Nearktick zoogeografick oblast Rozloha cca 15 soue Geografie

Nearktická zoogeografická oblast • Rozloha: cca 15 % souše • Geografie: kontinent Severní Amerika (spolu s ostrovy nad sev. pobřežím Kanady, Grónsko) až po střední část Mexika. • Klima, vegetace: obdoba palearktického klimatu i vegetace, díky obdobné zem. poloze a rozloze kontinentu. V- listnaté lesy, vnitrozemí - prérie, tajga, Z- jehličnaté lesy, chladné klima: tajga, . tundra, arktida, JZ pouště

Nearktická zoogeografická oblast • FAUNA. Charakteristika: • s. AVCI: celk. počet čeledí nízký (27) • endemické čeledi 2: Sudokopyt. Antilocapridae-–vidlorohovití (1 dr. !), hlodavci: Aplodontidae bobruškovití (1 dr. !) a subendemická č. Geomyidae- pytlonošovití- zasahují do Střed. Ameriky • Druhové bohatství stoupá od sev. Aljašky (25 dr. ) na jih Kalifornie (114 dr. )

Nearktická zoogeografická oblast • FAUNA. Charakteristika: • PTÁCI: žádná není endemická, jen 1 subendem. č. Meleagridae– krocanovití, specifické č. pěvců. • OBOJŽIVELNÍCI: 3 endemické čeledi: Dicamptodontidaemlokanovití, (4 dr. ), Amphiumidae- úhoříkovití, Rhyacotritonidaemlokánkovití, 2 subendem č. Ambystomatidae- axolotlovití (30 dr. ), Proteidae- macarátovití,

Nearktická zoogeografická oblast • Vývoj fauny: • SAVCI: Vačnatci se zde rovněž vyvíjeli od křídy až do miocénu. V terciéru zde žili nosorožci, tapíři, koně (včetně r. Equus, který se rozšířil po všech kontinentech mimo izolovanou Austrálii), ti všichni zde vyhynuli, stejně jako chobotnatci, kteří osídlili také jižní Ameriku a zpětně opět Evropu. Z této doby se dochoval 1 dr. č. vidlorohovitých dosud! • Při posledním propojení nearktické obl. s Asií v Beringově úžině sem proniká vlk, rosomák, los, sob a další, kteří se již ale nemohli při oteplení navrátit, neboť přechod se nejspíše zaplavil.

Nearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: • s. AVCI: Podíl společných č. s jihoamerickou obl. Je 41 %, a s polearktickou je obdobný (35 %). Holarktické rozšíření má zde č. Castoridae-bobrovití a Zapodidae- myšivkovití. Extrémnímu subark. a arktickému klimatu se přizpůsobilo 10 dr. v Grönsku, 11 na Tajmyru v palearktidě (8 dr. společných). • PTÁCI: Holarktické rozšíření má č. Alcidae-alkovití a Gaviidaepotáplicovití

Nearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: • Jihoamerická oblast • OBOJŽIVELNÍCI: zajímaví Plethodontidae- mločíci (280 dr. !) č. s největším areálem rozšíření ocasatých (+jihoamerická obl. ) • PTÁCI: nearktické dr. téměř nepřekračují areály hnízdního výskytu hranice holarktické obl. , nicméně č. Cathartidae-kondorovití mají takový areál, a dále čeledi s centrem rozšíření v jihoamerické obl. např. : • Trochilidae – kolibříci (z 321 dr. 15 dr. proniklo do nearktidy – zejména Kalifornie, Florida)

Nearktická zoogeografická oblast • Limnický biocyklus: • 5 endemických čeledí např. Centrarchidae- okounkovití, 4 č. holarktické: Esocidae- štikovití, Percidae- okounovití, Umbridaeblatňákovití, Dallidae. Archaická fauna vod. fauny se zachovala díky příznivému, poledníkovému směru toku Missisipi (zalednění kontinentu)

