HODNOTY HODNOTOV ORIENTACE akademick rok 20192020 HODNOTY HODNOTOV

HODNOTY HODNOTOVÁ ORIENTACE akademický rok 2019/2020

HODNOTY, HODNOTOVÁ ORIENTACE Hodnoty § reprezentují přesvědčení o dobrém či prospěšném, ale také o nežádoucím nebo špatném, které usměrňují individuální nebo skupinovou aktivitu § tvoří stabilní trvalou stavbu osobnosti, významnou pro individuální, historickou a sociální realizaci člověka ( Cakirpaloglu, 2004) Blízké pojmy Etika, morálka, potřeba, hodnocení, motivace… Hodnoty ovlivňují chování – vnitřní morální systém Nemorální chování je regulováno dvěma typy sankcí: 1. sociálními sankcemi – normy společnosti, očekávání druhých lidí 2. interiorizovanými sebesankcemi – udržení sebeúcty

MILTON ROKEACH Hodnoty = „trvalé přesvědčení o tom, že specifický způsob jednání nebo cílového stavu existence je osobně i společensky výhodnější než opačný či protilehlý způsob jednání nebo cílový stav existence“ (Rokeach, 1973, s. 70) Složky hodnot: - kognitivní - afektivní - behaviorální Typy hodnot: - cílové hodnoty - instrumentální hodnoty

THE ROKEACH VALUE SURVEY (RVS) Hodnoty cílové Hodnoty instrumentální moudrost (zralé chápání života) národní bezpečnost (ochrana před útokem) opravdové přátelství (blízkost druhého) pohodlný život (život v blahobytu) potěšení (radostný, poklidný život) rodinné bezpečí (péče o milované osoby) rovnost (bratrství a rovné šance pro všechny) sebeúcta (vážit si sebe sama) smysl pro plnění úkolů (být přínosem) spása (věčný život) společenské uznání (respekt, obdiv) svět krásy (krása přírody a umění) svět v míru (bez válek a konfliktů) svoboda (nezávislost, svobodná volba) štěstí (uspokojení) vnitřní harmonie (nepřítomnost vnitřního konfliktu) vyzrálá láska (sexuální a duševní blízkost) ctižádostivý (tvrdě pracující, ambiciózní) čestný (upřímný, pravdomluvný) čistý (upravený, pořádný) intelektuální (inteligentní, přemýšlivý) logický (důsledný, racionální) milující (citový, něžný) nápaditý (tvořivý) nápomocný (přispívající k dobru druhých) nezávislý (soběstačný) odpouštějící (promíjející) odpovědný (seriózní, spolehlivý) odvážný (bránící názory druhých) poslušný (svědomitý, uctivý) schopný (kompetentní, účinný) tolerantní (bez předsudků) veselý (bezstarostný, radostný) ukázněný (umírněný, disciplinovaný) zdvořilý (pozorný, způsobný)

ZHODNOCENÍ výhody - rychlá administrace a srozumitelnost pro respondenty - validita nevýhody - pouze hierarchické vztahy mezi jednotlivými hodnotami - absence negativních hodnot - chybějící hodnotové typy (např. well-being, šetrnost, bezstarostnost a individuální práva) - nedostatek empirických podkladů pro exaktní rozlišení terminální a instrumentální hodnoty

SHALOM H. SCHWARTZ formální charakteristiky společné většině definicí hodnot: 1. koncepce nebo přesvědčení 2. týkají se žádoucích konečných stavů nebo žádoucího chování 3. přesahují (transcendují) specifické situace 4. řídí selekci nebo evaluaci chování a událostí 5. jsou seřazeny do pořadí podle relativní důležitosti „Hodnota je koncepcí transsituačního CÍLE (terminálního/instrumentálního), který vyjadřuje ZÁJMY jedince (individualistické/kolektivistické/obojí) týkající se určité MOTIVAČNÍ OBLASTI (potěšení/ …/moc) a hodnocené v určitém PÁSMU podle důležitosti (od velmi důležité po nedůležité) coby řídícího principu v jeho životě“

SHALOM H. SCHWARTZ Hodnoty = kognitivní reprezentace univerzálních lidských požadavků 1. biologicky zakotvené potřeby organismu 2. nutnost koordinace sociálních interakcí 3. sociálně-institucionální požadavky sloužící skupinovému přežití hodnoty = systém umožňující predikovat a vysvětlit postoje a chování jako celek postižení univerzálně platných strukturních vztahů mezi hodnotami první empiricky adekvátně ověřovaný systém diagnostické testy: Schwartz Value Survey – SVS (Schwartz, 1992) Portrait Values Questionnaire – PVQ (Schwartz, & Bardi,

