Kvalitativn metody v pedagogickm vzkumu Metodologick kurz pro

Kvalitativní metody v pedagogickém výzkumu Metodologický kurz pro doktorandy Karel Starý 5. února 2018

Program semináře • • • Organizace kurzu Podmínky úspěšného absolvování kurzu Zdroje ke studiu Vzájemné seznámení účastníků kurzu Teoretická a metodologická východiska kvalitativního přístupu

Podmínky úspěšného absolvování kurzu • • docházka aktivní samostudium průběžné plnění úkolů v prostředí Moodle, závěrečné kolokvium - prezentace vlastního výzkumu až po fázi analýzy dat a obhajoba zvoleného postupu

Elektronické časopisy – metodologicky zaměřené http: //www. qualitative-research. net/index. php/fqs http: //www. qualitativeresearch. uga. edu/Qual. Page/ http: //ejournals. library. ualberta. ca/index. php/IJQM/index http: //www. esds. ac. uk/qualidata/about/introduction. asp http: //www. nova. edu/ssss/QR/qualres. html Informační databáze UK: http: //www. infozdroje. cz/

Ale je-li v tom, co poznáváme, napořád obsaženo naše já, jak můžeme poznávat tu mnohost, jak se k ní přiblížit? Dělej co dělej, musíme se podívat na to já, které vkládáme do své interpretace skutečnosti.

K. Čapek (doslov k trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život) Ale je-li v tom, co poznáváme, napořád obsaženo naše já, jak můžeme poznávat tu mnohost, jak se k ní přiblížit? Dělej co dělej, musíme se podívat na to já, které vkládáme do své interpretace skutečnosti.

K. Čapek Vždyť je to v pořádku, vždyť právě proto můžeme poznávat a chápat mnohost, že sami jsme taková mnohost … poznáváme svět skrze to, co jsme sami, a poznávajíce svět objevujeme sebe samotné.

Seznámení účastníků kurzu • • Jméno, kterým chci být oslovován/a Absolvované studium, současné pracoviště Obor doktorského studia, školitel Co chcete v rámci disertační práce zkoumat

Teoretická a metodologická východiska • charakter poznání v kvalitativním přístupu, • současné chápání kvalitativního výzkumu ve společenských vědách a pedagogice, • vztah mezi kvalitativním a kvantitativním přístupem, • charakteristika slabých a silných stránek kvalitativního výzkumu, • možnosti smíšeného výzkumu a volba výzkumné strategie

Kvalitativní výzkum je „beletrie psaná pod přísahou“ (ŠŠ)

Otázka poznatelnosti světa Filozofická otázka významně ovlivňující pojetí výzkumu • Epistemologie (gnoseologie, noetika) • Jak rozumíte pojmu zkušenost?

Exkurz do filozofie (Ansenbacher, 2004) • Základním zdrojem (motorem) poznání je údiv (zvědavost, zvídavost) a pochybování. • Filozofické pojetí zkušenosti: každodenní, předvědecká zkušenost, která je ve znamení přirozeného (běžného) jazyka.

Kritika zkušenosti (Platón) Každá zkušenost obsahuje stále se měnící jevy, které vnímáme smysly. Současně také obsahuje neproměnlivou, v měnících se jevech přetrvávající esenci, kterou sice poznáváme, ale smyslově nevnímáme. Co zkoumá výzkum jevy nebo esence?

Zdání x pravé bytí • Oblast zdání – smyslové vnímání jevů v jejich vznikání, proměňování a zanikání. • Oblast pravého bytí je oblastí duchovního světa. „Očima ducha“ se realizuje pravé, vlastní poznání (noesis, epistémé) neboli poznání esence, bytnosti, podstaty.

Současná filozofie Pozice orientované: • Fenomenologicky (existencialismus, hermeneutická f. ) • Pozitivisticky (novopozitivismus, kritický racionalismus, tzv. analytická filozofie) • Marxisticky (neomarxismus)

Poznatelnost světa - fenomenologie Fenomenologická metoda – E. Husserl K věcem samým! Analyzovat, co se ukazuje. Existencialismus (Kierkegaard) – varianta filozofie Já; nauka o existenciálech Hermeneutika (Dithley) – výklad, vysvětlení a pochopení textů, událostí, faktů; hermeneutický kruh

Poznatelnost světa – analytická f. Pozitivismus (A. Comte): Empirismus - všechno poznání lze odvodit ze smyslových počitků. Materialismus – výroky o rozumu, duchu jsou vykládány důsledně materialisticky. Scientismus – bezvýhradná „víra“ ve vědu. Kritický racionalismus (K. Popper) L. Wittgenstein – od 60. let „obrat k jazyku“

Poznatelnost světa - marxismus K. Marx materiální základna a duchovní nadstavba společnosti, = „zbožštění“ výrobních vztahů (absolutno) Neomarxismus (Adorno, Habernas) angažovanost, rovnost, demokratizace, kritika technologie, revoluce, …

