LEGISLATIVA kolen pro podnikatele vod Vtejte na kolen

LEGISLATIVA Školení pro podnikatele

Úvod Vítejte na školení pořádaném společností JVM-RPIC, spol. s r. o. Příjemným úkolem tohoto školení bude naučit se orientovat v základních právních pojmech a právní úpravě týkající se podnikání. LEKTOR: JUDr. Zdeněk Hromádka, advokát PROGRAM: - Legislativa obecně - Formy podnikání - Živnostenský zákon - Obchodní zákoník - Zákon o odpadech

JUDr. ZDENĚK HROMÁDKA - advokátní kancelář Rašínova 522, 760 01 Zlín Tel. +420 577 212 835 Fax +420 577 211 460 Internet: http: //www. iadvokat. cz Pro své klienty zajišťujeme úplný servis v oblasti: - zastupování v řízení před soudy a správními orgány - obhajoby v trestním řízení - správy a řízení pohledávek - sepisování listin o právních úkonech (zejména smluv) - právních analýz Zaměřujeme se zejména na tato právní odvětví: - obchodní právo - obchodní společnosti, obchodně závazkové vztahy, správa pohledávek - daňové a účetní poradenství - občanské právo, autorské právo - pracovní právo - trestní právo - správní právo - právo cenných papírů

Profil společnosti JVM - RPIC, spol. s r. o. , založená v roce 1992, je soukromou společností věnující se poradenství v podnikání a regionální politice v oblasti malého a středního podnikání. - v roce 1993 se stala jedním ze čtyř pilotních Regionálních informačních a poradenských center (RPIC) v ČR. Tato centra byla vytvářena podle zvyklostí v zemích EU jako jeden z nástrojů aktivní politiky podpory podnikání v ČR. Na jejich vzniku se podílela vláda ČR a program EU PHARE. - společnost transferuje finanční prostředky EU (PHARE) a státu určené na podporu podnikání v oblasti informací a poradenství mezi podnikatele v okresech Zlín a Uherské Hradiště - od roku 1994 je členem Asociace pro poradenství v podnikání - APP (profesní sdružení poradenských subjektů pro podnikání), v roce 1998 zde získala po prověření činnosti akreditaci a stala se Akreditovaným členem APP - na základě certifikačního auditu dne 21. 2. 2001 získala certifikát systému jakosti podle modelové normy ČSN ISO 9002. Certifikát byl udělen společností ITI TUV.

1. LEGISLATIVA OBECNĚ - vybrané pojmy 1. 1. Veřejnoprávní úprava 1. 2. Občanskoprávní (soukromoprávní) úprava, kogentní a dispozitivní uspořádání 1. 3. Vztah obecného a zvláštního zákona, příklady 1. 4. Vzájemný vztah občanského zákoníku a obchodního zákoníku

1. 1. Veřejnoprávní úprava Charakteristické znaky: - jedním z účastníků právních vztahů založených na veřejnoprávní úpravě je vždy stát nebo subjekt samosprávy (územní či profesní) zastoupený některým z orgánů veřejné správy nerovnost subjektů v právních vztazích upravených veřejným právem - orgány veřejné správy mají vždy nadřazené postavení - orgán veřejné správy může v těchto vztazích vnutit jednostranně svou vůli ostatním účastníkům, může i založit veřejnoprávní vztah i proti vůli ostatních účastníků; příklad - zahájení správního řízení s určitým subjektem i bez návrhu - pro orgány veřejné správy platí v právních vztazích založených na veřejnoprávní úpravě ústavně zakotvená zásada: „Státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon“. Do oblasti veřejnoprávní úpravy patří zejména: - ústavní právo správní právo - stavební zákon, přestupky atd. trestní právo finanční právo (daňové zákony) právo životního prostředí

1. 2. Občanskoprávní (soukromoprávní) úprava, kogentní a dispozitivní uspořádání Charakteristické znaky soukromoprávní úpravy: - právní vztahy založené na soukromoprávní úpravě jsou ovládány zásadou smluvní volnosti - je pouze na vůli jejich účastníků (v mezích zákonné úpravy), zda učiní právní úkon, vůči komu, jakou formou, s jakým obsahem platí zásada rovnosti subjektů (účastníků) v soukromoprávních vztazích žádný účastník nemůže vnutit svou vůli jinému účastníku soukromoprávního vztahu, o vzniklých sporech rozhoduje nezávislý a nestranný soud pro postavení subjektů soukromoprávních vztahů platí ústavně zaručená zásada: „ Každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“ Do oblasti soukromoprávní úpravy patří zejména: - občanské právo (zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník) obchodní právo (zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník) mezinárodní právo soukromé na pomezí soukromoprávní a veřejnoprávní úpravy stojí pracovní právo, které se stále více přibližuje spíše veřejnému právu mírou své regulativnosti

