zen ES Obecn zklady zen Rozdl mezi regulac

Řízení ES • Obecní základy řízení • Rozdíl mezi regulací a řízením • Druhy řízení • Zvláštnosti ES v řízení a regulovaní • Základní principy regulace • Regulace na straně výroby ES 3/7/2021 MRpr 02_2017 1

MR – pr 2_2012 § § cíl: zopakovat základní principy regulace a řízení, které jsou základem pro regulační a řídící procesy v ES. specifikovat zvláštnosti řízení ES definovat možnosti udržení bilanční rovnice ES možnosti regulace na straně spotřeby 3/7/2021 MRpr 02_2017 2

Obecná definice řízení - regulace Řízení je usměrňování procesů nebo činností, které probíhají v určitém dynamickém souboru (schopném změny) vzájemně propojených prvků – systém, soustava Řízení - zásah do průběhu procesů v systému v zájmu účelového ovlivnění jejich průběhu a důsledkům ke kterým vedou. Je to aktivita, jejímž nezbytným, ale nikoliv postačujícím znakem je rozhodování, tj. volba varianty z předem neznámé množiny variant řešení. Regulování - existuje možnost volby pouze z předem stanovené množiny známých variant řešení. Děj, při kterém dochází na základě konkrétního - předvídaného vstupu, pouze k automatické reakci - potvrzení předem určeného řešení situace. Nedochází k tvorbě variant možného vývoje situace, ale tyto varianty řešení jsou předdefinovány a připraveny k použití ve formě předpisu, nelze tedy zajistit jiný než předdefinovaný resp. naprogramovaný výstup. 3/7/2021 MRpr 02_2017 3

Blokové schéma řízení 3/7/2021 MRpr 02_2017 4

Definice řízení Řízení je cílevědomá činnost, při které se sbírají informace o chování řízeného systému a o poruchách působících na tento systém. Tyto informace se vhodně zpracují v řídicím systému, přičemž výsledkem tohoto zpracování je akční signál. Ten působí na vstup řízeného systému v takovém smyslu, aby bylo dosaženo žádoucího cíle (uspokojení poptávky po elektřině. Řízení v otevřené smyčce: přímo-vazební řízení 3/7/2021 Řízení v uzavřené smyčce: zpětnovazební řízení MRpr 02_2017 5

Druhy řízení v ES Krátkodobé – operativní (dispečerské) 1. § § § 2. - zabezpečuje provoz elektrizační soustavy v daném prostoru, - zabezpečuje spolehlivost provozu, - zabezpečuje obnovu normálního provozu soustavy po rozsáhlých haváriích, - zabezpečuje kvalitu dodávané elektřiny na úrovni systému - pečuje o dodržení normativních a smluvních vztahů k okolním soustavám s kterými je spojen do širší soustavy - celku Dlouhodobé – Strategické a koncepční řízení 3/7/2021 MRpr 02_2017 6

Dispečerský řídící systém Od řídicího systému je požadováno plnění jednotlivých určitých úkolů buď úplně, anebo částečně jako podíl na úkolu sdíleném s jiným systémem nebo s personálem. 3/7/2021 MRpr 02_2017 7

Úloha regulace Ovládání a regulace jsou zvláštním druhem řízení • Ovládání je druhem řízení, při kterém není jeho bezprostřední účinek porovnáván s očekávaným výsledkem. Jeho nevýhodou je to, že nemůže respektovat případné změny vlastností řízené soustavy či eliminovat vliv nežádoucích poruch, působících na soustavu. • Regulace je druhem řízení, při kterém je jeho bezprostřední účinek porovnáván s očekávaným výsledkem. Odstraňuje nevýhody ovládání za cenu nutnosti řešení stability zpětnovazebního obvodu. § Nastavit definované veličiny (teplotu, páru, tlak, napětí, frekvence) na předepsanou hodnotu a udržovat ji při působení poruch. § Potlačit vliv poruchových veličin - zajištěno regulační zpětnou vazbou - neustále kontroluje hodnotu regulované veličiny. § Kontrola se provádí měřením regulované veličiny vhodným snímačem. § Kontrola umožňuje opravy velikosti regulované veličiny tak, aby se vždy rovnala žádané hodnotě - dosažení velké přesnosti měření. Regulace je definována jako udržování hodnot regulované veličiny podle daných podmínek a hodnot této veličiny zjištěných měřením. Úkolem je udržovat regulovanou veličinu na požadovaných hodnotách. Problém regulace objasníme na zadaném problému udržení určité výšky hladiny kapaliny v nádrži s jedním přítokem a jedním odtokem. Zvětší-li se např. přítok, musí se zvětšit i odtok a naopak. 3/7/2021 MRpr 02_2017 8

