GEOGRAFIE VROBY Svtov ekonomika Geografie vroby Geografie vroby

GEOGRAFIE VÝROBY Světová ekonomika

Geografie výroby • Geografie výroby se v systému věd nachází na pomezí geografických a ekonomických věd. • Základním pojmem z oblasti geografie výroby je světová ekonomika.

Světová ekonomika • Hlavním znakem současné ekonomiky je poměrně rychlá ekonomická globalizace, pro kterou jsou charakteristické stále menší možnosti národních vlád zasahovat do světové ekonomiky. • Předstupněm globalizace ekonomiky byla její postupná integrace (v některých případech se internacionalizace chápe jako projev globalizace). • Hlavním efektem globalizace je přechod od monopolů k transnacionalizaci, tedy k mezinárodnímu pohybu kapitálu a mezinárodním ekonomickým integracím.

+/- transnacionalizace • Mezi kladné vlastnosti transnacionalizace patří výměna materiálních a duchovních hodnot. • K záporným vlastnostem globalizace patří ignorování regulačních a adaptačních mechanismů jednotlivých národních společností. • Zosobněním internacionalizace se stává Mezinárodní měnový fond (MMF) založený roku 1944 v USA jako jedna z prvních mezinárodních ekonomických integrací.

Sídla společností • Transnacionální společností sídlí z 90% ve vyspělých státech západní Evropy, východní Asie a Severní Ameriky, ze 7% v rozvojových státech a ze 3% v transformujících se ekonomikách. Největší podíl mateřských společností je v SRN (20%).

Sídla společností • Naopak dceřinné společnosti (pobočky, filiálky) se nachází ze 45% ve vyspělých státech, z 25% v rozvojových státech a ze 30% v postkomunistických zemích.

Trendy • Zatímco poměr v rozložení sídel nadnárodních společností se téměř nemění, pouze se zmenšuje počet společností, lokalizace poboček se v průběhu přelomu druhého a třetího tisíciletí postupně měnila. V současné době dochází k přesunu sídel poboček ze zemí střední Evropy do jihovýchodní Asie, především Číny.

Ekonomický nacionalismus • Opakem internacionalizace je ekonomický nacionalismus, který spočívá v zavádění cel, různých omezení dovozu a vývozu nebo daní. • Stále menší roli ve světové ekonomice hrají centrálně plánované ekonomiky (Korejská lidově demokratická republika a Kuba).

Vznik světové ekonomiky • Vznik světové ekonomiky se klade do poslední třetiny 19. století. V této době je světová ekonomika postavená na principu kolonialismu. Ten představoval především ekonomickou závislost kolonie na mateřské zemi. Kolonialismus oslabil se ve 20. až 30. letech 20. století, kdy proběhla světová ekonomická krize.

Rozvoj světové ekonomiky po 2. světové válce • Po druhé světové válce se světová ekonomika dělí do dvou větví: – Socialistická – Tržní (kapitalistická)

Socialistická ekonomika • zasáhla patnáct státu socialistického bloku (SSSR, Československo, Polsko, NDR, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Jugoslávie, Albánie, Kuba, KLDR, Čína, Mongolsko, Vietnam a Laos) a některé části systému socialistické ekonomiky převzaly i další státy – Egypt, Ghana, Chile, Afghánistán, Etiopie, Libye, Nikaragua apod.

Socialistická ekonomika • Významné rozdíly existovaly mezi tzv. sovětskou a čínskou variantou socialistické ekonomiky, přičemž Čína svůj ekonomický systém založený na socialistických vztazích dosud neopustila, i když postupně dochází ke stále větším modifikacím směrem k tržní ekonomice. • Socialistická ekonomika zaznamenala v 50. a 60. létech poměrně rychlý vzestup, v 70. létech stagnaci, v 80. létech následovala prudká krize a počátkem 90. let přišel definitivní rozpad tohoto systému.

Tržní (kapitalistická) ekonomika • Vývoj tržní (kapitalistické) ekonomiky byl poněkud odlišný. • 50. a 60. léta označujeme jako období relativní prosperity. Sice došlo vyvrcholení rozpadu kolonií, ale jednotlivé národní ekonomiky prosperovaly díky poválečné obnově. • V 70. a 80. létech následovala ropná a potravinová krize, konec 70. let a 80. léta byla ve znamenína postupného růstu ekonomiky. • 90. léta byla spojená opět s mírnou ekonomickou krizí, která byla spojená se spojováním obou větví světové ekonomiky (kromě Číny, Kuby a KLDR). • V současné době začíná recese světové ekonomiky • Mezi největší současné problémy světové ekonomiky patří růst nerovnoměrného rozložení bohatství, neboli tzv. konflikt mezi severem a jihem. • Některé důsledky tohoto konfliktu můžeme zaznamenat na globální (zadlužování afrických států), regionální (ekonomicky slabší jižní křídlo Evropské Unie) i na národní (hrozící oddělení ekonomicky prosperující severní Itálie – Padánie od zbytku státu) úrovni. • Od podzimu 2008 globální celosvětová ekonomická krize

