Uilit porn ochrany HZS Krlovhradeckho kraje Velk Po

Učiliště požární ochrany HZS Královéhradeckého kraje Velké Poříčí 2003 mjr. Jaroslav Krakovský

OCHRANNÉ A ZÁCHRANNÉ PROSTŘEDKY

Požárnická (hasičská) přilba Je definována jako „ochranná pokrývka hlavy z pevného materiálu (kovu nebo plastické hmoty). Chrání uživatele proti rizikům vznikajícím v průběhu zásahových činností. Hasičských přileb se používá mnoho typů. Liší se jen některými konstrukčními prvky, v podstatě se ale v základních prvcích shodují.

Základními částmi hasičské přilby jsou skořepina náhlavní systém upínací a zajišťovací prvky spojovací prvky nátylník doplňky

Skořepina je základní částí přilby. Tvoří ji výlisek z kovu či plastu. Chrání hlavu před zasažením padajícími předměty nárazy do předmětů a překážek průrazu elektrickým proudem (částečně) dotykem s elektrickými a elektricky vodivými konstrukcemi a předměty pod napětím zasažením chemickými látkami

zasažením žíravými látkami zvýšenými teplotami Skořepina proto musí být mechanicky, tepelně, chemicky i elektricky odolná. Přilba si musí zachovat ochranné vlastnosti v rozsahu teplot zhruba od -25 0 C do 50 0 C po dobu 4 hodin. Hasičská přilba musí mít minimální elektrickou pevnost 5 000 V a zpravidla ji i má. Skořepiny přileb jsou zpravidla vyráběny ze speciálních polyamidů nebo polykarbonátů.

Vyrábí se v jedné velikosti pro obvod hlavy 56 – 62 cm. Hmotnost přileb bez ochranného štítu se pohybuje okolo 0, 8 kg, s ochranným štítem pak kolem 1, 0 kg. Náhlavní systém je umístěn uvnitř skořepiny. Slouží jako pružný opěrný systém, bránicí styku hlavy se skořepinou a tlumící nárazovou energii. Náhlavní systémy jsou zpravidla provedeny jako dvoustupňové. Přilba PACIFIC

První stupeň Je uchycen po obvodu skořepiny a zpravidla ho tvoří velmi pevné polyamidové popruhy, které musí být od skořepiny vzdáleny minimálně 25 mm. Druhý stupeň Přichází do styku s hlavou uživatele, proto musí zajišťovat pohodlné umístění (usazení) přilby na hlavě a lze ho tudíž podle potřeby uživatele seřizovat.

Upínací a zajišťovací prvky Jsou určeny k upnutí přilby na hlavě (podbradník atd. ) a musí být rychle, pevně a bezpečně seřiditelné. Spojovací prvky Jsou určeny k vzájemnému spojení některých dílů (částí) přilby. Zpravidla se jedná o spojení nátýlníku se skořepinou přilby, o spojení náhlavního systému se skořepinou apod.

Nátýlník Je spojen s přilbou v její zadní části a je určen k ochraně týlu uživatele před žhnoucími nebo žhavými úlomky, odkapávajícími látkami či materiály, kapající horkou vodou apod. Nátýlník volně spočívá na ramena uživatele přilby. Zhotoven je zpravidla z kůže v lepším případě z kevlaru, s navulkanizovanou tepelně odrazivou vrstvou.

Doplňky Jsou určeny ke zvýšení ochranných vlastností přilby a bezpečnosti práce při zásahu. Za doplňky považujeme různé druhy a typy ochranných štítů, zařízení pro dorozumívání (intercom), zařízení pro uchycení ochranné masky dýchacího přístroje bez nutnosti sejmutí přilby, úchyty pro upevnění svítilny, luminiscenční povrchová úprava přilby apod. Údržba hasičských přileb spočívá v omytí vlažnou mýdlovou vodou, desinfekci a ošetření ostatních dílů přilby – podle pokynů výrobce. Zkoušení se neprovádí – životnost přileb je zpravidla 10 let.

