ZOOGEOGRAFICK LENN Zkladem jsou arely ivoich ZOOGEOGRAFICK OBLAST

ZOOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ • Základem jsou areály živočichů • ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • Je část povrchu pevninského a limnického biocyklu, která má specifický vývoj a strukturu fauny. • Definována je zejména endemickými taxony. • Klasické je posuzování podle endemických čeledí, protože vykazují větší frekvenci, než endemické řády, nebo vyšší taxony. • O čeledích máme komplexnější informace než o rodech, druzích.

ZOOGEOGRAFICKÉ OBLASTI • Přesná definice ZG OBLASTI bude založena na kompletním souboru faunistických prvků. • Endemická čeleď většinou nevyplňuje celé území ZG oblasti, pochopitelně má svojí historii, ekol. nároky. . . • Okrajová území oblastí – prolínání prvků sousedních oblastí. . , je zde nižší absolutní počet zastoupených čeledí (platí to i pro velké ostrovy (Madagaskar, Nový Zéland. . . ) • ZG oblasti mají většinou přirozené hranice okrajů biomů, • biocyklů (moře, pevnina. . . ). . . Wallaceova linie, střední Mexiko byly dlouho přerušené linie kontinentů.

ZOOGEOGRAFICKÉ OBLASTI • Nezávislý, specifický vývoj každé zoogeografické oblasti (ZGO) je podmíněn také nerovnoměrným vymíráním široce rozšířených čeledí, např. Camelidae, Tapiridae, . . • ZGO je celkem 6 ve 4 zoogeografických říších: • NOTOGEA - Australská • NEOTROPIS – Jihoamerická • PALEOTROPIS – Etiopská • - Indomalajská • HOLARKTIS – Nearktická • - Palearktická

ZOOGEOGRAFICKÉ OBLASTI • ZGO se dále člení na podoblasti, dále hiearchicky na provincie. . . • Hranice zoogeografických celků těchto nižších úrovní jsou ovšem méně zřetelné. Např. z 526 druhů pavouků žijících v ČR je 88 % druhů endemických pro palearktickou oblast, již jen 31% druhů pro eurosibiřskou podoblast a jen 12 % je endemických provincii listnatých lesů. • Pevninský a limnický biocyklus má dokonaleji odděleny ZGO, protože jsou nejčastěji jednoznačně odděleny pobřežím moří (často také skupiny ostrovů a to nejen v archipelágu, v šelfu!)

Australská oblast • Zaujímá pouze 6, 6 % pevnin • Australská kontinentální podoblast – Austráie, Nová Guinea + Tasmánie, spojeny mělkým šelfovým mořem. • Wallaceova linie je hraniční, přechodové území se sousedící Indomalajskou oblastí (odpovídá svojí lokalizací rozsahu souvislého okraje Asie při pleistocénním kolísání mořské hladiny (souvislost se zaledněním, nižší hladina světového oceánu). • Wallacea – ochuzená fauna australské i indomalajské oblasti • podoblast Nový Zéland je druhově chudší, delší izolace • Polynéská podoblast (Oceánie)- původně se zde nevyskytovali žádní nelétaví suchozemští savci a mnohé jinde běžné rody ptáků, plazů, hmyzu apod.

Australská oblast • Klima: Austrálie - většina území aridní, tropické, severní část vlhké tropické lesy, podobně celý ostrov Nová Guinea, Tasmánie - mírně chladné klima • Fauna: • Prototheria-vejcorodí-ježury (4 dr. ), ptakopysk podivný • Marsupialia vačnatci, adaptivní radiace druhů (150 dr. ), protože od křídy do miocénu byla tato ZGO prokazatelně izolovaná, žádní Placentalia, nyní zde 214 dr. Placetálních savců • Konvergence mezi morfologicko-ekologickými typy vačnatců a placentálních savců (vakoveverka- poletucha atd. )

