Tento projekt je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem sttnm

  • Slides: 25
Download presentation
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Fyziologie nervového systému 2. část Obr. č. 1

Nervový systém Je hlavním řídícím a integrujícím systémem v organismu • centrální = mozek

Nervový systém Je hlavním řídícím a integrujícím systémem v organismu • centrální = mozek a mícha • periferní = ostatní nervy Plasticita nervového systému - nervová centra mají více neuronů a dráhy více nervových vláken, než je nutné k uskutečnění jejich funkcí - funkce poškozeného nebo eliminovaného centra přejímá jiná struktura - zastupující funkce = přebírá úlohu vyřazené nervové struktury jinými fyziologickými mechanismy (zrak – hmat) - vyřazení funkce proto, že se nemůže uplatnit, ačkoliv není změněná nebo poškozená odpovídající nervová struktura

Mozek - anatomie velký mozek talamus hypotalamus střední mozek mozeček Obr. č. 15 prodloužená

Mozek - anatomie velký mozek talamus hypotalamus střední mozek mozeček Obr. č. 15 prodloužená mícha

Celý informační systém mozku se skládá z následujících podsystémů: ü Senzorický podsystém ü Motivační

Celý informační systém mozku se skládá z následujících podsystémů: ü Senzorický podsystém ü Motivační podsystém ü Pohybový (motorický) podsystém

Neuronové obvody míchy a motorického systému - neuronové obvody míšního kmene = hlavní řízení

Neuronové obvody míchy a motorického systému - neuronové obvody míšního kmene = hlavní řízení a koordinace pohybů - mozková kůra – premotorická kůra, motorická kůra - ostatní části mozku řídící pohyb: • thalamus, Varolův most, prodloužená mích, mozeček Řízení pohybu Lokalizace v mozkové kůře Obr. č. 16 Obr. č. 17

 • Neuronové obvody chuťového systému - chuti: sladko, slano, kyselo, hořko (lze rozlišit

• Neuronové obvody chuťového systému - chuti: sladko, slano, kyselo, hořko (lze rozlišit až několik set odstínů chuti) - bohatství v rozlišování chutí nelze uskutečnit bez odpovídajících čichových vjemů Inervace chuťových vjemů Lokalizace v mozkové kůře Chuťová oblast II Obr. č. 18

 • Neuronové obvody čichového systému - čichových receptorů – je přes 100 milionů

• Neuronové obvody čichového systému - čichových receptorů – je přes 100 milionů jsou (jako i chuťové receptory) obnovovány mnohokrát za život (asi každých 60 dní) 1. 2. 3. 5. 7. čichové buňky čichový bulbus čichový nerv talamus amygdala a hipokampus mozková kůra – frontální lalok Obr. č. 19

 • Neuronové obvody zrakového systému • zrakový nerv fixační bod • jeho vnitřní

• Neuronové obvody zrakového systému • zrakový nerv fixační bod • jeho vnitřní dráhy se kříží • v mozkové kůře: kůře primární zraková oblast - asociační zraková oblast (rozumět viděnému, zraková paměť) Obr. č. 21 zrakový nerv křížení zrakového nervu Obr. č. 20 týlní lalok mozkové kůry

 • Neuronové obvody sluchového systému - rozsah slyšitelnosti = 16 – 20 000

• Neuronové obvody sluchového systému - rozsah slyšitelnosti = 16 – 20 000 Hz - intenzita – v rozpětí od prahu asi 5 d. B Obr. č. 22 • sluchový nerv • v mozkové kůře: - primární sluchová kůra (spánkový lalok) - asociační sluchová oblast (rozumět slyšenému slovu, sluchová paměť…) Obr. č. 23

 • Neuronové obvody vestibulárního systému - kinociliemi procházejí mikrotubuly (přenos informace o jejich

• Neuronové obvody vestibulárního systému - kinociliemi procházejí mikrotubuly (přenos informace o jejich pohybu do vlasové buňky) Obr. č. 24 - neurony tvoří vestibulární kmen - do mozkového kmene - do mozečku Obr. č. 25

 • Neuronové obvody hmatového systému • mozková kůra (temenní lalok) končí senzitivní dráha

• Neuronové obvody hmatového systému • mozková kůra (temenní lalok) končí senzitivní dráha senzitivní část mozkové kůry • střední mozek • Varolův most • senzitivní dráhy • kožní receptory Obr. č. 27 Obr. č. 26