Příklad regulované soustavy měření Regulátor - zařízení, které provádí regulaci porucha Regulační obvod - regulovaná soustava a regulátor Regulovaná veličina (y) - veličina, jejíž hodnota y je regulací upravována podle stanovených podmínek (v uvedeném případě výška hladiny) - touto veličinou mohou být otáčky, teplota, tlak, frekvence (f), napětí apod. Skutečná hodnota regulované veličiny – zjišťujeme měřením a porovnáváme ji s žádanou hodnotou (fn, f 0), kterou nastavujeme podle předem stanovených podmínek prostřednictvím řídicí veličiny (w). Jestliže se skutečná hodnota a žádaná hodnota regulované veličiny shodují, regulaci nepotřebujeme - Pro soustavu tvořenou nádrží takový případ nastane, jestliže objemový průtok kapaliny Q P, přitékající do nádrže se rovná průtoku kapaliny QO odtékající z nádrže; výška hladiny kapaliny zůstává na předem určené hodnotě (ES SV = SS). V reálném provozu se odběr kapaliny QO z nádrže (zásobníku) v závislosti na čase měnit (Ss(t)). Tato změna odběru vyvolá i změnu skutečné výšky hladiny (f), tj. změnu regulované veličiny. Poruchová veličina (z)- vnější porucha - veličina, která ji způsobila změnu odběru. Akční veličina (u, x) - může snadno ovlivňovat regulovanou veličinu, abychom mohli vliv vnější poruchy na činnost soustavy odstranit, a tím uskutečnit regulaci – změna přítoku. 3/7/2021 MRpr 02_2017 9

Regulace soustavy Při realizaci regulace libovolné soustavy, musíme znát odpověď na tyto otázky: § § § Která veličina je regulovaná veličina? Která veličina má být akční veličina? Jaké poruchové veličiny na soustavu působí? Udržení teploty na konstantní hodnotě: y = teplota, u, x = průtok plynu z = tlak plynu, výhřevnost, odběr tepla 3/7/2021 MRpr 02_2017 10

Regulace ruční • pro ruční regulaci dané soustavy, musíme znát průběžně okamžitou hodnotu její regulované veličiny (y), • musíme také mít možnost tuto hodnotu zpětně ovlivňovat prostřednictvím změny akční veličiny, • okamžitou hodnotu regulované veličiny získáme měřením, a to tak, že na výstup regulované soustavy připojíme vhodný měřicí přístroj, • pro změnu akční veličiny (x) je vhodné využít tzv. akční člen, jehož úkolem je dávkovat přítok energie nebo hmoty do soustavy; tento člen umístíme na vstupu regulované soustavy. Operátor zrakem sleduje x skutečnou hodnotu y, žádanou hodnotu yw a tyto dvě hodnoty navzájem porovnává. Rozdíl mezi žádanou hodnotou a skutečnou hodnotou regulované akční člen y, yw veličiny nazýváme regulační odchylka: e=yw - y Je-li skutečná hodnota větší než žádaná (regulační odchylka je záporná), operátor sníží příkon; v opačném případě, kdy skutečná hodnota je menší než žádaná (regulační odchylka je kladná), naopak zvýší. Změna akční veličiny má tedy opačné znaménko než změna regulované veličiny. Zpětná vazba z výstupu regulované soustavy na její vstup (tvořená v tomto případě regulující osobou) je tedy záporná. Regulující osoba společně s regulovanou soustavou vytváří uzavřený regulační obvod. 3/7/2021 MRpr 02_2017 11

