Svtov ocen sekundy Svtov ocen Svtov ocen jsou

Světový oceán - sekundy

Světový oceán • Světový oceán jsou všechny oceány a moře vzájemně propojené • Oceány tvoří 71% (360 mil. km 2) povrchu celé Země a 97% celkového objemu vody na Zemi

Rozložení pevnin a oceánů PEVNINA OCEÁN Země 30 70 Severní polokoule 40 60 Jižní polokoule 20 80

Význam oceánů • Světový oceán, vzhledem ke své rozloze, zachytává asi 85 % slunečního světla a tepla. Působí proto jako velmi významný regulátor teploty a zabraňuje výkyvům teplot na povrchu planety. Má zásadní vliv na biosféru a život na Zemi. Světový oceán váže velkou část oxidu uhličitého. Fytoplankton* je zdrojem až 50 % kyslíku. * Fytoplankton je planktonní společenstvo (plankton je soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících v prostředí) fotosyntetizujících mikroorganismů, které obývají vodní sloupec přírodních i umělých nádrží všech typů. Dominantními složkami fytoplanktonu jsou řasy, sinice a někteří fotosyntetizující prvoci.

Oceány a moře Varianta – 4 oceánů Tichý – 180 mil. km² Atlantský – 90 mil. km² Indický – 75 mil. km² Severní ledový – 13 mil. km² Varianta – 5 oceánů na planetě Zemi: Tichý oceán 155 557 mil. km² Atlantský oceán 76 762 mil. km² Indický oceán 68 556 mil. km² Jižní oceán 20 327 mil. km² Severní ledový oceán 14 056 mil. km² Zaokrouhli údaje na celé miliony km².

Vymezení světového oceánu

Tichý oceán – Pacifik • Největší na Zemi • Nejhlubší místa na Zemi • Je lemován pásem sopek – Tichooceánský ohnivý prstenec • Probíhá v něm datová hranice

Tichý oceán (Pacifik) • největší a nejhlubší oceán • Tichý oceán je větší než všechna pevnina na Zemi. • V nejširším místě v tropech měří Tichý oceán (Pacifik) přes 20 000 km, což je přibližně polovina obvodu zeměkoule. Nachází se v něm nejhlubší místo na Zemi: Mariánský příkop s hloubkou 10 994 m. V Tichém oceánu (na Havaji) naleznete nejvyšší neaktivní štítovou sopku – Mauna Kea. Nad hladinu oceánu ční do výšky 4 205 m, ale i s podvodní částí je vysoká 10 205 m, což z ní činí na Zemi nejvyšší horu, která při měření od úpatí (báze) převyšuje i Everest.

Atlantský oceán • Druhý největší • Středoatlantský hřbet • Ostrovy pevninského původu, leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. • Na stycích litosférických desek se vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy

Atlantský oceán • je druhý největší světový oceán. Jeho středem se táhne v délce asi 11 300 km největší podmořský horský hřeben – Středoatlantský hřbet. Nejhlubší místo v Atlantiku je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8 648 metrů pod hladinou oceánu. V nejužším místě měří mezi Afrikou a Jižní Amerikou 2 900 km, od severu k jihu pak 16 000 km. Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa, oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí.

Indický oceán • Třetí největší • Bengálský záliv – největší na Zemi (2, 172 milionu km²) • Malacký průliv, Suezský průplav • je nejteplejším světovým oceánem. Velká část jeho plochy se totiž nachází v tropickém nebo subtropickém podnebném pásu. •

Jižní oceán (Jižní ledový oceán) - oceán obklopující Antarktidu - je rozlohou 2. nejmenší, má průměrnou hloubku – 4 500 m od ostatních se liší tím že jej kromě Antarktidy neohraničuje pevnina, ale Atlantský, Indický a Tichý oceán - kolem celé Antarktidy přenáší vodu Antarktické cirkulární proudy - zvláštností oceánu je vodní proces který se jinde nevyskytuje „Antarktická spodní voda“ – velmi chladná a vysoce slaná voda pod oceánským ledem - pravděpodobně se zde vyskytují velká ložiska nerostného bohatství Ledovce – zdroj pitné vody Velryba jižní

