, 8 221, 2 2. 880 2. 020 860 430 258 172 2. 600 2. 020 580 290 174 116 p částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými 46

Hodnocení snahy zvýšení příjmu vlastní prací p zvýšení částky živobytí n osobě, která má příjem z výdělečné činnosti a prokazatelně se snaží využít možnosti zvýšení příjmu vlastní prací p n o 50 % částky rozdílu mezi ŽM a EM osoby osobě, která je uchazečem o zaměstnání o 30 % částky rozdílu mezi ŽM a EM osoby p o dalších 20 % částky rozdílu mezi ŽM a EM, pokud se prokazatelně snaží využít další možnosti zvýšení příjmu vlastní prací p 47

Hodnocení možnosti využití majetku p nárok na zvýšení částky živobytí o 30 % částky rozdílu mezi ŽM a EM mají n n n první 3 měsíce pobírání příspěvku na živobytí všechny osoby prvních 12 měsíců pobírání příspěvku na živobytí osoba po dobu, po kterou pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci a po dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, pokud doba, s výjimkou doby pobírání nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, nepřesahuje 12 měsíců po sobě jdoucích; doby se sčítají od čtvrtého měsíce pobírání příspěvku na živobytí osoba, která majetek p p p nemá má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu má a využívá jej ke zvýšení příjmu 48

Hodnocení možnosti využití majetku p pokud nejde o osobu uvedenou v § 26 odst. 1 písm. b) a nedojde n n k využití nemovitého majetku do uplynutí 6 měsíců, za které pobírá osoba nebo SPO příspěvek na živobytí k využití movitého majetku do uplynutí 6 měsíců, za které pobírá osoba nebo SPO příspěvek na živobytí p považuje se taková osoba za osobu, která prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním a nejedná se tak o osobu v hmotné nouzi 49

Hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek p nárok na zvýšení částky živobytí o 20 % částky rozdílu mezi ŽM a EM mají osoby, které nemají nároky ani pohledávky n prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnily pokud nedojde k řádnému uplatnění některého z nároků a pohledávek do uplynutí 6 měsíců, za které pobírá osoba nebo SPO příspěvek na živobytí, považuje se taková osoba za osobu, která prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním a nejedná se tak o osobu v hmotné nouzi 50 n p

Hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezaopatřených dětí pokud není využíván majetek nezaopatřeného dítěte, přestože by mohl být ve prospěch SPO využíván, nebo nejsou řádně uplatněny nároky a pohledávky, nezapočítává se příslušná částka zvýšení u ostatních SPO p při zjišťování možnosti zvýšení příjmu využitím majetku nebo nároků a pohledávek nezaopatřených dětí je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen spolupracovat s příslušným orgán sociálně – právní ochrany dětí p 51

Zvýšení částky živobytí z důvodu dietního stravování pokud zdravotní stav osoby vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování, zvyšuje se částka živobytí zvyšuje měsíčně o částku, kterou stanoví prováděcí právní předpis p prováděcí právní předpis stanoví odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení potřeby příslušné diety p 52

Zvýšení částky živobytí z důvodu dietního stravování p návrh vyhlášky MPSV n dieta nízkobílkovinná – 1. 320 Kč p n dieta při dialýze – 960 Kč p n gastroenterolog a hepatolog dieta nízkocholesterolová při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii – 1. 000 Kč p n lékař zdravotnického zařízení, kde je osoba v dializačním programu dieta pankreatická – 1. 000 Kč p n internista nebo nefrolog internista nebo endokrinolog dieta diabetická – 1. 080 Kč p diabetolog nebo registrující praktický lékař, který má osobu s ohledem na tuto diagnózu v dispenzární péči 53

Zvýšení částky živobytí z důvodu dietního stravování n dieta při onemocnění fenylketonurií – 2. 120 Kč p n dieta při onemocnění celiakií – 2. 680 Kč p n lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru pediatrie (u dětí a mládeže), interna nebo gastroenterologie a hepatologie dieta při osteoporóze, pokud celotělová kostní densita poklesla o více než 35 % - 1. 040 Kč p n lékař poskytující specializovanou ambulantní péči v oboru pediatrie (u dětí a mládeže), interna nebo gastroenterologie internista (popřípadě endokrinolog, revmatolog nebo ortoped za předpokladu následného potvrzení internistou) dieta při laktózové intoleranci – 1. 020 Kč p gastroenterolog 54

Zvýšení částky živobytí z důvodu dietního stravování n dieta v těhotenství – 1. 050 Kč p n při kojení do 1 roku věku dítěte – 1. 050 Kč p p gynekolog pediatr pokud zdravotní stav vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se živobytí osoby pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet, která je nejvyšší příslušný odborný lékař potvrzuje doporučení příslušné diety na tiskopise předepsaném MPSV v případě diety při osteoporóze je nezbytnou součástí potvrzení uvedení hodnoty celkové kostní density 55

Zvýšení částky živobytí osoby hledající zaměstnání p částka živobytí osoby, která prokáže, že má zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnáním, zejména náklady na dopravu, telefon a korespondenci n se zvyšuje o 300 Kč 56

Příspěvek na živobytí p výše příspěvku na živobytí - výpočet PnŽ = Živ - P PnŽ – příspěvek na živobytí P – příjem podle § 9 odst. 2 Živ – částka živobytí 57