Zpětnovazební regulátor v ES – Wattův regulátor Regulátor udržuje konstantní otáčky, při měnícím se tlaku páry na vstupu do turbíny nebo při změně zatížení turbíny. Otáčky se měří pomocí roztěžníku (klesají a stoupají) při změně tlaku páry a změně zatížení. Dochází ke změně polohy objímky (hodnota x) a pohyb se přenáší pákovým převodem na posuv ventilu (hodnoty y) a otvírá se množství páry do turbíny. Tím je dodržena bilanční rovnice pro turbínu. Uvedený uspořádání, kdy regulátor působí proti vnějším vlivům tím, že porovnává skutečnou hodnotu se žádanou hodnotou nastavenou na polohu kloubu w se nazývá záporná zpětná vazba. 3/7/2021 MRpr 02_2017 12

Klasický způsob řízení automatické regulace Samočinné udržování hodnot regulované veličiny podle daných podmínek a hodnot této veličiny zjištěných měřením nazýváme automatická regulace. Řídícím členem je operátor. 3/7/2021 MRpr 02_2017 13

Regulace automatická 3/7/2021 MRpr 02_2017 14

Automatický způsob řízení 3/7/2021 MRpr 02_2017 15

Principiální, blokové a technologické schéma Kromě principiálního schématu regulačního obvodu, příp. různých technologických zařízení velmi často pracujeme s blokovým schématem a s technologickým schématem. V blokových schématech používáme symboly uvedené na obrázku. Je to a) člen regulačního obvodu, b) kanál kterým se šíří signál, c) uzel větvení signálu, d) součtový člen a 3/7/2021 c b MRpr 02_2017 d 16

Symboly technologických schémat a) snímač, v jehož horní části kroužku je uveden X: druh sledované veličiny, např. T - teplota, F - průtok, L - hladina; Y: způsob zpracování informace, např. R - zápis, C - regulace, A - signalizace. V dolní části je uvedeno identifikační číslo měřicího zařízení; b) symbol akčního členu; c) symbol signálního vedení - přiřazení akčního členu ku snímači. technologické schéma regulačního obvodu 3/7/2021 MRpr 02_2017 17

Technologické schéma - Řízení výroby v elektrárně 3/7/2021 MRpr 02_2017 18

Příklad regulačního systému elektrárny Výrobní proces probíhá ve čtyřech technologických zařízeních: parní kotel PK, parní turbína T, dynamo (budič) D a třífázový alternátor A. V parním kotli dochází spalováním pevného paliva uvolnění tepla dodávaného do parogenerátoru. Objemový průtok vystupující z PG je vstupem do parní turbíny. Turbína (TM) je zdrojem mechanické energie, dodávané dynamu a alternátoru. Předpokládáme, že turbína, jejíž otáčky ωT jsou stabilizovány regulátorem na žádané hodnotě ωTZ je tvrdým zdrojem mechanické energie, tzn. že se zatížením sítě spotřebitelem se její otáčky prakticky nemění. Za tohoto předpokladu můžeme dynamo a alternátor považovat za jednorozměrové soustavy a výstupní napětí alternátoru snímané čidlem UV lze regulovat pouze prostřednictvím svorkového napětí UD dynama. Některé z veličin, při kterých proces probíhá, jsou pouze měřeny (průtok vody FV přiváděné do parního kotle, tlak Pp v parním kotli, průtok páry Fp přiváděné do kotle, svorkové napětí dynama UD, přiváděné na rotorové vinutí alternátoru) a tvoří základ informačního systému. 3/7/2021 MRpr 02_2017 19