Hasičská přilba SUPRA (PA 80 Supra Gallet) Konstrukce přilby umožňuje nasazení celoobličejové masky PANORAMA NOVA a to i bez sejmutí přilby. Je vybavena integrovaným komunikačním systémem a ochranným štítem proti působení tepla a chránícím oči. Přilby se dodávají v různých barevných provedeních (bílém, oranžovém, červeném, zeleném, stříbrném i zlatém apod. ). Hmotnost přilby je 1, 2 kg.

Hasičská přilba SCHUBERTH F 200 Konstrukce umožňuje nasazení celoobličejové masky i bez sejmutí přilby. Je vyrobena ze sendvičového duroplastového materiálu. Vnitřní uzpůsobení přilby vyhovuje různým velikostem hlavy. Přilby se dodávají v různých barevných provedeních. Hmotnost přilby je 1, 2 kg.

Přilba GALLET F 1 s příslušenstvím Vhodná profesionální hasiče

Přilba GALLET F 1 A Vhodná pro dobrovolné hasiče

Přilba GALLET F 2

Požárnický (hasičský) pás Je definován jako „ochranný pás, přizpůsobený i k zavěšování výzbroje a jako speciální pás s karabinou, užívaný hasiči jako bezpečnostní prostředek pro ochranu před pádem“. Obecné parametry hasičských pásů minimální šíře pásu 80 mm musí být vybaven uzavírací sponou a nejméně dvěma úchytnými prvky k upevnění úchytného lana a karabiny, případně přídavného lana

popruh musí odolat síle o minimálně 17 k. N a průtah nesmí překročit 40 % pás musí být funkční, pevný a bezpečný v rozmezí teplot mezi – 40 0 C a 80 0 C po celou dobu životnosti Úchytné lano Je nedílnou součástí požárnického pásu. Na jednom konci je zapleteno do úchytného prvku pásu, druhý konec lana je zakončen karabinou. Přídavné lano Není pevnou součástí požárnického pásu, slouží jako doplněk v případě, že pás není vybaven úchytným lanem. Na obou koncích je opatřeno karabinami nebo karabinou a ocelovou kotvící smyčkou s karabinou.

Prohlídky a zkoušky prováděné uživatelem 1. Vizuální prohlídka pásu 2. Funkční zkouška pásu Prohlídka a zkouška se provádí před každým použitím a po každém použití pásu 1. 1. vizuální prohlídkou zjišťujeme hlavně * stav šití (švů) * spojení pásu (popruhu) s koncovými seřizovacími prvky * stav zavěšovacích prvků * stav popruhu (mechanické, chemické, tepelné poškození)

2. 1. funkční zkouškou zjišťujeme zejména * funkčnost jednotlivých součástí pásu * snadnost manipulace se součástmi pásu * snadnost jejich seřízení Prohlídky a zkoušky provádí osoba znalá, pověřená organizací Jedná se o osobu, která byla pro tuto činnost proškolena výrobcem nebo organizací uživatele.

Odborné prohlídky a zkoušky se provádějí * každých 24 měsíců od data výroby pásu * po každém zachycení pádu * po každé mimořádné události

Je-li vizuální prohlídkou nebo funkční zkouškou zjištěno, že pás vykazuje * trvalou deformaci * trhliny nebo zlomy nosných částí * poškození šití * změny struktury materiálu nebo barvy * omezení nebo ztrátu funkčnosti * jiná zjevná poškození je nutno pás vyřadit z používání a předat jej k opravě nebo posouzení výrobci. Není-li oprava možná, je nutno pás vyřadit z používání a trvale ho znehodnotit.

Údržba a skladování pásů se provádí v souladu s pokyny výrobce Po znečištění je nutno pás očistit měkkým kartáčem, opláchnout vodou nebo ručně vyprat v běžném pracím prostředku. Sušení se provádí na vzdušném místě bez přímého působení slunečního záření. Nesušíme přímým teplem ani otevřeným ohněm. Skladování provádíme ve větraných a suchých prostorách s maximální vzdušnou vlhkostí do 65 % a v rozmezí teplot od – 5 0 C do 30 0 C. Požárnické pásy se suší i skladují zavěšené, nikdy položené.

O provedených odborných periodických prohlídkách a zkouškách se vede záznam v EVIDENČNÍM LISTU toho kterého opasku Evidenční list opasku č. :

Opasková karabina Nejčastěji je používáno karabin k upevňování, zajištění a jištění hasiče při práci ve výškách a nad volnou hloubkou a při provádění záchranných prací. Zpravidla je používáno karabin typu Walter M 30 k. N.

