Uilit porn ochrany HZS Krlovhradeckho kraje Velk Po

Učiliště požární ochrany HZS Královéhradeckého kraje Velké Poříčí 2002 mjr. Jaroslav Krakovský 1

TECHNICKÉ PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY 1. část 2

POŽÁRNÍ PŘÍSLUŠENSTVÍ Přívodní 3

Do skupiny přívodního příslušenství řadíme ty technické prostředky, které slouží k odběru a dopravě vody od vodního zdroje do požárního čerpadla. 4

Požární sací koš Je armatura, která zabraňuje samovolnému vypuštění sacího vedení a zabraňuje vniknutí nežádoucích předmětů do sacího vedení. Požární sací koš se může ucpat (zpravidla jen částečně) nežádoucími předměty nebo listím. Vstupní plocha požárního sacího koše je volena tak, aby byla 2, 5 krát větší než je průřez sací požární hadice. 5

Při práci s požárním sacím košem (při čerpání vody) je třeba mít na paměti, že sací koš musí být ponořen minimálně 30 cm pod hladinou vody, v jiném případě vznikne vír, který zapříčiní vniknutí vzduchu do sacího vedení. Následuje nežádoucí přerušení vodního 6 sloupce.

Doporučuje se ponoření sacího koše cca 70 cm pod hladinu. Při čerpání vody ze znečištěných nebo bahnitých vodních zdrojů použijeme k ochraně sacího vedení na sací koš ochranný koš. 7

Nejčastěji používané průřezy výtokových otvorů sacích košů 150 mm 125 mm 110 mm 75 mm 52 mm Hmotnost požárních sacích košů je přibližně 3, 2 kg. Koše jsou zpravidla vyrobeny ze slitiny lehkých kovů. 8

Požární sací koš je sestaven z • tělesa sacího koše • páky zpětného ventilu • těsnění • šroubením s nálitky umožňující zachycení sacího koše hákovým klíčem 9

Těleso sacího koše je uvnitř osazeno vedením zpětného ventilu. Jeho horní část je opatřena závitem a plochou, sloužící k uložení pryžového těsnění. Na vnější straně sacího koše jsou nálitky, umožňující zachycení sacího koše hákovým klíčem. 10

Koš Tvoří spodní část sacího koše. Má zpravidla tvar komolého kužele a je opatřen otvory na sací straně (vstup čerpané vody), které jsou opatřeny pozinkovaným sítem a otvorem pro páku na ovládání zpětného ventilu. Uvnitř je opatřen plochým sedlem zpětného ventilu a ze strany vnější závitem, kterým se koš připevňuje k tělesu sacího koše. 11

Zpětný ventil je veden ve vedení umístěném v tělese sacího koše a má tvar talíře. Spodní část tohoto vedení je zhotovena ze tří opracovaných plochých odlitků. Vrchní část tvoří kulatý dřík. Ve spodní části zpětného ventilu nad kuželem, je talíř opatřen rovnou dosedací plochou. 12

Páka zpětného ventilu Je vyrobena z ocele a na obou stranách opatřena otvory, kdy menší otvor slouží k uložení páky ve spodní části tělesa sacího koše; druhý otvor, větší, slouží k zavěšení karabiny ventilového lana, kterým se pak přes páku ovládá zpětný ventil sacího koše. Tahem za ventilové lano působí přes páku zpětného ventilu síla na spodní část kužele talíře zpětného ventilu. Tím se zpětný ventil zvedne a uvolní tak průchod vody ze sacích požárních hadic. 13

Těsnění Je zhotoveno z pryže a je součástí každého sacího koše. Je-li čerpána voda ze znečištěných nebo bahnitých vodních zdrojů, používá se k ochraně sacího řádu, respektive požárního sacího koše, před ucpáním – ochranný koš nebo ochranné síto. 14

Prohlídka požárního sacího koše se provádí po každém použití. Kontroluje se celkový stav tělesa sacího koše a funkčnost zpětného ventilu včetně kontroly závitů. Zkouška sacího koše se provádí 1 krát ročně. Sací koš se postaví na rovnou plochu a zalije se vodou nad zpětný ventil. Voda nesmí zpětným ventilem protékat, smí však prokapávat. 15

