Svtov hospodstv Milena Tich Svtov hospodstv n Souhrn

Světové hospodářství Milena Tichá .

Světové hospodářství n Souhrn národních ekonomik vzájemně propojených mezinárodními ekonomickými vztahy

Národní ekonomika n Ekonomika vymezená státními hranicemi jednotlivých zemí

Úkol n n n Poznamenej si konkrétní příklady jednotlivých národních ekonomik, které tě něčím zaujaly Uveď, čím tě zaujaly Uveď, v jaké souvislosti a kde jsi se o nich něco zajímavého dozvěděl

Mezinárodní ekonomické vztahy n Vazby, které vzájemně propojují národní ekonomiky. Založeny na: n n n Mezinárodním obchodu zbožím, službami Mezinárodním pohybu K a PS Existenci mezinárodních a nadnárodních korporací MEI a působení mezinárodních organizací Globalizaci SH

Úkol n Uveď příklady konkrétních forem mezinárodních ekonomických vztahů, se kterými jsi se setkal

Podmínky vzniku SH n n Vznik a existence relativně samostatných národních ekonomik Vznik a rozvoj mezinárodních ekonomických vztahů

Vývoj SH n n Formování SH – 2. pol. 18. stol. Završení formování SH – přelom 19. a 20. stol. Prohlubování MEV – 2. pol. 20. stol. Nová etapa – globalizace SH – konec. 20. stol.

Struktura SH n Různorodá n n SH zahrnuje různé národní ekonomiky Členění SH n n Podle HDP na 1 obyvatele (SB) Podle HDP na 1 obyvatele a dalších kritérií – úrovně vzdělání obyvatel. , střední délky života, populačního růstu, podílu jednotlivých sektorů v ekonomice (MMF)

Tři segmenty SH n n n Rozvinuté ekonomiky Rozvojové ekonomiky Transformující se ekonomiky n I tyto segmenty jsou vnitřně členěny

Úkol n Obecně charakterizuj jednotlivé segmenty SH z hlediska kritérií MMF

Postavení jednotlivých segmentů SH n Se ve světovém hospodářství liší, a to n n n Podle jejich podílu na světovém HDP Podle jejich podílu na svět. obyvatelstvu Podle jejich podílu na celkovém počtu zemí světa

Úkol n n n Vyhledej pomocí internetu aktuální údaje charakterizující postavení jednotlivých segmentů ve SH Pramen: World Economic Outlook. Washington : IMF Výsledky si poznamenej

Rozdíly mezi segmenty SH n Se v čase prohlubují

Úkol n Vyjmenuj příklady n n Rozvinutých ekonomik Rozvojových ekonomik Transformujících se ekonomik Uveď konkrétní příklady prohlubování rozdílů mezi jednotlivými segmenty SH

Zařazení jednotlivých zemí n do segmentů SH n n n v čase se mění není definitivní Úkol: Uveď konkrétní příklady

Mění se postavení zemí ve SH n n Oslabuje se ekonomická pozice USA, evropských zemí a Japonska Roste ekonomická úloha jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky, Indie a Číny

Úkol n Uveď, jak se konkrétně projevuje rostoucí ekonomická úloha jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky, Indie a Číny

Rozhodující postavení ve SH n n si udržují rozvinuté ekonomiky G 7 – USA, Jap. , N, F, VB, It. , Kanada

Dynamika ekonomického vývoje n se přesouvá do rozvojových ekonomik n n Číny a Indie, Latinské Ameriky, Jihovýchodní Asie, Ruska Vznikají nová ek. centra

Úlohu motoru SE n Přebírá skupina BRIC n n n Brazílie Rusko Indie Čína Dynamické ekonomiky s velkým ek. potenciálem

Čína – ek. růst n n V roce 2006 2007 2008 2009 10, 7 % 13, 0 % 9, 0 % 7, 7 % (vliv krize) Vysoká dynamika ekonomického růstu

Čína – podle HDP v USD V roce 2005 (přepočet dle měn. kurzů) n Na 4. místě na světě n n n 1. 2. 3. 4. 5. USA Japonsko Německo Čína (vytlačila Velkou Británii) Velká Británie Pramen. Čínská ekonomika. Hospodářské noviny. 26. - 28. 1. 2007. ISSN 0862 -9587.

Čína – podle HDP v USD V roce 2007 (přepočet dle měn. kurzů) n Na 3. místě na světě n n n 1. 2. 3. 4. 5. USA Japonsko Čína (předstihla Německo) Německo Francie Pramen: Čína svým HDP předstihla Německo a je třetí na světě. Hospodářské noviny. 15. 1. 2009. ISSN 0862 -9587.

Čína – podle HDP v USD V roce 2007 (přepočet dle parity kupní síly) n Na 2. místě na světě n n n 1. 2. 3. 4. 5. USA Čína (tvoří 10% HDP světa) Japonsko Německo Indie Pramen. Ekonomika Číny. Hospodářské noviny. 19. 12. 2007. ISSN 0862 -9587.

Největší ekonomiky světa (HDP přepočten na USD dle parity kupní síly) Rok 2007 HDP(v bil. USD) Podíl HDP na SE(v%) 22, 5 1. USA 12, 4 2. Čína 5, 3 9, 7 3. Japonsko 3, 9 7 4. Německo 2, 5 4, 6 5. Indie 2, 3 4, 3 Autor tabulky: Milena Tichá

Krizový rok 2008 n Čína si udržela 3. místo ve SH podle HDP v USD (přepočet podle měnových kurzů) Výměna světových tahounů. Ekonom, č. 38, 24. -30. 9. 2009, s. 42 – 45. ISSN 1210 -0714.

Země BRIC n n n Prokázaly vysokou odolnost proti krizi (kromě Ruska) Mají velký růstový potenciál Ovládly 40% světových devizových rezerv

Čína n Novým tahounem ekonomického růstu světového hospodářství

Čínské firmy expandují n n Rostou přímě zahraniční investice Číny Cíl získat znalosti, technologie, zavedené značky

Prognóza n Čínské hospodářství dosáhne svou velikostí n n V roce 2011 Japonsko V roce 2027 USA

Velkou perspektivu mají n n Čína – tygr – silný a nebezpečný Indie – slon – učenlivý a vytrvalý n n I když se podle HDP/obyvatele stále řadí stále mezi chudé země Čína rok 2007 … 2 360 USD/obyv. tj. 132 místo na světě

LITERATURA n n n KONEČNÝ, Bronislav; SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha : Libri, 1996. ISBN 80 -85983 -05 -2. VLČEK, Josef a kol. Ekonomie a ekonomika. Praha: ASPI, 2003. ISBN 80 -86395 -46 -4. VLČEK, Josef a kol. Ekonomie pro neekonomy. Praha : Codex Bohemia, 1998. ISBN 80 -85963 -66 -3.