METODOLOGIE VZKUMU II KVALITATIVN VZKUM OKNS 1 S

METODOLOGIE VÝZKUMU II. KVALITATIVNÍ VÝZKUM – OKNS 1 S 120 B Kristýna Janyšková, Marta Štrinclová S využitím materiálů Šeďová, Švaříček, Hendl 1

INFORMACE K PŘEDMĚTU - ZÁPOČET - výstupem odprezentování výzkumné zprávy v rozsahu 5 normostran z oblasti inkluze (požadavky na práci viz dále) práce ve skupinách po 3 (4) – 3 skupiny (3 výzkumné metody) -termíny setkávání: -2. 3. – teoretický rámec kvalitativního výzkumu, zadání úkolů -16. 3. – rozhovor -30. 3. – pozorování - 27. 4. – analýza dokumentů a prostředí školy -11. 5. – shrnutí, diskuze -Mgr. Kristýna Janyšková: janyskova. kristyna@gmail. com -Mgr. Marta Štrinclová: marta. strinclova@gmail. com

DEFINICE KVALITATIVNÍHO PŘÍSTUPU 1. Kvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. 2. Záměrem výzkumníka provádějícího kvalitativní výzkum je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu. Švaříček, Šeďová (2014)

OBECNĚ K VÝZKUMU Výzkum Hendl definuje jako „proces vytváření nových poznatků“. Výzkumník při něm provádí „systematické a pečlivě naplánované činnosti s cílem zodpovědět výzkumné otázky a přispět k rozvoji daného oboru“ (Hendl, 2016, s. 26). Roli výzkumníka pak Hendl připodobňuje k roli detektiva. Výzkumník zde vyhledává a analyzuje jakékoli skutečnosti, které by mohly vést k osvětlení studovaného problému (Hendl (2016). To Janesicková (2003, in Švaříček, Šeďová, 2014) výzkumníkovi připisuje mnohem poetičtější roli, a sice roli choreografa balancujícímu na pomezí dvou kontrastních tanečních stylů: menuetu, vyznačujícímu se „precizně předepsanou sekvencí kroků“, které je nutné dodržovat, a k taneční improvizaci, která naopak vychází z „momentálního nápadu, nálady a různých vnějších okolností“. Kvalitativní výzkum tedy definuje jako proměnlivě plánovitý (Janesicková, 2003, in Švaříček, Šeďová, 2014, s. 53).

METODY SBĚRU DAT – KVALITATIVNÍ VÝZKUMNÁ STRATEGIE Kvalitativní výzkum využívá spíše polostandardizované či nestandardizované techniky sběru dat Cílem je porozumění problému v přirozeném prostředí – badatel zasahuje co nejméně 5

METODY SBĚRU DAT HENDL, 2016) 6

CESTA K DATŮM: OD VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE KE VSTUPU DO TERÉNU Techniky sběru dat v kvalitativním výzkumu Konstrukce vzorku -kritéria volby vzorku -sněhová koule Vstup do terénu -role výzkumníka (cizinec, návštěvník, zasvěcený, domorodec) -místo a čas výzkumu -Gatekeeper=stážný, vrátný – symbolicky i doslovně střeží vstup do konkrétního zkoumaného prostředí -„jak do terénu vstoupím, taková data budu mít“ 7

(HENDL, 2016) 8

VÝBĚR (VZORKOVÁNÍ) usiluje o informační bohatost a platí pro něj dvě pravidla: vhodnost a adekvátnost. V kvalitativním výběru jde o identifikaci vhodných informantů, kteří disponují potřebnými informacemi, také vyžaduje adekvátní výběr ostatních zdrojů (místa, události, typy dat) tak, aby bylo možné odpovědět na výzkumnou otázku a dospět k adekvátnímu popisu fenoménu. Kvalitativní vzorkování má účelový charakter s cílem vybrat zdroje, které umožní prozkoumat významy. 9

VÝBĚR (VZORKOVÁNÍ) – POKRAČ. vzorek nezastupuje populaci jednotlivců jako v kvantit. v. , ale PROBLÉM tzn. v kvalitativním výzkumu NEJDE o dodržení určité strategie výběru za účelem reprezentativity získaných dat a možného zobecnění JDE o to, abychom získali pokud možno vyčerpávající data k dané problematice 10