Požární sací hadice Je požární hadice tuhé konstrukce, určená k odběru vody z vodního zdroje pomocí požárního čerpadla. V sacím řádu je pomocí vývěvy požárního čerpadla vytvořen nižší tlak než tlak barometrický (podtlak). Voda je tudíž do požárního čerpadla dopravena na základě rozdílů tlaků. 16

Klasické požární sací hadice se vyrábí z vrstvené pryže, proložené textilními vrstvami. Proti vzniku deformací a pro zachování kruhového průřezu jsou stěny vyztuženy spirálou (šroubovicí) z ocelového pozinkovaného drátu, která je vložena ve vnitřní pryžové vrstvě nebo na povrchu sací hadice. 17

Nové provedení požárních sacích hadic se od starších typů liší tím, že jsou použity plasty a tím se mění i konstrukce sacích požárních hadic. Nosná kostra těchto sacích hadic je tvořena šroubovicí z velmi odolných a pružných polymerů a je zalita v měkčím poddajném termoplastu, který tvoří stěny sací hadice. Plastové sací hadice se vyznačují mnohými výhodami, hlavně pak nižší hmotností, větší ohebností a pružností, včetně možnosti používání při teplotách v rozmezí od 18 – 25 0 C do + 55 0 C.

Každá požární sací hadice je opatřena na na jednom konci závitovým hrdlem a na druhém hrdlem s převlečnou maticí (sacím šroubením). Požární sací hadice mohou být též vybaveny nejen sacím šroubením, ale i sací hadicovou spojkou. 19

Porovnání základních parametrů nejčastěji používaných sacích požárních hadic Druh sací hadice Průřez (v mm) Délka (v m) Hmotnost (v kg) Klasická 125 110 2, 0 1, 6 a 2, 5 14, 6 a 22, 6 125 110 2, 0 a 2, 5 1, 6 a 2, 0 a 2, 5 12, 4 a 14, 4 6, 3 a 7, 5 a 8, 8 Plastová 20

Zkouška klasických sacích požárních hadic se provádí jednou za šest měsíců (podle ČSN 63 5312) a sestává se z několika dílčích zkoušek. Zkouška těsnosti (suchá zkouška) se provádí podtlakem. Sací hadice musí být suché. Každá sací hadice se zkouší samostatně, nespojují se. Sací hadice se připojí na sací stranu požárního čerpadla (předpokládá se, že čerpadlo je odzkoušeno na těsnost) a druhou stranu sací hadice uzavřeme víčkem s vakuometrem. Vývěvou vytvoříme podtlak 0, 08 MPa, vývěvu vypneme a sledujeme pokles podtlaku, který nesmí během 1 minuty (jedné) poklesnout o více jak 0, 01 MPa, tj. na hodnotu 0, 07 MPa. 21

Zkouška přetlakem se provádí na každé sací hadici zvlášť. Na tlakový vodní zdroj napojíme jeden konec sací hadice, druhý konec uzavřeme víčkem. Sací hadici natlakujeme vodou na hodnotu 0, 4 MPa po dobu 5 minut. Tento tlak nesní způsobit žádnou deformaci nebo porušení sací požární hadice. Takto zjistíme netěsnosti, které se zpravidla projeví již při zkoušce pod tlakem (suché). 22

Zkouška těsnosti vodou se provádí při spojených sacích hadicích o délce přibližně 10 metrů (sací řád). Vytvořený sací řád se zavodní a sledují se netěsnosti (průsaky) sacích hadic, především však netěsnosti spojů sacích šroubení. 23

Sací hadicové šroubení Je určeno ke spojování sacích hadic a je nedílnou součástí sacích hadic. Sestává se z: hrdla závitového hrdla, přesuvné matice, hrdlového těsnění. 24

Hrdlo je na straně, která se vsune do sací hadice opatřeno třemi drážkami, které slouží k navázání sací hadice. Na opačné straně hrdla je armatura opatřena dosedací plochou a volně otáčivou přesuvnou maticí se závitem směřujícím směrem k dosedací ploše. Dosedací plocha je kuželovitě opracována se zakončením pro vložení těsnění. 25