Příklad regulačního systému elektrárny Další veličiny jsou regulované (výška hladiny L v bubnu parního kotle, rychlost ωD dopravního pásu s tuhým palivem, průtok F vzduchu přiváděného pod rošt, otáčky ωT turbíny a výstupní napětí UV alternátoru) - tvoří systém stabilizace vyjmenovaných veličin a jsou součástí informačního systému. Činnost parního kotle je optimalizována z hlediska požadavku na dokonalé spalování. Intuitivně lze předpokládat, že spalování bude optimální tehdy, budou-li kouřové plyny vykazovat určité složení. Přitom složení kouřových plynů lze zřejmě ovlivnit rychlostí dopravního pásu a hodnotou průtoku vzduchu, přiváděného pod rošt. Kouřové plyny jsou proto cyklicky podrobovány analýze AKP. Její výsledky jsou pak vstupními daty optimalizačního programu, jehož výstupem je žádaná hodnota rychlosti ωDZ dopravního pásu a průtoku FZ vzduchu přiváděného pod rošt. Takto spolu mj. souvisí proces stabilizace veličin a optimalizace výroby. Popsaná výroba se uskutečňuje při 11 měřených veličinách, z toho 5 veličin je stabilizováno (automaticky regulováno) a činnost jednoho z technologických zařízení je optimalizována. 3/7/2021 MRpr 02_2017 20

Regulační pochod Je-li regulační odchylka nenulová, je regulátor uveden do činnosti a prostřednictvím změny akční veličiny se snaží v co nejkratší době odstranit vzniklou regulační odchylku. Regulační pochod v regulačním obvodu nevzniká sám od sebe, ale musí být vyvolán bud' působením poruchové veličiny, nebo změnou řídicí veličiny. Ym – přeregulování , T – doba regulace Δyp – dovolené kolísání regulované veličiny 3/7/2021 Vyvolání regulačního pochodu (a) působením poruchové veličiny - úkolem regulátoru v co nejkratší době odstranit přechodnou regulační odchylku a skutečnou hodnotu regulované veličiny vrátit na původní žádanou hodnotu. (b) změnou řídicí veličiny, zásah operátora - úkolem regulátoru v co nejkratší době dosáhnout nové žádané hodnoty. Změny poruchových veličin a řídicí veličiny mají v praxi značně odlišný časový průběh. V některých případech jsou pomalé, v jiných případech mají větší rychlost. Abychom mohli vliv těchto veličin na chování regulačního obvodu porovnat, volíme nejnepříznivější případ jejich změny - změnu skokem MRpr 02_2017 21

Regulované soustavy Regulovaná soustava je systém, na kterém se provádí regulace. Při jejím zavádění je třeba zvolit regulátor vhodný pro danou soustavu a seřídit ho. Při volbě regulátoru a jeho seřízení je rozhodující znalost dynamických vlastností soustavy. Nejjednodušší způsob, jak zjistit dynamické vlastnosti soustavy, je získat (změřit) její přechodovou charakteristiku. V případech, kdy nelze získat přechodovou charakteristiku, můžeme použít frekvenční charakteristiku, i když její získání je mnohem náročnější. K získání přechodové charakteristiky regulované soustavy se využívá skoková změna akční veličiny tzv. jednotkový skok. Odezva regulované soustavy - průběh regulované veličiny - se sleduje. Z takto získané přechodové charakteristiky lze určit veličiny charakterizující dynamické vlastnosti regulované soustavy. V případě frekvenční charakteristiky přivádíme na vstup vyšetřovaného členu harmonický signál. Odezva na výstupu bude mít stejný úhlový kmitočet, ale jinou amplitudu a bude fázově posunuta. Znalost charakteristických veličin regulované soustavy využíváme pro volbu regulátoru i pro jeho seřízení. 3/7/2021 MRpr 02_2017 22