VÝBĚR (VZORKOVÁNÍ) – POKRAČ. A Náhodný výběr B Účelové vzorkování Dobře reprezentuje populaci Volba informačně bohatých případů a jejich výběr závisí na výběru studie 11

TYPY VZORKOVÁNÍ V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU (HENDL, 2016) 12

VÝBĚR (VZORKOVÁNÍ) – POKRAČ. KVALITATIVNÍ VÝBĚRY Obvykle pracují s malým počtem jedinců, ale s velkým objemem dat, které pocházejí z rozhovorů nebo z několika zdrojů dat jakými jsou terénní poznámky, nejrůznější dokumenty a rozhovory. Počet zkoumaných jedinců není zdola vymezen, ale je dán nutností pro danou otázku získat dostatek informací pro bohatý popis. 13

VÝBĚR (VZORKOVÁNÍ) – POKRAČ. KVALITA VÝBĚRU VZORKU V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU Vzorek volíme sevřený a pokud možno homogenní alespoň v některé charakteristice (např. lokalita bydliště, profese, věk, vzdělání…) V průběhu sběru dat neustále evaluujeme, zda data (potažmo vzorek) opravdu vypovídají o sledovaném výzkumném problému V závěrečné zprávě důkladně popíšeme způsob výběru vzorku i vzorek samotný 14

DATA V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU Jaké podoby mají data v kvalitativním výzkumu? Verbální a vizuální. Verbální data získáváme především prostřednictvím rozhovorů, vyprávění, písemných artefaktů; vizuální data získáváme prostřednictvím pozorování, fotografií, videonahrávek. 15

ANALÝZA DAT Co je analýza? Kvalitativní analýza dat je uměním zpracovat data smyslupným způsobem a nalézt odpověď na položenou výzkumnou otázku (Hendl, 2012) 16

PODSTATA: OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ Otevřené kódování je technika, která byla vyvinuta v rámci analytického aparátu zakotvené teorie, avšak díky své jednoduchosti a zároveň účinnosti je používaná a použitelná ve velmi široké škále kvalitativních projektů. Kódování obecně představuje operace, pomocí nichž jsou údaje rozebrány, konceptualizovány a složeny novým způsobem. Při otevřeném kódování je text jako sekvence rozbit na jednotky, těmto jednotkám jsou přidělena jména a s takto nově pojmenovanými (označenými) fragmenty textu potom výzkumník dále pracuje. Lze kódovat slovo od slova, podle odstavců, anebo podle celých textů a případů. 17

PODSTATA: OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ POKR. Cíl kódování = tematické rozkrytí textu Kódy označují věci jako nemocnice, sběr informací, přátelství, sociální ztráta atd. , mohou to být podstatná jména nebo slovesa Částí analytického procesu je identifikace obecnějších kategorií, jako instituce, pracovní aktivity, sociální vztahy 18

(HENDL, 2016, S. 253) 19

(ŠVAŘÍČEK, ŠEĎOVÁ, 2014, S. 213) 20

NÁVODNÉ OTÁZKY KE KÓDOVÁNÍ Co? Co je tématem promluvy? O jakém fenoménu se vypovídá? O čem to je? Kdo? O koho jde? V jakých rolích vystupují? Jak? Které vlastnosti jevu jsou zmiňované nebo naopak zamlčované? Kdy? Jak dlouho? Jaký je čas a trvání? Kde? V jakém prostoru je dění lokalizováno? Jak moc? Jak silně? Jaká je intenzita jevů? Proč? Jaké jsou příčiny? Kvůli čemu? S jakým záměrem aktéři jednají? Pomocí čeho? Jaké jsou strategie k dosažení cíle? 21

JAK KÓDOVÁNÍ REALIZOVAT TECHNICKY 1) Metoda papír tužka 2) Ve wordu 3) V softwaru k tomu určeném (Atlas. ti) 22

PŘÍKLADY KÓDOVÁNÍ Deskriptivní kódy Jedná se o kódy s nízkou mírou indukce, které slouží spíše k organizaci dat a pojmenování identifikačních charakteristik. Například: politická orientace, veganství Dle Švaříčka a Šeďové (2007) je to typ kódů zatížený vysokou neproduktivností. Výzkumník nejde hlouběji pod povrch sdělení. 23

