Z ROKYTNICE V ORL HORCH DO SLATINY NAD

Z ROKYTNICE V ORL. HORÁCH DO SLATINY NAD ZDOBNICÍ

14. 6. 2016

Rokytnice v Orlických horách, náměstí T. G. Masaryka

Rokytnice v Orlických horách (německy Rokitnitz Sloup se sochou im Adlergebirge), rozkládá se v Podorlické pahorkatině při říčce Rokytence. První písemná zmínka o Kašna z r. 1886 Kostel Všech Svatých obci pochází z r. 1318. Zakladateli tehdejší osady byli pánové z Rychnova (odnož pánů z Drnholce). Ke vzniku samostatného rokytnického panství dochází v r. Panny Marie 1487 odtržením od dosavadního panství rychnovského. V r. 1548 získávají městečko Lickové z Rýzmburka, je započato se stavbou tvrze s vodními příkopy. Roku 1567 se majitelem Rokytnice stává německý šlechtic původem z Lužice Joachim von Mauschwitz und von Armenruh a v r. 1627 ji od jeho dědiců kupuje další německý šlechtic původem z Lužice Jan Mikuláš svobodný pán z Nosticz. Tento rod působil v Rokytnici potom až do 20. let 20. století. Roku 1852 dochází k povýšení dosavadního městysu na město. V r. 1906 byla otevřena místní dráha Doudleby nad Orlicí - Vamberk - Rokytnice. Do města v té době za pobytů v blízké Rybné zajížděl i profesor T. G. Masaryk. Po vzniku ČSR v r. 1918 se tehdejší většinové německé obyvatelstvo odmítlo přihlásit k novému státu a začlenilo se do separatistického celku s názvem Sudetenland. Československé vojsko obsadilo Rokytnici 15. 12. 1918. Rozvoj města po r. 1918 byl reprezentován stavbou nového hotelu na náměstí a opravami historických budov (kostel, zámek, Hotel Markrabě). Po mnichovské konferenci v září 1938 byla Rokytnice připojena k hitlerovské Třetí říši. Po skončení 2. svět. války dochází v Rokytnici i v okolí k velkému úbytku obyvatelstva způsobenému odsunem Němců. Teprve v r. 1971 byl Rokytnici znovu přiznán statut města, který po válce nebyl obnoven. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v r. 1968 zde byla umístěna sovětská vojenská posádka, k jejímuž odsunu došlo teprve v roce 1991. Zdroj: wikipedie

Domy na náměstí T. G. Masaryka

Zámek na náměstí je renesanční stavbou z konce 16. stol. s barokními úpravami a výzdobou.

Zámek

Údolí Říčky v minulosti nazývané též Klauza. Říčka je významný levostranný přítok řeky Zdobnice. Délka toku činí 13, 25 km. Plocha povodí měří 33, 3 km²

Hamernice (německy Hammerdorf) je horská osada na katastrálním území Nebeské Rybné. Osada se rozkládá v údolí řeky Říčky přitékající z Julinčina údolí, na východě je ohraničena kamenným obloukovým mostem silnice II/310, na západě bezejmenným pravostranným přítokem Říčky z Nebeské Rybné. Osadou vede modrá turistická značka z Vamberka na hlavní hřeben Orlických hor. Hamernice byla trvale osídlena až do odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce. V této části Sudet probíhal odsun velmi divoce. I v Hamernici bylo zabito několik Němců.

Olbrichův mlýn. Začátkem 20. století byl mlynářem přestavěn, ale už v 80. letech to byla téměř ruina. Zchátralý mlýn se však podařilo zrekonstruovat, takže po jeho opravě v r. 2003 patří mezi nejkrásnější objekty v údolí Říčky. TK Smrček Brno v něm skladuje táborový materiál. Mlýn je využíván Bývalý mlýn i k programu táborníků, zejména v nepříznivém počasí. Zdroj: http: //kamaradihamernice. cz/kdo-jsme. php

Schmoranzova louka v údolí Říčky mezi samotou Hamernice a osadou Popelov, na které jsou pořádány dětské tábory

Sestupujeme k Plačtivé skále a soutoku Říčky se Zdobnicí

Vlevo teče Zdobnice, zprava přitéká Říčka, za soutokem teče Zdobnice

Naproti Plačtivá skála

Plačtivá skála se nalézá se v místě zvaném Vidlice, v hlubokém a zalesněném údolí. V tomto místě řeky Zdobnice a Říčka vyhloubily údolí, kterému dominuje fylitový skalní útvar. Ze skály stéká neustále voda, která v zimním období vytváří krásné ledopády. Voda stéká ve formě drobných pramínků, které za sucha často jen kapou, odtud pochází název Plačtivá skála.

Pod Plačtivou skálou, vlevo Zdobnice, vpravo Říčka

TV vysílač Rychnov nad Kněžnou - Litický Chlum

Další z mlýnů při cestě - Serbouskův

Je libo saunu?

Slatina nad Zdobnicí

Slatina nad Zdobnicí, kostel Proměnění Páně KONEC VYCHÁZKY