ZÁCHRANNÁ LANA

Záchranná lana jsou definována jako „speciální lana v omezených délkách“. Jsou určena k provádění záchranných, sebezáchranných činností, k zajišťování a jištění, jako vodící nebo zajišťovací lana pro hasiče zasahující v prostorách se sníženou nebo nulovou viditelností, případně jako lana uzavírací, jako nouzové zábradlí na lávkách a podobně. Záchranná lana již nejsou součástí osobní výzbroje, ale jsou ve stanoveném počtu umístěna v zásahových automobilech. Použije-li se záchranných lan k jiným účelům než uvedeno, je nutno takováto lana vyřadit jako záchranná.

Rozdělení záchranných lan 1. Podle konstrukce 2. Podle použitého materiálu 1. 1. lana stáčená 1. 2. lana splétaná s jádrem 2. 1. lana konopná 2. 2. lana z umělých (chemických) vláken

Základní požadavky na záchranná lana • lana musí být v celé své délce rovnoměrně spletená nebo stočená • lana musí být v celé své délce o stejném průměru • lana musí být opatřena značkou výrobce • lana musí být opatřena identifikačním číslem • lana musí být opatřena kontrolní nití odlišné barvy, určující rok výroby

Barvy kontrolních nití 1992 - červená a černá 1993 - zelená 1994 - modrá 1995 - žlutá Počínaje rokem 2003 se bude barevná řada značení v uvedeném sledu opakovat. 1996 - černá 1997 - červená a žlutá 1998 - modrá a žlutá 1999 - zelená a žlutá 2000 - černá a žlutá 2001 - červená a modrá 2002 - červená a zelená

Rázová odolnost lan je v podstatě odolnost lana vůči rázovému zatížení (při zadržení pádu apod. ). Rázová odolnost se prověřuje zkouškou. Lano musí rázové zatížení vydržet bez přetržení kontrolní niti. Znamená to, že lano musí vydržet zadržení jednoho pádu bez destrukce.

Záchranné lano konopné stáčené Záchranné lano konopné je stočeno ze čtyř pramenů konopné příze. . Konce lana jsou zakončeny zapletenými oky, v jednom z ok je karabina. Lana jsou vyráběna o průměru 12 mm ± 0, 6 mm délce 25 m ± 0, 25 m Pevnost lana při upínací délce 500 mm je stanovena minimálně na 8, 2 k. N a délka zapletení ok minimálně 100 mm. Hmotnost lana včetně karabiny je 2, 5 kg.

Zkoušení záchranných lan konopných Provádí se periodické zkoušky, které zajišťuje organizace uživatele. Osoba pověřená provede zkoušku • před prvním zařazením lana do používání • jednou za tři měsíce • po každém použití Lana se zkouší v celé své délce pozvolna vzrůstajícím zatížením do hodnoty 1, 47 k. N. Při dosažení uvedeného zkušebního parametru se lano zkontroluje, respektive prohlédne.

Prohlídkou lana zpravidla sledujeme • mechanické poškození způsobené oděrem, porušením nití apod. • chemické poškození • zeslabení průměru lana • stav lana (není-li zmýdlovatěné, plesnivé apod. )

Lana je nutno z používání vyřadit, ztratí-li parametry lana záchranného a to zejména v případech kdy • bylo-li lano použito k jinému účelu než ke kterému bylo určeno • po zachycení pádu • zmenšil-li se průměr lana pod 10 mm • je-li přetržen jeden pramen lana • je-li lano steřelé, plesnivé, zmýdlovatělé apod. • vypadávají-li z lana úlomky vláken • po uplynutí životnosti lana

Záchranné lano oplétané s jádrem Lana jsou vyráběna z polyamidového nízkopevnostního kordového hedvábí (NPK, PAD). Základem lana je jádro složené ze tří pletených polyamidových šňůr o průměru 6 mm. Lano je opleteno bílým opletem, který obsahuje kontrolní barevné nitě určující rok výroby lana.

