Tento projekt je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem sttnm

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Fyziologie srdečně-cévního a lymfatického systému 2. část Obr. č. 1

KREVNÍ A LYMFATICKÝ OBĚH Obr. č. 13

Anatomie krevního oběhu • ü ü ü systémový (velký, tělní) krevní oběh sériově zapojeny tepny - vlásečnice - žíly paralelně zapojeny okruhy, zásobující krví jednotlivé orgány regulační mechanizmy – řídí rozdělení krve v těle • plicní (malý) oběh ü sériově zapojeny tepny – vlásečnice - žíly ü výměna dýchacích plynů v plicích • lymfatický oběh ü začíná vlásečnicemi ve tkáních - přes lymfatické uzliny ústí do velkých žil ü odvádí z tkání tkáňový mok a vysokomolekulární látky

Typy krevních cév – podle funkce 1. o o Pružník (velké tepny elastického typu) zajišťují rychlý transport krve do periferie přeměna nárazového přítoku krve v systole na její kontinuální proudění (aorta) 2. o o Rezistenční cévy (malé tepny, tepénky a žilky) podílejí se na určování hydrostatického tlaku ve vlásečnicích zúžení nebo rozšíření tepének a žilek rozhoduje o počtu otevřených vlásečnic 3. Vlásečnice - zajišťují přesun látek z krve do mezibuněčného prostoru a naopak 4. o Kapacitní cévy (žíly) rezervoár krve, zabezpečují návrat krve k srdci

Krev a krevní oběh Rozložení krve Ø 84% krve je v cévách systémového (velkého, tělového) krevního oběhu z toho: o 75% v žilách o 15% ve velkých tepnách o 7% ve vlásečnicích o 3% v tepénkách a žilkách • Proudění krve Fyziologicky – laminární (pohyb všech vrstev krve v cévě je rovnoběžný, i když se jednotlivé vrstvy pohybují různě rychle) Ø 9% krve v cévách plicního oběhu Ø 7% krve je v srdci • Viskozita krve = odpor, kterým krev působí proti síle snažící se uvést ji do pohybu Obr. č. 14

Průřez, tlak, rychlost a objem krve v cévách o Největší celkový průřez v cévním řečišti mají krevní vlásečnice o Nejvyšší tlak v cévním řečišti je v tepnách o Největší rychlost proudění krve je v tepnách o Největší objem krve je v žilách Obr. č. 15

Krevní tlak Obr. č. 17 Systolický tlak (120 torrů=16 k. Pa) – první „zvuk“ synchronní se SF závisí na práci srdce a pružnosti velkých tepen Diastolický tlak (70 torrů=9, 3 k. Pa)- “zvuk“ se opět vytratil závisí na periferním odporu cévního řečiště není slyšet zvuk první zvuk synchronní se SF opět není slyšet zvuk Oba tlaky závisí na množství a složení krve Obr. č. 16

Mikrocirkulace = tepénky + vlásečnice + žilky Význam: výměna látek a plynů • v lidském těle je asi 40 miliard vlásečnic = 1000 m 2 celkové plochy • krev neprotéká nikdy současně všemi vlásečnicemi těla (asi jen 2535%) • vlásečnice nejsou v těle rozloženy rovnoměrně (v srdečním svalu, mozku, játrech či ledvinách je v 1 mm 3 asi 2500 -3000 vlásečnic, ve svalech 300 -400 vlásečnic) vlásečnice tepénka žilka Obr. č. 18

Tkáňový mok 1. Difúze – probíhá stejně v obou směrech po celé délce vlásečnice 2. Filtrace a reabsorpce – tvorba tkáňového moku = určováno poměrem mezi tlakem krve ve vlásečnicích a onkotickým tlakem plasmatických bílkovin mok vlásečnice tepénka žilka Obr. č. 19

Lymfatický systém • podpůrný drenážní systém = odvádí přebytečnou tekutinu a bílkoviny z mezibuněčného prostoru do krve • účast na imunologických reakcích • z tkáňového moku se tvoří lymfa, lymfatické cévy ústí do duté žíly Obr. č. 21 Obr. č. 20 • má obdobné složení jako krevní plasma (méně má bílkovin)

Žilní systém • Ø Ø Ø Žilní tlak žilky = 12 -18 torrů žíly mimo hrudník = 5, 5 torrů horní a dolní dutá žíla (u pravé síně) = 4, 6 torrů • Žilní návrat krve k srdci je podporován: Ø svalovou pumpou Ø žilními chlopněmi Ø dýcháním a sací silou srdce Ø žilní pumpou Obr. č. 22