Závitové hrdlo je na straně, která se vsouvá do sací hadice opatřeno třemi drážkami k navázání sací hadice. Je opatřeno čtyřmi nálitky, které slouží k zachycení hrdla hákovým klíčem při spojování sacích hadic. Na opačném konci závitového hrdla je armatura zakončena nechráněným závitem, na který se při spojování sacích hadic nasouvá přesuvná matice. 26

Přesuvná matice je volně (otočně) uložena na hrdle. Na svém vnějším obvodu je opatřena čtyřmi nálitky pro zachycení hákovým klíčem při spojování sacích hadic. Vnitřní strana přesuvné matice je opatřena závitem, kterým se zachytí závitové hrdlo druhé (další) sací hadice při jejich spojování do sacího řádu. Těsnění slouží k utěsnění dvou částí sacího hadicového šroubení. Je vyrobeno z pryže a je umístěno na dosedací ploše hrdla. 27

Víčko sacího hadicového šroubení Je určeno k uzavření sacího hadicového šroubení. Vyrobeno je ze slitiny lehkých kovů jako odlitek o velikostech 150, 125 a 110 mm. Na svém vnějším obvodu je opatřeno čtyřmi nálitky k zachycení klíčem na hadicové spojky (hákovým). Na vnější čelní straně je opatřeno čepem k uchycení řetízku, který zabraňuje ztrátě víčka. Vnitřní obvod víčka je vybaven závitem k našroubování na další armatury. Uvnitř, na dosedací ploše, je vloženo pryžové 28 těsnění zajišťující jeho těsnost.

Sací hrdlová spojka Je armatura sloužící k připojení sacích hadic 52 nebo 75 mm na sací stranu požárních čerpadel. Je instalována na sacím hrdle požárního čerpadla. Je vyrobena ze slitiny lehkých kovů. Je sestavena z pláště sací hrdlové spojky, pryžového těsnění, koženého těsnění. 29

Plášť sací hrdlové spojky je na čelní straně opatřen bajonetovým uzávěrem nebo závitem a drážkami. Obojí je určeno pro napojení spojky sací hadice. Na čelní straně je i drážka pro vložení pryžového těsnění. Na protilehlé straně sací hrdlové spojky je plášť opatřen závitem nebo bajonetovým uzávěrem, sloužícím k napojení sací hrdlové spojky na požární čerpadlo a kožené těsnění zajišťující těsnost. 30 Plášť je opatřen nálitky pro zachycení hákovým klíčem.

Sací hadicová spojka Viz. „Sací hadicové šroubení“ 31

Klíč na hadicové spojky Je určen k utahování nebo povolování hadicových spojek a šroubení. Vyroben je z litiny ve velikostech odpovídajících rozměrům tlakových hadicových spojek i rozměrům sacího hadicového šroubení. Klíč je zpravidla hákovitého tvaru s jedním nebo dvěma háky, které mají na vnitřní straně ozuby, sloužící k zachycení nálitků hadicových spojek nebo šroubení. 32

Čepové šroubení Je zašroubováno do sacího potrubí vodní nádrže a umožňuje napojení sací hadice. Je sestaveno z hrdla, matice, těsnění a závěrky (uzavírací armatura). Na jedné straně hrdla je vnější závit, kterým se hrdlo šroubuje do sacího potrubí. Na druhou stranu se pomocí matice napojuje sací hadice. Hrdlo, matice i šroubení je vyrobeno ze slitiny lehkých kovů; těsnění stejné jako u sacího šroubení; závěrka je vyrobena zpravidla z litiny. Závěrka má na své vnější straně závit a je opatřena trojhranem 33 pro dotažení.

Čepová spojka Je definována jako požární spojka s vnějším připojovacím závitem. Použije-li se tato spojka v sacím vedení, hovoříme o sací čepové spojce. Čepová spojka je obdoba čepového šroubení, ale s tím rozdílem, že připojovacím prvkem není sací šroubení, ale sací hadicová spojka. V tomto případě lze na čepovou spojku připojit pouze sací hadice opatřené sací hadicovou spojkou. Čepová spojka se používá i k zašroubování do výtokových hrdel nadzemních hydrantů. 34

Součástí čepových spojek jsou: plášť čepové spojky těsnící kroužek závěrka Plášť čepové spojky je vyroben ze slitiny lehkých kovů. Na své čelní straně je opatřen bajonetovým uzávěrem pro připojení tlakové požární hadice, na straně protilehlé pak vnějším závitem pro našroubování do hrdla nadzemního hydrantu. Těsnící kroužek je shodný s těsnícími kroužky tlakových hrdlových spojek Závěrka je vyrobena zpravidla z šedé litiny. Závěrka má na své vnější straně závit a je opatřena trojhranem, pomocí kterého (při použití klíče) se našroubuje nebo 35 odšroubuje z nadzemního hydrantu.