Palearktická zoogeografická oblast • Rozloha: 39 % území pevniny • Geografické vymezení: Island, Evropa, Asie bez orientální indomalajské obl. , Japonsko, Sachalin, sev. Afrika + Sahara a Kanárské ostrovy • Klima a vegetace: mírné klima- Z- listnaté lesy v Evropě, stepi, poště v kontinentál. klimat. regionu, poušť na sev. Afriky, Arabský poloostrov, V-dr. bohaté listnaté lesy. • Chladné klima: souvislý pás tajgy a nad hranicí lesa tundra, arktida

Palearktická zoogeografická oblast • FAUNA. Charakteristika: • s. AVCI: počet endemických čeledí je velmi nízký: Spalacidae- slepcovití, Dipodidae-tarbíkovití • OBOJŽIVELNÍCI: žáby: subendem č. Discoglossidae-kuňkovití (20 dr. )-, Hynobiidae- pamlokovití (35 dr. ) • PTÁCI: 74 % dr. ptáků střed. Evropy (naše území)nepřekračuje hranice palearktické obl. , obdobně 88 % pavouků a téměř 97 % druhů střevlíkovitých. .

Palearktická zoogeografická oblast • FAUNA. Charakteristika: • s. AVCI: PŘÍKLADY AREÁLŮ č. Tarbíkovití -Dipodidae se dělí do 10(11)rodů ve 4 podčeledích s asi 30 druhy Tarbíkovití jsou charakterističtí hlodavci adaptovaní na velmi aridní podmínky (pouště, polopouště, stepi), např. adaptace morfologické: větší ušní boltce (někteří), prodloužené zadní končetiny (rychlejší pohyb)

Palearktická zoogeografická oblast • VÝVOJ FAUNY: • Rozsáhlé území Euroasie bylo dějištěm intenzivního vývoje třetihorní fauny. Ovšem vlivem opakovaných zalednění v pleistocénu mnoho taxonů vyhynulo, takže nižší zastoupení druhů, než by odpovídalo ploše kontinantu. Carabidae- střevlíkovití 26 %, vrubounovití jen 15 %, ptáci cca 10 %

Palearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: • Indomalajská oblast • 59 % dr. celé fauny shodných, u savců dominují hlodavci, šelmy • PTÁCI: 75 % dr. nepřekračuje hranici palearktu. Neustále dochází k výměnám dr. mezi nearktickou a paleoarktickou oblastí.

Palearktická zoogeografická oblast • VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: • Etiopská oblast • 47 % dr. celé fauny shodných, • SAVCI: dominují hlodavci, letouni, šelmy • PTÁCI: pěvci, dravci

Palearktická zoogeografická oblast • Limnický biocyklus • 2 endemické čeledi, výlučně v Bajkalském jezeře • Holarktické rozšíření: Esocidae-štikovití. Percidaeokounovití, Umbridae-blatňákovití. • Vztah k indomalajské obl. : Siluridae- sumcovit, Cobitidae - sekavcovití, • K palearktidě náleží rovněž dolní tok Nilu v Egyptě!

Zoogeografické členění palearktická oblasti • Vymezování podoblastí: • je vázáno na a) přirozené překážky (mořské pobřeží, vysoká pohoří, hranice biomů, ekosystémů) ohraničující areály druhů, rodů i vyšších taxonů. • b) zonální uspořádání přírod. podmínek • c) refugia třetihorní nebo pleistocenní fauny • EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST • Zaujímá severní polovinu oblasti, ovlivněna vícenásobným pleistocénním zaledněním, které původní faunu zdecimovalo (např. jen 87 rodů č. Carabidae-střevlíkovití, vzhledem k 281 rodům a 5 endemickým č. na jihu oblasti¨).