Ekonomická vyspělost států • Hlavními ukazateli ekonomické vyspělosti jsou hrubý domácí produkt (HDP) a hrubý národní produkt (HNP). • Oba údaje jsou udávány v amerických dolarech (USD), většinou v přepočtu na počet obyvatel.

Ekonomický vývoj států • Jednotlivé státy v rámci svého ekonomické vývoje prochází následujícími fázemi – fáze zemědělská, fáze průmyslová a fáze služeb; často se používají anglické názvy agricultural, industry, services a příslušné zkratky A, I, S. • Státy se pak dělí do šesti skupin podle podílu složek A, S, I (například ekonomika typu ASI, znamená že převažuje zemědělství a na posledním místě se nachází průmyslová výroba).

Současné rozdělení národních ekonomik • ASI nebo AIS (země Sahelu, Tanzánie, Etiopie, Uganda; například v Burundi, Bhútánu nebo ve Rwandě dosahuje zaměstnanost v zemědělství až 90%. ) • IAS nebo ISA (vyspělejší rozvojové země; v rámci průmyslu klesá podíl těžebního na úkor zpracovatelského) • SAI (jen ve vyspělých státech vzniklých v poměrně nedávné době z kolonií – Austrálie, Kanada) • SIA (většina EU, USA, Japonsko, Česká republika; v takových státech představuje zaměstnanost v zemědělství asi 5%, zatímco státy jako USA, Kanada, Dánsko, Norsko, Švédsko, Belgie, Austrálie mají až 70% zaměstnanost ve službách. )

Ekonomické sektory • Jinou možnost klasifikace ekonomiky představuje její rozdělení do tzv. ekonomických sektorů. Hovoříme o třech základních sektorech (dnes již 4 i více sektorů): – Sektor primární – tzv. prvovýroba, tj. zemědělství a těžba surovin (těžební průmysl) – Sektor sekundární – zpracovatelský průmysl, stavebnictví, eneregetika včetně zásobování vodou a nákladní doprava – Sektor terciární – služby, věda, kultura a vzdělání + Sektor kvartální – část terciéru – věda, vzdělání

Trendy v sektorovém členění • Vzhledem k posunům v současné ekonomice a ke zhodnocování služeb (v současnosti mají zhruba poloviční podíl na světovém HDP, zaměstannost ve světě asi 23% - přičemž obě čísla neustále rostou) a informací někdy také hovoříme o kvartérním sektoru (věda, vzdělávání), sektoru kvintérním (sociální služby), sexterním sektoru (informace).

Znaky současné ekonomiky • Znakem současné ekonomiky, je přechod od extenzivní ekonomiky založené na zvyšování těžby surovin, stavbě nových provozů, zvyšování počtu zaměstnanců, rozšiřování pozemků apod. , k ekonomice intenzivní – uplatňování nových vědecko-technických poznatků za stávajících podmínek.

Znaky současné ekonomiky • V současnosti také roste podlí mezinárodního obchodu (export, import). • Nejvíce se vyváží stroje a dopravní zařízení, pak kovy, dále chemikálie a textil. • Vyspělé země mezi sebou realizují 66% zahraničního obchodu, Evropa 45%, Severní Amerika 20%, Asie 20%, Austrálie a Oceánie 7%, Latinská Amerika 5%, Afrika 3%.

Globální problémy lidstva • S ekonomikou také úzce souvisí tzv. globální problémy lidstva. • Rozlišujeme problémy: – intersociální (vzájemné působení sociálně-ekonomických systémů; konkrétně odstranění nebezpečí světové války, překonání ekonomické zaostalosti rozvojových zemí, přestavba systémů mezinárodních vztahů, pozitivní využívání a řízení vědecko-technického pokroku), – problémy přírodně-sociální (harmonizace vztahu společnosti a přírody; konkrétně racionální využívání přírodních zdrojů, nové potravinové zdroje a výživa, demografie, ekologie, využívání oceánů, polárních oblastí a kosmu), – problémy antroposociální (odstraňování sociální nerovnosti, vzdělání, zdravotní péče, urbanizace, rozvoj dopravy, kultura, lidská práva). • Na počátku 70. let bylo evidováno zhruba 6 -8 globálních problémů, v současné době hovoříme o 20 -25 zásadních globálních problémech lidstva. A každoročně jich přibývá!!!