Kogentní a dispozitivní uspořádání Dispozitivní uspořádání je dalším významným znakem úpravy v předpisech soukromého práva. Podstata dispozitivní úpravy: - dispozitivním ustanovením zákona je takové ustanovení, od jehož znění se podle jeho povahy mohou účastníci dohodou odchýlit. Podmínkou tedy je, aby povaha daného ustanovení odchýlení se umožňovala a zároveň aby toto nebylo zákonem výslovně zakázáno účastníci soukromoprávního vztahu mohou svým projevem vůle (dohodou) takové ustanovení změnit (jejich právní vztah se pak řídí jimi upraveným zněním a nikoliv jeho zněním uvedeným v zákoně) nebo úplně vyloučit (pak takové ustanovení zákona na jejich právní vztah vůbec nedopadá a nereguluje jej) Podstata kogentní úpravy: - je typická pro úpravu ve veřejnoprávních odvětvích kogentní ustanovení dopadá na soukromoprávní vztah a reguluje vždy, bez ohledu na vůli účastníků. Dohoda účastníků, která mu odporuje, je neplatná. relativně nejmenší výskyt zaznamenáváme v obchodním zákoníku, v jehož § 263 jsou všechna kogentní ustanovení tohoto zákona vyjmenována

1. 3. Vztah obecného a zvláštního zákona Společenské vztahy regulované právem jsou sice značně různorodé, lze však u nich také vysledovat mnoho společných rysů. Tak lze popsat hlavní důvod, proč existují v právu obecné a zvláštní zákony. Podstata problému: - pokud zákonodárce u určité skupiny společenských vztahů (v určité oblasti úpravy) identifikuje vedle rozdílných také společné rysy, shrne tyto společné rysy do jedné úpravy (jednoho zákona - tzv. obecného zákona) - „vytkne je před závorku“ - naopak pro ty aspekty upravovaných společenských vztahů, které jsou rozdílné, vytvoří zákonodárce samostatné, tzv. zvláštní zákony a vymezí situace, kdy se tyto zákony použijí. Shodné rysy pak není třeba v každém zákoně opakovat. Zásady vymezující vztah obecného a zvláštního zákona: - zásada speciality - úprava ve zvláštním zákoně má v případě rozporu přednost před úpravou obecnou zásada subsidiarity - otázky neupravené zvláštní úpravou se řídí úpravou obecnou Příklady: Občanský zákoník - obecný, obchodní zákoník - zvláštní zákon Obč. soud. řád (č. 99/1963 Sb. ) - obecný, zák. o Úst. soudu (č. 182/1993 Sb. ) - zvláštní

1. 4. Vztah občanského zákoníku a obchodního zákoníku Občanský zákoník je obecným předpisem pro celé soukromé právo, zatímco obchodní zákoník upravuje zejména postavení podnikatelů, obchodní společnosti a obchodní závazkové vztahy. Základní pravidla pro posuzování vztahu: - - občanský zákoník je obecným, obchodní zákoník zvláštním zákonem, obecně vzato se tedy zásadně použije občanský zákoník, obchodní zákoník pak za podmínek v něm vymezených, pokud upravuje nějaké otázky odlišně nebo obsahuje úpravu navíc obchodní zákoník se v oblasti závazkových vztahů použije (§ 261): - na závazkové vztahy mezi podnikateli, je-li při jejich vzniku s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že se týkají jejich podnikatelské činnosti - na závazkové vztahy mezi státem nebo samospr. územ. jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zajišťování veřejných potřeb - na závazkové vztahy vyjmenované v odst. 3 a 4 § 261 - na základě dohody stran, že jejich vztah se bude řídit obch. zákoníkem (§ 262) občanský zákoník se v oblasti závazkových vztahů použije vždy: - na smlouvy pojistné - na smlouvy o převodu nemovitých věcí V těchto věcech se naopak nepoužije obchodní zákoník.