Na rozdíl od lana konopného není splétané lano zakončeno oky, ale ofasováním (opletením) konců lana v délce 50 mm. Lana jsou vyráběna o průměru (průřezu) 11 mm ± 10 % a délce 25 m ± 5 % nebo 60 m ± 5 %. Pevnost lana při upínací délce 500 mm je stanovena minimálně 17 k. N s rázovou odolností na jeden pád bez destrukce lana. Hmotnost lana o délce 25 m je 2, 13 kg ± 8 % a lana o délce 60 m je 5, 12 kg ± 8 %.

Zkoušení záchranných lan oplétaných s jádrem Provádí se periodické zkoušky, které zajišťuje organizace uživatele. Osoba pověřená provede prohlídku lana • před prvním zařazením lana do používání • minimálně jednou za rok • po každém použití lana

Prohlídkou se zjišťuje • vzhled povrchu lana • jeho celistvost a stav opletení • zda není lano mechanicky, chemicky či tepelně poškozeno • celistvost jádra (hmatem) Funkční zkouška se provádí promnutím lana a ověřením jeho tuhosti v celé jeho délce.

Lano je nutno z používání vyřadit, ztratí-li parametry lana záchranného a to zejména v případech kdy » bylo lano použito k jinému účelu než ke kterému bylo určeno » po zachycení pádu » zmenší-li se průměr lana nebo je lano jinak deformováno » je-li poškozeno pletení lana nebo dochází k nadměrnému posuvu opletení vůči jádru » je-li lano steřelé, plesnivé, zmýdlovatěné, spečené nebo opálené či silně znečištěné nebo mastné » vypadávají z lana úlomky vláken » po uplynutí životnosti lana

Vyřadí-li se záchranné lano z používání musí se označit takovým způsobem, aby nemohlo dojít k jeho záměně za lano provozuschopné Z tohoto důvodu se na obou svých koncích napouští červenou anilinovou barvou v délce 200 mm. Hasiči, používající záchranná lana, musí být pověřenou osobou poučeni o způsobu používání, ošetřování a skladování záchranných lan. Záchranná lana se nesmí vystavovat nepříznivým klimatickým vlivům (i slunečnímu záření), jakož i chemickým a tepelným účinkům.

Po každém znečištění lana je nutno lano očistit. Nesmí být použito čistících přípravků, které by vytvořily emulzi nebo způsobily poškození lana. Skladování záchranných lan je nutno realizovat v suchých větratelných místnostech s relativní vzdušnou vlhkostí v rozmezí 40 – 65 % a teplotou v rozsahu 20 až 30 0 C. Lana se nesmí skladovat v prostorech s výskytem prachů, par nebo plynů, které by mohly lana poškodit; nesmí přijít do styku s kyselinami ani jejich parami. Lana se skladují ve vzdálenosti minimálně 1 m od topných těles.

Ke každému záchrannému lanu musí být založen EVIDENČNÍ LIST který musí obsahovat • datum dodání uživateli • název výrobku • označení výrobce • datum uvedení do provozu • evidenční číslo lana • údaj o délce lana • datum výroby lana • evidenci o provozu a použití • zápis o provedené vstupní kontrole (zařazení lana do užívání) a podpis pověřené osoby • datum a výsledky periodických prohlídek a podpis pověřené osoby • datum vyřazení lana z užívání a podpis pověřené osoby Evidenční list se vede ode dne dodání až do doby vyřazení z užívání.

Hasičská obuv (zásahová) Je definována jako „vodovzdorné bezpečnostní boty nevytvářející jiskry“. Obuv je důležitým ochranným prostředkem hasiče, proto nelze podcenit jejich výběr. Zpravidla se jedná o polovysoké boty, uzpůsobené k rychlému obouvání, s vhodnou a bezpečnou úpravou zapínání.

Svršek obuvi Zpravidla je používáno klasických materiálů (useň hovězinová – svršková) nebo materiálů syntetických. Použitý materiál musí mít vysokou mechanickou, tepelnou a hydrofobní odolnost; musí být poddajný a dostatečně pružný. Polstrování Je vrstva směrem dovnitř obuvi. Účelem této vrstvy je vytvoření tepelné bariéry a měkké opory pro nohu. Zpravidla je použito směsi kevlaru a nomexu. Další částí je obuvi je hydrofobní vrstva, zabraňující průniku kapalin, které eventuálně přes svršek obuvi pronikly. Vrstva musí umožnit odchod vlhkosti z vnitřku obuvi – nejčastěji se používá Goretex.