MOZEČEK - hmotnost mozečku = 1/10 hmotnosti velkého mozku povrch mozečku je velký jako

MOZEČEK - hmotnost mozečku = 1/10 hmotnosti velkého mozku povrch mozečku je velký jako 3/4 plochy povrchu velkého mozku snad lze žít i bez mozečku neuropřenašeči: kyselina glutamová, kyselina asparagová, acetylcholin, GABA (kyselina gama-aminomáselná), taurin, glycin Funkce: a) b) c) d) udržování stoje a rovnováhy (archicerebellum) tonus kosterního svalstva (paleocerebellum) koordinace pohybů (neocerebellum) účast na psychických, kognitivních funkcí

TALAMUS = spolu s epitalamem je souborem senzorických, asociačních a nespecifických jader Význam: -

TALAMUS = spolu s epitalamem je souborem senzorických, asociačních a nespecifických jader Význam: - přepojování aferentace, směřující do mozkové kůry (senzitivní, zrakové, sluchové, chuťové) – při poruchách talamu je snížený práh pro bolest = talamická bolest (není lékově zvládnutelná) - mozková kůra spolu s talamem ovlivňují stav bdělosti jako odpověď na senzorickou aferentaci - podílí se na některých vegetativních reakcích (zblednutí nebo zčervenání v obličeji, změny SF, změny nálady - veselost, smutek, zlost, rozmrzelost – v dospělosti je tato tlumena mozkovou kůrou) - spolu s mozečkem ovlivňuje stoj a chůzi

SUBTALAMUS, EPITALAMUS Ø Subtalamus - řadí se k mimopyramidovému systému Ø Epitalamus - šišinka

SUBTALAMUS, EPITALAMUS Ø Subtalamus - řadí se k mimopyramidovému systému Ø Epitalamus - šišinka - vysoký obsah noradrenalinu, serotoninu – z něho vzniká melatonin – při nadbytku melatoninu dochází u hlodavců k atrofiím vaječníků a změně vaječníkového cyklu

HYPOTALAMUS Význam: - řízení hladu a příjmu potravy řízení objemu vody, solí a dalších

HYPOTALAMUS Význam: - řízení hladu a příjmu potravy řízení objemu vody, solí a dalších látek v krvi žízeň sexuální funkce sekrece ADH, oxytocinu a liberinů uvolňujících faktorů řízení funkcí vegetativního nervstva termoregulace

VELKÝ MOZEK - anatomicky: mozková kůra, corpus callosum, bazální ganglia, čichový mozek a) Bazální

VELKÝ MOZEK - anatomicky: mozková kůra, corpus callosum, bazální ganglia, čichový mozek a) Bazální ganglia - jsou součástí mimopyramidového systému - Funkce: • tvoří ústředí koordinace úmyslných a neúmyslných pohybů (spolu s mozkovou kůrou) Obr. č. 28

b) Limbický systém (viscerální mozek) = čichový mozek a některé podkorové oblasti (septum, corpus

b) Limbický systém (viscerální mozek) = čichový mozek a některé podkorové oblasti (septum, corpus amygdaloideum, epitalamus, hipokampus) Význam: = podílí se na reakcích na zachování jedince a rodů a motivačních projevů chování: Zachování jedince (příjem potravy, instinktivní chování spojené s jejím získáním a s bojem o místo v přírodě a společnosti) = a) apetitivní chování (přibližovací) b) averzívní chování (únikové) Zachování rodu (vyhledávání jedince druhého pohlaví, zvýšená hravost, přítulnost)

Funkce: - koordinace somatických funkcí (žvýkání, slinění, dýchání, polykání, mikce, defekace, sexuální aktivita) -

Funkce: - koordinace somatických funkcí (žvýkání, slinění, dýchání, polykání, mikce, defekace, sexuální aktivita) - vztah k emočním projevům - hipokampus – vztah k pozornosti, tvorbě paměťových stop (podmíněných reflexů), vznik „map“ pro organizaci chování v prostoru Limbický systém Obr. č. 29

c) - Kůra velkého mozku vývojově nejmladší oddíl CNS • aferentace ze specifického talamu

c) - Kůra velkého mozku vývojově nejmladší oddíl CNS • aferentace ze specifického talamu vede do níže položených korových vrstev tzv. senzorické kůry aferentace z nespecifického talamu vysílá kolaterály do všech vrstev kůry aferentace korového původu (končí u pyramidových buněk) • • Podle funkce se dělí mozková kůra na: 1. primární 2. asociační 3. efektorovou Obr. č. 30