2. FORMY PODNIKÁNÍ 2. 1. Fyzické osoby jako podnikatelé 2. 2. Právnické osoby - obecné typy - obchodní společnosti 2. 3. Obchodní rejstřík

2. 1. Fyzické osoby jako podnikatelé Formy podnikání fyzických osob: - na základě živnostenského oprávnění podle živnostenského zákona (č. 455/1991 Sb. ) na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštního předpisu, patří sem např. advokáti (zák. č. 85/1996 Sb. ), daňoví poradci (č. 523/1992 Sb. ), pojišťovací agenti (č. 363/1999 Sb. ) provozování zemědělské činnosti na základě zápisu do evidence podle zvláštního předpisu (č. 105/1990 Sb. ) ve formě sdružení bez právní subjektivity na základě smlouvy o sdružení uzavřené podle § 829 a násl. občanského zákoníku mezi podnikateli - fyzickými osobami kteréhokoliv výše uvedeného typu Místo podnikání: Místem podnikání fyzické osoby (obdoba sídla u právnické osoby) je adresa zapsaná jako její místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Obchodní firma: Obchodní firmou fyzické osoby je vždy její jméno a příjmení. Obchodní firma může dále obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání.

2. 2. Právnické osoby Obecně Právnickými osobami jsou (§ 18 občanského zákoníku): - sdružení fyzických nebo právnických osob (např. obchodní společnosti) - účelová sdružení majetku (nadace nebo nadační fondy) - jednotky územní samosprávy (obce a kraje) - jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon Zřízení a vznik právnické osoby: Právnická osoba se zřizuje písemnou smlouvou nebo zakládací listinou, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Právnická osoba vzniká dnem, ke kterému je zapsána do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Statutární orgány: Statutárními orgány právnické osoby jsou ti, kteří jsou smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem oprávněni ve všech věcech činit úkony za právnickou osobu. Mohou však za ni činit právní úkony i jiní její pracovníci či členové, je-li to stanoveno v jejích vnitřních předpisech nebo je to obvyklé vzhledem k jejich pracovnímu zařazení.

Obchodní společnosti Podle obchodního zákoníku jde o právnické osoby založené za účelem podnikání. Jejich úpravu nalezneme v § 56 a následujících obchodního zákoníku. Formy obchodních společností: - společnosti osobní - jejich společníci (nebo alespoň někteří z nich, u komanditní společnosti pouze komplementáři) ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem - patří sem veřejná obchodní společnost a komanditní společnost - společnosti kapitálové - společnost s ručením omezeným - společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladu všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku - akciová společnost - akcionáři neručí za závazky společnosti - naopak kapitálové společnosti odpovídají za porušení svých závazků celým svým majetkem

Základní pojmy týkající se obchodních společností Založení a vznik společnosti: - - založení v případě více zakladatelů - společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli, jejich podpisy musejí být úředně ověřeny - společenská smlouva u s. r. o. a zakladatelská smlouva u a. s. musejí mít formu notářského zápisu založení jediným zakladatelem - zakladatelskou listinou ve formě notářského zápisu - vznik - společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku Základní kapitál: - vytváří se povinně jen v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti jde o peněžní vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku, stanoví-li tak zákon je součástí vlastního kapitálu

Vklad společníka - - jde o souhrn peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot, které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti vklad peněžitý - souhrn peněžních prostředků vložených určitou osobou do společnosti vklad nepeněžitý - souhrn jiných penězi ocenitelných hodnot (majetku), jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do do obchodního rejstříku. nepřípustný předmět vkladu - závazky týkající se provedení prací či poskytnutí služeb - pohledávka vůči společnosti - jen v případech stanovených zákonem může být započtena proti pohledávce společnosti na splacení vkladu nebo emisního kursu správce vkladu - jeden ze zakladatelů pověřený ve společenské nebo v zakládací smlouvě správou splacených vkladů nebo jejich části před vznikem společnosti. Správcem peněžitého vkladu může vždy být i banka. - po vzniku společnosti má správce povinnost splacené vklady předat i s plody a užitky bez zbytečného odkladu společnosti (§ 60, odst. 3 obchodního zákoníku)

Podíl - představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti - každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti a podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem - v obou případech výjimkou je akciová společnost vypořádací podíl - nárok na něj vzniká společníkovi při zániku jeho účasti ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu, a to za podmínek § 61 obchodního zákoníku podíl na likvidačním zůstatku - právo na něj má společník, je-li se zrušením společnosti spojena likvidace Zákaz konkurence - obecně zákaz určitých druhů jednání pro určité osoby, konkretizovaný v ustanoveních o jednotlivých obchodních společnostech společnost je v případě jeho porušení oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při němž jej porušila anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost nezávisle na tomto má společnost v případě porušení zákazu konkurence samozřejmě i právo na náhradu škody