PARAMETRY TŘÍDĚNÍ HODNOT: INDIVIDUÁLNÍ ZÁJMY VERSUS KOLEKTIVNÍ ZÁJMY MOTIVAČNÍ OBLASTI Hédonismus: příjemnosti a smyslové uspokojení (radost, příjemný život) Stimulace: vzrušení, novost, životní výzvy (kuráž, pestrý život, vzrušující život) Bezpečí: bezpečí, harmonie a stabilita ve společnosti, ve vztazích i v sobě samém (zabezpečená rodina, umírněný, chrání “public image”) Úspěch: osobní úspěch založený na demonstrování kompetence vzhledem k sociálním standardům (být úspěšný, schopný, ambiciózní, vlivný) Moc: sociální status a prestiž, kontrola nebo ovládání lidí a zdrojů (sociální moc, autorita, bohatství) Sebeurčení: nezávislé myšlení a aktivity, kreativní, bádající (kreativita, svoboda, nezávislost, zvídavý, volící si vlastní cíle, inteligentní) Tradice: respektování a oddanost zvykům a idejím, které zajišťují tradiční kulturu nebo náboženství (skromný, přijímající úděl, ctící tradice) Konformita: omezený rádius akcí, sklonů a impulsů, které by mohly znepokojovat nebo poškodit ostatní, a které jsou v rozporu s očekáváními nebo normami (zdvořilost, sebekázeň, úcta k rodičům a starším) Benevolence: uchování a zvyšování blaha lidí, se kterými je člověk v častém kontaktu (nápomocný, čestný, odpouštějící, loajální,

TEORIE KULTURNÍCH HODNOT Univerzálnost hodnot? hodnoty se vyskytují ve všech společnostech, přiřazuje se jim však rozdílná důležitost sedm motivačních typů hodnot 1. autonomie pocitů (affective autonomy) 2. intelektová autonomie (intellectual autonomy) 3. svázanost se skupinou (embeddedness) 4. hierarchie (hierarchy) 5. egalitarismus (egalitarianism) 6. kontrola (mastery) 7. harmonie (harmony) typy tvoří společně tři bipolární dimenze: 1. autonomie/svázanost se skupinou - hranice mezi jedincem a skupinou; intelektuální autonomie (kreativita, zvídavost a myšlenková otevřenost) x autonomie pocitů (prožitek příjemného, proměnlivost života a vzrušující život) 2. rovnost/hierarchie - úsilí o spolupráci, zájmem o blaho ostatních lidí, rovnostářské vnímáním druhých versus hierarchie s nerovnoměrným rozdělením moci, rolí a zdrojů 3. harmonie/kontrola - míra potřeby ovládat nebo měnit své okolní prostředí; tendence vnímat okolní svět jaký je versus aktivní zasahování

RONALD F. INGELHART HODNOTY A SPOLEČENSKÉ ZMĚNY společenské změny: 1. přeměna agrární společnosti na industriální 2. přeměna industriální společnosti na postindustriální variabilita hodnot napříč kulturami a společenskými změnami: 1. tradiční versus sekulárně-racionální hodnoty 2. hodnoty sebezáchovy/přežití versus hodnoty seberealizace MATERIALISMUS / POSTMATERIALISMUS

WORLD VALUES SURVEY (2010) Ingelhart-Welzel cultural map tradiční hodnoty - agrární společnosti - víra, úcta k autoritě, rodina a morálka - tradiční genderové role, nižší tolerance k minoritám a cizincům - nižší skór na škálách subjektivní životní spokojenost a důvěra - tendence k patriotismu a nacionalismu sekulárně-racionální hodnoty - industriální společnost - individualismus, výkon, diverzita a změna - vysoká heterogenita, odstředivé tendence - vyšší životní spokojenost

POST / MATERIALISMUS Materialistické hodnoty - podmínky: ekonomická nejistota, existenční nejistota a boj o zabezpečení základních potřeb - hodnoty: dobrá životní úroveň, bezpečí, stabilita a jistota Postmaterialistické hodnoty - podmínky: jistota a materiální dostatek - hodnoty: svoboda, životní spokojenost, naplnění života a estetických či intelektuálních potřeb Hodnotová orientace reflektuje socioekonomické prostředí Hodnotové orientace se mění napříč generacemi - rozdíly mezi jednotlivými generacemi lidí žijících v hospodářsky vyspělých společnostech - žádné mezigenerační rozdíly v zemích bez ekonomického růstu

GEERTE HOFSTEDE Kulturní hodnoty (hodnoty jako charakteristika kultur/národů) Nástroj: Modul pro výzkum hodnot (VSM 08) Sedm bipolárních hodnot: Malá/velká vzdálenost moci – ne/rovnost a jejich akceptování Kolektivismus versus individualismus – vztah jedince a skupiny Femininita versus maskulinita – rozdělení a preference asociovaných charakteristik Vyhýbání se nejistotě – míra úzkosti spojené se změnou, konzervativismus Krátkodobá orientace versus dlouhodobá orientace – zaměření na minulost či budoucnost Umírněnost versus požitek – tendence ke stimulaci Skromnost versus monumentalismus – oceňování skromnosti a flexibility nebo sebevědomí a stálostí

