KVALITATIVN VZKUM v socioekonomickm vzkumu metody sbru kvalitativnch
KVALITATIVNÍ VÝZKUM v socio-ekonomickém výzkumu - metody sběru kvalitativních dat - - metody analýzy kvalitativních dat - Mgr. Ida Kodrlová, Ph. D. Psychologický Ústav AVČR ida@psu. cas. cz MITA THOR INTERNATIONAL, spol. s r. o. kodrlova@mitathor. cz
Vymezení kvalitativního výzkumu n Interpretativní a naturalistický přístup → studium jevů v přirozených podmínkách s cílem konstruovat smysl nebo interpretovat významy participantů (Denzin, Lincolnová) → "jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace" (Strauss - Corbinová, 1999), → "nenumerické šetření a interpretace sociální reality" (Disman, 1993, str. 285) n Cíl = porozumět zkoumanému jevu a jeho souvislostem
Znaky kvalitativního výzkumu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. Zaměření na významy Přirozené prostředí jako zdroj dat Zahuštěný popis (thick description) Interpretační přístup – reflexe Analýza je induktivní, pozornost je věnována jednotlivostem Data jsou sebrána jako slova nebo obrazy Málo případů, hodně proměnných Výstupy jako proces spíše než produkty Užití expresivního jazyka ve zprávě Přístupy: biografická - životní historie, fenomenologie, zakotvená teorie, etnografie, případová studie apod.
Předpoklady 1. Ontologický n 2. Epistemologický n 3. Jaká je role hodnot? Rétorický n 5. Jaký je vztah mezi výzkumníkem a tím, co má být zkoumáno? Axiologický n 4. Co je skutečnost? Jaký je jazyk výzkumu? Metodologický n Co je výzkumný proces? Vypovídají o pojetí zkušenosti, času, jazyka, osobní účasti, postavení výzkumníka.
Etika kvalitativního výzkumu n n n Nedevalvovat participanty Sponzoři Nevystavovat participanty nebezpečí n n n n n informovaný souhlas právo kdykoliv odstoupit z výzkumu právo klást otázky a mít přístup k výsledkům respekt vůči místu, kde se výzkum koná informace, které mohou poškodit anonymita uchování dat validizace participantem jazyk zprávy z výzkumu zkreslení, vytěsnění informací, atd.
Interaktivní model: komponenty kvalitativního výzkumu n Smysl n PROČ? n Konceptuální kontext n CO VŠECHNO? n Výzkumné otázky n CO KONKRÉTNĚ? n Metody n JAK? n Validita n JAK DŮVĚRYHODNĚ?
Jak tvořit výzkumné otázky n Začít s obecnými otázkami. n Pokud jsou priority zamlžené, pak je definujme a snažme se je odmlžit. n Neformulovat mnoho obecných otázek. n Někdy je snazší generovat konceptuální rámec poté, co vytvoříte seznam výzkumných otázek. n V multiple-case study je třeba se ujistit, že všichni výzkumníci rozumí každé otázce a vidí její důležitost. n Když už je seznam výzkumných otázek hotov, podívejme se na ně abychom se ujistili, že každá otázka je zkoumatelná. n Otázky si neustále v průběhu výzkumu připomínejme, buďme s nimi v kontaktu → lépe se nám bude provádět sběr dat.
Metody sběru dat v KV n Pozorování n Hloubkový rozhovor (psychologická explorace) n Skupinový rozhovor (Focus Group) n Dokumenty, audiovizuální materiál
Pozorování n Cílené, zaměřené a plánované studium jevů n Pečlivý záznam všeho podstatného (bez předem připravených kategorií) n ZÚČASTNĚNÉ n NEZÚČASTNĚNÉ n n Přímé Skryté
Hloubkový rozhovor n nestandardizované n připravené explorační schéma n bez předem připravených otázek n doba trvání cca hodinu a víc
Skupinový rozhovor (Focus Group) n 8 -12 účastníků n moderátor (psycholog, sociolog) n rámcový scénář n interakce, názorová výměna (i ty předmětem analýzy)
Analýza dokumentů n dokumenty, které nebyly vytvořeny za účelem výzkumu n n n n podnikové materiály popisy pracovních pozic pracovní smlouvy směrnice zápisy z porad, z hodnotících pohovorů novinové články reklama
Problémy při sběru dat 1 n Obtíže v navázání kontraktu n Obtíže v nastolení důvěry n Přístup k informantům či do místa n Získat lidi pro odpovídání na žádost o informace n Výzkum v přirozeném prostředí či nikoli n Určit, zda informanti rozumí podmínkám
Problémy při sběru dat 2 n Věrohodnost poznámek n Psaní poznámek n Citace v poznámkách n Role pozorovatele a její změny n Co použít z dřívější inspekce terénu v případové studii n Zúžení fokusu
Verze kvalitativního přístupu Metody sběru dat a metody analýzy dat je někdy obtížné odlišit a oddělit 1. Fenomenologický výzkum 2. Zakotvená teorie 3. Případová studie 4. Biografický výzkum 5. Etnografický výzkum
1. Fenomenologický výzkum n Zkoumaná jednotka n n více jedinců sdílejících podobnou zkušenost Přístupnost n nalezení jedinců sdílejících podobnou zkušenost
2. Zakotvená teorie n Zkoumaná jednotka n n více jedinců reagujících na jednání nebo participujících v procesech týkajících se centrálního jevu Přístupnost n homogenní vzorek, teoretický vzorek