Rezervní fond - vytváří se povinně v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným z čistého zisku nebo z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk, pokud to zákon nevylučuje; lze jej vytvořit i při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků nad výši vkladů nebo nad emisní kurs akcií. - lze jej v rozsahu, v němž je vytvářen podle tohoto zákona povinně, použít pouze ke krytí ztrát společnosti, nestanoví-li zákon jinak Zrušení a zánik společnosti - společnost se zrušuje v případech uvedených v § 68, odst. 3 obchodního zákoníku - např. jde o rozhodnutí společníků o zrušení, o fúzi, rozdělení, uplynutí doby, na kterou byla založena, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku - společnost může být zrušena i na základě rozhodnutí soudu v případech podle odst. 6 § 68 - např. pokud společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, zaniknou zákonné předpoklady pro vznik společnosti, společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky atd. - při zrušení musí proběhnout likvidace, v jejímž rámci se rozdělí majetek společnosti; zrušení bez likvidace se uplatní, pokud jmění společnosti přechází na jejího právního nástupce a také pokud ve společnosti není žádný majetek - až po zrušení společnosti může nastat její zánik - společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku

Typy obchodních společností - veřejná obchodní společnost - komanditní společnost - společnost s ručením omezeným - akciová společnost

Veřejná obchodní společnost Obchodní firma - musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“, nebo alespoň zkratku „v. o. s. “ nebo „veř. obch. spol. “ Obsahuje-li jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí „a spol. “ Postavení společníků - společníky mohou být alespoň dvě fyzické nebo právnické osoby, které ve v. o. s. podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem Jednání za společnost - oprávněni jednat za v. o. s. jsou všichni společníci; společenská smlouva může stanovit, že pouze někteří společníci nebo jen jeden z nich Zákaz konkurence - společník nesmí podnikat v předmětu podnikání společnosti, ani ve prospěch jiných ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného - společník nemůže být statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání. Výhody a nevýhody veřejné obchodní společnosti

Komanditní společnost Obchodní firma - musí obsahovat označení „komanditní společnost“, postačí však zkratka „kom. spol. “ nebo „k. s. “ Postavení společníků - společníky komanditní společnosti jsou jeden a více společníků, kteří ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti celým svým majetkem (komplementáři) - komanditista musí vložit do základního kapitálu společnosti vklad nejméně 5 000, - Kč Jednání za společnost - statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři; pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, jedná každý komplementář jménem společnosti samostatně Zákaz konkurence - neplatí pro komanditistu, nestanoví-li společenská smlouva jinak Výhody a nevýhody komanditní společnosti

Společnost s ručením omezeným Obchodní firma - musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“, postačí však zkratka „spol. s r. o. “ nebo „s. r. o. “ Postavení společníků - společník může být i jen jeden; pak se společnost zakládá místo společenské smlouvy zakladatelskou listinou. Společníků může být nejvýše 50. - společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisů v obchodním rejstříku Požadavky na základní kapitál - alespoň 200 000, - Kč; výše vkladu jednotlivého společníka nejméně 20 000, - Kč Jednání za společnost - statutárním orgánem spol. s r. o. je jeden nebo více jednatelů Zákaz konkurence - upraveno podrobně v § 136 obchodního zákoníku Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným

Akciová společnost Obchodní firma - musí obsahovat označení „akciová společnost“, postačí však zkratka „akc. spol. “ nebo „a. s. “ Postavení akcionářů - neručí žádným způsobem za závazky společnosti - akcie, emise akcií, nabývání akcií Požadavky na základní kapitál - alespoň 20 000, - Kč, jde-li o společnost založenou s veřejnou nabídkou akcií, pokud zvláštní předpis nestanoví vyšší částku; u jiných akciových společností alespoň 2 000, - Kč Jednání za společnost - statutárním orgánem a. s. je představenstvo, které řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem Zákaz konkurence - podrobná úprava v § 196 a § 196 a obchodního zákoníku Výhody a nevýhody akciové společnosti