Některá obuv může mít ocelí vyztuženou špičku, případně i patu. Podešev Musí být zhotovena z mechanicky, chemicky a tepelně odolného materiálu – speciální pryže v antistatické úpravě, která zamezuje vzniku jiskry při výboji statické elektřiny. Dezén podešve musí být proveden v protiskluzové úpravě, nesmí se zanášet nečistotami (nečistoty musí samy vypadávat). V podešvi bývá vytvořena mezivrstva z polyuretanové pěny pro měkčí došlapování. Mezi podešví a vrstvou pěny bývá ocelová planžeta proti průrazu podešve ostrými předměty. V horní části podešve je stélka nebo anatomická vložka.

Hasičské ochranné rukavice Jsou definovány jako „rukavice odolné jednomu nebo více vlivům (elektrický proud, chemické látky, kontaktní teplo, sálavé teplo, průnik vody, mechanická rizika apod. “. Jsou určeny hasičům k provádění činností spojených s hašením požárů a záchranných prací při vysokých teplotách. Nesmí omezovat bezpečnou činnost hasiče; musí mít dostatečnou manipulační schopnost. Zpravidla se vyrábí z Goretexu a kevlaru, případně i z aramidu (NOMEX III) a s vnitřní vložkou.

Hasičský pracovní (zásahový) oděv Je definován jako „oděv chránící hasiče před určitými vnějšími vlivy“. Známější je označení – ochranný pracovní oděv, respektive oděv zásahový. Oděvy musí být tepelně a mechanicky odolné, s vhodnými vnitřními mikroklimatickými podmínkami; se schopností odvádět vnitřní vlhkost; s chemickou odolností, antistatickou úpravou a poddajností použitého materiálu.

Kriteria pro výběr materiálů na ochranné oděvy Při výběru materiálů jsou formulována následující pravidla • materiál nesmí přispívat zvyšování nebezpečí pro uživatele • působením přímého plamene nebo kapek tekutého kovu se materiál nesmí zapálit a dále hořet • působením plamene se materiál nesmí tavit ani vytvářet otvory • materiál se působením teploty nesmí srážet • na uživatele má materiál působit příjemným dotykem • materiál musí vydržet opakované čištění (praní)

• materiál musí zabraňovat penetraci vody nebo jiných kapalin • materiál musí mít antistatické vlastnosti. • oděv musí chránit trup, paže a nohy • materiál musí být odolný proti mechanickému poškození • materiál musí být prodyšný a komfortní i při dlouhodobém nošení • materiál musí po určitou dobu odolávat prostupu, přestupu a vedení tepla, které by mohlo poškodit pokožku uživatele

Oděv musí umožňovat bezpečný pohyb i komfort uživatele. Proto se zpravidla používají vícevrstvé, převážně třívrstvé zásahové oděvy. První (vnější) vrstva oděvu Slouží k ochraně proti vnějším vlivům při zásahu se vyskytujících. Především chrání proti tepelným vlivům i krátkodobému působení plamene. Tato vrstva musí být dostatečně mechanicky odolná (pevná), s jistou mírou i chemické odolnosti. Ke zhotovení této vrstvy se používá kombinace zpravidla dvou ze tří základních materiálů – Nomexu, Kevlaru a PBI. Nejčastěji nomex s kevlarem.

Nomex je konfekční materiál s dobrou tepelnou odolností. Kevlar je oproti Nomexu více mechanicky odolný, ale materiál je drsnější a má nižší poddajnost. Kombinací obou materiálů lze získat tkaninu, která je konfekčně vhodná, tepelně i mechanicky odolná. Takovouto tkaninu známe pod názvem Nomex III, (obsahem tkaniny je 95 % Nomexu, 5 % Kevlaru) dále pak Nomex Delta T (vyšší podíl Kevlaru, tudíž vyšší mechanická odolnost). Nomex Delta TA (vyznačuje se antistatickou úpravou). Advance (obsahuje 60 % Nomexu a 40 % Kevlaru) nebo PBI Gold (50 % PBI a 50 % Nomexu)

