OHLEDN OHLEDN Kriminalistick ohledn je kriminalistick metoda kterou

OHLEDÁNÍ

OHLEDÁNÍ Kriminalistické ohledání je kriminalistická metoda, kterou se bezprostředním pozorováním zkoumá materiální stav objektů, zjišťují se kriminalistické stopy, vazby a vztahy mezi objekty.

Podstatou kriminalistického ohledání je bezprostřední pozorování místa a objektů, vyhledávání materiálních změn, které by mohli být kriminalistickými stopami. Kriminalistické ohledání zahrnuje smyslové pozorování, ale i pozorování a zkoumání pomocí technických prostředků. Jde především o zkoumání všeobecně poznávacími metodami, specifickými metodami jiných věd i specifickými metodami kriminalistiky.

Cíle ohledání • nalezení kriminalistických a jiných stop • zjište ní vazeb a vztahu a souvislostí mezi zkoumanými objekty • zjište ní jiných okolností (podmínek, motivu, domne nek významných pro tvorbu kriminalistických verzí)

DRUHY OHLEDÁNÍ Základním hlediskem pro urc ení druhu ohledání jsou ohledáváné objekty. Rozlišujeme: • • • ohledání místa c inu (přečinu, zločinu, přestupku…) ohledání mrtvoly a místa jejího nálezu ohledání pr edme tu ohledání listiny a dokumentu ohledání zvír at ohledání te la živé osoby

VÝZNAM OHLEDÁNÍ • Význam ohledání jako kriminalistické metody je značný. Umožňuje vytvořit si představu o charakteru dané události, o možných příčinách a podmínkách jejího vzniku, jakož i o subjektu, který ji vyvolal. • Na kvalitě provedeného ohledání v mnoha případech závisí úspěch celého dalšího postupu. Z toho vyplývá důležitost ohledání jako kriminalistické metody, jakož i procesního úkonu. • Nedocenění významu a možnosti ohledání vede v některých případech k nedůslednému provedení, na základě čehož mnohokrát vznikají neodstranitelné chyby, které komplikují nebo dokonce znemožňují objasnění události.

Zásady ohledání Základní zásady ohledání: • • • řízení jedním vedoucím neodkladnost neopakovatelnost nezastupitelnost zajištění bezpečnosti

R ízení jednim vedoucím Kriminalistické ohledání je ve tšinou týmovou prací. Tato vytvor ená skupina musí mít pr esne vymezené úkoly a musí být stanovena zodpove dnost konkrétní osoby za pru be h a výsledek ohledání. Porušení této zásady by me lo za následek chaos, nekompetentnost a v konec ném du sledku zmar ení úc elu a výsledku ohledání. C innost skupiny musí být organizac ne koordinována tak, aby se úkoly každého c lena skupiny vzájemne dopln ovaly. Všichni c lenové skupiny prováde jící ohledání jsou po dobu jeho výkonu podr ízeni vedoucímu, ale zároven musí být respektována odbornost a procesní samostatnost. (viz. kriminalistický technik)

Neodkladnost ohledání Vychází ze zme n, kterým podléhají jednotlivé druhy stop, a to pr irozeným stárnutím, jakož i vlivem vne jšího prostr edí. Eliminuji se zme ny jednotlivých stop na nejnižší možnou míru. Nejedná se jen o zme ny vlivem prostr edí, chemické a biologické reakce, ale i o zme ny vyvolané úmyslným zásahem osoby se snahou stopy odstranit nebo vytvor it stopy falešné.

Neopakovatelnost ohledání Opakování ohledání sve dc í o nedu slednosti v pr ístupu k ohledání. Hodnota výsledku je pr i opakování ohledání zpravidla nižší, ale nepr ípustnost opakování ohledání vyplývá zejména z toho, že du kazní hodnota by byla lehce zpochybnitelná. Je však nutné zdu raznit, že za opakované ohledání se nepovažuje, pokud toto bylo pr erušeno z objektivních du vodu (napr. nepr íznivé pove trnostní podmínky, špatná viditelnost apod. ). Tehdy jde o pokra čování ohledání, ne o jeho opakování.

Nezastupitelnost ohledání Jde o velmi významnou zásadu, která vyplývá z toho, že kriminalistické ohledání je samostatná kriminalistická metoda. Jeho výsledek nelze nahradit zkoumáním objektu jinými metodami. (V praxi se c asto vyskytují nesprávné názory, že nedu sledné provedení ohledání bude nahrazeno dalšími procesními úkony, jako napr. výslechy sve dku , rekonstrukcí c i kriminalistickým experimentem. Každý z te chto následujících úkonu pr ináší JENOM zprostr edkované informace, které obsahují r adu nepr esností, které v konec ném du sledku zkreslují objektivní situaci. )!!!!