Jižní ledový oceán • Definován jako oceán obklopující Antarktidu (v roce 2000), nicméně mezi námořníky má tento pojem dlouhou tradici • 4. největší oceán na Zemi • severní hranice určena přibližně 60. rovnoběžkou a jižní hranicí Antarktidy • nejhlubší oceán (průměrná hloubka 4500 m) • nejhlubší místo - Příkop Sandwich 7 235 m • Jižní oceán, někdy nazývaný Jižní ledový oceán je geologicky nejmladším oceánem. Vanou tam nejsilnější větry planety (až 300 km/h). Jedná se také o nejhůře dostupný oceán na Zemi a s tím souvisí fakt, že se jedná o ze všech nejméně prozkoumaný.

Severní ledový oceán • je nejmenší a má také nejmenší průměrnou hloubku (987 m) a nejnižší sanilitu (slanost) ze všech oceánů. Nejhlubší místo Severního ledového oceánu je prohlubeň Litke Deep 5 450 m, 83°N 20°E (u Nansenovi pánve). Nikoho asi nepřekvapí, že se také jedná o nejchladnější oceán (je celoročně pokryt ledovými krami).

Severní ledový oceán - je nejmenší světový oceán s nejmenší průměrnou hloubkou 1 328 m - nejhlubším místem je Litke deep (Eurasien Basin ) s 5 450 m - rozkládá se kolem severního zemského pólu a jeho hladinu pokrývá po většinu roku silná ledová vrstva - polární led dělíme na tři druhy polární : pokrývá většinu oceánu, tloušťka až 50 m tabulový : vzniká na okrajích oceánu, maxim. tloušťka 2 m rychlý led : tvoří se mezi tabulovým ledem a pobřežím - vlivem oteplování v současné době tloušťka i plocha polárního zalednění rychle klesá - původně se mělo za to, že Arktida je kontinent, ale v roce 1958 americká atomová ponorka podplula severní pól a zjistila, že kontinent neexistuje a že je to pouze trvale zamrzlá hladina oceánu Lední medvědi Přelet nad severním pólem

Moře část oceánů v dosahu kontinentů - velká plocha slané či brakické vody spojená se světovým oceánem 1. vnitřní (středozemní) – např. Středozemní moře, Černé moře, Rudé § jsou oddělena průlivy, ostrovy, ale s oceány vždy propojena § mají vlastní proudový systém a jiné vlastnosti vody než oceán, se kterým jsou spojeny (slanost, barva, teplota 2. okrajová – volně spojená s oceánem (např. Norské moře, Sargasové moře) § Jiné vlastnosti vody, společné proudy s oceánem

Určete, ke kterým oceánům patří následující moře: - Barentsovo moře, Bílé moře, Beaufortovo moře, Karské moře, moře Laptěvů, Východosibiřské moře - Rossovo moře, Weddellovo moře - Sargasové moře, Středozemní moře, Baltské moře, Severní moře, - Filipínské moře, Korálové moře, Jihočínské moře, Tasmanovo moře, Beringovo moře, Japonské moře, Jihočínské moře, Žluté moře - Rudé moře, Arabské moře

Zálivy a průlivy • zálivy: menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny - Bengálský záliv • průlivy: zúžená část moří a oceánů Gibraltarský, Beringův. . .

Vlastnosti mořské vody 1. Slanost - salinita znamená kolik gramů solí obsahuje 1 kg vody (největší podíl – chlorid sodný) – vyjadřuje se v ‰ – průměrná je 35‰ Vliv na salinitu má: a) přítok sladké vody, tajících ledovců b) výpar c) srážky d) spojení s oceánem, …. . Izohaly - čáry označující místa se stejnou salinitou Největší salinita: Rudé moře (41‰) – uzavřené, bez přítoků, velký výpar, téměř bez srážek (Středozemní moře, Perský záliv)

Mořská voda a soli v ní obsažené Mořské soli Mořská voda

Salinita ve světovém oceánu

– Mrtvé moře (300 – 400‰) – Nejmenší salinita: Baltské moře (4 – 6‰) – řeky, proudění, srážky, geologická minulost – Nejsladší oceán: Severní ledový oceán – tající led, řeky, malý výpar (30 – 32‰) – Na rovníku pásmo snížené salinity – velké srážky, velké řeky – Velká salinita na obratnících – stálé tlakové výše, malé srážky – Brakická voda = smíšená mořsko-říční voda s nízkou salinitou