Druhá vrstva Tvoří bariéru proti vnikání vlhkosti a průniku vody k tělu uživatele. Zabraňuje pronikání vlhkosti k vnitřní tepelné vrstvě a současně musí být maximálně prodyšná směrem ven (umožnit ventilaci, regulovat vnitřní mikroklima a snižovat teplotu uvnitř oděvu). Nejčastěji používaným materiálem je Goretex. Třetí vrstva Tvoří ochranu těla před vnějším teplem nebo chladem. Nazývá se termální vrstvou. Zpravidla se používá již zmíněných materiálů, případně Aralite, Sonatra nebo jejich směsi.

Hasičský pracovní oděv II musí splňovat podmínky ČSN EN 469 Oděv se skládá z z tkanin BA 100 % (250 g. m-2 ± 7 %) nebo PES/BA v poměru 65/35 % (265 g. m-2 ± 7 %), ARAMIDU 100 % (225 g. m-2 ± 5 %) nebo ARAMID/VSs FR v poměru 80/80 % (260 g. m-2 ± 7 %) v barvě modré Pantone 19 -40 19. Materiály s obsahem aramidových vláken musí splňovat požadavky ČSN EN 533.

Hasičská sekerka Je definována jako „ sekyrka zavěšená na opasku hasiče“. Je určena ke zdolávání malých překážek při zásahu. Je vyrobena z kvalitní oceli a tvoří ji hrot čepel (břit) násada

Činná část sekyrky (čepel a hrot) je situována vertikálně vůči násadě a je opatřena koženým závěsníkem, umožňujícím zavěšení sekyrky na opasek. Ostří břitu a hrot jsou tepelně zpracovány. Násada je vyrobena ze dřeva jasanu, břízy nebo buku. U novějších typů sekyrek ji tvoří ocelová trubka opatřená návlekem z plastu nebo tvrzené pryže, které tvoří elektrickou, tlumící a tepelnou ochranu uživatele. Chrání před průrazem elektrickým proudem do 500 V. Násada je připevněna pomocí ocelových per a nýtů, povrch činné části sekyrky je upraven proti korozi.

Hasičská sekera (bourací) Je definována jako „sekera se štípacím čepelem a hrotem, určená k uvolňování cest při hasičském zásahu“. Slouží při zdolávání větších překážek při zásahu. Čepel sekery, stejně jako hrot, jsou tepelně zpracovány pro zvýšení odolnosti materiálu. Čepel je broušena. Násada sekery bývá vyrobena ze dřeva jasanu, břízy buku nebo habru. S násadou je činné část pevně spojena ocelovými pery a nýty.

Záchranné plachty matrace a tunely

Záchranná plachta Je určena pro záchranu osob z výšky. Slouží k zachycení kinetické energie vzniklé dopadem hmoty o maximální hmotnosti 80 kg z výšky 16 metrů. Kinetická energie je dílem absorbována pružností materiálu ze kterého je záchranná plachta zhotovena a dílem je energie zachycena, respektive přenesena na organismus hasičů držících plachtu. Za relativně bezpečnou záchranu pomocí plachty se považuje záchrana osob z výšky maximálně 8 m nad úrovní terénu.

Využití záchranné plachty je velmi problematické a použije se výhradně v kritických případech pro zvýšení šance zachraňovaného na přežití Záchranná plachta se používá v případech, kdy není jiná možnost záchrany nebo snad jen ze „zoufalství“. Do záchranné plachty je zakázáno provádět seskoky při výcviku

Záchranná plachta je zhotovena ze čtyř dílů režné plachtoviny. Je vyrobena ve tvaru čtverce se zkosenými rohy (v délce 70 cm), o rozměrech plachty 3, 5 x 3, 5 m. Díly jsou vyztuženy lněnými popruhy, které na obvodu plachty přecházejí v oka, kterými je provlečeno konopné lano o průměru 15 mm. Hmotnost plachty je přibližně 30 kg. K obsluze plachty je zapotřebí 30 – 40 osob, minimálně však 20 osob. Životnost plachty je 25 let, po uplynutí této doby se plachta vyřadí z používání.