DESKRIPTIVNÍ KÓDY NEJSOU PODSTATOU ANALÝZY – ŠPATNÝ PŘÍKLAD („PŘEKÓDOVÁNO) (ŠVAŘÍČEK, ŠEĎOVÁ, 2014, S. 218) 24

PŘÍKLADY KÓDOVÁNÍ Induktivní kódy výrok jen nereprodukují, nýbrž mu přidělují „přidanou hodnotu“. K tvoření takových kódů pomáhají otázky: Co? , Kdo? Proč? Jak? Kde? Kdy? Pomocí čeho? Příklady „A prostě tím pádem jsem to roznesl vlastně do našeho okolí“ (Petr) Já jako hlásná trouba „Když můžu, tak na ten problém upozorním. “ (Standa) Zviditelňovatel problémů „Na tom táboře jsme se dohodli, že do školy půjdeme jako skinheadi“ (Franta) Vyjednaná identita 25

OD KÓDOVÁNÍ KE KATEGORIZACI Kategorizace je procesem seskupování pojmů, které se zdají příslušet stejnému jevu (Strauss & Corbinová, 1999). Kolik kategorií? Co pak s nimi? Technika vyložení karet = základní nadstavba nad otevřeným kódováním. Metoda spočívá v tom, že se vezme kategorizovaný seznam kódů a kategorie vzniklé skrze otevřené kódování se uspořádají do nějakého obrazce či linky. Jde o převyprávění obsahu jednotlivých kategorií. 26

POSTUP OBECNĚ 1) otevřené kódování 2) kategorizace 3) vytváření spojení mezi kategoriemi (kostra analytického příběhu) 4) intepretace 27

VÝZKUMNÉ OTÁZKY PŘÍKLAD Klíčová výzkumná otázka: Jaké jsou názory přizvaných aktérů na inkluzívní vzdělávání Dílčí otázky: 1. Jaký mají aktéři filozofický postoj k myšlence inkluze? 2. Jak lze charakterizovat vztah aktérů ke speciálním pedagogům? 3. Jaký je vztah mezi rodiči žáků se zdravotním postižením a běžnými školami 4. Jaké jsou názory aktérů na vzdělávání dětí s těžkým zdravotním postižením 28

VÝSLEDKY, INTERPRETACE A PREZENTACE - OBECNĚ Zpráva musí obsahovat podrobný popis použitého postupu, sběru dat i metody, jaké výzkumník zvolil, aby zajistil kvalitu výsledků. Zpráva tak obsahuje informace, jak se vyvíjel plán výzkumu a jak se vzájemně ovlivňovaly sběr dat a jejich analýza. Výsledky kvalitativního výzkumu se obvykle podávají textem, který osvětluje subjektivní definice významů fenoménů v kontextu daného prostředí a situace. V integrujícím popisu mají být čitelně podány názory zkoumaných jedinců, jejich subjektivní teorie. Cílem je přiblížit čtenáři zkušenosti, které se popisují z pohledu účastníků. Autor má v této části opatrně používat odbornou terminologii. 29

VÝSLEDKY, INTERPRETACE A PREZENTACE Výklad postupuje od popisu prostředí a interakcí, využití citací z projevů účastníků a popisu exemplárních situací, k diskusi o jejich významu a důležitosti. Provázání mezi výsledky a daty mají být srozumitelné čtenáři. Proto má být popis dostatečně podrobný, aby bylo možné porozumět jednání popisovaných účastníků a jejich zkušenostem v daném kontextu. 30

VÝSLEDKY, INTERPRETACE A PREZENTACE POKR. Výsledky je nutné uvažovat lokálně v daném kontextu. Obvykle se neusiluje o zobecnění na větší populaci. Zobecňuje se vzhledem k teorii a je úkolem čtenáře, aby se z výsledků poučil a teorii aplikoval, pokud se mu to zdá relevantní. Proto popis prostředí výzkumu, výsledků a interpretací mají být natolik podrobné, aby čtenář mohl určit jejich aplikovatelnost pro vlastní situaci. 31

VÝSLEDKY, INTERPRETACE A PREZENTACE POKR. Ø Text výzkumné zprávy organizujeme podle připravené kostry analytického příběhu. Ø Postupně prezentujeme jednotlivé kategorie, prezentujeme jejich obsah a formulujeme jádrová tvrzení. Ø Každé jádrové tvrzení je třeba doložit datovým materiálem - citacemi. Ø Každou citaci je třeba interpretovat. Ø Vždy musí být jasně odlišena rovina dat a rovina interpretace. 32