KVALITA ŽIVOTA akademický rok 2019/2020

KVALITA ŽIVOTA § osvícenské pozadí: smyslem života je život sám § společensko-politické téma: jak zlepšit kvalitu života co největšího množství lidí § politická opatření – sociální stát § kvalita života jako spokojenost (subjektivní pojetí) § kvalita života jako stav dobrého zdraví a životní úrovně (objektivní pojetí) https: //www. obcevdatech. cz/ § blízké pojmy: spokojenost, zdraví, pohoda, well-being, štěstí § oblasti: fyzická, materiální, kognitivní a sociální § podmiňující faktory: důležitost, význam určité oblasti pro jedince

DIMENZE KVALITY ŽIVOTA PODLE SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE 1) FYZICKÉ ZDRAVÍ A ÚROVEŇ SAMOSTATNOSTI – energie a únava, bolest, odpočinek, mobilita, schopnost pracovat atd. 2) PSYCHICKÉ ZDRAVÍ A DUCHOVNÍ ŽIVOT – sebepojetí, negativní a pozitivní pocity, sebehodnocení, myšlení, učení, paměť, koncentrace, vyznání atd. 3) SOCIÁLNÍ VZTAHY – osobní vztahy, sociální podpora, sexuální aktivita atd. 4) PROSTŘEDÍ – finanční zdroje, svoboda, bezpečí, dostupnost zdravotnické a sociální péče, vzdělávací příležitosti, přístup k informacím, fyzikální prostředí (znečištění, hluk, provoz, klima) atd.

KVALITA ŽIVOTA Kvalita života pojetí Karla Balcara (2005) § osvícenské pozadí: smyslem života je život sám § společensko-politické téma: jak zlepšit kvalitu života co největšího množství lidí § politická opatření – sociální stát § kvalita života jako spokojenost (subjektivní pojetí) § kvalita života jako stav dobrého zdraví a životní úrovně (objektivní pojetí) § blízké pojmy: spokojenost, zdraví, pohoda, well-being, štěstí § oblasti: 1) Bluden: fyzická, materiální, kognitivní a sociální 2) fyzické prožívání, psychická pohoda a sociální vztahy a postavení § podmiňující faktory: důležitost, význam určité oblasti pro jedince příležitosti k využívání, seberalizaci v dané oblasti

MĚŘENÍ SUBJEKTIVNÍ KVALITY ŽIVOTA • Metoda SEIQo. L = Schedule for Evaluation of Individual Quality of Life • Křivohlavý (2001, s. 243): „subjektivní přístup k chápání pojmu kvality života, jehoţ pojetí konkrétním jedincem je dáno jeho vlastním systémem hodnot. Jsou respektovány ty aspekty života, které jsou pro daného člověka významné. “ • Kvalita života jako jeho smysluplné naplnění • Pro měření kvality života jedinec vybere pět životních cílů, u kterých se zjišťuje míra uspokojení a dosahování cíle Další metody měření kvality života APACHE II Spitzer Quality of Live Index SQUALA Index kvality života Life Satisfactory Scale MANSA

WELL-BEING 2 složky • Emoční - souhrn nálad, emocí a afektů • Kognitivní - vědomé hodnocení vlastního života Subjektivní well-being • dlouhodobý, přetrvávající stav, ve kterém je reflektována spokojenost člověka s vlastním životem • zahrnuje: kognitivní procesy, emocionální zkušenosti, chování vedoucí k cíli, časová perspektiva • determinanty: dědičnost, osobnost, změnitelnost životních podmínek a přístup k informacím Psychologický well-being • založen na formulacích lidského rozvoje a existencionálních životních krizích • Erickson (růst a vývoj člověka), Maslow (sebeaktualizace), Allport (zralost), Jung

MODEL KVALITY ŽIVOTA PODLE VEENHOVEN (2000) VNĚJŠÍ KVALITY ŽIVOTA (PROSTŘEDÍ) ŽIVOTNÍ ŠANCE, PŘÍLEŽITOSTI VNITŘNÍ KVALITY ŽIVOTA (JEDINEC) Vhodnost prostředí Životaschopnost pro život jedince, dispozice, resiliance VÝSLEDKY Užitečnost života Porozumění ŽIVOTA, PODOBA vlastnímu životu ŽIVOTA

ÚKOL Připomínám úkol k hodnotám (dotazník hodnot, aktivita na hodnoty, srovnání) Vyzkoušejte si dotazníky kvality života (Moodle). Zamyslete se nad vztahem těchto nástrojů a nástrojů na měření hodnot. Jak souvisí kvalita života s psychologickou praxí?