Zoogeografické členění palearktická oblasti • EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST • Vedle několika málo endemických taxonů, zde žije převaha invazivních druhů, tj. dr. jež mají své centrum rozšíření mimo toto území. Je rozlišeno 5 provincií: • Provincie tundry. Jižní hranice=severní linie lesa= izoterma 10ºC nejtepl. měsíce , 3 mil. Km 2 • PTÁCI: ze 180 dr. 46 žije pouze zde. , vztah s nearktickou faunou: sovice sněžní, rybák dlouhoocasý • Reliktní subareály v horách (arkto-alpinská disjunkce): • Bělokur Lagopus mutus, kulík hnědý Eudrimias morinellus.

Zoogeografické členění palearktická oblasti • • EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST - Provincie tundry Diferenciace specifické fauny: PTÁCI: kajka Somateria, bělokur Lagopus, alky Uria Mokřady: husy- Anser fabalis, kachny- Anas penelope. A. crecca • SAVCI: vlk- Canis lupus, lasice- Mustela erminea, M. nivalis, liška polární Alopex lagopus

Zoogeografické členění palearktická oblasti • EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST - Provincie tajga • PTÁCI: cca 200 dr. , 55 dr. striktně vázaných na tajgu • Boreo-montánní disjunkce: datlík Picoides tridactila, puštík bělavý Strix uralensis, ořešník, čečetka zimní, sýkora lužní • SAVCI: los – Alces alces, sobol Martes zibellina, rosomák Gulo gulo, myšivka horská Sicista betulina.

Zoogeografické členění palearktická oblasti • EUROSIBIŘSKÁ PODOBL - Provincie listnatých lesů • Vymezení: zbývající část území podoblasti až k provincii stepí. • Evropská avifauna: slavík Luscinia, špaček Sturnus vulgaris, žluva Oriolus, pěnkava Fringila, kos černý Turdus merula • Mandžuská lesní refugium: čáp bílý Ciconia ciconia

Zoogeografické členění palearktická oblasti • EUROSIBIŘSKÁ PODOBL - Provincie stepí • Vymezení: souvislá zóna od delty Dunaje až po východní Čínu. • SAVCI: Z 89 dr. této zóny 31 žije zejména ve step. ekosystémech: v izolovaném evropském panonském distriktu jsou jen 3 stepní dr. tchoř Putorius eversmanni, křeček Cricetus cricetus a slepec Spalax microphthalmus • sysel Citellus citellus není označen za jednoznačně stepní dr. , ale za savce s větší ekol. valencí.

Zoogeografické členění palearktická oblasti • MEDITERÁNNÍ PODOBLAST • Vymezení: celá palearkt. Afrika, jižní Evropa, Přední Asie po kaspické jezero a Perský záliv. • Charakter: zachován ráz pliocénní, či oligocénní, • Např. a) stepi: štíři podčel. Euscorpioninae (11 dr. ) rod strašilek, Bacillus, světlušek Pelania atd. • b) fauna pouští Sahary (fenek), Arabského poloostrova, a pouště Thar východně od Indu (lev pustinný).

Zoogeografické členění palearktická oblasti • STŘEDOASIJSKÁ PODOBLAST • Vymezení: eremiál a horské ekosystémy, Střední Asie, Afghánistán, Írán, , Mongolsko, Tibet, SZ okraj Číny. • Charakter: Saharo-gobijská pouštní „podoblast“ je jakýmsi průmikem dvou podoblastí. • VÝCHODOPALEARKTICKÁ PODOBLAST • Vymezení: Japonské ostrovy, Korea, Poamuří, tichomořské pobřeží, JV a Himaláje v Číně. • Charakter: relativně druhově nejbohatší část oblasti. Reliktní podřád pavouků Liphistiomarpha, endemický taxon, podčeleď Pandinae medvídkovití, jiní jsou již rozšířeni jen na území Ameriky: Cryptobranchydae - velemloci, Grylloblattodea – cvrčkovci.

• PŘÍKLADY AREÁLŮ ROZŠÍŘENÍ: • severní Afrika, Asie a JV Evropa. (Dněpr, Kama, Oka, Malá Asie, středoasijská horstva, SV Mongolsko, JV Čina, Zabajkalsko)