Ventilové lano Je určeno k otevírání ventilu sacího koše nebo ejektoru. Lanem se ovládá páka zpětného ventilu sacího koše nebo ejektoru při vypouštění vody ze sacího řádu po skončení čerpání. Nebyla-li by voda ze sacího řádu vypuštěna, stala by se manipulace s tímto řádem namáhavá, případně by mohlo dojít k poškození sacích hadic. 36

Ventilová lana se vyrábí z konopných nebo polyamidových vláken. Oba druhy lan jsou na obou koncích ukončeny oky s karabinou. Konopná ventilová lana jsou stáčena ze tří pramenů. Lana o délce 12 m a průměru 6 mm jsou určena k otevírání zpětného ventilu sacího koše. Lana o délce 25 m a průměru 8 mm pak k otevírání zpětného ventilu ejektoru. 37

Základní parametry ventilových lan Lana k sacímu koši Konopná Polyamido vá Lana k ejektoru Konopná Polyamido vá Průměr (mm) 6 5% Průměr (mm) 8 5% Délka (m) 12 1 % Délka (m) 25 1 % Světlost oka (mm) 100 100 Minimální pevnost (N) 2 000 4 000 Minimální pevnost (N) 3 400 7 000 Hmotnost (kg) 0, 4 Hmotnost (kg) 1, 2 38

Ventilová lana jsou navinuta na vidlici na lana a takto se ukládají na vozidle. Při navinutém lanu na vidlici musí karabina vždy zůstat na vrchu. Skladování ventilových lan musí být Věnována náležitá pozornost. Lana se nesmí sušit svinutá, chránit se musí před slunečním svitem. Skladují se v suchém a větraném prostoru S normálními teplotami. Vidlice na lana jsou zpravidla vyráběny ze slitiny lehkých kovů 39

Ventilová lana se zkoušejí 2 x ročně napnutím (zatížením). Současně s napnutím lana, přibližně 1, 5 m nad zemí, se provede i vizuální prohlídka lana. Jsou-li vizuální prohlídkou (kontrolou) lana zjištěny okolnosti, které brání řádnému užívání a funkčnosti lana (chemicky nebo tepelně poškozené, opotřebované, ztrouchnivělé, plesnivé nebo zmýdelnatělé apod. ) je nutno lano z užívání vyřadit. Kontrola lana se provádí po každém použití. 40

Parametry zkoušek ventilových lan Druh lana Konopná Polyamidová Průměr lana (mm) 6 6 Zatížení lana (N) 400 800 Průměr lana (mm) 8 8 Zatížení lana (N) 680 1 400 41

Záchytné lano Je určeno k zachycení sacího hadicového vedení, ke spouštění sacího hadicového vedení do vodního zdroje a naopak, k zachycení tíhy sacího hadicového vedení a k dalším pomocným úkonům. Záchytná lana se vyrábí z konopí nebo polyamidových vláken. Konopná lana jsou stáčena ze čtyř pramenů, na obou koncích zakončena oky. 42

Základní parametry záchytných lan Záchytné lano Pevnost při upínací délce minimálně 500 mm (N) konopné polyamid ové 5 800 7 500 Průměr (mm) 10 0, 5 Délka (m) 20 0, 2 Délka oka (mm) 100 70 Minimální délka zapletení oka (mm) 100 Hmotnost včetně karabiny (kg) 1, 5 V jednom z ok je vložena karabina. Pevnost zapletení nesmí být v žádném případě menší než je pevnost lana. 43

Odlišení záchytných lan od jiných druhů lan spočívá v napuštění konců záchytného lana anilinovou červení v délce 200 mm. Skladování a manipulace se záchytnými lany je totožná s lany ventilovými. Životnost záchytných lan konopných a polyamidových, vyrobených podle ČSN 80 8671 není omezena. Životnost polyamidových lan (PAD, NPK), která byla převedena z funkce lan záchranných (vyřazena jako lana záchranná, označena anilinovou červení na obou koncích lan) je stanovena na dobu 5 let. 44