Rozvinuté tržní ekonomiky • • K zemí s rozvinutou tržní ekonomikou počítáme zhruba 35 až 40 států. Rozvinuté tržní ekonomiky jsou soustředěny do tří hlavních center – japonské, americké a evropské Mezi společné charakteristiky rozvinutých tržních ekonomik řadíme specifickou strukturu HDP (3% zemědělství, 33% průmysl, 64% služby), vysoký podíl na celosvětovém HDP (80%), vysoký podíl na světovém vývozu (67%), vysoký průměr HDP (22 900 USD, přičemž celosvětový průměr je 4 400 USD), velká koncentrace ekonomické výkonnosti na malé ploše a široké využívání ekonomické transnacionalizace. Obecně můžeme říct, že Evropa stagnuje, Amerika je v poklesu a Japonsko na vzestupu.

rok 2007 evropské centrum americké centrum japonské centrum Počet obyvatel (mil. ) 369 260 125 Hrubý domácí produkt (mil. USD) 8 420 6 952 5 110 Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele (USD) 22 840 26 415 21 823 Podíl na světovém HDP 32, 1% 26, 7% 19, 5% Podíl na světovém vývozu 40, 6% 11, 6% 8, 8% Podíl na světovém dovozu 37, 4% 15, 2% 6, 6%

Japonské centrum • Jde o nejhomogennější a také nejrychleji rostoucí region. • Po druhé světové válce zničená japonská ekonomika začala s pomocí USA budovat především těžký průmysl – uhelný průmysl, ocelářství, energetického průmyslu a loďařství. • Teprve v polovině 50. let začala orientace japonské ekonomiky na export. Rozvíjely se především provozy spojené s petrochemií, rafinací ropy, ocelářstvím, automobilovým a leteckým průmyslem. • Další etapou ve vývoji japoského hospodářství byla orientace na elektroniku a později vývoz know-how, technologií (dříve často získávané tzv. zpětným inženýrstvím), vývoz kapitálu (Japonsko je světový věřitel číslo jedna) a služeb. • V současnosti je japonské hospodářství založeno na produkci elektroniky, výrobě dopravních prostředků, kancelářských zařízení, obráběcích strojů a optických přístrojů.

Japonské centrum • Důvody vysoké orientace japonského hospodářství na export byly následující: malý vnitřní trh, malá palivová, surovinová a potravinová základna (Japonsko dováží suroviny a potraviny především z Nového Zélandu, Austrálie, Perského zálivu, Indonésie). • Tyto nevýhody jsou kompenzovány aktivní účastí Japonska na mezinárodní spolupráci – kromě dovozu potravin a surovin, je mezinárodní spolupráce Japonska a ostatních zemí založena na výrobě polotovarů (subdodávek), které si japonské firmy nechají vyrábět v méně rozvinutých zemích jihovýchodní Asie (tím je umožněn i hospodářský vzestup těchto zemí). • Zároveň jedním z hlavních trendů japonského hospodářství je orientace na hospodářskou soběstačnost. • Rychlý vývoj japonské ekonomiky umožňuje především typická japonská povaha – vysoká spořivost, pracovitost a specifické kulturně-sociální zázemí. Rizikem globalizace ekonomiky je především hrozící ztráta typické japonské kultury.

Americké centrum • Také americké ekonomické tvoří poměrně homogenní region – Spojené státy americké a Kanada. • Důvody pro vznik silné ekonomiky můžeme spatřovat v příznivých geograficko-ekonomických podmínkách: relativní dostatek materiálních zdrojů, příliv kvalifikované, dynamické pracovní síly (přistěhovalectví) a rozsáhlý trh. • Tento region měl také nejlepší startovní pozice po druhé světové válce (došlo k oslabení ostatních center, americké centrum nemělo zničené vlastní hospodářství). • Americká ekonomika rostla i při dalších válečných konfliktech – Korea, Vietnam, Perský záliv, Jugoslávie, Afghánistán nebo Irák.

Americké centrum • Ačkoli americký region hraje klíčovou roli ve světové ekonomice, je paradoxem pasivní obchodní bilance ekonomiky tohoto regionu. • Pasívní obchodní bilance souvisí s rozvinutým vnitřním trhem a přílivem kapitálu ze zahraničních filiálek amerických firem. • V současnosti je hlavním trendem americké ekonomiky uzavírání bi-, tri-, regiolaterálních smluv (tedy nikoli celosvětová řešení) – např. NAFTA (USA, Kanada, Mexiko).