Tento projekt je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem sttnm

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Fyziologie trávení a vstřebávání 1. část Obr. č. 1

Úloha trávicího systému 1. 2. 3. 4. Trávení = mechanické a chemické zpracování potravy Vstřebávání = přestup vybraných látek stěnou zažívacího systému Vyrovnání nárazového příjmu potravy a skladování Ochranná funkce – má vlastní imunitní systém (mikroorganismy, některé látky) Zahrnuje: a. Motilitu (příjem potravy, její zpracování v dutině ústní, posun tráveniny celým zažívacím traktem) b. Sekreci (exokrinní i endokrinní) c. Trávení („rozklad“ jednotlivých složek potravy) d. Absorpci (přestup potřebných látek do krve nebo lymfy)

Anatomie GIT hltan slinné žlázy dutina ústní s jazykem jícen játra duodenum tlusté střevo apendix řitní otvor žaludek slinivka břišní tenké střevo konečník Obr. č. 2

1. Ø Ø Dutina ústní Sání (sací reflex u novorozenců – centrum v prodloužené míše) Žvýkání (rytmické stereotypy – označují se jako žvýkací reflex) podráždění dutiny ústní soustem reflexní tonu žvýkacího svalstva prudký pokles dolní čelisti s protažením svalstva to vyvolá monosynapticky jejich kontrakci (masseterový reflex) Obr. č. 3 kontrakce svalů vede k přitlačení sousta na povrch dutiny ústní

Ø Sliny o Význam slin: - mechanický (tvorba sousta, zvlčení povrchu sliznice, čištění dutiny ústní, vztah k artikulaci - chemický (slinná amyláza, jazyková lipáza) - antibakteriální (lysozymy, imunoglobulin A) - rozpouštění látek – chuťové vjemy - Ca-ionty ve slinách – chrání zuby před odvápněním o Řízení sekrece slin - parasympatikus - vasodilatace - sympatikus – vasokonstrikce však na organické látky vodnaté sliny množství slin, bohaté

2. Jícen - polykání = reflexní děj o Primární peristaltická vlna = vlna kontrakce a relaxace, posun sousta k žaludku o Sekundární peristaltická vlna = pokud se sousto někde zastaví v jícnu Řízení: • n. vagus • svalovina má vlastní ganglia Obr. č. 4

3. Žaludek Obr. č. 5 tvorba hlenu tvorba HCl a enzymů • • • na lačno – obsah 50 ml – může se zvětšit až na 1, 5 l příchod sousta do žaludku – receptivní relaxace (ochabnutí stěny horní části žaludku) adaptivní relaxace – nastává při postupném plnění žaludku n. vagus, VIP, NO

• - Pohyby žaludku ukončení příjmu potravy žaludek asi 1 hodinu v klidu proximální žaludek = „zásobárna“ trávenina pomalu přesouvána k pylorické části žaludku na rozhraní proximální a distální části žaludku – pacemakerová oblast svaloviny – vlny s frekvencí 3 -4 x za minutu Propulse = posun distálně Retropulse = tok tráveniny proximálně Drcení = mechanické zpracování Obr. č. 6

• Řízení vyprazdňování žaludku - zpomalí vyprazdňování žaludku: trávenina: vysoký objem, nízké p. H, hyper- nebo hypoosmolalita, vysoký obsah tuků, mastných kyselin, mono- a diacylglycerolů, aminokyselin a peptidů hormony: sekretin, glukagon, GIP, VIP, somatostatin - zrychlení vyprazdňování žaludku: hormony: cholecystokinin, motilin, gastrin • Zpětná vazba mezi žaludkem a duodenem (dvanácterníkem): Ø tuky se nedostávají do duodena rychleji, než mohou být emulgovány žlučí Ø kyselý chymus nepřitéká rychleji, než může být neutralizován zásaditými pankreatickými a střevními šťávami Ø živiny nepřicházejí rychleji, než mohou být v tenkém střevě zpracovány

• Zvracení = ochranný reflex (antiperistaltické vlny) Příčiny: přeplnění žaludku, poškození sliznice (alkohol), pachy, pohledy, představy, dotyk sliznice hltanu, dráždění rovnovážného orgánu Dlouhodobé zvracení vede ke: ztrátám H+ (posun p. O krve na zásaditou stranu) ztrátám K+ Typy zvracení se podle místa, které je iniciuje, dělí na: a. centrální (prodloužená mícha, při otoku mozku) b. periferní (podráždění žaludku např. nevhodnou stravou)

• Žaludeční sekrece Ø mucinózní buňky (tvoří hlen) Ø hlavní buňky (tvoří pepsinogen) Ø parietální buňky (tvoří HCl a vnitřní faktor) pepsinogen HCl • Ø Ø Ø Řízení žaludeční sekrece N. vagus – zvyšuje Strach a deprese – snižují Reflexní oblouky v žaludeční stěně Ø Produkty trávení bílkovin – gastrin - HCl Ø Alkohol, kofein Obr. č. 7 pepsin