Záchytné lano je, respektive záchytná lana jsou uložena v požárních vozidlech. 45

Kontrola lan a funkční zkouška se provádí po každém použití a sledují se stejné parametry jako u lan ventilových. Zkoušení záchytných lan se provádí 2 x ročně zatížením (napnutím). Lano napneme asi 1, 5 m nad zemí a postupně namáháme až na hodnotu 735, 5 N. Při zkoušení kontrolujeme nezmenšil-li se průměr lana v některém místě pod hodnotu 8 mm. Zkoušky se neprovádí u lan polyamidových (PAD, NPK) převedených z funkce záchranného lana na funkci lana záchytného. Provádí se pouze kontrola vizuální a funkční zkouška. 46

Hadicový držák (dříve vazák na hadice) Je určen k upevňování tlakového hadicového vedení ve výškách, na schodištích, žebřících a k zabezpečení tlakového hadicového vedení proti nechtěnému a nežádoucímu pohybu. Zpravidla se jedná o konopné nebo polyamidové lano o délce přibližně 1, 6 m a průměru 10 mm, s oky na obou koncích, z nichž jedno je osazeno dřevěným kolíkem. 47

Přehledná tabulka zkoušek vybraných lan Druh lana Záchranné lano konopné Zkouška Způsob provedení Doba životnosti před zařazením do používání 1, 5 k. N maximálně 10 let po každém použití 1 x za 3 měsíce Záchranné lano polyamidové (PAD NPK) před zařazením do používání vizuálně a funkční zkouška maximálně 5 let po každém použití 1 x ročně Záchytné lano konopné o délce 20 m 1 x za 6 měsíců 750 N neomezena Záchytné lano polyamidové o délce 20 m 1 x za 6 měsíců 750 N neomezena Záchytné lano konopné – převedené ze záchranného lan 1 x za 6 měsíců 750 N neomezena 1 x ročně vizuálně a funkční zkouška maximálně 5 let 1 x za 6 měsíců 6 mm – 400 N neomezena Záchytné lano polyamidové – převedené ze záchranného lana Ventilové lano konopné 8 mm – 680 N Ventilové lano polyamidové 1 x za 6 měsíců 6 mm – 800 N neomezena 8 mm – 1, 4 k. N Držák na hadice (vazák) konopný 1 x za 6 měsíců 1, 16 k. N neomezena 48 Držák na hadice (vazák) polyamidový 1 x za 6 měsíců 2, 0 k. N neomezena

Hadicový sběrač Je armatura sloužící ke spojování několika požárních hadicových vedení do jednoho společného toku. Převážně se používá k přívodu vody od požárního hydrantu do požárního čerpadla; při dálkové dopravě vody dvěma tlakovými požárními hadicovými vedeními; při dodávce vody do lafetových proudnic požárních plošin apod. 49

Hadicový sběrač se skládá z tělesa hadicového sběrače umožňujícího připojení tlakových požárních hadic a připojení hadicového sběrače na jinou armaturu. Vtoková hrdla hadicového sběrače (zpravidla dvě) jsou upravena pro napojení tlakových požárních hadic 75; výtokové hrdlo pak šroubením 110 nebo hrdlovou spojkou. 50

Hadicové rozdělovače se používají i v provedeních osazených na vstupních hrdlech hrdlovými spojkami 52 (případně 75) a na výstupním hrdle pak hrdlovou spojkou 75. Nejčastěji používané hadicové sběrače mají dvě vtoková a jedno výtokové hrdlo. Hadicový sběrač je vyroben ze slitiny lehkých kovů. Vnitřně musí být opracován dostatečně, aby nedocházelo k enormním tlakovým (hydraulickým) 51 ztrátám.

