OKOVN NA NOVOROZENECKM ODDLEN MUDr Jozef Macko novorozeneck

OČKOVÁNÍ NA NOVOROZENECKÉM ODDĚLENÍ MUDr. Jozef Macko novorozenecké oddělení KN T. Bati, a. s. , Zlín

Historie n n n očkování dnešního typu zahájeno v 18. století – variolizace Edward Jenner – očkování dítěte virem kravských neštovic a po vyléčení očkování virem pravých neštovic – variola, chlapec neonemocněl = podstata očkování vakcinace vacca= latinsky kráva

Historie - ČR n n n nezpochybnitelné úspěchy očkování 1958 – černý kašel – před 30 tis. nemocných, 50 úmrtí, poté žádné úmrtí 1960 – dětská obrna – před 50 úmrtí ročně, 600 nemocných, poté žádné úmrtí 1970 – spalničky – před 50 tis. nemocných, 60 úmrtí, poté žádné úmrtí příušnice, zarděnky, záškrt ČR – u některých očkování první na světe

Povinné očkování n n je regulováno a hrazeno státem cíle povinného očkování: - zabránit těžkému postižení jako následku infekčního onemocnění - vyloučit či zabránit úmrtí - bránit nejen vzniku, ale především šíření onemocnění

Typy očkování a) b) c) d) e) f) pravidelné – dle očkovacího kalendáře zvláštní – u osob se zvýšeným rizikem vzniku nemoci ( HBV u zdravotníků ) mimořádné – může nařídit hygienik, při nebezpečí epidemie ( např. chřipka ) při cestě do ciziny – očkování dle lokální epidemiologické situace při úrazech, poraněních – tetanus, rabies dobrovolné – meningokok, chřipka, klíšť. encefalitida

Kriteria efektivity očkování n n n n vysoce účinná a bezpečná očkovací látka očkování plošné cenová dostupnost dostatek dávky očkovací látky dodržení časového schématu adekvátní zdrav. stav očkované osoby správné provedení imunizace = správná aplikace očkovací látky

Typy vakcín a) b) c) d) živé virové vakcíny – spalničky, příušnice, zarděnky, dětská obrna, plané neštovice inaktivované ( subjednotkové ) virové vakcíny – HB, HA, chřipka, vzteklina, klíšť. encefalitida živé bakteriální vakcíny – TBC, břišní tyf inaktivované ( subjednotkové ) bakteriální vakcíny – tetanus, záškrt, hemofilus B, meningokoky

Očkování na novorozeneckém oddělení n n n BCG primovakcinace – povinné očkování dětí Hbs. Ag positivních matek – pasivní ( Hepatect, Neohepatect ), aktivní – Engerix B jiná očkování ( RS virus – Synagis )

BCG vakcinace n n Vyhláška MZ ČR o očkování proti infekčním nemocem č. 439/2000 Sb. novela Zákona o ochraně veřejného zdraví č. 274, § 47 a, odst. 1 Metodický návod k provádění vyhlášky o opatřeních proti přenosným nemocem, Věstník MZ ČR 1985, částka 9 -12 metodické doporučení pro činnost kalmetizačního oddělení

BCG vakcinace n n n základní očkování proti TBC se provádí u novorozenců, kteří dosáhli hmotnosti 2500 g a více nejdříve 4. den a nejpozději 42. den po narození dítěte, a to bez předchozí imunobiologické zkoušky výjimečně lze očkovat zdravé novorozence s nižší hmotností, pokud dobře prospívají ČR – incidence TBC 20/100 000 obyvatel – jedna z nejnižších na světě

BCG vakcinace - otázky n n očkování dětí s hmotností nižší než 2500 g očkování dětí před 4. dnem po narození ( časnější propouštění do domácí péče ) očkování dětí předčasně narozených ( postkoncepční vs. postnatální věk ) dobré prospívání ?