2. 3. Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon. Součástí obchodního rejstříku je i sbírka listin (co se do ní ukládá - § 27 a obch. zák. ) Obchodní rejstřík vedou krajské soudy (rejstříkové soudy). Pro konkrétní fyzickou či právnickou osoby je příslušný ten rejstříkový soud, v jehož obvodu se nachází její obecný soud (zjednodušeně v jehož obvodu má místo podnikání, resp. sídlo). Do obchodního rejstříku se zapisují: - - všechny druhy obchodních společností a dále družstva fyzické osoby - dobrovolně - podnikatelé podle § 2, odst. 2 písm b) až d) obch. zák. - povinně - opět podnikatelé podle § 2, odst. 2 písm b) až d) obch. zák. za podmínek § 3 odst. 3, tedy: - pokud jejich výnosy či příjmy dosáhnou určité výše - pokud provozují živnost průmyslovým způsobem - pokud to stanoví zvláštní předpis (č. 201/2001, 26/2000 Sb. ) zahraniční právnické a zahraniční fyzické osoby další právnické osoby, o nichž to stanoví zvláštní zákony např. státní podniky (č. 77/1997 Sb. ), banky (č. 21/1992 Sb. ), pojišťovny (č. 363/1999 Sb. )

Postup při zápisu do obchodního rejstříku - zahájení řízení - zásadně na návrh fyzické či právnické osoby (bez návrhu, má-li být dosaženo shody mezi stavem zápisu a skutečností) - podnikatel je rovněž povinen předkládat soudu ve dvojím vyhotovení listiny určené k založení do sbírky listin rozhodnutí soudu - pokud soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, rozhodne bez nařízení jednání usnesením - ve výroku usnesení uvede soud rovněž den zápisu Skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku - obecně pro všechny zapisované subjekty - § 28, odst. 1 obchodního zákoníku zvlášť pro jednotlivé obchodní společnosti, družstva a státní podniky - § 28, odst. 2 zvlášť pro podniky zahraničních a jejich organizační složky - § 28, odst. 3 jinak další skutečnosti, stanoví-li tak zákon Poplatky - za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku - 5 000, - Kč za výmaz podnikatele - 3 000, - Kč za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele 1 000, - Kč

Internetové adresy, které je užitečné znát Na následujících internetových stránkách si můžete zjistit podrobné údaje o všech subjektech provozujících podnikání v České republice. www. iadvokat. cz Tato internetová adresa advokátní kanceláře JUDr. Zdeňka Hromádky umožňuje snadno přejít na vyhledávání v obchodním rejstříku i v systému ARES, který zpřístupňuje databáze vedené státní správou o všech ekonomických subjektech v České republice. www. mpo. cz Tato internetová adresa Ministerstva průmyslu a obchodu ČR umožňuje přejít na vyhledávaní v registru živnostenského podnikání, které obsahuje údaje o všech subjektech podnikajících na základě živnostenského oprávnění.

3. ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON 3. 1. Základní pojmy 3. 2. Jak získat živnostenský list 3. 3. Jak získat koncesní listinu 3. 4. Průkaz živnostenského oprávnění 3. 5. Odpovědný zástupce 3. 6. Provozovna 3. 7. Povinnosti podnikatele

3. 1. Základní pojmy v oblasti živností Právní úprava Zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění Zákon č. 570/1991 Sb. , o živnostenských úřadech, v platném znění Definice živnosti Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Znaky živnosti - soustavnost - rozumí se tím vykonávání podnikatelské činnosti opakovaně a pravidelně samostatnost - podnikatel není při výkonu své podnikatelské činnosti nikým přímo organizován ani řízen provozování vlastním jménem - podnikatel vystupuje pod svou obchodní firmou provozování na vlastní odpovědnost - podnikatel nese riziko a odpovědnost za výsledky své podnikatelské činnosti provozování za účelem dosažení zisku - neznamená, že zisku skutečně dosaženo být musí Co není živností - podrobný výčet je obsažen v § 3 živnostenského zákona

Druhy živností - živnosti ohlašovací - řemeslné - podmínkou provozování je odborná způsobilost podle § 21 a 22 živnostenského zákona - vázané - podmínkou provozování je odborná způsobilost podle přílohy č. 2 k živnostenskému zákonu - volné - odborná způsobilost zde není jako podmínka provozování stanovena, postačí splnění všeobecných podmínek (§ 6/1) - živnosti koncesované - jsou uvedeny v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu Jak zjistit údaje k živnosti, kterou chci provozovat - seznam živností řemeslných - příloha č. 1 k živnostenskému zákonu - prokazování odborné způsobilosti podle § 21 a 22 zákona seznam živností vázaných - příloha č. 2 k živnostenskému zákonu, je zde upraven i způsob prokazování odborné způsobilosti seznam živností koncesovaných - příloha č. 3 k živnostenskému zákonu, upravuje i požadovanou odbornou a jinou zvláštní způsobilost a označuje orgán státní správy, jehož vyjádření je třeba k žádosti o koncesi seznam živností volných - nař. vlády č. 140/2000 Sb. - živn. zákon neukládá prokázání odborné ani jiné způsobilosti