V tělese hadicového sběrače je instalována pohyblivá klapka, která může v případě potřeby, respektive při poklesu průtoku v některém z vtokových hrdel hadicového sběrače uzavřít jedno z těchto vtokových hrdel. Jedná se například o situaci, kdy dojde k poškození tlakového hadicového vedení. Klapka pak uzavře jedno hrdlo (ve kterém došlo k poklesu tlaku) a zabrání tak unikání vody (toku vody) do poškozené větve tlakového vedení. 52

Prohlídka hadicového sběrače se provádí po každém jeho použití. Kontroluje se stav připojovacích armatur (hrdlové spojky, sací hadicové šroubení), těsnění, stav a funkčnost klapky. Zkoušení hadicového sběrače se provádí podle pokynů výrobce. 53

Sací hadicový přechod Je definován jako armatura sloužící ke spojování sacích požárních hadic s tlakovými požárními hadicemi, to znamená, ke spojování hadic s rozdílnými typy nebo průřezy spojek. Ke spojování sacích hadic se převážně používají průřezy 150/110; 125/110; a ke spojování sacích hadic a tlakových hadic 110/75. 54

Hydrantový nástavec k podzemnímu hydrantu Je určen k nastavení podzemního hydrantu nad úroveň terénu a k odběru vody z podzemního hydrantu. V podstatě se jedná o výtokový stojan upravený pro připojení na podzemní hydrant a k napojení tlakových požárních hadic. Ve své spodní části je upraven pro připojení k podzemnímu hydrantu a v horní části pak pro připojení tlakových požárních hadic na uzavírací armatury. 55

Dolní část hydrantového nástavce tvoří závitová objímka, která je opatřena koženým těsněním, pevně spojená se spodní částí trubky (tělesa nástavce) s upínací maticí, která zabezpečuje pevné a těsné spojení hydrantového nástavce a výtokového hrdla podzemního hydrantu. 56

Upínací matice je na protilehlých stranách osazena dvěma výčnělky, které se při nasazení hydrantového nástavce na výtokové hrdlo podzemního hydrantu zachytí o dva ozuby výtokového hrdla podzemního hydrantu a při otáčení tělesa (trubky) hydrantového nástavce vpravo, dojde k dotažení obou dosedacích ploch, které navíc ještě utěsní kožené těsnění hydrantového nástavce. Před samotným nasazením tělesa hydrantového nástavce na výtokové hrdlo podzemního hydrantu je nutno zkontrolovat, zda je kožené těsnění na svém místě. 57

Základní částí hydrantového nástavce je těleso nástavce (trubka), které je ve své horní části vybaveno držadlem (rukojetí). V tomto místě je instalována pomocí víka ucpávky a pojišťovacího kroužku - otočná hlava hydrantového nástavce. Hlavu hydrantového nástavce, de facto, tvoří jedno nebo dvě výtoková hrdla s regulačními armaturami (kohouty, ventily), kterými se reguluje průtok vody. Výtoková hrdla jsou zakončena tlakovými hrdlovými spojkami. 58

Kontrola hydrantového nástavce se provádí vždy po každém použití. Kontroluje se funkčnost (pohyblivost) otočné hlavy hydrantového nástavce, stav a čistota závitů, včetně funkčnosti uzavíracích armatur, stav matice a koženého těsnění 59

Klíč k podzemnímu hydrantu Je určen k otevírání podzemních hydrantů. Lze ho definovat jako nástrčný klíč s jehlancem k ovládání ventilu podzemního hydrantu a k otevírání víka hydrantového záklopu. Hlava klíče s jehlancem je výkovek, tyč s ramenem je z oceli kruhového průřezu. Všechny části klíče jsou spojeny svařováním. Rameno klíč na jednom konci zploštělé a zahnuté v úhlu 450 slouží k otevření hydrantového záklopu. Spodní konec tyče je ukončen hlavou klíče s dutým čtyřhranným jehlancem, který se nasazuje na vřeteno podzemního hydrantu, 60 kterým se otevírá průtok vody.