Australská oblast • KONTINENTÁLNÍ australská podoblast • Endemické čeledi: SAVCI: Phalangeridae – kuskusovití, Rhynchocephalia, Macropodidae - klokani, Peramelidaebandikutovití, Notoryctidae- vakokrtovití, Dasyuridaekunovcovití, Vombatus- vombat apod. • PTÁCI: Meliphagidae-, Kasuariidae kasuárovití , Dromaeidae emuovití, Ptilonorhynchidae lemčíkovití, Megapodiidae-tabonovití a deset dalších. • Zvlášť bohatá je fauna papoušků: Loriinae, Cacatuinae, Micropsittinae

Australská oblast • Novoguinejská podoblast • SAVCI: ze 175 dr. savců 128 dr. patří mezi endemity ostrova! • PTÁCI: Paradiseidae rajkovití, Megapodiidae-tabonovití

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • Rozloha: 15 % souše bez Antarktidy (někdy bývá přiřazována) • Geografie: říše neotropis (neogea), Jižní a Střední Amerika, Velké a Malé Antily • Klima, vegetace: Tropy- nyní nejrozsáhlejší deštné lesy (Amazonie, Yucatan), savany, stepi(pampy- Argentina, Uruguay. . . ), pouště (Chille, Atacama Z od And), JZ výběžek s vlhkým mírným klimatem (obdoba jihu N. Zélandu) listnaté, bukové lesy. • FAUNA. Charakteristika: neobyčejně dr. bohatá fauna hmyzu, ptáků, prim. sladkovodních ryb (2440 dr. ). • 75 čeledí ptáků, 23 endemických (Formicaridae – mravenčíkovití, Furnariidae – hrnčiříkovití, Pipridae – pipulkovití, Cotingidae - kotingovití)

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • FAUNA. Charakteristika: neobyčejně dr. bohatá fauna hmyzu, ptáků, prim. sladkovodních ryb (2440 dr. ). • PTÁCI: 75 čeledí ptáků, 23 endemických. Formicaridae – mravenčíkovití, Furnariidae – hrnčiříkovití, Pipridae – pipulkovití, Cotingidae – kotingovití, Cracidae-hokovití

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • SAVCI: endemické čeledi: 2 č. vačnatců: Didelphidae – vačicovití (76 dr. ), 3 č. chudozubých: Myrmecophagidae – mravenečníci, Bradypodidae – lenochodi, Dasypodiae pásovci (14 rodů), 2 č. opic: Cebidae – malpovití, Callithricidae – kosmanovití, 11 čeledí: Cavidae – morčatovití, Dasyproctidae – agutiovití, Chinchillidae – činčilovití, Octodontidae – osmákovití, Myocastoridaenutriovití, Ctenomyidae – tukovití, Echimyidae – korovití)

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • SAVCI: Letouni: endemické čeledi: Phillostomidae - listonosovití (148 dr. ), Noctilionidae- noktilionovití • PTÁCI: endemické čeledi: vrubozobí: Anhimidae – kamišovití, řád a č. Opisthocomidae-hoacinovití, č. Rhamphastidae- tukanovití, řád. šplhavci: č. Bucconidaelenivkovití, č. Galbulidae-leskovcovití

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • HMYZ: brouci: Buprestidae – krascovití (stovky druhů), Lucanidae – roháčovití, Scarabaeidae – vrubounovití (Herkules antilský, neptun amazonský atd. ), Cerambycidae – tesaříkovití (Piluna velkozubá, harlekýn pestrý atd. ) Motýli: Nymphalidae – babočkovití (morfa modrá atd), blanohřídlí: Formicidae – mravencovití (úžasná rozmanitost dr. a potravní biologie), medonosky a pod.

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • LIMNICKÝ biocyklus: endemické čeledi: 29 č. převážně z řádu máloostní (asi 1300 dr. ), dále Ameuridae – sumečkovití, Characidae, Lepidosirenidae- spol. s Etiopskou obl. • druhově nejbohatší jsou Cyprinidae – kaprovití (asi 2000 dr. ), Poecilidae – halančíci živorodí.