SEMINÁRNÍ PRÁCE – ZPRÁVA Z MINI-VÝZKUMU Napište krátkou výzkumnou zprávu v rozsahu 5 normostran (bez příloh) Zadané téma Inkluze ve škole Rozhovor: §Vzorek: 3 učitelé/-ky ZŠ do věku 45, praxe ve školství ideálně 10 let a více §HVO: Jak učitelé vnímají inkluzi? Pozorování: § 1 den ve třídě s inkludovaným žákem (1 vybraná třída) §HVO: Jaké aktivity během školního dne podporují inkluzi a které jí brání? Analýza dokumentů a analýza prostředí školy: §ŠVP, IVP, školní řád, zápisy z pedagogických rad, MPP, dokumenty školního speciálního pedagoga, školního psychologa, školního metodika prevence, webové stránky, Fb, informace k volnočasovým aktivitám a kroužkům, výroční zpráva školy, nástěnky, třídní pravidla, univerzální design (architektura, přístupnost informací…) §HVO: Jaké proinkluzivní aktivity lze nalézt v dokumentech školy a jejím prostředí? Jaké aktivity inkluzi nepodporující lze nalézt v dokumentech školy a jejím prostředí? 33

SKUPINY 16. 3. Rozhovor: 1. Flossová, Seydlová, Maturová 2. Bergmannová, Čížková, Dolozimová, Novotná 3. Nováková, Pražáková, Kučerová, Kruková 30. 3. Pozorování: 1. Šimánková, Jusková, Mikulášková, Mandíková 2. Kabatniková, Philippová, Sukdoláková, Valentová 3. Hálová, Strejčková, Pelclová 27. 4. Analýza dokumentů a prostředí školy: 1. Kreuzigerová, Kopecká 2. Kohoutková, Rychtecká buď 2 skupiny po 2 anebo 1 skupina po 4 – necháme to na vás 34

SEMINÁRNÍ PRÁCE – ZPRÁVA Z MINI-VÝZKUMU STRUKTURA SEMINÁRNÍ PRÁCE Kapitola 1 Oblast výzkumu 1. 1 Anotace 1. 2 Oblast výzkumu 1. 3 Klíčová slova a definice pojmů 1. 4 Přínos pro obor 1. 5 Studie uskutečněné v minulosti a současnosti 35

SEMINÁRNÍ PRÁCE – ZPRÁVA Z MINI-VÝZKUMU STRUKTURA SEMINÁRNÍ PRÁCE Kapitola 2 Výzkum 2. 1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky 2. 2 Plán výzkumu 2. 3 Výběr (vzorkování) 2. 4 Metody získávání dat 2. 5 Procedury sběru dat 2. 6 Pilotní studie 2. 7 Analýza dat 2. 8 Omezení studie 2. 9 Časový plán 36

SEMINÁRNÍ PRÁCE – ZPRÁVA Z MINI-VÝZKUMU STRUKTURA SEMINÁRNÍ PRÁCE Kapitola 3 Diskuze 3. 1 Analytické úvahy o výsledcích ve vztahu k dosavadním výsledkům jiných studií Kapitola 4 Shrnující závěry 4. 1 Obsahové 4. 2 Metodologické praktické využití nových poznatků a o dalších perspektivách výzkumu Přílohy a bibliografie 37

KAPITOLA 1 URČENÍ TÉMATU VÝZKUMU 1. 1 Anotace (rozsah 1. 2 Oblast výzkumu a témata (problémy) - Výzkumnou oblast, nebo také oblast výzkumu, lze definovat jako oblast, ve které se bude provádět výzkum (Hendl, 2016). - Vymezujeme ji několika málo slovy či jediným slovem - např. : život s Tourettovým syndromem, neúspěch nebo úspěch na při univerzitním studiu, sebevražednost mladistvých, … Výzkumná oblast: Truchlení osob s mentálním postižením - Návrh možných témat - Způsoby ovlivňování truchlícího procesu u osob s mentálním postižením 38

KAPITOLA 1 URČENÍ TÉMATU VÝZKUMU 1. 3 Definice pojmů, klíčová slova - Stručně popsat hlavní pojmy, se kterými výzkum pracuje (k jejich popisu využijte literaturu) - 1. 4 Přínos pro obor 1. 5 Studie uskutečněné v minulosti a současnosti - z literatury – tuzemské i zahraniční 39