„Vratná“ forma příspěvku na živobytí p v případě, že se osoba v situaci pod bodem 1 nachází v hmotné nouzi, avšak lze důvodně předpokládat, že se jedná pouze o přechodný stav hmotné nouze n poskytne se příspěvek na živobytí s tím, že tato osoba je povinna vrátit příspěvek nebo jeho část p podmínkou je skutečnost, že osobě má být poskytnut zpětně příjem, a to nejméně v rozsahu přesahujícím v měsíčním vyjádření výši poskytnutého příspěvku (pokud je skutečný získaný příjem nižší nebo jej osoba nezíská do 3 let od uplatnění nároku, povinnost vracet příspěvek zaniká) 58

Doplatek na bydlení p nárok na doplatek na bydlení má n n vlastník nájemce bytu jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl p p jeho příjem nižší než částka živobytí osoby příjem společně posuzovaných osob nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle § 717 OZ lze poskytnout pouze tehdy, jestliže osoba užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v obci, v níž je hlášena k pobytu 59

Doplatek na bydlení p podmínka nároku na doplatek na bydlení n p získání nároku na příspěvek na živobytí a nároku na příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře lze přiznat, s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby nebo SPO přesáhl částku živobytí, ale nepřesáhl 1, 3 násobek částky živobytí osoby nebo SPO 60

Doplatek na bydlení p p v případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodnout, že za nájemce bytu považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení nárok na doplatek na bydlení má i nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo které žije v náhradní rodinné péči, na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení n ostatní podmínky nároku se nezkoumají 61

Doplatek na bydlení p splňuje-li podmínky nároku na doplatek na bydlení více osob, náleží pouze jednou, a to n n p osobě určené na základě dohody těchto osobě určené orgánem pomoci v hmotné nouzi v případě, že se tyto osoby nedohodnou nárok na výplatu nevznikne v kalendářním měsíci, pokud příjem osoby nebo SPO za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo SPO 62

Výše doplatku na bydlení p výše doplatku na bydlení - výpočet Dn. B = ONB – Pn. B – (P + Pživ – Živ) Dn. B – doplatek na bydlení ONB – odůvodněné náklady na bydlení Pn. B – příspěvek na bydlení P – příjem podle § 9 odst. 1 – „obecný“ Pživ – příspěvek na výživu Živ – živobytí osoby nebo SPO 63

Mimořádná okamžitá pomoc p nárok na MOP má osoba n n uvedená v § 2 odst. 3 (situace pod bodem 3) uvedená v § 2 odst. 4 (situace pod bodem 4), pokud je uznána za osobu v hmotné nouzi – lze přiznat pouze jedné z osob společně posuzovaných uvedená v § 2 odst. 5 (situace pod body 5 a 6), pokud je uznána za osobu v hmotné nouzi uvedená v § 2 odst. 6 (situace pod bodem 7), pokud je možno ji uznat za osobu v hmotné nouzi 64

Mimořádná okamžitá pomoc p výše MOP n n v situaci pod bodem 3 se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem, a u nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima v situaci pod bodem 4 s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce (tj. do 46. 890 Kč) 65

Mimořádná okamžitá pomoc n n n v situaci pod bodem 5 se stanoví až do výše jednorázového výdaje v situaci pod bodem 6 se stanoví až do výše nákladů; součet dávek poskytnutých v rámci kalendářního roku nesmí překročit desetinásobek životního minim jednotlivce (tj. 31. 260 Kč) v situaci pod bodem 7 se stanoví jednorázově až do výše 1. 000 Kč; součet dávek poskytnutých v rámci kalendářního roku nesmí překročit čtyřnásobek životního minima jednotlivce (tj. 12. 504 Kč) 66

Společná ustanovení o dávkách p nárok n n na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení vzniká dnem splnění podmínek – náleží ode dne, kdy osoba splnila všechny podmínky nároku na dávku, nejdříve však od prvního dne měsíce, v němž bylo zahájeno řízení o přiznání dávky na MOP vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí – přizná se a vyplatí nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o poskytnutí této dávky 67

Společná ustanovení o dávkách nedosahují-li příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této výši p příjemcem dávky je p n n ten, komu byla dávka přiznána zvláštní příjemce ustanovený orgánem pomoci v hmotné nouzi v případech kdy by se výplatou dávky příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit p kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, v jejichž prospěch je příjemce dávky povinen dávku používat p nemůže-li příjemce výplatu přijímat p 68

Zvláštní příjemce p souhlas příjemce s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že příjemce nemůže výplatu přijímat n to neplatí, pokud příjemce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce zvláštním příjemce může být ustanovena jen fyzická nebo právnická osoba, která s ustanovením souhlasí p ustanovení realizováno formou rozhodnutí p 69

Povinnosti zaměstnanců orgánů Pv. HN p v souvislosti s poskytováním dávek jsou zaměstnanci orgánu Pv. HN povinni n chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, přitom p p n n respektovat jejich důstojnost, soukromí a důvěrnost sdělení zachovávat mlčenlivost informovat každou osobu o možných postupech řešení hmotné nouze a zapojovat ji do řešení její situace a vést ji k zodpovědnosti respektovat jedinečnost každé osoby bez ohledu na její původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, ekonomickou situaci, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, náboženské a politické přesvědčení vyhledávat aktivně osoby, které jsou ohroženy hmotnou nouzí nebo se již ve stavu hmotné nouze nacházejí spolupracovat s obcí, v jejíž působnosti se bydliště osoby v hmotné nouzi nachází 70

Děkuji za pozornost 71