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • VÝVOJ FAUNY: dlouhodobá izolace od všech kontinentů po téměř celý terciér (hlavní vývoj savců, ptáků) nezávislý vývoj, endemismus značný. Např. propojení Severní a Jižní Ameriky nastalo teprve před 5 miliony let! 28 endemických č. (mimo medvídkovitých) bylo odlišných od severoamerických 27 čeledí. Po proniknutí č. nearktických (palearktických) vyhynulo více č. vačnatců, cudozubých i kopytnatců (Litopterna), a naopak se usídlily č. Felidae, Canidae, Ursidae, Mustelidae, Leporidae, Tapiridea, Sciuridea, Cricetidae, Camelidae, Cervidae. • Chobotnatci č. Gomphotheridae a koně Equidae později vyhynuly zde i na severoamer. kontinentě!

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • PŘÍBUZENSKÉ VZTAHY: • S Australskou o. -vačnatci, želvy, mnohé čeledi hmyzu, 2 rody korýšů z č. Parabathynellidae jsou společné z J jihoamerické oblasti. • S Etiopskou o- – skup. Ryb Characidae, Lepidosirenidae společné • s podo. Madagaskaru (M): Iguanidae-leguánovití (2 rody na Madagaskaru, 1 na Fidži), SAVCI: archaičtí hmyzožravci z Antil Solenodontidae- štětinatcovití jsou velmi přibuzní Tenrecidaetenrekům z M. • S Antarktickou o. ptáci: Spheniscidae-tučňáci a Chionididaeštítonosovití.

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • ČLENĚNÍ OBLASTI: • Středoamerická (přechodová) podoblast • Mimo plazů (21 čeledí!) je tato podoblast druhově chudší než JA i SA (severoamerický kontinent), přesto zde k prolínání dochází: • PTÁCI: Trochilidae – kolibříci (z 321 dr. 15 dr. proniklo do nearktidy (Kalifornie, Florida). Č. Trogonidae- trogonidae • SAVCI: Hlodavci: Geomyidae-pytlonošovití ze sev. Ameriky pronikly jen do Panamy, zatímco šelma Puma concolor pronikla ož na jižní okraj JA.

JIHOAMERICKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST Brazilská podobl. : u většiny tříd a řádů nejbohatší druhové zastoupení. Chilsko-patagonská podobl. : Andy od Ohńové země až po rovník (mírné a chladné klima) Camelidae: Lama guanaco, Vicugna vicugna. Antilská podobl. : poněkud ochuzená ostrovní fauna (+ některé endem. č. )

Paleotropická ZOOGEOGRAFICKÁ říše ETIOPSKÁ OBLAST • Představuje 18 % pevnin • Geografie: součást říše paleotropis, Afrika jižně od Sahary, jih Arabského poloostrova, Iránu, Afghanistánu a Pákistán (+ SZ Indie, poušť Thar • Madagaskar, Seychelské ostrovy atd. • Klima, vegetace: tropická oblast, deštné lesy, savany, stepi, polopouště i pouště.

ETIOPSKÁ OBLAST • Charakteristika: značný počet endemických čeledí savců, u ptáků ze 72 čeledí pouze 7 endemických. • SAVCI: hmyzožravci: Potamogalidae – vydříkovití, Chryzochloridae – zlatokrtovití, Macroscelididae bércounovití, hlodavci: Pedetidae – noháčovití, Anomaluridae –šupinatkovití, kopytníci: Giraffidae – žirafovití, Hippopotamidae – hrochovití, řády Tubelidentata – hrabáči, Hyracoidea – damani • Nevyskytují se zde naopak jelenovití (Cervidae), medvědi (Ursidae)

ETIOPSKÁ OBLAST

ETIOPSKÁ OBLAST • PTÁCI: např. Sagittariidae – hadilovovití, Scopidae – kladivoušovití, Musophagidae – turakovití • HMYZ: brouci. Scarabaeidae – vrubounovití (zlatohlávci, goliáši-Goliathus atd. ), Cerambycidae – tesaříkovití

ETIOPSKÁ OBLAST • Vývoj fauny: Třetihorní vývoj je poznamenán částečnou izolací od severnějších kontinentů mořem Tethys. Zejména dobře patrné u hmyzožravců (Insectivora), z fosilií jsou patrné vlivy izolace u úzkonosých opic (Cercopithecoidea), chobotnatců (Proboscidea), nosorožců (Rhinocerotidae), cibetkovitých (Viverridae) • Teprve v miocénu (před 10 mil. let) po vzniku suchozemské šíje pronikají do Afriky z Eurasie představitelé stepí a savan, antilopy a velké kočkovité šelmy!