4. Ø Ø Slinivka břišní vnitřně sekretorická část (inzulín, glukagon, somatostatin, gastrin – jsou do krve) zevně sekretorická část (pankreatická šťáva – jde do duodena) Obr. č. 8 pankreatická šťáva do duodena hormony do krve Obr. č. 9

Pankreatická šťáva: ü p. H = 8, 5 (Na. HCO 3) – neutralizace HCl v chymu ü enzymy: trypsin, chymotrypsin, karboxypeptidáza, lipáza, pankreatická a-amyláza Řízení sekrece: • reflexní (chuťové, čichové, vizuální receptory – prodloužená mícha - n. vagus) • pankreozymin = cholecystokinin (ze sliznice duodena) • sekretin (ze sliznice duodena)

5. Játra a žlučový systém Hlavní funkce jater: • • • tvorba žluči skladování a uvolňování cukrů tvorba močoviny metabolismus cholesterolu tvorba plasmatických bílkovin metabolismus tuků inaktivace některých hormonů účast na tvorba aktivního vitamínu D detoxikace léků a jedů dolní dutá žíla ductus cysticus žlučník Obr. č. 10 v. portae jaterní tepna žlučovod

• Typy a složení žluči: o jaterní žluč se vylučuje stále, při lačnění žluč do žlučníku – zahuštění žluči o složení žluči: voda, žlučové kyseliny, bilirubin, cholesterol, mastné kyseliny, lecitin, anorganické elektrolyty o Význam: - soli žlučových kyselin snižují napětí = = emulgování tuků - vznik micel (ve vodě rozpustné) – z nich mohou být MK i acylglyceroly resorbovány střevní sliznicí - cholesterol, bilirubin Obr. č. 11

• Enterohepatální oběh žlučových kyselin - primární žlučové kyseliny (kyselina cholová a chenodeoxycholová) - tvorba z cholesterolu - sekundární žlučové kyseliny (kyselina deoxycholová a lithocholová) – enterohepatální oběh (játra zpětně zadržují asi 80% žlučových kyselin z tenkého střeva) • Enterohepatální oběh bilirubinu Obr. č. 12 krevní oběh ledvina v. portae tenké střevo bilirubin (bakterie) urobilinogen do moče urobilinogen stolice

6. Tenké střevo Význam: dokončení trávení vstřebávání Typy: duodenum (sem ústí pankreatická šťáva a žluč) jejunum ileum Motilita : • místní pohyby segmentační • místní pohyby kývavé • peristaltické pohyby (vlny, rázy) (parasympatikus , sympatikus ) Obr. č. 13

• Sliznice tenkého střeva - klky (na 1 mm 2 = 20 -40 klků) - jsou pokryty cylindrickým epitelem - obsahují kapiláry a lymfatické cévy tenké střevo - klky rozděleny na mikroklky – vytvářejí kartáčový lem - zevní vrstva – obsahuje stěna enzymy tenkého střeva Obr. č. 14 mikroklky

• ü ü Sekrece v tenkém střevě sekret (1, 5 – 2, 5 litru denně) neobsahuje enzymy jsou v enterocytech klků intra- i extracelulárně: peptidázy, dipeptidázy sacharáza, maltáza, laktáza, izomaltáza střevní lipáza některé fosfolipázy - mucin (hlen) - epitelie (buňky) Řízení sekrece: • stimulace: n. vagus, sekretin, CCK (cholecystokinin), gastrin Obr. č. 15 • útlum: sympatikus hormony do krve -odtud do jednotlivých orgánů

7. Tlusté střevo hlavní úkoly: Ø resorpce vody a elektrolytů Ø skladování zbytku chymu a jeho odstraňování střevní bakterie: Obr. č. 16 ü syntéza vitamínu K, skupiny B a kyseliny listové ü hnědá barva stolice – ze žlučových barviv tvoří bakterie pigmenty ü vzniká zde a vstřebává čpavek (je dále metabolizován v játrech) střevní pohyby: • místní pohyby mísící • celkové peristaltické pohyby (gastrokolický reflex) • parasympatikus , sympatikus

• Defekace roztažení konečníku stolicí mícha aferentace do míchy motorická vlákna senzitivní vlákna eferentace (motorická a parasympatikus) pánevní nervy peristaltická vlna v distální části tlustého střeva (pocit nucení na stolici) + ochabnutí vnitřního svěrače konečníku konečník vnitřní svěrač zevní svěrač hluboký nádech, stah břišních svalů volní relaxace zevního svěrače Obr. č. 17

Seznam publikací, ze kterých byly použity obrázky Obr. Č. 1: Van De Graaff K. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -23667 -0 Obr. Č. 2: Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 3: Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 4: Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 5: Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 6: Trojan S. et al. : Lékařská fyziologie. Grada Avicenum. 1994. ISBN 80 -7169 -036 -8 Obr. Č. 7: Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 8: Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 9: Carola R. , Harley J. P. , Noback Ch. R. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 1992. ISBN 0 -07 -0105278 Obr. Č. 10: Carola R. , Harley J. P. , Noback Ch. R. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 1992. ISBN 0 -07 -010527 -8 Obr. Č. 11: Van De Graaff K. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -23667 -0 Obr. Č. 12: Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 13: Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 14: Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 15 Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 16: Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0