Dynamické vlastnosti regulovaných soustav Dynamické vlastnosti regulované soustavy lze vyjádřit i matematicky vztahem mezi změnou vstupní (akční) veličiny x a změnou výstupní (regulované) veličiny y. Tuto závislost lze popsat diferenciální rovnicí. Jejím řešením lze získat dynamické vlastnosti dané regulované soustavy: • analyticky, • pomocí L - transformace, • na analogovém počítači, • numericky pomocí vlastního programu, • na číslicovém počítači pomocí speciálního softwaru. Sestavit rovnici, která by přesně a objektivně vyjadřovala dynamické vlastnosti dané soustavy, je však často obtížné. Proto se někdy při určování dynamických vlastností regulované soustavy vychází ze zkušeností, které byly získány při vyšetřování dynamických vlastností mnoha regulovaných soustav. Důležitou vlastností regulovaných soustav je jejich schopnost hromadit hmotu nebo energii - ES. Říkáme, že soustavy mají kapacitu. Podle průběhu odezvy na skokovou změnu (podle tvaru přechodové charakteristiky) rozdělujeme regulované soustavy do dvou skupin: • statické • astatické 3/7/2021 MRpr 02_2017 23

Statické regulované soustavy jsou charakteristické tím, že po skokové změně akční veličiny se jejich regulovaná veličina sama ustálí na nové hodnotě (tzv. autoregulace). Hodnotu přírůstku regulované veličiny ideální statické regulované soustavy vypočítáme ze vztahu: Δy = KsΔx Ks je součinitel přenosu soustavy (zesílení), (činitel statiky – výkonové číslo – ES). Protože statických regulovaných soustav je v praxi značné množství, rozdělujeme je; ještě podle počtu kapacit. Rozlišujeme: a) bezkapacitní statické regulované soustavy, b) jednokapacitní statické regulované soustavy, c) dvoukapacitní statické regulované soustavy, d) vícekapacitní statické regulované soustavy 3/7/2021 MRpr 02_2017 24

Astatické regulované soustavy jsou charakteristické tím, že po skokové změně akční veličiny se regulovaná veličina trvale mění, pokud neuvažujeme její omezení dané konstrukcí soustavy. U těchto soustav se tedy regulovaná veličina samovolně neustálí na nové hodnotě, jak tomu bylo u statických soustav, ale odchylka od původního rovnovážného stavu se neustále zvětšuje. Tyto soustavy nemají autoregulaci, jsou nestabilní. Z toho vyplývá, že následky vzniklé poruchou lze odstranit pouze pomocí regulátoru. Obdobně jako statické soustavy lze i astatické soustavy rozdělit podle počtu kapacit (s tou výjimkou, že neexistuje bez-kapacitní astatická soustava). Regulovaná veličina se u těchto soustav při skokové změně akční veličiny mění ihned a roste úměrně s časem. Rychlost této změny závisí i na velikosti změny akční veličiny. Vyplývá to ze vztahu: Δy = KI ΔxΔt KI je součinitel přenosu astatické soustavy a zároveň i její charakteristická veličina. 3/7/2021 MRpr 02_2017 25

Soustavy s dopravním zpožděním Statické a astatické soustavy mohou mít jednu společnou vlastnost, a to dopravní zpoždění. Jestliže u soustavy s dopravním zpožděním vyvoláme skokovou změnu akční veličiny, začne se měnit její regulovaná veličina až po určité době. Tuto dobu označujeme Tz a nazýváme ji dopravní zpoždění. Příčinou vzniku dopravního zpoždění je konečná rychlost šíření signálu regulovanou soustavou. Dopravní zpoždění je vhodné započítat do doby průtahu Tu, která se tím stane jedinou charakteristickou veličinou vyjadřující veškerá zpoždění v regulované soustavě. TZ = l/v l= délka v= rychlost Jednokapacitní statická soustava tvořená tlakovou nádobou, do níž se přivádí tlakový vzduch přes regulační ventil, který není umístěn přímo na tlakové ná-době 3/7/2021 MRpr 02_2017 26