BCG vakcinace n - rozdílné přístupy v evropských zemích 1 dávka v dětském věku 1 dávka u novorozence 2 dávky bez vakcinace

BCG vakcinace v ČR Komise MZd ČR pro preventabilní infekce 2005 – primovakcinace co nejdříve po porodu, čím pozdější vakcinace, tím menší efektivita ( kontakt s jinými bakteriemi a antigeny oslabuje účinnost primovakcinace ) Česká pneumologická a ftizeologická společnost 2001 – odsunout primovakcinaci až po proběhlém základním očkování ( přibližně 7 -12 měsíc věku )

BCG vakcinace n n n primovakcinaci provádějí lékaři novorozeneckých a dětských oddělení nemocnic vakcinaci po 42 dnu života provádějí pracovníci kalmetizačních oddělení pokud dítě očkováno po 42 dnu života, pak vždy až po provedení tuberkulinové zkoušky a její negativitě

BCG vakcinace - vakcína n n všechny ve světě používané vakcíny jsou derivovány z původního kmene Mycobacterium bovis, izolovaného Calmettem a Guerinem v roce 1921 v Pasteurově institutu v Lille dnešní vakcíny se liší svými schopnostmi indukovat imunitní odpověď v ČR – BCG vaccine SSI ( Denmark, kmen Copenhagen ) živá lyofilizovaná vakcína

BCG vakcinace n n n vakcína se aplikuje přísně intradermálně nad distální úpon deltového svalu vlevo ( hranice horní a střední třetiny paže ) novorozenci a děti do jednoho roku věku dávka 0, 05 ml rozpuštěné vakcíny starší 1 roku věku 0, 1 ml vakcíny musí být zřetelný pupen alespoň 5 mm 0, 1 ml vakcíny = 100 – 300 tis. VBC ( viable bacterial count )

BCG vakcinace 3 -4 měsíce po primovakcinaci – kontrola reakce ( místo vpichu, jizva, reg. LU ) a) pokud reakce dostatečná ( zaznamená se v očk. průkazu ) – revakcinace v 11 roce věku b) pokud jizva negativní, do 2 let věku tuberkulinová zkouška, u negativních revakcinace ( booster ) n

BCG vakcinace - kontraindikace Očkování proti tuberkulóze se neprovádí: - horečnatý stav - podezření z akutního onemocnění - rekonvalescence po nemoci - imunodeficitní stav - positivní tuberkulinová zkouška - komplikace po předchozí BCG vakcinaci - terapie systémovými steroidy či léky, významně snižujícími imunitní odpověď

BCG vakcinace – postvakcinační reakce I. Fyziologické - nehlásí se hyg. službě - celková reakce – únava, nevolnost - lokální reakce – erytém, edém, infiltrace, ulcerace do 10 mm 2 -4 týdny po očkování Nežádoucí – hlásí se hyg. službě a) alergické ( anafylaxe, šok, exanthem ) b) hyperreaktivní ( ulcerace nad 10 mm, lupoidní kožní reakce, lymfadenitis s fluktuací, píštěle ) c) neurologické ( encefalopatie, křeče, neuritidy ) Nejzávažnější reakcí je generalizace infekce – plicní i mimoplicní II.

BCG vakcinace – postvakcinační reakce n n n pacienty s reakci po očkování, podléhající hlášení, doporučeno odeslat na příslušnou kalmetizační stanici abscesy a kolikvované LU doporučeno neincidovat, ale punktovat silnější jehlou, sterilně krýt, lokálně Framykoin ung. hlášení na tiskopise „Hlášení podezření na nežádoucí účinek léčiva“

Zásady vakcinace n n n neočkovat akutně nemocné dítě dotázat se na postvakcinační komplikace u předchozích očkování dodržovat časové odstupy mezi jednotlivými vakcinacemi informovat rodiče o průběhu postvakcinačních reakcí po očkování ponechat dítě 30 minut pod lékařským dohledem hlásit nežádoucí reakce

BCG vakcinace - Zlín n n od r. 2000 – žádná systémová infekce 5 -6 nežádoucích reakcí ročně hlásí kalmetizační středisko 30 -35 nehlášených postvakcinačních reakcí ročně ošetří kalmetizační středisko záchyt ?