Dělení živností z hlediska předmětu podnikání (podle povahy provozované činnosti) Toto rozdělení živností má význam především pro posuzování rozsahu živnostenského oprávnění. Živnosti podle předmětu podnikání - obchodní - § 33 živnostenského zákona, zejména koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - podnikatel provozující obchodní živnost je oprávněn vedle ní provozovat i další činnosti uvedené v § 34 živnostenského zákona - výrobní - § 42 živnostenského zákona, podnikatel může výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, zůstane-li zachována povaha živnosti - další činnosti, které je podnikatel oprávněn provozovat vedle své hlavní živnosti výrobní, jsou uvedeny v § 42, odst. 2 živnostenského zákona - živnosti poskytující služby - živnosti spočívající v provádění činností podle § 43 živnostenského zákona - další činnosti, které je podnikatel oprávněn provozovat vedle své hlavní živnosti poskytující služby, jsou uvedeny v § 44 živnostenského zákona

Překážky v provozování živnosti - - úprava v § 8 živnostenského zákona prohlášení konkursu na majetek fyzické či právnické osoby, pokud soud rozhodl, že provozování podniku musí být ukončeno fyzická či právnická osoba nemůže provozovat živnost po dobu tří let poté: - co soud zrušil konkurs na její majetek proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu - co byl vůči ní zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku uložení zákazu činnosti soudem nebo správním orgánem, pokud se týká provozování živnosti v oboru nebo v příbuzném oboru, dokud zákaz trvá Možnost provozování více živností Podnikatel může provozovat více živností, má-li pro každou z nich živnostenské oprávnění

Živnostenské úřady Stav do 31. 12. 2002 - obecní živnostenské úřady (odbory pověřených obecních úřadů) - vykonávají činnosti podle živnostenského zákona, týkající se živností ohlašovacích volných, s výjimkou živností provozovaných průmyslovým způsobem - okresní živnostenské úřady (referáty okresních úřadů) - vykonávají činnosti podle živnostenského zákona, týkající se živností koncesovaných, ohlašovacích řemeslných, ohlašovacích vázaných a provozovaných průmyslovým způsobem - Praha - uvedené působnosti vykonávají samostatné živnostenské odbory pověřených úřadů městských částí - živnostenský odbor Magistrátního úřadu hl. m. Prahy - odvolací orgán - Živnostenský úřad ČR Stav po 1. 1. 2003 - obecní živnostenské úřady (odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností) Praha - živnostenské odbory úřadů městských částí - vykonávají činnosti podle živnostenského zákona týkající se všech druhů živností - krajské živnostenské úřady (odbory krajských úřadů) Praha - živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy - Živnostenský úřad ČR

3. 2. Jak získat živnostenský list Fyzická osoba Pokud hodlá fyzická osoba provozovat ohlašovací živnost, je povinna živnostenskému úřadu příslušnému podle jejího místa bydliště podat ohlášení živnosti. V ohlášení živnosti je třeba uvést skutečnosti podle § 45, odst. 2, 4 živnostenského zákona (předtištěný formulář). Přílohy k ohlášení živnosti - výpis z evidence rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců - žádost o výpis lze podat na předtištěném formuláři na kterémkoliv okresním státním zastupitelství, obecním či městském úřadě či u pověřených pracovníků Rejstříku trestů - poplatek 50, - Kč, výpis zašle Rejstřík trestů na adresu žadatele - další přílohy podle § 46, odst. 1, 3 živnostenského zákona Správní poplatek za vydání živnostenského listu činí 1000, - Kč. Pokud podnikatel splňuje všechny podmínky a ohlášení nemá vady, vydá živnostenský úřad živnostenský list do 15 dnů od doručení ohlášení. Právnická osoba Platí obdobně, co je uvedeno výše, pouze náležitosti ohlášení živnosti podle § 45/3, 4 přílohy k ohlášení podle § 46/2, 3. U vznikající právnické osoby ohlašují živnost zakladatelé Výpis z evidence rejstříku trestů přikládá odpovědný zástupce.