VENKOVNÍ HYDRANTY Řez podzemním hydrantem hydrantová instalační a manipulační šachta s víkem terén hlava ventilu, vřeteno s nástavcem pro klíč a maticí mechanismus pro upevnění hydrantového nástavce těleso podzemního hydrantu trubka ventilu hydrantový mezikus s ventilovou komorou hydrantový ventilové sedlo 61

Nadzemní hydrant Je definován jako hydrant s jedním nebo více výtoky nad úrovní terénu. Nadzemní hydranty, stejně jako hydranty podzemní jsou trvale napojeny na vodovodní síť. Výtokový stojan je opatřen čepovými tlakovými spojkami příslušných rozměrů pro připojení tlakových požárních hadic 52 mm a 75 mm. Nadzemní hydranty se vyrábějí v různých provedeních; jednak podle počtu, průměru a umístění čepových spojek a jednak podle vnějšího vzhledu (pro historické části měst nebo moderní zástavbu. 62

Řez nadzemním hydrantem hrdlo pro tlakovou hrdlovou spojku korunová matice vřeteno hydrantu matice vřetena těleso hydrantu trubka ventilu hydrantový mezikus hydrantový ventilové sedlo komora ventilu 63

Klíč k nadzemnímu hydrantu Středem, osou nadzemního hydrantu prochází vřeteno, kterým se ovládá armatura regulující průtok vody. Vřeteno je v horní části upraveno pro nasazení klíče, pomocí kterého je možno regulovat průtok vody. Klíč se používá k ovládání i dalších součástí nadzemního hydrantu. Půlkruhovitě zahnutý konec se zobcem je určen pro ovládání vřetena hydrantu. Uprostřed klíče je dutina s trojhranným otvorem pro ovládání ochranného krytu hydrantu. 64

Druhý konec má v rozšířené části trojhranný otvor pro uvolňování závěrek čepových spojek na výstupních hrdlech hydrantu a je ukončen čtyřhranem pro ovládání odvodnění nadzemního hydrantu. 65

VNITŘNÍ HYDRANTY Vnitřní odběrná místa tvoří zpravidla nástěnné hydranty. Nástěnné hydranty jsou výtokové regulovatelné armatury připojené na potrubí tlakové vody. Zpravidla se jedná o klasické ventily, opatřené na výtokové straně hrdlovými tlakovými spojkami 52 nebo 25 mm. Každý nástěnný hydrant je umístěn ve skříni nástěnného hydrantu. 66

Ejektory – proudová čerpadla Ejektory jsou určeny k čerpání kapalin ze sacích výšek větších než je sací výška požárního čerpadla a k čerpání takových kapalin, které nejsou požární čerpadla schopna čerpat (teplá voda, voda hrubě znečištěná apod. ) i z malých sacích výšek. Je možno říci, že ejektory lze čerpat kapaliny do sací výšky 20 metrů. 67

Ejektory dělíme do dvou základních skupin: 1. Ejektory stojaté 2. Ejektory ležaté 68

Ejektory pracují na principu proudového čerpadla. Princip je založen na vstupu tlakové vody do ejektoru (z požárního čerpadla, hydrantu pomocí tlakové požární hadice apod. ), která vstupuje do vstupního hrdla, zvyšuje svoji rychlost v zúženém profilu za kterým vzniká podtlak dochází tak k přisávání čerpané kapaliny výstupním hrdlem pak odchází tlaková i přisátá kapalina 69

Popis řezu stojatého ejektoru: B A; B = tlakové hrdlové spojky C = sací koš D = difuzor T = tryska V = zpětný ventil K odvodnění a snazšímu vyjmutí stojatého ejektoru z místa čerpání je zapotřebí uvolnit pomocí ventilového lana zpětný ventil sacího koše ejektoru. V 70

Na vstupní části ležatého ejektoru bývá zpravidla instalována tlaková hrdlová spojka 52 a na výstupu pak tlaková hrdlová spojka 75 Ležaté ejektory nejsou vybaveny zpětným ventilem. 71

Stojaté ejektory jsou zpravidla konstruovány pro jmenovitý výkon přibližně 250 l. min-1 při manometrické dopravní výšce 0, 2 MPa (20 m. v. sl. ) a při tlaku 0, 8 MPa (80 m. v. sl. ). Vstupní i výstupní hrdla jsou opatřena tlakovými hrdlovými spojkami 75 a na rozdíl od ejektorů ležatých jsou vybaveny zpětným ventilem. 72

Ejektory zpravidla používáme: - při odčerpávání kapalin z míst, kde nelze použít jiných druhů čerpadel - při čerpání silně znečištěné kapaliny, mastné vody nebo teplé vody - při čerpání kapalin z míst, kde nelze použít sací hadice - při čerpání kapalin z hloubek do 20 metrů 73