Řízení krevního oběhu 1. Místní regulační mechanismy • Ø Ø Chemické vývojově jsou nejstarší (nejjednodušší, nejspolehlivější) úkol: udržení rovnováhy mezi metabolickými potřebami orgánu a průtokem krve pokles p. O 2, vzestup p. CO 2, H+, laktátu či histamin vyvolávají rozšíření cév (vasodilataci) zúžení cév (vasokonstrikci) vyvolává serotonin, chlad • Ø Ø Nervové složitější, mívají charakter dlouhodobé adaptace úkol: přerozdělení minutového srdečního výdeje vasokonstrikce (sympatikus) – kůže, kosterní sval, ledviny, zažívací trakt. Pokles aktivity sympatiku = vasodilatace (parasympatikus) – např. zevní genitál

• Enzymatické a hormonální Ø kininy (bradykinin) vyvolávají vasodilataci ve žlázách zažívacího traktu a potních žlázách Ø adrenalin a noradrenalin ü alfa-receptory – vasokonstrikce (noradrenalin – jen na a-receptory, adrenalin – působí na a i b-receptory) ü beta-receptory – vasodilatace (adrenalin v nízkých koncentracích) 2. Celkové regulační mechanismy • Rychlé (krátkodobé) mechanismy Ø baroreceptorové reflexy vysoký TK dráždění baroreceptorů (oblouk aorty, karotický sinus) útlum sympatiku a aktivace parasympatiku = pokles minutového srdečního výdeje a TK (vasodilatace) Obr. č. 23

• Pomalé (dlouhodobé) mechanismy Ø Ø Ø jsou závislé na: množství tekutiny vyloučené ledvinami účinku antidiuretického hormonu účinku aldosteronu 3. • Centra řízení krevního oběhu prodloužená mícha (centra pro řízení cévních reakcí = zúžení nebo rozšíření cév) hypotalamus (jen v některých případech vyvolává vasokonstrikci, řídí prodlouženou míchu, účast na poplachových reakcí) mozková kůra • •

Krevní oběh mozkem • průtok krve mozkem – u mladého = 750 ml za minutu (= 20% minutového srdečního výdeje) • při zvýšené aktivitě neuronů stoupá průtok krve mozkem až o 50% v dané oblasti • šedou hmotou protéká 5 x více krve než hmotou bílou • řízení mozkové cirkulace: Ø nedostatek O 2 (hypoxie), nadbytek CO 2 (hyperkapnie), posun p. H krve na kyselou stranu (acidóza) vyvolávají vasodilatace mozkových cév Ø vdechování čistého O 2 vyvolává vasokonstrikci mozkových cév

Krevní průtok koronárními cévami • průtok krve srdečním svalem je 250 ml krve za minutu • při maximální fyzické zátěži – až 1250 ml. min-1 • průtok krve koronárními cévami stoupá v diastole, klesá v systole • Ø Ø Ø řízení průtoku krve: množství katabolitů (ty mají vasodilatační efekt) sympatikus katecholaminy (adrenalin a noradrenalin)

Plicní cirkulace • řízení plicního oběhu: Ø sympatická vasokonstrikční inervace (zvýšené dráždění baroreceptorů vede k poklesu odporu plicního cévního řečiště, při zvýšené dráždivosti chemoreceptorů odpor v plicním cévním řečišti stoupá) Ø pokles p. O 2 a vzestup p. CO 2 vyvolá místní vasokonstrikci

Oběh krve ledvinami • průtok krve ledvinami – 1200 ml. min -1 (= 20% minutového srdečního výdeje) • typické pro ledviny jsou dvě kapilární sítě za sebou • protiproudový mechanismus Obr. č. 24

Krevní oběh ve svalstvu • průtok krve svalstvem – v klidu 900 -1200 ml. min-1 • v průběhu maximální práce – 20 -22 l. min-1 • Ø ü ü regulace průtoku krve: sympatikus : vasokonstrikční mechanismus – podílí se na řízení TK vasodilatační mechanismus – při přípravě na svalovou práci a v jejím počátku (ovládaný z gyrus precentralis mozkové kůry) Ø mechanická komprese cév pracujícím svalem

Oběh krve kůží • průtok krve kůží – málo je určován potřebami její výživy • význam: především termoregulační • řízení průtoku krve: Ø nervové (adrenergní vasokonstrikční nervová vlákna) Ø bradykinin – vasodilatace (proximální úseky končetin a trupu)

Seznam publikací, ze kterých byly použity obrázky Obr. č. 1 - Van De Graaff K. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -23667 -0 Obr. Č. 13 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 14 - Ganong W. F. : Lékařská fyziologie. H+H. 1993. ISBN 80 -85787 -36 -9 Obr. Č. 15 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 16 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 17 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 18 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 19 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 20 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. Č. 21 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 22 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 23 - Fox S. I. : Human Physiology. The Mc. Graw-Hill. 1996. ISBN 0 -697 -20985 -7 Obr. Č. 24 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0