3. 3. Jak získat koncesní listinu Fyzická osoba Pokud hodlá fyzická osoba provozovat koncesovanou živnost, je povinna živnostenskému úřadu příslušnému podle jejího místa bydliště podat žádost o vydání koncese. V žádosti je třeba uvést skutečnosti podle § 45, odst. 2, 4 a § 50, odst. 2, 4 živnostenského zákona (předtištěný formulář). Přílohy k žádosti o vydání koncese - pro přílohy obdobně platí § 46, odst. 1, 3 (živnostenský list), další přílohy v § 50, odst. 3, 4 Správní poplatek za vydání koncesní listiny činí 2000, - Kč. Pokud žádost splňuje všechny náležitosti a k provozování předmětné činnosti je nutný souhlas nebo povolení nebo oprávnění nebo vyjádření orgánu státní správy, živnostenský úřad mu žádost předloží - orgán musí zaujmout do 30 dnů stanovisko, kterým je živnostenský úřad vázán. O žádosti úřad rozhodne do 60 dnů od podání (výjimky - příloha 3) Koncesní listina se vydá podnikateli do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese Právnická osoba Platí opět obdobně, co je uvedeno výše o koncesních listinách fyzických osob a o náležitostech ohlašování živností právnických osob.

3. 4. Průkaz živnostenského oprávnění Živnostenský list - způsob převzetí živnostenského listu náležitosti živnostenského listu - vyjmenovány v § 47, odst. 2, 3 živnostenského zákona změny a doplnění údajů uvedených v živnostenském listu a dokladů - podnikatel je povinen je ohlásit vždy do 15 dnů od jejich vzniku oprávnění k provozování ohlašovací živnosti vzniká dnem ohlášení. Koncesní listina - způsob převzetí koncesní listiny náležitosti koncesní listiny - vyjmenovány v § 54, odst. 2, 3 živnostenského zákona změny a doplnění údajů uvedených koncesní listině a dokladů - podnikatel je povinen je ohlásit vždy do 15 dnů od jejich vzniku oprávnění k provozování koncesované živnosti vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese Osvědčení k podnikání - upraveno včetně náležitostí v § 10 živnostenského zákona lze jím nahradit průkaz živnostenského oprávnění

3. 5. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a která, nejde-li o manžela nebo manželku podnikatele, je k podnikateli v pracovněprávním vztahu. Odpovědný zástupce musí splňovat všechny všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. Povinnost ustanovit odpovědného zástupce - v případech vyjmenovaných v § 11, odst. 4 živnostenského zákona Odpovědný zástupce právnické osoby Odpovědný zástupce fyzické osoby Termíny pro oznámení a ustanovení odpovědného zástupce - živnosti ohlašovací - ustanovení odpovědného zástupce musí podnikatel ohlásit živnostenskému úřadu do 15 dnů, splňuje-li zástupce podmínky, může vykonávat svou funkci ode dne ustanovení živnosti koncesované - v tomto případě ustanovení odpovědného zástupce předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schválení Nemožnost vykonávat funkci odpovědného zástupce - zejména § 11, odst. 3 živnostenského zákona

3. 6. Provozovna Provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Zřízení a zrušení provozovny Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně písemně oznámit příslušnému živnostenskému úřadu nejméně 3 dny předem (§ 17, odst. 2, 4 zákona). Povinnosti podnikatele související s provozovnou a jejím zřízením - provozovna musí být způsobilá provozování živnosti podle zvláštních předpisů, zejména stavební zákon řádné označení provozovny ustanovení osoby odpovědné za činnost provozovny podrobněji další povinnosti podle § 17 živnostenského zákona Provozovna umístěná v rodinném domě nebo v panelovém bytě Problematika hygienických a požárních předpisů

3. 7. Povinnosti podnikatele - shrnutí a přehled povinností podnikatele podle živnostenského zákona Zejména: - povinnost ohlašovat skutečnosti - u živností ohlašovacích - povinnost žádat o povolení či schválení - u živností koncesovaných - povinnosti související s provozovnou - povinnosti v souvislosti se zajišťováním živnostenské kontroly - předkládání dokladů

4. OBCHODNÍ ZÁKONÍK 4. 1. Závazkové vztahy 4. 2. Sídlo, místo podnikání 4. 3. Obchodní firma

4. 1. Závazkové vztahy - úprava v části třetí (§ 261 a násl. ) obchodního zákoníku (č. 513/1991 Sb. ) - hlava I - obecná ustanovení - zejména o uzavírání smluv, zajištění a zániku závazků, náhradě škody, promlčení - hlava II - zvláštní ustanovení - jednotlivé smluvní typy - zejména kupní smlouva, smlouva o dílo, smlouva o úvěru, smlouva mandátní, smlouva o obchodním zastoupení, smlouva o běžném účtu, smlouva o vkladovém účtu - hlava III - zvláštní ustanovení - závazky v mezinárodním obchodu