2. Teplota – záleží na zeměpisné šířce – ø teplota povrchové vrstvy oceánu +17°C – max. 26 – 30°C – rozdíly teplot vznikají mořské proudy (teplé, studené), místa střetů proudů bohatá na ryby – Při normální salinitě zamrzá při – 1, 9° C Zdroje tepla: sluneční záření, teplo ze dna oceánů přeměna kinetické energie na teplo

Teplota mořské vody v srpnu

3. Barva Záleží na: • Obsahu minerálních látek • Množství planktonu (bez planktonu – světle modrá, s planktonem – dozelena, dohněda) • Hloubka • Barva dna

Oceánské dno 3 jednotky: 1) okraje pevnin – > 20% (pevninská kůra) a) šelf • Dno se mírně svažuje (do 200 m – mělké) • Rybolov, těžba b) svah • Dno se začíná prudce svažovat c) úpatí • Nejnižší místo pod svahem 2) pánve – 75% • rovinaté, bez svažování • V hloubkách kolem 4000 m • čedič, usazeniny mořského původu

3) Hřbety a příkopy Hřbety - místa vzniku nové zemské kůry, nahoře riftová zóna Příkopy - nejhlubší místa, u pevniny – oceánská kůra zajíždí pod pevninskou (subdukce) – zánik kůry

Doplň do obrázku chybějící pojmy

• Někdy může být jako moře tradičně, ale nepřesně označeno též velké vnitrozemské (zpravidla slané) jezero, kterému schází přirozený odtok (Kaspické moře, Mrtvé moře), není však splněna jedna ze základních vlastností, a to spojitost s ostatními moři, oceánem. Kaspické moře

Závěrečné opakování 1. Které faktory a jak ovlivňují geografické rozložení salinity v jednotlivých mořích a oceánech? 2. Na mapě Země - Vývoj pevnin a reliéf dna oceánů vyhledej při okrajích pevnin mělká šelfová moře znázorněna světle modrou barvou. Je pevninský šelf všude stejně široký? 3. Které hlavní části tvoří dno oceánů? 4. Vyhledej oceánské pánve, hlubokomořské příkopy, středooceánské hřbety. 5. Ve kterém hlubokomořském příkopu byla naměřena největší hloubka ? Jaká je jeho hloubka? 6. Jak se jmenuje nejhlubší místo Atlantského oceánu (hledej u pobřeží Ameriky), jak nejhlubší místo Indického oceánu ?

Zdroje a použitá literatura • • J. DEMEK A KOL. GEOGRAFIE PRO SŠ I: fyzicko-geografická část. Praha: SPN-pedagogické nakladatelství, 2012. ISBN 9788072355198. CHISWICK CHAP. Oceans of the World. jpg [online]. 2013 [cit. 2013 -11 -14]. Dostupné z: http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Oceans_of_the_World. jpg DEMEK, Jaromír, Vít VOŽENÍLEK a Miroslav VYSOUDIL. DEMEK. Geografie pro střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c 1997, 94 s. ISBN 80 -859 -3773 -5. CONSCIOUS. Wiki plot 04. png [online]. 2007 [cit. 2013 -12 -01]. Dostupné z: http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/3/3 e/Wiki_plot_04. png HANNES GROBE, . Sea salt-e hg. svg [online]. 2000 [cit. 2013 -12 -01]. Dostupné z: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Sea_salt-e_hg. svg ALEŠ RUDA. Fyzikální vlastnosti mořské vody [online]. 2013 [cit. 2013 -12 -01]. Dostupné z: http: //is. muni. cz/do/rect/el/estud/pedf/js 13/fyz_geogr/web/pages/12 -2 -fyzikalni-vlastnosti. html THURMAN, H. V. , TRUJILLO, A. P. Oceánografie. Praha: COMPUTER PRESS, 2005. 474 s. JEFF SCHMALTZ, MODIS Rapid Response Team, NASA/GSFC. Caspian Sea from orbit. jpg [online]. 2003 [cit. 2013 -12 -01]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Caspian_Sea_from_orbit. jpg