BCG vakcinace ČR od roku 2001 nárůst komplikací, především reaktivace již zhojené jizvy Příčiny? - druh a dávka vakcíny – NE - technika aplikace – NE ? - věk očkovaného – nejvíce komplikací u dětí, vakcinovaných po porodu, nikoli u dětí, vakcinovaných později ( HBs. Ag + ) - vliv jiného očkování – ANO ? – tetra-, penta- a hexavakcíny n

BCG vakcinace - ČR Česká ftizeologická společnost navrhuje změnit očkovací kalendář, BCG primovakcinace až po základním očkování ( mezi 7 -12 měsícem věku ) Možná positiva: - očkovat budou kalmetizační sestry – minimalizace nesprávné techniky očkování - vymizí riziko nepoznaného imunodeficitu - vymizí kostní komplikace ( nepozorované u později vakcinovaných dětí ) - redukují se lokální komplikace - nenaruší se očkovací kalendář ( protrahované hojení ) n

BCG vakcinace - ČR Česká ftizeologická společnost navrhuje změnit očkovací kalendář, BCG primovakcinace až po základním očkování ( mezi 7 -12 měsícem věku ) Možná negativa: - možná snížená proočkovanost - kalmetizační střediska bude nutno posílit - nižší imunitní odpověď ? - ekonomická náročnost n

BCG vakcinace - otázky n n děti propuštěné do 3 dne – očkovat či pozvat k očkování později ? ( do 42 dne )- Dr. Škovránková – FN Motol – NE před 4 dnem děti s hmotností nižší než 2500 g – pokud prospívají, očkujeme předčasně narozené děti – postkoncepční či postnatální věk? – Dr. Škovránková – postkoncepční věk, spíše ale vakcinaci odložit odmítnutí očkování – důvody, řešení, postihy

Zákonné normy a povinnosti n n n zdrav. zařízení jsou povinna provést pravidelná……očkování a pasivní imunizaci osob každé očkování nutno zaznamenat do zdrav. dokumentace a očk. průkazu podle § 46. odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb. odpovídá za plnění povinností na úseku očkování osob mladších 15 let její zákonný zástupce nedodržení = přestupek, možná sankce jestliže zdrav. zřízení nesplní svou povinnost dle Zákona 258/2000 Sb. , je hygienik povinen postihnout takové jednání správní pokutou dle § 92 citovaného zákona

Proč očkovat? v ČR používané očkovací látky efektivní ve více než 90% ( imunizace pacienta ), nechrání tedy absolutně n očkování je nejbezpečnější cesta k získání imunizace proti jinak nebezpečným infekcím n proočkování populace brání šíření infekce a postupně zajišťuje eradikaci negativní přístup k očkování – neproočkovanost – objevení se infekcí – zvýšení nemocnosti a úmrtnosti n

Děti HBs. Ag + matek n n indikována pasivní imunizace specifickým hyperimunním globulinem ( Hepatect, Neohepatect – Biotest ) – dávka dle hmotnosti, podává se i. v. jako bolus či v infuzi ihned po porodu ( do 1 -2 hodin ), protektivita 6 -12 měsíců indikována aktivní imunizace Engerix B – podá se i. m. , do 12 (24) hodin po porodu, interval očkování 0 -1 -6 měsíců, 6 -8 týdnů po poslední dávce odběr venózní krve na Hbs. Ag a anti-HBs protilátek

Jiná očkování – RSV Synagis Očkování indikováno u dětí do 2 let věku, a to: - nedonošení novorozenci s BPD narození do 28 t. g. a dříve, pokud před začátkem RS sezóny dosáhli postkoncepčního věku 36 týdnů, závislí na 02 či na ventil. podpoře - novorozenci, narození ve vyšším gest. týdnu s RTG potvrzenou emfyzematozně bulózní formou BPD

Jiná očkování – RSV Synagis n n n dle Lékopisu indikováno u všech dětí, narozených do 36 týdne gestace ( i bez BPD ) cena vakcíny!! v ČR ročně cca do 150 dětí po 2 roce věku již nemá význam – vlastní protilátky preferenčně pneumonie a otitidy

Děkuji za pozornost