sociologie ekonomie ekologie geografie demografie urbanismus Geografie osdlen

sociologie ekonomie ekologie geografie demografie urbanismus Geografie osídlení Geografie města územní plánování architektura Urban geography, geography of settlement, urban and regional studies

n geografie osídlení (geography of settlement) q n geografie města (urban geography) q n sídelní systém město jako systém geografie venkova (rural geography) q Venkovské osídlení není jednoznačně vymezeno – překrývá se

Shrnutí nejdůležitějších trendů n n rozdělení na proudy (g. sídel, města a venkova) do 2. sv. v. dominance morfologicko-genetického popisu sídel, po válce funkční klasifikace pokrok ve výzkumných metodách: souvisí s kvantitativní revolucí od 50. let, modelování (gravitační modely, pravidlo vel. pořadí, teorie centrálních míst) zvyšuje se aplikační funkce a interdisciplinarita (spolupráce s územním plánováním, urbanismem, sociologií, ale i marketingem)

n Současný stav osídlení je výsledkem dlouhodobého vývoje q n výrazná setrvačnost – inercie sídelního systému Sídla vznikají a rozvíjejí se za určitých podmínek – impulzů. I přes jejich změny sídla přetrvávají. q horní města ve středověku potřeba historického přístupu ke studiu osídlení preindustriální – postindustriální

Časopisy a učebnice n n n n Urban Studies International Journal of Urban and Regional Research Environment and Planning European Urban and Regional Studies City Urban geography Carter, Harold: The study of urban geography Johnson, James H. : Urban geography : an introductory analysis Knox, Paul: Urban social geography : an introduction Pacione, Michael : Urban geography : a global perspective Short, John R. : An introduction to urban geography Musil J. : Sociologie soudobého města Horská, Maur, Musil: Zrod velkoměsta Hampl, Gardavský, Kühnl: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR.

n Vývoj sídelního systému q q n zvyšování počtu funkcí, která sídla plní vede k jejich specializaci – k územní dělbě práce roste potřeba vzájemných vztahů od izolovaných sídel k propojenému systému prohlubování strukturace systému Struktura sídelního systému q q horizontální (poloha) vertikální (hierarchie)

n Funkční specializace sídel q funkce q q n městoobslužné městotvorné Základní diferenciace sidelního systému q městská sídla X venkovská sídla

n Vznik a vývoj měst - preindustriální období q q neolitická revoluce soustřeďování nezemědělských funkcí n q q především obchod, správa, vzdělání, postupně výroba (řemesla) kvalitativní význam kvantitativní význam n n celosvětově do 5% v jádrových oblastech na malé ploše 20 -40% Řím 1 mil. , Paříž 200 tis, severoitalská a španělská města do 100 tis, Praha 40 až 60 tis.

Funkční typy měst n n n n n města s vlastní a bez vlastní ekonomické základny (obytné satelity) obvykle základní a ostatní funkce obranná zemědělská a rybářská průmyslová dopravní obchodní kulturní (religiozní střediska, univerzitní (vědecká), města -muzea) léčebná a rekreační funkce administrativně-politická funkce

n Vývoj měst – industriální období q q q prudký nárůst měst a městského obyvatelstva aspekty ekonomické, technologické, politické, demografické 1. fáze - velkovýroba + technologické změny = potřeba fyzické koncentrace pracovních sil n n q parní stroj – vazba na zdroj energie železnice – koncentrace v rozvojových osách 2. fáze průmyslové revoluce – elektřina, automobil, telekomunikace dekoncentrační trendy

Manchester průměrný věk zemřelých 1842 Birmingham

n Urbanizace q stav – stupeň urbanizace proces q pojetí q n n q užší – koncentrační proces širší – změna způsobu života Lampard – tři přístupy n n n demografický strukturální behaviorální

n n Hampl – urbanizace je prostorovou stránkou modernizace Musil – teze o urbanizaci q q q změna prostorových forem uspořádání společnosti i změny způsobu života historický proces spojený s industrializací zásadní kvalitativní předěl ve vývoji osídlení celosvětový proces spojitost s technologickými změnami

n Stupeň urbanizace – míra urbanizace n Jaký je stupeň urbanizace v Česku? q q Podíl lidí žijících městským způsobem života Podíl lidí žijících ve městech n 3 problémové okruhy q q q definice města územní vymezení měst stanovení počtu obyvatel

n Kritéria pro definici města q q velikostní administrativně právní středisková funkce ekonomická struktura

Kritéria – zákon o obcích 2000 n Celkový počet obyvatel trvale bydlících na zastavěném území obce alespoň 3000 n Soustředěná městská zástavba středu obce (náměstí) se zpevněným povrchem a chodníky, převažující vícepodlažní nadzemní zástavba. Všechny ulice a veřejná prostranství v obci jsou pojmenovány n Celková zástavba obce se vyznačuje obytnými domy se dvěma a více byty a budovami sloužícími všeobecně potřebným službám. Větší část obce je vybavena veřejným vodovodem a kanalizací, místními komunikacemi a chodníky s bezprašným povrchem a veřejným osvětlením n Rozvinutá síť veřejných a všeobecně potřebných služeb, přesahující znatelně potřeby místního obyvatelstva a sloužící i pro spádové území n Udržovaná veřejná zeleň a stavební objekty, včetně kulturních památek, organizovaný svoz tuhých domovních odpadů

Kritéria – zákon o obcích 2000 n Obec je vybavena základní školou, zdravotním zařízením a alespoň třemi stálými lékařskými místy a lékárnou, společenským sálem, poštou a peněžními službami, sportovištěm, tělocvičnou, ubytovacím zařízením s nejméně 20 lůžky a vede obecní kroniku. Do stávající vybavenosti obce lze započítat i zařízení, které je ve výstavbě, případně v rekonstrukci. n Vzdálenost obce, která žádá o stanovení městem, od dalšího města v dané oblasti Zákona č. 234/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 n Zavádí titul městys n Obnovuje status historických měst a městysů

n Velikostní kriterium (2001) q q q n Administrativně-právní kriterium q n 524 městských úřadů (2001) 71% Středisková funkce q n 2 tis. obyv. 74% 5 tis. obyv. 63% 10 tis. obyv. 54% 348 měst (1991) 68% Aglomerace q SRA + MR + zbylá města 80%

Vymezení městských aglomerací v Česku

USA - Standard Metropolitan Areas (MAs)

Vymezování městských aglomerací n n Administrativní x funkční Metody q q Areály maximálního zalidnění Vymezení na základě funkčních vztahů (např. dojížďka za prací)

Areály maximálního zalidnění ČR 1970

Vymezení aglomerací