KAPITOLA 2 VÝZKUM 2. 1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cíl, např: 1. Popsat vhodný postup při sdělování špatných zpráv osobám s mentálním postižením dle současné odborné literatury. 2. Popsat vhodnou formu podpory truchlícího procesu osob s mentálním postižením dle dostupných zdrojů. 3. Zachytit prostřednictvím narativních rozhovorů truchlící proces 3 osob s mentálním postižením. Maxwell (2005, in Švaříček, Šeďová, 2014) rozlišuje trojí typ cílů výzkumu: intelektuální (jak projekt přispěje k rozšíření odborného poznání), praktický (jaké bude praktické využití výsledků výzkumu) a personální (jak výzkum obohatí výzkumníka samotného), přičemž autor zdůrazňuje, že není žádoucí vybrat si pouze jediný z cílů, nýbrž snahou výzkumníka by mělo být naplňovat v rámci výzkumu vždy více cílů. V této souvislosti zmiňuje synergii cílů, čili že dosažením jednoho z nich se zároveň musíme přiblížit k těm dalším. 40

KAPITOLA 2 VÝZKUM 2. 1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky §Výzkumné otázky, obecné: §Jakými způsoby lze pozitivně ovlivnit truchlící proces? §VO, specifické: §Jaká specifika a vlastnosti ovlivňují proces truchlení osob s mentálním postižením? §Jaký vliv má na proces truchlení způsob, kterým je jedinci s mentálním postižením předána špatná zpráva o úmrtí milovaného člověka? §Jakým způsobem truchlí jedinci s mentálním postižením? §Jakým způsobem o svém truchlícím procesu tito jedinci hovoří? § alespoň 3 otázky 41

KAPITOLA 2 VÝZKUM – POKRAČ. 2. 2 Plán výzkumu Brink a Wood (1994, in Punch, 2015) považují plán výzkumu za nanejvýš důležitý, neboť je základním stavebním kamenem pro zbytek výzkumného procesu. V našem případě plán výzkumu fungoval jako „recept“ na dobrý výzkum. Stejně tak, jako recept popisuje, jaké ingredience je potřeba během výroby přidat, určuje jejich správné načasování, mohlo by být na škodu výslednému produktu, kdyby do receptu přišly ingredience, které tam nemají co dělat či na které je příliš brzo, anebo pozdě. Plán výzkumu však nepřináší pouze rady. Hendl s Remrem v této souvislosti připomínají, že plán výzkumu znamená pro výzkumníka také určitá omezení a kompromisy (2017). -CO budete zjišťovat, na jakém VZORKU, jakou METODOU, o jaký TYP VÝZKUMU se jedná, časový HARMONOGRAM -2. 3 Výběr (vzorkování) -viz výše 42

KAPITOLA 3 VÝZKUM – POKRAČ. 2. 4 Metody získávání dat - výzkumná strategie - výzkumná metoda + proč (ve vztahu ke sledovanému tématu) 2. 5 Procedury sběru dat - detailně popsat jak: nahráváním na diktafon? studiem dokumentů a spisů? 3. 6 Pilotní studie - Nemusí být, ale zdůvodnit proč ne 3. 7 Analýza dat - Jak jste kódovali/kategorizovali 3. 8 Omezení studie - Uvědomit si omezení, která mohou ovlivnit výsledky studie (etika, čas, …) 43

KAPITOLA 3 DISKUZE KAPITOLA 4 SHRNUJÍCÍ ZÁVĚRY Kapitola 3 Diskuze 3. 1 Analytické úvahy o výsledcích ve vztahu k dosavadním výsledkům jiných studií Kapitola 4 Shrnující závěry 4. 1 Obsahové - co jsme zjistili 4. 2 Metodologické praktické využití nových poznatků a o dalších perspektivách výzkumu - doporučení pro teorii a praxi, možné praktické využití výstupů studie, výhledy do budoucna… Přílohy a bibliografie + ukázka kódování 44

DOPORUČENÉ ZDROJE ŠVAŘÍČEK, R. , ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2014. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2016. HENDL, J. , REMR, J. Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál, 2017. PUNCH, F. K. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2015. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2011. ROBSON, C. Real World Research. Oxford: Blackwell Publishing, 2002. STRAUSS, A. , CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. 45