Subjekty ohledání • Počty subjektu (osob zúčastňujícich se na procesu) ohledání je dán jeho druhem, obsahem a rozsahem. Za ideální stav lze považovat vytvor ení a pu sobení stálé výjezdové skupiny. C innost stálých výjezdových skupin má nesporne r adu výhod, především, rychlost zásahu, odborné provedení technických i jiných speciálních prací pr i ohledán znac né odborné zkušenosti c lenu stálé výjezdové skupiny a vysokou míru koordinovanosti. • Úc astníky ohledání mohou být i jiné osoby, napr. sve dek, poškozený, podezr elý a podobne. Pr ítomnost te chto osob je vždy potr eba du kladne zvážit z du vodu narušení pru be hu a ovlivne ní ohledání. (Stodolovi) • Diskutovanou otázkou je úc ast na ohledání nezúc astne né, nestranné osoby. Obligatorne není úc ast této osoby stanovena. Vždy záleží na konkrétní situaci, okolnostech a na uvážení vedoucího skupiny. Nezúc astne nou osobu však není možno kategoricky odmítnout.

Negativní okolnosti • V rámci ohledání se c asto zjistí urc ité skutec nosti (stopy, zme ny a další), které jsou v logickém rozporu s danou materiální situací. Mluvíme o tzv. Negativních okolnostech. Napr. pr i nálezu mrtvoly, která má mnohoc etná bodná a str elná porane ní, na míste nálezu chybí krev. Nebo pr i inscenaci trestných c inu , napr. vytvor ení lživé situace o pru be hu události a podobne. • Negativní okolnosti jsou významným faktorem a nesmí být podcen ovány. V mnoha pr ípadech poukazují na inscenaci c i zakrývání trestné c innosti, dále poukazují na skutec nost, že místo nálezu mrtvoly není místem c inu, že stopy byly vytvor eny záme rne nebo naopak, že pachatel stopy zahladil.

Negativní okolnosti mohou být du sledkem snahy pachatele: • inscenovat spáchaný trestný c in • vytvor it zdání spáchaného kriminálního c inu s cílem zakrýt závažne jší c in • zakrýt stopy daného c inu • vytvor it falešnou pr edstavu o pru be hu dané události

Příprava na ohlednání Bezprostr ední pr íprava ohledání zahrnuje: • rozhodnutí o výjezdu na místo výchozích informací obsažených v podne tu • opatr ení na zabezpec ení místa ohledání s cílem zabránit znehodnocení stop. zajište ní úc astníku události, kter í se nacházejí na míste , jakými jsou poškození a sve dci, od kterých mohou být zajište ny du ležité informace pro objasne ní události, ale pro úspe šné provedení ohledání. Takovými jsou zejména informace o pohybu osob, manipulace s ne kterými objekty, které jsou prostr edkem na objasne ní mechanismu vzniku stop nebo naopak na vysve tlení poškození, znic ení nebo ne kterých chybe jících stop • výbe r specialistu pro ohledání, vzhledem k charakteru dané události a specifikaci místa, které má být ohledáno a zpu sob zajište ní jejich pr í ‐ tomnosti, vc etne jejich vyrozume ní a pr epravy na místo ohledáni • opatr ení na zabráne ní dalších škod nebo jiných hrozících následku na životech, zdraví obc anu nebo majetku; • výbe r a pr íprava technických prostr edku , které budou použity na ohledání, pokud nejsou souc ástí vybavení stálé výjezdové skupiny. doplne ní nebo sestavení výjezdové skupiny v te ch pr ípadech, kdy je stálá výjezdová skupina rozšír ena o další specialisty, nebo je vzhledem k zvláštnosti a závažnosti události, sestavena samostatná zvláštní skupina na ohledání místa rozsáhlých pru myslových havárií nebo výbuchu • stanovení zpu sobu spojení s vysílajícím centrem s ohledem na místní, geografické, pove trnostní a jiné podmínky • opatr ení na zajište ní místa události, vykázání nepovolaných osob z místa a jeho blízkosti • pr ijetí opatr ení na poskytnutí lékar ské pomoci poškozeným • shromážde ní pr edbe žných informací o charakteru a stavu celkové situaci na míste , urc it, kterým objektu m, místu m nebo okolnostem má být ve nována pozornost pr i ohledání, napr. neformálním výslechem sve dku a poškozených

Metody ohledání Kriminalistika rozde luje ohledání do tr í fází- etap 1. etapa spoc ívá v pr ijetí bezpec nostních opatr ení na míste c inu. . Urc í se zpu sob ohledání, zvolí se místo pro fotografickou a topografickou dokumentaci. 2. etapa zac íná opatr eními vedoucího ohledání na zajište ní stop. Máme tr i základní zpu soby ohledání: • koncentrický, • excentrický • frontální. 3. etapa obsahuje vyhotovení protokolu o ohledání a vypracovávají se další zvolené c ásti dokumentace. Zajišt ují se stopy a pr ijímají se opatr ení na zajište ní dalšího zkoumání stop.