Kupní smlouva - § 409 a násl. obchodního zákoníku Podstatné náležitosti - určení smluvních stran určení převáděné (prodávané) movité věci - jednotlivě nebo co do množství a druhu závazek prodávajícího převést na kupujícího vlastnické právo k prodávané věci závazek kupujícího zaplatit kupní cenu Povinnosti prodávajícího - dodání zboží, doklady vztahující se ke zboží množství, jakost, provedení a obal zboží vady zboží, odpovědnost za ně, nároky z odpovědnosti za vady Povinnosti kupujícího - zaplacení kupní ceny převzetí dodaného zboží Nabytí vlastnického práva, nebezpečí škody na zboží Zvláštní ujednání v kupní smlouvě - např. koupě na zkoušku nebo cenová doložka

Smlouva o dílo - § 536 a násl. obchodního zákoníku Podstatné náležitosti - určení smluvních stran závazek zhotovitele k provedení určitého díla závazek objednatele k zaplacení ceny za jeho provedení definice díla - odlišení od kupní smlouvy Provedení díla - způsob provádění díla věci určené k provedení díla, vlastnické právo k dílu a nebezpečí škody předání díla Cena za dílo - stanovená ve smlouvě pevnou částkou cena podle rozpočtu Vady díla, odpovědnost za vady díla Postup při neplnění smluvních vztahů - zkušenosti z praxe

4. 2. Sídlo, místo podnikání Sídlo - pojem se užívá u právnických osob; musí být určeno již při zřízení právnické osoby - musí být určeno adresou, kde právnická osoba skutečně sídlí, tedy místem, kde je - umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat v bytě pouze v případě, že je to slučitelné s účelem právnické osoby a odpovídá to i povaze a rozsahu její činnosti sídlo organizační složky podniku - adresa jejího umístění Místo podnikání - pojem se užívá u fyzických osob - jde o adresu zapsanou jako místo podnikání fyzické osoby v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci do obchodního rejstříku je podnikatel povinen zapsat své skutečné místo podnikání Sídlo a místo podnikání - povinnost pro podnikatele uvádět je na obchodních listinách - zapisují se do obchodního rejstříku - před zápisem do obchodního rejstříku je navrhovatel povinen prokázat právní důvod užívání místností, do nichž je umístěno sídlo nebo místo podnikání zapisované osoby

4. 3. Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. Podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku - ustanovení o obchodní firmě se na něj nevztahují je povinen činit právní úkony, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením a je-li právnickou osobou, pod svým názvem může užívat při podnikání odlišující dodatek nebo další označení, pokud nepůsobí klamavě a jeho užívání je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy soutěže Obchodní firma fyzické osoby - vždy jméno a příjmení; může mít dodatek odlišující osobu podnikatele či druh podnikání Obchodní firma právnické osoby - vzniká-li zápisem do obchodního rejstříku (obchodní společnosti), jde o název, pod kterým je zapsána v obch. rejstříku; jinak (vznikne-li již před zápisem) je firmou název součástí firmy právnické osoby je i dodatek označující její právní formu Převod či přechod podniku Nároky z neoprávněného užívání firmy - právo, aby se neoprávněný uživatel svého jednání zdržel a odstranil závadný stav právo na vydání bezdůvodného obohacení, na přiměřené zadostiučinění, náhrada škody

5. ZÁKON O ODPADECH Zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech, v platném znění Základní povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech - všeobecné povinnosti - zejména předcházet vzniku odpadů a přednostně je materiálově - využívat, nakládat s nimi a zbavovat se jich pouze podle zákona povinnosti původců odpadů - § 16 a násl. zákona o odpadech zvláštní povinnosti při nakládání s vybranými výrobky, odpady a zařízeními zpětný odběr některých výrobků - § 38 zákona o odpadech evidence a ohlašování odpadů a zařízení - § 39, 40 zákona o odpadech povinnost zpracovat plán odpadového hospodářství - § 41 až 44 zákona o odpadech - vztahuje se na původce odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu (§ 44) Firmy (podnikatelé) si zpravidla nechávají zajišťovat plnění těchto povinností od specializovaných odborných firem.