Která pozice je ta správná? Pozice orientované: • Fenomenologicky (existencialismus, hermeneutická f. ) • Pozitivisticky (novopozitivismus, kritický racionalismus, tzv. analytická filozofie) • Marxisticky (neomarxismus)

Krajní polohy pojetí poznatelnosti (sociální) reality Existuje objektivní realita, kterou se výzkumník pokouší odhalit. (POZITIVISMUS) X Objektivní realita neexistuje. Existují jen různé pohledy účastníků. (KONSTRUKTIVISMUS, interpretativismus)

Konstruktivistická pozice Realita není ve své celistvosti objektivní skutečností, ale je výtvorem racionálního subjektu (člověka). Cílem výzkumníka je porozumět situaci tak, jak jí rozumějí sami aktéři (ŠŠ, 2007) Důsledek pro charakter výzkumu - důraz na přirozené prostředí a pohled jedince.

Důsledky zohlednění konstruktivistické pozice Úkolem badatele je: • zjistit, jak sami aktéři rozumějí sociálním situacím a které důvody je vedou k určitému jednání. • permanentně odlišovat manifestní a latentní významy jednání (chování, výroky).

Pojetí zkoumané sociální reality objektivní realita pozitivismus perspektivy aktérů subtilní realismus Miles, Huberman; Maxwell; Yin konstruktivismus

Kvalitativní versus kvantitativní? • Co je vhodnější? „Výzkum“ anebo „přístup k výzkumu“? • Relativně nedávná historie formování kvalitativního přístupu. • „Kvalita“ v kvantitativním výzkumu? Komplementarita anebo rivalita?

Kvantitativní přístup (QN) Podstatou je výběr jasně definovaných PROMĚNNÝCH, sledování jejich rozložení v populaci a měření vztahů mezi nimi. Usuzování je DEDUKTIVNÍ: existující teoretické tvrzení je na základě OPERACIONALIZACE převedeno do HYPOTÉZ a následně ověřováno. Výstupem je ověření určité hypotézy či teorie. Pokud zkonstruujeme (REPREZENTATIVNÍ) VZOREK (např. náhodným výběrem), můžeme použít STATISTICKÉ TESTY VÝZNAMNOSTI a dělat závěry platné pro určitou populaci.

Kvalitativní přístup (QL) Podstatou je shromažďování dat bez předem stanovených proměnných a hypotéz. Výzkumný projekt nemusí být závislý na teorii, kterou někdo vybudoval. Cílem je do hloubky a KONTEXTUÁLNĚ prozkoumat široce definovaný jev a přinést max. množství informací. Usuzování je převážně INDUKTIVNÍ. Výstupem je formulování nové hypotézy nebo teorie. Hypotézy nebo teorie lze jen těžko zobecňovat. Cílem je odhalení a porozumění toho , co je podstatou jevů.

Obecné cíle kvalitativního zkoumání v sociálních vědách Vysvětlování • struktur procesů uvažování, která zapříčiňují intencionální jednání • schémat významů, do nichž tyto procesy a jejich výsledky zapadají

Rozdíly QN a QL (shrnutí) Proměnné a hypotézy: předem x nakonec Průběh: lineární x cyklický Usuzování: dedukce x indukce Zobecnitelnost: vysoká x nízká Role výzkumníka: objektivita x subjektivita Výstup: ověření teorie x nová teorie

Co determinuje kvalitativní přístup? 1. Sběr dat …………………. . TÉMĚŘ VŮBEC (dotazník versus rozhovor? ) 2. Usuzování ………………. . NEDOSTATEČNĚ (dedukce versus indukce? ) 3. Typy druhy dat …………… ČÁSTEČNĚ (čísla versus text? ) 4. Charakter analýzy dat ………………. HLAVNĚ ! (sémantika versus testování hypotéz? )

Jsou QN a QL rozdílná paradigmata nebo diskursy? Paradigmata jsou „obecně uznávané výsledky, které v dané chvíli představují pro společenství odborníků model problémů a model jejich řešení“. T. Kuhn (1997) Diskurs je způsob (vědecké) argumentace řízené specifickými pravidly a obsahující specifické pojmy.

Lze kombimovat kvantitivní a kvalitivní výzkum? • Sekvenční (častěji QL jako východisko pro QN) • Simultánní (smíšený výzkum)

K. Čapek Naštěstí obyčejně nevíme, jak se naše pohnutky a činy jeví druhým lidem; snad bychom se zhrozili toho křivého a nejasného obrazu, který o nás mají i ti, kdož to s námi nemyslí zle. Je nutno si uvědomit tu ukrytost pravého člověka a jeho vnitřního života, abychom se snažili ho poznávat spravedlivěji – nebo si aspoň víc vážili toho, co o něm nevíme.