ETIOPSKÁ OBLAST • Příbuzenské vztahy fauny: • Nejtěsnější jsou k INDOMALAJSKÉ oblasti (IM , sjednocení do říše Paleotropis). • Společné řády, podřády: • SAVCI: Pholidota – luskouni, Prosimiae – poloopice, čeledi: Proboscidea- chobotnatci, Pongidaelidoopi(orangutanovití), Rhinocerotidae - nosorožcovití, Tragulidae-kančilovití, • MADAGASKAR: ŽELVY rodu Podocnemis (1 dr. zde a 7 v IM obl)

ETIOPSKÁ OBLAST • S palearktickou oblastí jsou vztahy v menší míře. Společná čeleď koňovití (Equidae), damanovití, bércounovití, hyenovití (Hyenidae) nebo společně s částí indomalajské oblasti levhart skvrnitý (Pantera pardus) • LIMNICKÝ biocyklus: velmi četná fauna primárně sladkovodních druhů ryb, význačné zastoupení archaických dr. např. Polypteridae – bichirovití, 13 druhů, 6 čeledí sumců s 253 dr. , Centrum výskytu (radiace? ) slad. ryb je povodí řeky Zair, druhý systém tvoří řeky: Nigeer-Čad-Nil. Nezávislá je fauna východoafrických jezer. Např. jen v jezeře Nasa bylo zjištěno 174 endemických dr. cichlid (Cichlidae), z 22 rodů je 20 rodů pro jezero endemických! • Severoafrická fauna téměř postrádá prim. sladkovodní ryby

ETIOPSKÁ OBLAST • Madagaskarská podoblast. • SAVCI: endemické čeledi: Tenrecidae – bodlínovití, primáti: Lemuridae – lemurovití, Daubentoniidae – ksukolovití, Indriidae – indriovití, Cheirogaleidae – makiovití, 2 podčeledi cibetkovitých: Calidiinae, Cryptoproctinae. • Naopak zde chybí: lichokopytníci, sudokopytníci, kočkodanovití apod. • PTÁCI: 73 % afrických č. (vliv letu, velikosti a blízkost ostrova), 3 č. endemické. Naopak zde chybí: Picidae-datlovití, Otididae- dropovití, Gruidae- jeřábovití, atd.

ETIOPSKÁ OBLAST • Madagaskarská podoblast. • VÝVOJ: Fauna ostrova vznikala řadou postupných kolonizací, nejčastěji z Afriky: • SAVCI: Někteří opět vyhynuli, např. prasata Potamochoerus, hrošíci atd. Lemuridae-Lemurovití, jejich předci na M přišli před 60 mil. Let a před asi 2000 lety zde žilo 25 dr. ale s příchodem člověka přežilo jen 10 dr. • PTÁCI: Aepyornithidae- nelétaví velcí ptáci (několik dr. ), podobní běžcům, byli vyhubeni lidmi.

INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • Rozsah je 6 % pevnin. povrchu • Geografie: Přední a Zadní Indie, sev. ohraničena Himalájí, Čína – obratník Raka, JV okraj Wallaceova linie v archipelágu Indonezie • Klima, vegetace: asi ½ plochy tropické deštné lesy, savany (Z část), mlžné horské lesy (Asam, Burma, JV Čína)

INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • FAUNA. Charakteristika: • OBOJŽIVELNÍCI: endemitní č. Ichtyophiidae – červorovití (asi 40 dr. ), paleotripický endem. č. žab: Rhacophoridae – létavkovití (220 dr. ) • s. AVCI: endemické čeledi: výrazně méně, např. Dermaptera – letuchy, Tupaidae – tanovití, Hylobatidae – gibonovití, netopýrkovití, čeledi paleotropické: Pteropodidae – kaloni, Cercopithecoidea – úskonosí primáti • PTÁCI: 1 jediná endem. č. – Irenidae- irénie, , • a čeledi společné s australskou, africkou Bucerotidae- zoborožci, palearktickou obl.

INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • HMYZ: brouci: Lucanidae- roháčovití (roháč žirafí), Curculionidae – nosatcovití (pilou palmový atd. ), Cerambycidae – tesaříkovití Motýli: Nymphalidae – babočkovití (kalima indická), Papilionidaeotakárkovití (pestrokřídlec himálajský, hektor indický) blanohřídlí: Formicidae – mravencovití (vysoká rozmanitost dr. ), Apidae – včelovití (Apis dorsata-včela velká, A. mellifera- v. medonosná)

INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • VÝVOJ FAUNY: dlouhodobý společný vývoj Indie, Malajsie (celek z Gondwany) s Asii již od křídy (druhohory), zonace podle klimatu, vyvrásnění horstev (Himaláje, Tan-Šan), v trop. části jsou refugia teplomilné fauny (nosorožci, tapír. . . ) • SAVCI: při zalednění, Tapiridae- tapírovití, Brontotherium (vyhynulá skupina)

INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • PŘÍBUZENSKÉ VZTAHY: • S paleotropickou etiopskou obl. 52 % čeledí spol. • SAVCI: chobotnatci, lidoopi, kaloni, Lorisidae- outloňovití, • PLAZI: Varanidae –varanovití (50 dr. ), Chameleonidaechameleonovití, Agamidae - agamovití, Pythonidaekrajtovití • OBOJŽIVELNÍCI: paleotripický endem. č. žab: Rhacophoridae – létavkovití (220 dr. ), paleo-neotropické rozšíření: Microhylidaeparosničkovití ( 320 dr. )

INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • PŘÍBUZENSKÉ VZTAHY: • S australskou o. (28 % čeledí spol. ). SAVCI: Tarsiidaenártounovití, PLAZI: Agamidae – agamovití, Pythonidaekrajtovití • S palearktickou obl. (58 % čeledí spol. ), SAVCI: krtkovití, poletušky, medvědi, jelenovití, také Bovidae-turovití

INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • Limnický biocyklus: endemické čeledi: 8 vůči 12 č. společným s etiopskou obl. , žádný archaický taxon, těžiště č. Cyprinidae- kaprovití, těsné vztahy rybí fauny Sumatry, Bornea a Jávy.

INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • Indická podoblast. • Poloostrov Přední Indie se v terciéru odtrhl od Afriky a „srazil se“ s asijským kontinentem (+následek vyvrásnění Himaláje!). Relativně málo endemických čeledí. • OBOJŽIVELNÍCI: Uraeotyphlidae – Indočervorovití (4 dr. ) • PTÁCI: 13 % endemických druhů (pohoří Západní Ghát), datlovití, dravci • SAVCI: nosorožec indický

INDOMALAJSKÁ ZOOGEOGRAFICKÁ OBLAST • Malajská podoblast. PALAZI: Radiace druhů sladkovodních želv, giboni, tapír čabrakový • Indonéská podoblast. • SAVCI: nosorožec jávský, n. sumatérský, varan komodský

Euroasijská zoogeografická oblast • PŘÍKLADY AREÁLŮ • Tarbíkovití Dipodidae se dělído 10(11) ve 4 podčeledích a 3 O druzích • ROZŠÍŘENÍ: severní Afrika, Asie a JV Evropa. (Dněpr, Kama, Oka, Malá Asie, středoasijská horstva, SV Mongolsko, JV Čina, Zabajkalsko) • Tarbíkovití jsou charakterističtí hlodavci adaptovaní na velmi aridní podmínky (pouště, polopouště, stepi), např. adaptace morfologické: větší ušní boltce (někteří), prodloužené zadní končetiny (rychlejší pohyb