Tento projekt je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem sttnm

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Krev 2. část

Řízení erytropoezy • Erytropoetin ü = glykoprotein ü p. O 2 stimulace inhibice p. O 2 ü erytropoetin ü ü červená kostní dřeň Obr. č. 13 stimulem jeho tvorby: pokles p. O 2 v krvi v ledvinách jeho obsah v moči se zvyšuje při nedostatku O 2 místo vzniku: ledviny (v malé míře játra) účinky: zvyšuje v erytroblastech tvorbu nukleových kyselin, přísun Fe do erytroidních buněk. , uvolňování červených krvinek z dřeně do oběhu

Androgeny Stimulace erytropoezy Intersexuální rozdíly (více u mužů) Estrogeny Tlumivý vliv na erytropoezu Hormony štítné žlázy Podněcují erytropoezu Stimulují produkci erytropoetinu Růstový hormon Podněcuje erytropoezu Stimuluje sekreci erytropoetinu Hormony kůry nadledvin Glukokortikoidy zvyšují tvorbu erytropoetinu

Transport plynů mezi plícemi a tkáněmi • Transport O 2 • Množství O 2 v krvi Jeho dodávka závisí na: Je určeno: Ø Ø Ø množstvím rozpuštěného O 2 Ø množstvím hemoglobinu v krvi Ø afinitou hemoglobinu k O 2 množství O 2 v plicích difúzi plynů v plicích kapacitě krve přenášet O 2 průtoku krve orgány (vasokonstrikce, vasodilatace) Ø srdečním výdeji

Hodnoty p. O 2 v cévách množství O 2 spotřebované ve tkáních saturace hemoglobinu O 2 (%) obsah O 2 (ml O 2 ve 100 ml krve) žíly p. O 2 (torr) tepny Obr. č. 14

Leukocyty – bílé krvinky • obsahují jádro • žijí několik hodin až let (z kostní dřeně, lymfatického systému) GRANULOCYTY neutrofilní eosinofilní basofilní • 4 -10. 109 leukocytů v 1 litru krve • granulocyty – obsahují v cytoplasmě granula (neutrofilní, eosinofilní, basofilní) • agranulocyty (lymfocyty, monocyty) lymfocyty monocyty AGRANULOCYTY Obr. č. 15

Charakteristika leukocytů Druh leukocytů % z celkového počtu leukocytů Průměr (µm) Barvení Specifické znaky Neutrofilní granulocyt 57 – 67 10 - 12 drobná růžová granula segmentované jádro (2 -5 segmentů) Eozinofilní granulocyt 1– 3 13 - 14 červená hrubá granula dvojlaločné jádro Bazofilní granulocyt 0– 1 9 - 10 tmavofialová kulatá granula esovité jádro Lymfocyt 24 – 40 6 -8 modrá plasma, tmavé jádro velké okrouhlé jádro, úzký lem cytoplasmy Monocyt 3– 8 15 - 25 modrá plasma i jádro ledvinovité velké jádro, mnoho cytoplasmy

Granulocyty • nezbytné pro život • nejvíce zastoupeny z leukocytů (50 -60%) • zralý granulocyt se již dále nemění = terminální buňka • Vlastnosti: ü tigmotaxe (přilnavost k povrchům) ü diapedeza (prostupnost stěnou kapiláry) ü améboidní pohyb (obsahují kontraktilní bílkoviny v cytoplasmě) ü fagocytóza = jsou označovány jako mikrofágy Obr. č. 16 a 17

Význam granulocytů • 1. ü ü 2. Ø Neutrofilní granulocyty přiléhající neutrofily (asi polovina všech neutrofilů) přiléhají ke stěnám kapilár a žilek – podél nich se posouvají jejich uvolnění do krve je vlivem adrenalinu nebo fyzické zátěže Cirkulující neutrofily (volně v krevním proudu) Význam: nespecifická fagocytóza (zánětlivá reakce) • Ø Eozinofilní granulocyty Význam: alergická a parazitární onemocnění, fibrinolýza (jejich granula obsahují plazminogen) jejich počet snižují glukokortikoidy Ø • Ø Bazofilní granulocyty Význam: granula obsahují histamin a heparin, které vyvolávají vasodilataci a působí antikoagulačně

Agranulocyty • Monocyty ü v krvi jsou to nezralé buňky ü pronikají do tkání nebo tělních dutin, kde se přeměňují na volné nebo fixované makrofágy (ve tkáních = histiocyty) ü Ø Ø Význam: specifická fagocytóza tvorba interferonu sekreční funkce (lysozym, plazminogen, kolagenáza, elastáza…) regulace hematopoezy (tvoří faktor nutný pro diferenciaci kmenových buněk bílých krvinek) Ø tvorba erytropoetinu