3. Případové studie - vymezení Zkoumaná jednotka - vymezený systém: n n n n Jedinci Organizace Procesy Programy Sousedi Instituce Události Přístupnost n n Získání důvěry informantů, prostřednictvím klíčové osoby Empirický výzkum n n n Reálný životní kontext Nejasná hranice mezi kontextem a jevem Sběr dat n n Více zdrojů – klíčoví informanti, posílení řetězové evidence, databáze případových studií
4. Biografický výzkum n Zkoumaná jednotka n n jedinec Přístupnost n dohoda s jedincem, archívní výzkum
5. Etnografický výzkum n Zkoumaná jednotka n n Příslušníci sdílející kulturu Přístupnost n Získání důvěry informantů, prostřednictvím klíčové osoby
Metody analýzy kvalitativních dat n Kvantifikující metody n n Neformální metody n frekvenční analýzy – pozor na ztráty! Formální metody n Obsahová analýza n n n kódování do numerických proměnných Repertoárové mřížky Ne-kvantifikující metody n n n Analýzy různého typu Kognitivní mapování Zakotvená teorie
Práce s kvalitativními daty n n Redukce dat – kódování Třídění – kategorizace n n n Využití predefinovaných kategorií (← teorie) Vynořování kategorií Detextualizace dat n Souvisí často/někdy s kvantifikací (x fenomenologické a narativní směry)
Př. Frekvenční analýzy I
Př. Frekvenční analýzy II
Analýza novin, reklam apod. Obsahová analýza n Jednotky kódování n postavy, témata, slova, fráze, věty apod. Slova/věty - analýza zápisu z porad a hledání slov jako je „špatně“ a „dobře“ Témata - analýza vnitrofiremního oběžníku a hledání témat, kde je produktivita zmiňována v souvislosti se zvyšováním profitu (platu) Jednotka - např. celý článek – kolik článků v novinách pojednává o ekonomických a kolik o ekologických otázkách Čas - kolik času je ve večerních zprávách věnováno průmyslu na různých programech
Př. Obsahová analýza
Př. Analýza stylů řízení ve firmě Technika repertoárových mřížek ← Kelly – teorie osobních konstruktů n Prvky, objekty percepce n n Konstrukty n n Např. produkty k promotion Bipolární škály Propojovací mechanismy n Síla spoje mezi konstrukty a objekty percepce
Kroky – RTG např. popis deseti produktů n vybrat tři (např. 1, 4, 7) n co mají dvě ze situací společného, čím se odlišují od třetí situace → konstrukty n škálování (např. 1 -7) n změření propojení mezi produkty a konstrukty n
Př. RTG
Kognitivní mapování ← Kelly n 1. 2. 3. lze ho použít i k záznamu rozhovoru Rozdělení problematiky do vět po cca deseti slovech Vytvoření nelineární kognitivní mapy Význam utvářen kontrasty
Př. Kognitivní mapování
Př. Kognitivní mapování
Strauss & Corbinová, 1990 Zakotvená teorie se tvoří a prozatímně ověřuje systematickým shromažďováním údajů o předmětu výzkumu a jejich analýzou Kódování ← interpretace dat (X kvantitativní výzkum): 1. otevřené (analýza) 2. axiální (syntéza → miniteorie) 3. selektivní (→ klíčová kategorie, její vztah k jiným kategoriím → témata → jejich zakotvení v původních datech) n záznam rozhovoru → výskyt jevů → užší kategorie → vztahy mezi kategoriemi
Př. Zakotvená teorie
Např. Cesta pracovníka firmou Narativní analýza n n n Příběh Žánry Postavy Témata Dějové zvraty Klíčové události
Př. n Nekvantifikující metody Např. tematická analýza n viz následující příklad
KATEGORIE SUBKATEGORIE Otec Vztah k významným druhým ambivalence štěpení Matka • Otto Plath jako zdroj • Aurelia Plath Sylviina: jako špatný objekt: • perfekcionismu • strach z • nízkého projektivní sebehodnocení identifikace • strachu z opuštění • strach z matčina osudu Falešné a pravé self Sebehodnocení Self a sebepojetí • založeno na vnějším přijetí • perfekcionismus Motivace ← sebehodnocení ← nedostatek pocitu lásky Muži obecně • Ted Hughes jako objekt: • introjektivní identifikace • idealizace • fantazií omnipotence Destruktivní tendence • velká • sebedestrukce diskrepance jako zdroj sebemezi FS a uvědomění a PS obrana proti úzkosti a • FS jako pocitům ideální self prázdnoty Zlost Emoce afektivita Manžel • hledání „otce“ • strach ze ztráty vlastního self • touha po splynutí a identifikaci s mužem se silným Egem Identita a role • • konfůze rolí: matka spisovatelka manželka Obranné mechanismy • introjektivní identifikace • štěpení • strach z projektivní identifikace • sublimace • promiskuita Deprese ← frustrace spojené s: • literární a biologickou infertilitou • nedostatkem fyzické aktivity • neschopností vyjíz z FS a vyjádřit zlost • pocity bezcennosti vlastní existence, osamělost, sebehodnocení, touha po vytvoření mýtu, poslední snaha „ochránit“ pravé self
Děkuji za pozornost a třeba někdy příště
- Slides: 38