Kriminalistické ohledání místa Cílem je pru be žné zkoumání stop a pru be žné objasn ování vzájemných souvislosti. Prostr ednictvím ohledání místa se získává pr edstava o jeho úloze, hranicích, rozsahu, významu nebo charakteristice terénu. Pr edstavuje zkoumání: • tvaru terénu, skutec ných i ume lých hranic místa události • rozmístne ní interiéru, pr ilehlých prostor, pr íchozích a odchozích cest a též pr ekážky na te chto cestách • prostorové uspor ádání pr edme tu , jejich vzájemné rozmístne ní • rozmístne ní pr edme tu z hlediska jejich významu a jejich rozmíste ní pr I be žném používání • kriminalistické stopy • chybe jící pr edme ty a chybe jící stopy

Kriminalistické ohledání mrtvoly Cílem je zjistit skutec nosti o okolnostech a pr íc ine smrti. • Dále se zjišt uje zpu sob usmrcení, pr ípadne i utajování násilného charakteru smrti, doby smrti nebo jednání, které me lo za následek smrt. Zjišt uje se motiv usmrcení, zda místo nálezu mrtvoly je shodné s místem události, zpu sobu dopravy mrtvoly na místo nálezu a podobne. • Pr i ohledání mrtvoly se souc asne ohledává místo nálezu a pr edme ty, které me la u sebe, nebo se nacházely v jejím blízkém okolí, mrtvola se nevyzléká – až na pitevně • Na ohledání mrtvoly se zpravidla pr ibírá soudní lékar. Pr i ohledání mrtvoly se ve nuje pozornost zejména druhu a charakteru zrane ní, stopám zápasu, nástroju m, kterými mohlo být zpu sobeno zrane ní. Hledají se stopy pr ítomnosti další osoby, zjišt uje se teplota, posmrtná ztuhlost, mrtvolné skvrny a stupen rozkladu mrtvoly. Pozornost se ve nuje osobním dokladu m

Kriminalistické ohledání předmětu • Kriminalistické ohledání pr edme tu spoc ívá v zaznamenání všeobecných znaku pr edme tu a jejich celkového vzhledu – tzn. skupinové znaky (název, význam, stav a další všeobecná charakteristika pr edme tu). • Dále se zjišt ují individuální znaky pr edme tu, jako jsou jeho zvláštnosti, znaky poškození a stupen poškození, stupen opotr ebovanosti, stopy kontaktu s jinými pr edme ty a pu sobení prostr edí. • Ohledání pr edme tu však nelze zame n ovat s expertizním zkoumáním.

Kriminalistické ohledání listin a dokumentu • Pr i ohledání listiny a dokumentu se nejprve porovnáním volným okem zjistí obsah listiny a následne se zjišt uje pr ítomnost dalších kriminalistických stop. • Dále se použijí na porovnání technické prostr edky a posuzuje se stupen poškození, pozme ne ní resp. falšování. • Pozornost se zame r uje na ty c ásti, které mohou poukazovat na urc itou osobu, která s dokumentem nakládala, vystavila ho nebo provedla zásah do jeho formy nebo obsahu.

Kriminalistické ohledání zvír at Tento druh ohledání je uplatn ován jen zcela výjimec ne. Živé zvíře - cílem takového ohledání je zpravidla individualizovat zvír e, urc it jeho majitele. U mrtvých zvír at zjistit pr íc inu a mechanismus usmrcení a nástroje c i prostr edky, které byly použity na k tomuto úc elu. Na ohledání zvír at je zpravidla pr ibrán specialista veterinár c i alespon zootechnik.

Kriminalistické ohledání te la živé osoby • Cílem ohledání živé osoby je zjistit a zajistit stopy na osobe. Pu jde o stopy na te le, jako jsou zvláštní znamení, poškození, zrane ní a jiné znaky, ale též stopy na psychice osoby. Tento druh ohledání zpravidla zac íná navázáním rozhovoru s osobou a zjišt ováním jejího psychického stavu. Potom se pokrac uje ohledáním ode vu, c ástí te la, které nejsou zakryty ode vem a nakonec ostatními c ástmi te la. Kriminalistické ohledání nelze zame n ovat s osobní prohlídkou.