Posouzení regulovatelnosti soustav Bezkapacitní a jednokapacitní statické soustavách jsou velmi dobře regulovatelné. Při posuzování regulovatelnosti dvoukapacitních a vícekapa-citních soustav se vychází z poměru doby průtahu k době náběhu. Astatické soustavy lze regulovat obtížněji než statické, protože nemají autoregulaci. Ještě hůře se regulují, mají-li velkou dobu průtahu. 3/7/2021 MRpr 02_2017 27

Specifika řízení ES – uspokojení požadavků spotřeby Es jako systém slouží k uspokojování potřeb zákazníků po elektřině. Zákaznicí požadují od zboží parametry, které splňují potřeby na jeho použití - užitná hodnota zboží: 1. Kvalita dodávaného zboží: • Parametry zboží (elektrické) musí odpovídat elektrickým parametrům požadovanými spotřebiči • • • udržování napětí na definovaných hladinách s minimálními fluktuacemi udržování kmitočtu na definované hladině s minimálními fluktuacemi nízký obsah harmonických • • vysokou kvalitou jednotlivých prvků systému, dostatečnou rezervou ve výrobě energie, bezpečností systému, využíváním rozsáhlých sítí k zásobováním odběratelů více cestami. 2. Spolehlivost dodávky: • Neustálé udržování požadovaného časového průběhu dodávky s příslušnými parametry. Její přerušení může vyvolat velké následné škody u odběratelů, ohrozit lidské životy a způsobit značné finanční ztráty. Potřebnou spolehlivost je nutno zajistit. 3/7/2021 MRpr 02_2017 28

Specifika řízení ES – uspokojení požadavků spotřeby 3. Minimální cena zboží (náklady): • Cena zboží je závislá na vynaložených nákladech v zásobovacím systému proto je nutné: • • • optimalizace nákladů na výrobu a přenos - minimalizace ztrát v dopravních systémech maximalizace účinnosti (nákladů) ve výrobě - kogenerace • • minimální znečistění způsobené výrobnami, co nejmenší zásahy do přírody při stavbě nových výroben a dopravních cest, Používání obnovitelných zdrojů: • cenové zvýhodnění na straně výroby • cenové znevýhodnění na straně výroby a spotřeby - daně 4. Minimální dopad na životní prostředí: • Omezení externalit představuje vnucené chování systémů systému, které není nezbytné z technického fungování. Zvyšují náklady v ES. • 3/7/2021 MRpr 02_2017 29

Specifika řízení ES – fyzikální zákonitosti Výrobní zdroje (elektrárenské bloky) s dopravou (přenosem a rozvodem) = napájecí systém ES na straně jedné a spotřeba (odběr) na straně druhé, tvoří jeden celek, jehož propojený provoz (řízení) je vynucen relativní možnosti neskladovatelnosti elektřiny. Z hlediska fyzikálního v této soustavě musíme respektovat: 1. Zákon zachování energie: • v každém okamžiku musí být rovnováha energetické bilance 2. Rychlost přechodných dějů: • změny provozních stavů v důsledku připojení nebo odpojení některého prvku ES, v případě zkratu, přepětí, porušení stabilitu provozu apod. mají velmi krátké časové konstanty (elektrické) 3. Fyzikální jednotnost: • každý děj v ES se promítá do parametru chodu všech jejich prvků 3/7/2021 MRpr 02_2017 30

ES – jednokapacitní regulovaná soustava § Energetická bilance ES Sv, PS Sv, DS SA, PS SI, PS SE, PS SZ, PS SI, DS SA, DS SZ, DS SS 3/7/2021 MRpr 02_2017 31