• Lymfocyty ü T-lymfocyty Ø převažují v periferní krvi a v ductus thoracicus Ø doba života: několik měsíců až celý život Ø tvorba protilátek ü B-lymfocyty Ø diferencují se v kostní dřeni Ø nejvíce se nalézají ve slezině a lymfatických uzlinách (v krvi asi 20 -30%) Ø doba života: několik měsíců (cirkulující žijí déle) Ø buněčná imunita Obr. č. 18

Trombocyty – krevní destičky • trombocyty: bezjaderné, tvar disků, žijí 9 -12 dní • 100 -300. 109 trombocytů v litru krve • Ø Ø megakaryoblast Význam: udržování integrity cévní stěny hojení ran propustnost kapilár srážení krve megakaryocyt trombocyty • Jejich tvorba – řízena trombopoetinem Obr. č. 19

Hemostáza = zástava krvácení Obr. č. 20 • Tři děje: Ø reakce cév v místě poranění (vasokonstrikce) Ø činnost krevních destiček (jejich přilnutí, agregace, vytvoření hemostatické látky, uvolnění obsahu granul) Ø srážení krve = hemokoagulace (za účasti plasmatických bílkovin, lipidů a iontů vytvoření fibrinu a definitivního trombu)

1. Ø Ø Reakce cév vasokonstrikce (sympatické vasokonstrikční reflexy) z aktivovaných trombocytů se uvolní serotonin = silné vasokonstrikční účinky 2. Ø Činnost krevních destiček porušení cévního endotelu přilnutí a shlukování trombocytů (milisekundy) - hlavním stimulátorem je ADP přilnutí Ø Ø Ø shlukování Obr. č. 21 a 22 uvolňují se granula z trombocytů uvolnění tromboxanu A 2 (podporuje shlukování trombocytů a zužování cév) k přilnutým a již shluklým trombocytům se lepí další – k jejich stabilizaci jsou však nutná fibrinová vlákna

porušený endotel trombocyty Obr. č. 23 degranulované trombocyty fibrin

1. 2. 3. 4. 5. Adheze (1 – 2 s) Agregace (10 – 20 s) Tvorba zátky (1 – 3 minut) Konzolidace zátky (3 – 5 minut) Stabilizace fibrinu (5 – 10 minut) Obr. č. 24

3. Srážení krve (hemokoagulace) = soubor enzymatických reakcí, výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel vnitřní systém zevní systém společný systém Obr. č. 25 fibrinová síť 4. Fibrinolýza Po určité době – krevní usazenina odstraněna enzymatickým štěpením fibrinu = fibrinolytický systém

Krevní skupiny • AB 0(H) systém o A a B antigeny se dědí (ko)dominantně o antigeny se nacházejí v membránách erytrocytů, slinných žlázách, slinách, pankreatu, játrech, ledvinách plících, varlatech, spermatu a amniové tekutině o antigeny = chemicky komplexní oligosacharidy o aglutininy (protilátky) o anti. A, anti. B – netvoří se proti vlastním antigenům

není aglutinace krevní skupina antigen protilátk a A A 1 (A 2) anti-B B B anti-A AB A 1 (A 2) +B 0 H anti-A aglutinace anti-B krevní skupina 0 A nemá B anti-A, anti-B AB Obr. č. 26

Rh systém • • tvořen antigeny C, D, E nalézá se jen na erytrocytech Rh + = antigen D, Rh - = chybí antigen D protilátky anti-D – vznikají jen při imunizaci Rh-negat. příjemce krvinkami Rh-pozitiv. matka Rh - Fetální erytroblastóza erytrocyty plodu protilátky Obr. č. 27 plod Rh + hemolýza

Seznam publikací, ze kterých byly použity obrázky Obr. č. 13 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 14 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. č. 15 - Van De Graaff K. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -23667 -0 Obr. Č. 16 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 17 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 18 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 19 - Carola R. et al. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill Companies. 1992. ISBN 0 -07010527 -8 Obr. Č. 20 - Carola R. et al. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill Companies. 1992. ISBN 0 -07010527 -8 Obr. Č. 21 - Trojan S. et al. : Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum Praha. 1988. ISBN 08 -027 -87 Obr. Č. 22 - Trojan S. et al. : Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum Praha. 1988. ISBN 08 -027 -87 Obr. Č. 23 - Trojan S. et al. : Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum Praha. 1988. ISBN 08 -027 -87 Obr. Č. 24 - Trojan S. et al. : Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum Praha. 1988. ISBN 08 -027 -87 Obr. Č. 25 - Trojan S. et al. : Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum Praha. 1988. ISBN 08 -027 -87 Obr. Č. 26 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 27 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0