Použití záchranné plachty se realizuje tak, že se plachta vyjme z obalu a rozloží na zem v místě provádění záchrany. Osoby obsluhující záchrannou plachtu tuto uchopí každý za jedno oko (obsazena by měla být, pokud možno, všechna oka); pravou rukou podhmatem a levou rukou nadhmatem. Současně se osoby otočí k plachtě bokem, zvednou plachtu na pravé rameno, zaujmou stabilní postoj a plachtu na povel velitele maximálně napnou.

Kontroly a zkoušky Vizuální kontrola se provádí • před prvním zařazením plachty do používání • po každém použití • jednou za 6 měsíců Kontrola se provádí tak, že se plachta rozloží, zkontroluje stav švů a šití; celistvost a vzhled popruhů a lana; provede se vyvětrání a případné vysušení, je-li plachta v obalu zavlhlá.

Jsou-li kontrolou zjištěny závady vzniklé mechanickými, tepelnými nebo chemickými vlivy nebo trvalá deformace; poškození šití či švů, změny struktury materiálu nebo změna barvy; změny struktury nebo barvy lana či popruhů včetně změny průměru lana; je-li plachta plesnivá nebo ztrouchnivělá a nebo vykazuje jiná zjevná poškození či deformace je nutno záchrannou plachtu z užívání vyřadit

Zkoušení se provádí pravidelně jednou ročně Postup: Z výšky 7 metrů se do napjaté plachty spustí zkušební předmět (břemeno) o hmotnosti 80 kg. Poté se zkontroluje stav plachty a eventuální poškození. Neopravitelná poškození jsou důvodem k vyřazení plachty z užívání. O manipulaci s plachtou, prohlídkách i zkouškách vede pověřená osoba evidenci na evidenčním listu pro každou plachtu zvlášť (viz evidence o záchranných lanech).

Údržba záchranné plachty Provádí se po každém použití. Plachta se nechá vysušit, očistí se (kartáčem) a vloží zpět do ochranného obalu. Skladování Skladuje se na vzdušném (větraném) a suchém místě, ve vzdálenosti 0, 8 metru od tepelných zdrojů. Výcvik Se provádí tak, že se do napnuté plachty vhodí zátěž (nikoli osoba) o hmotnosti 50 kg a půdorysné ploše 800 x 500 mm z výšky 7 metrů. Seskok do plachty se neprovádí

Záchranná seskoková matrace Je určena pro záchranu osob z výšky a používá se po vyčerpání všech ostatních možností záchrany osob. Záchrana je relativně bezpečná z výšky maximálně 12 metrů nad úrovní terénu. Místo, kde bude matrace použita, musí být prosto všech ostrých předmětů a musí mít rovný povrch.

Použití matrace je relativně snadné. Dopraví se na místo použití pomocí dvou osob. Matrace se na určeném místě položí a rozloží. Nejprve se napne spodní plocha matrace – obsluhující osoby vloží jednu nohu do šlapačky a zaujmou stoj rozkročný. Stejnoměrným pomalým tahem zvedají vrchní část matrace a drží ji v horní poloze tak dlouho, dokud do matrace vniká (proudí) vzduch. Přestane-li vzduch do matrace vnikat, spustí se vrchní část matrace a opět zdvihne – výška zdvihu se bude zmenšovat a frekvence huštění matrace se tudíž bude zrychlovat.

Po úplném nahuštění matrace se provede kontrola tím, že jedna osoba se opře oběma rukama o dopadovou plochu matrace a pokusí se ji stlačit. Pruží-li matrace – je připravena k použití Obsluhu záchranné seskokové matrace tvoří » velitel + 6 osob Před provedením seskoku do matrace vystoupí obsluha ze šlapaček a rukama maximálně napíná dopadovou plochu a bedlivě sleduje chování a činnost zachraňovaného. Po každém seskoku do matrace je nutno matraci znovu dohustit vzduchem a překontrolovat.

V používání jednotek PO je více druhů a typů záchranných seskokových matrací (tuzemské výroby i importovaných), proto je nutno dbát při jejich používání, skladování, údržbě, kontrolách či zkouškách pokynů a návodu výrobce. K importovaným záchranným seskokovým matracím musí být dodán česky psaný manuál.