Paměť 1. Nachází se v průběhu času v různých stavech, které se stále vyvíjejí

Paměť 1. Nachází se v průběhu času v různých stavech, které se stále vyvíjejí a mění = dynamický systém 2. Podle doby svého působení může existovat několik druhů paměti. 3. Sídla funkcí paměti jsou rozprostřena ve více oblastech mozku. 4. - Lze rozlišit tzv. reflexní a deklarativní paměť. reflexní paměť = naplňuje se pomalu na základě příchodu většího množství podnětů (stimulů) deklarativní paměť = schraňuje informace asociačního charakteru obě jsou uskutečňovány v různých oblastech mozku -

 • Krátkodobý paměťový mechanismus (asi 30 sekund) - je založen na cyklickém oběhu

• Krátkodobý paměťový mechanismus (asi 30 sekund) - je založen na cyklickém oběhu vzruchů v určitých dílčích neuronových obvodech a sítích a. - Talamo-kortikální cyklus = oběh vzruchů mezi mozkovou kůrou a talamem a zpět racionální způsoby zpracování informací v mozku b. - Cyklus septum-hipokampus = souvisí s emoční aktivitou mozku působí jako pomocná paměť c. - Olfakto-rhinencefalický cyklus = vývojově nejstarší účastní se na něm hipokampus, septum a amygdala souvisí patrně s probouzením se ze spánku a změnami pozornosti obecně

 • Střednědobý paměťový mechanismus - trvá několik hodin až dnů - biochemický podklad:

• Střednědobý paměťový mechanismus - trvá několik hodin až dnů - biochemický podklad: vznik nových RNA (ribonukleových kyselin) v oblasti synapse • Dlouhodobý paměťový mechanismus - nejčastěji vzniká v období spánku - biochemický podklad: „obtiskování“ změn střednědobé paměti do bílkovin působících ve vnitřní struktuře neuronů a zejména v jejich jádrech - některé informace – po celou dobu života, ? ? ? mechanismem dědičnosti předány dalším pokolením? ? ?

Spánek a jeho funkce = základní fyziologická potřeba - dospělý člověk spí denně 7

Spánek a jeho funkce = základní fyziologická potřeba - dospělý člověk spí denně 7 -8 hodin (je to velmi individuální) Synchronní spánek (REM) = na EEG pomalé vlny s vysokou amplitudou - střídá se s non-REM spánkem, rychlé pohyby očí, sny Desynchronní spánek (paradoxní – non-REM) = spánek hluboký, má několik fází, v jeho průběhu se snižuje dýchání, srdeční frekvence, klesá TK usínání Obr. č. 31 probouzení

Seznam publikací, ze kterých byly použity obrázky Obr. Č. 1: Van De Graaff K.

Seznam publikací, ze kterých byly použity obrázky Obr. Č. 1: Van De Graaff K. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -23667 -0 Obr. Č. 15 - Carola R. , Harley J. P. , Noback Ch. R. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 1992. ISBN 0 -07010527 -8 Obr. Č. 16 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 17 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 18 - Trojan S. et al. : Fyziologie. Učebnice pro lékařské fakulty. 1. část, 2. část Avicenum Praha, 1988. Obr. Č. 19 - Schmidt R. F. et al. : Physiologie des Menschen. Springer-Verlag Berlin Heidelber. 2000. ISBN 3 -540 -66733 -4 Obr. Č. 20 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 21 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 22 - Van De Graaff K. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -23667 -0 Obr. Č. 23 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Ob¨r. č. 24 - Carola R. , Harley J. P. , Noback Ch. R. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 1992. ISBN 0 -07010527 -8 Obr. Č. 25 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0

Obr. Č. 26 - Van De Graaff K. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill.

Obr. Č. 26 - Van De Graaff K. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -23667 -0 Obr. Č. 27 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 28 - Carola R. , Harley J. P. , Noback Ch. R. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 1992. ISBN 0 -07010527 -8 Obr. Č. 29 - Carola R. , Harley J. P. , Noback Ch. R. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 1992. ISBN 0 -07010527 -8 Obr. Č. 30 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 31 – Schmidt R. F. : Fyziologie. Memorix. SCIENTIA MEDICA. 1992. ISBN 80 -85526 -18 -2