Bilanční rovnice – izolované ES Sv (t) = Ss (t) + Sz (t) + SA (t) Výroba musí probíhat v době, kdy se uskutečňuje spotřeba. V každý časový okamžik musí být v ES udržována rovnováha mezi výrobou a spotřebou elektřiny Pro udržení této výkonové rovnice se musí v ES provádět regulace SRE. Jak je vidět z rovnice lze provádět regulaci: • na straně výroby (regulační výkony) • na straně spotřeby (regulační zatížení) Pro možnost provedení regulace je nezbytná: • dostatečná hodnota výkonu (pouze jeden z předpokladů spolehlivého provozu ES) • dostatečné množství regulačního výkonu (je nezbytný ke kompenzaci poruch v rovnováze mezi zatížením a výkony zdrojů. Může být jak na zdrojové straně, tak i na straně spotřeby a akumulace) Druhá podmínka stanovuje, že jednotlivá zařízení, jak na straně výroby, tak i na straně spotřeby musí poskytovat regulační služby, které lze rozdělit na: • Statické regulační služby zahrnující: • výkony jejichž nasazení se plánuje – změny probíhají ve velkém rozsahu při malých rychlostech změny • Dynamické regulační služby zahrnující: • výkony jejichž nasazení nelze plánovat – změny probíhají v malém rozsahu při velkých rychlostech 3/7/2021 MRpr 02_2017 32

Prvky zajišťující regulaci v ES Zařízení která poskytují regulační službu mají různé regulační vlastnosti (parametry): 1) Rychlostí změny výkonu v. S : 2) Regulačním pásmem RP (VA) rozsah výkonu, v němž lze s danou rychlostí změny výkonu regulovat 3) Regulačním rozsahem RR (VA) rozsah výkonu, v němž lze byť i pomalou rychlostí měnit výkon 4) dobou, během které může zařízení poskytovat regulační službu 3/7/2021 MRpr 02_2017 33

Regulace na straně spotřeby SS, RE – řízení spotřeby § § Základním předpokladem je, že spotřeba není omezována, ale pouze usměrňována (motivována) obvykle: 1. technickými prostředky 2. ekonomickými nástroji. § ad 1 hromadné dálkové ovládání (HDO) - řízení spotřeby elektrotepelných spotřebičů. Umožňuje přizpůsobení těchto spotřebičů možnostem ES a ekonomickým potřebám DS. § ad 2 tarifování elektřiny ( cena elektřiny není jednotná v průběhu diagramu zatížení, ale rozdělena do tarifních pásem), které zvýhodňují odběr v obdobích, kdy je to z hlediska celé ES výhodné. Prostředky pro řízení spotřeby lze rozdělit na: 1. Přímé § HDO § akumulátory elektřiny § nouzové prostředky § regulační plán § vypínací plán § automatické frekvenční odlehčování podle frekvenčního plánu 2. Nepřímé: § programy úspor energie a zlepšení účinnosti elektrických spotřebičů a systémy tarifů za elektřinu 3/7/2021 MRpr 02_2017 34

Situace v ČR – současný stav – struktura spotřeby VO tvar diagramu odběru dán technologickými požadavky motivace k řízení ze strany odběratelů souvisí s cenovými proporcemi peak a low zatížení MOP tvar diagramu odběru dán provozními požadavky částečně řízeno pomocí HDO MOO tvar diagramu dán z větší části pořadem denních činností částečně řízeno pomocí HDO 3/7/2021 MRpr 02_2017 35

Situace v ČR – současný stav a budoucnost Stávající segmenty spotřeby § VO potenciál je dán do značné míry cenovými poměry na trhu; technologicky je již zajištěno § MOP přímé řízení již realizováno pomocí HDO zanedbatelný potenciál dalšího řízení do budoucna očekáván mírný nárůst přímého řízení § MOO přímé řízení již realizováno pomocí HDO existuje potenciál dalšího řízení Nový segment spotřeby § Elektromobily výrazná spotřeba (cca 6 % SS kolem roku 2040) zejména výkonově problematické nutnost koordinace nabíjení – řízení 3/7/2021 MRpr 02_2017 36

Spotřeba dle řiditelnosti PŘÍMÉ ŘÍZENÍ NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ STRIKTNĚ NEŘIDITELNÁ OBVYKLE NEŘIDITELNÁ 3/7/2021 MRpr 02_2017 37