Prohlídky a zkoušky Vizuální prohlídka • před prvním zařazením do užívání • po každém použití • jednou za 6 měsíců Vizuální prohlídkou zpravidla sledujeme celistvost a vnější vzhled matrace, případně vlivy mechanického, tepelného nebo chemického poškození; šití a švy; stav plachtoviny a úchytných ok.

Funkční zkouška • před prvním zařazením do užívání • jednou ročně Funkční zkouškou zpravidla zjišťujeme celkový stav záchranné seskokové matrace, hlavně po stránce těsnosti a funkčnosti. Při zkoušce se do nahuštěné matrace spustí břemeno o hmotnosti 50 kg a půdorysné ploše 800 x 800 mm z výšky 7 metrů. Po provedení funkční zkoušky se provede vizuální prohlídka

EVIDENCE o manipulaci s matrací, prohlídkách a zkouškách – viz záchranná lana. Záchranná seskoková matrace PN 174 -80 -81 se smí používat při záchraně osob z výšky maximálně 2 poschodí Záchranné seskoková matrace PN 004 -80 -91 se smí používat při záchraně osob z výšky maximálně 12 metrů

Záchranný tunel (skluzová plachta) Je určen pro záchranu většího počtu osob z maximální výšky 28 metrů (starší typ) Novější typy záchranných tunelů omezuje záchrannou výšku pouze jejich vlastní délka Tento druh záchranných prostředků lze využít i v relativně úzkých prostorech.

Tunel je sešit ze dvou pásů impregnované plachtoviny o šířce 1 metr a délce 35 m (starší typ). Spodní část je vyztužena po celé své délce dalším pásem o šířce 29 cm. Ve švech jsou po celé délce umístěna konopná lana o průměru 12 mm. Za tato lana je plachta obsluhou držena. Vstupní část tunelu je rozšířena a jsou v ní všity díly kovové konstrukce (teleskopické tyče) o průřezu trubek 38 x 1, 5 mm, sloužících k rozevření vstupu tunelu. Tunel je opatřen výlezovými otvory (první 15 metrů od vstupu), s uzavírací klopou v 1, 5 metru. Další výlezové otvory jsou ve vzdálenosti 5 metrů od sebe.

Součástí výbavy jsou dvě brašny na lana a dva skluzové pytle. Hmotnost záchranného tunelu s příslušenstvím je 115 kg Zkouška záchranného tunelu se provádí jednou ročně spuštěním dvou břemen těsně za sebou, každé o hmotnosti 100 kg po každé zkoušce se provede vizuální prohlídka a patřičná evidence

Příprava tunelu – u novějších typů - , zkoušky, prohlídky a podmínky skladování jsou dány výrobcem. Dbáme, aby k importovaným prostředkům byl vždy dodán česky psaný manuál.

Záchranná nosítka Jsou nosítka určená k přenášení postižených. Klasická nosítka jsou zhotovena z nosných tyčí, impregnované plachtoviny, popruhů a kování.

Vakuová záchranná nosítka Jsou nosítka speciální, určená k transportu zraněných – hlavně v případě podezření z poškození páteře postiženého Jedná se, de facto, o matraci vyplněnou umělou hmotou ve tvaru drobných kuliček.

Dále pak z • krycí plachtoviny s uvazovacími pásky • nosných tyčí a ok • včetně vakuové pumpy Vlastní matrace je vzduchotěsná, opatřená ventilem.

Použití vakuových záchranných nosítek je relativně jednoduché. Postiženého položíme na matraci (matrace má normální barometrický tlak) a rukama přihrneme kuličky v matraci tak, aby obklopovaly tělo postiženého a tak, de facto, stabilizovaly jeho polohu. Poté vakuovou pumpou vysajeme z matrace vzduch, která po tomto úkonu ztvrdne a postiženého pevně zafixuje. Za použití překrývací plachtoviny a úvazků se postižený zajistí a tím je připraven k transportu.

Vakuová matrace

Pomocí vakuových nosítek zajistíme šetrnou stabilizaci a nejhumánnější způsob imobilizace a transportu postižených. Součástí vakuových nosítek nebo matrace je vakuová pumpa se šlapkou, obal na nosítka, brašna. Jednotky požární ochrany používají různé druhy a typy nosítek.