Stedovk msta Kde vznikala stedovk msta v vyvinula

Středověká města

Kde vznikala středověká města? v vyvinula se ze starších osad v na křižovatkách obchodních cest v u brodů přes řeky v v sousedství hradů, šlechtických sídel, klášterů v u moře v ústí řek, v chráněných zálivech 2

Jak vznikala středověká města? v vyvinula se postupně ze starších osad v byla založena „na zeleném drnu“ 3

Zakládání nových měst zakladateli byli král, šlechta nebo církev v města byla založena „na zeleném drnu“ v vhodné místo pro založení vybral lokátor v staral se o stavbu a osídlení města v častá byla kolonizace řemeslníky a obchodníky z německých zemí v 4

Komu města patřila? v v Města královská – patřila králi, byla významná, bohatá, obdržela mnoho privilegií Některá měla zvláštní postavení: v v Města horní – města, kde se dolovaly nerostné suroviny, z nich nejznámější jsou Kutná Hora, Jihlava, Stříbro, dále např. Boží Dar, Nové město pod Smrkem, Horní Blatná Města věnná – výnosy z nich patřily českým královnám: např. Hradec Králové, Dvůr Králové, Mělník, Jaroměř 5

Města poddanská v teprve později získala výsady po vzoru královských měst v většinou méně významná v často vznikla z osad v podhradí, na křižovatkách cest, u klášterů v Patřila: q q šlechtě – Třeboň, Krumlov, Soběslav patřily jihočeskému rodu Rožmberků církvi – např. Litomyšl patřila litomyšlskému biskupství, Kladruby u Stříbra patřily zdejšímu benediktinskému klášteru 6

Co jsou to městská privilegia? =městské výsady, výsadní práva v chránila obchodní zájmy měst v uděloval je panovník v vzorem pro městské právo většiny českých měst bylo právo magdeburské, soubor privilegií německého města Magdeburku v 7

Městská privilegia v v v v Právo hradeb Právo erbu Právo trhu Právo mílové Právo várečné Právo skladu Právo vykonávat soudy Právo hrdelní 8

Městské symboly: v v v Městský erb, někdy i prapor Městská pečeť Klíče od městských bran 9

Erby: Olomouc Hradec Králové Beroun Nymburk Plzeň 10 Kolín

Obyvatelé města n n patriciát – kupci, řemeslníci (sdružovali se do cechů), kramáři chudina Obr 1

Městská rada n purkmistr n Obr 2 12 konšelů Obr 3

Společnost ve středověkých městech: n Tvoří ji městský patriciát, měšťané a neplnoprávní obyvatelé měst. Měšťané - plnoprávní obyvatelé měst § § § § majitelé domů majitelé velkých dílen řemeslničtí mistři majitelé živností bankéři obchodníci rejdaři

Patriciov Ø nejbohatší měšťané, vlastní domy na é Ø Ø náměstí ovládají městskou správu v Čechách je městský patriciát často německého původu / v důsledku vnější kolonizace při zakládání měst/ Tzv. Kamenný dům v Kutné Hoře je ukázkou bohatého patricijského domu

Rekonstruovaný gotický dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze

Neplnoprávní obyvatelé měst: Ø Ø Ø nevlastní ve městě dům pracují za mzdu patří sem např. -tovaryši -nádeníci -služebnictvo -městská chudina – žebráci, tuláci

Řemeslnické cechy: § § Sdružovaly mistry jednoho řemesla, např. pekaře, kováře, zlatníky, cínaře, koláře, bednáře, tkalce… Díky specializaci bylo v našich městech zastoupeno 50 -100 řemesel. Členy cechu byli mistři, tovaryši a učedníci. Funkce cechů: Ø Ø Ø Organizační : zajistit obživu pro všechny členy cechu Regulační: bránit cech před konkurencí Sociální: navzájem si pomáhali, starali se např. o vdovy a sirotky

Cechovní znaky nalezneme na cechovních praporech, ale hlavně sloužily jako vývěsní štíty řemeslníků. 1 2 3 4 Přiřaďte správně řemesla ke znakům: 5 rukavičkář, rybář, holič, barvíř, sedlář, knihař 6

Jak se obchodovalo: Ø Ø Ø Řemeslníci měli své dílny v přízemí měšťanských domů, v tzv. mázhauzu, své výrobky vystavovali v otevřených podloubích domů. Bohatí obchodníci nabízeli své zboží ve svých domech a skladech, chudší jen v krámcích a boudách na tržišti, někteří nabízeli své zboží po domech. Směnný obchod byl zcela nahrazen peněžním hospodářstvím.

Městská samospráva: Ø Ø Někde velmi rozsáhlá, např. italská města Benátky, Florencie, kde vládli volení zástupci významných rodů. /městské republiky/ V Čechách byla v čele královských měst volená městská samospráva z řad patricijů. Volení konšelé tvořili městskou radu. Královský rychtář zastupoval zájmy krále.

Gheta Ø Ø Ø Oddělené části měst v nichž žili Židé /ulice, čtvrti/ Židé tu měli svou synagogu /modlitebnu/ a hřbitov. Byli pod zvláštní ochranou krále. Nesměli vykonávat řemesla pro ostatní obyvatele města. Lidé je neměli rádi, nerozuměli jejich zvyklostem. Občas docházelo k pogromům, útokům křesťanů na židovské obyvatelstvo.

Židovská kultura a náboženství Staronová synagoga v Praze Synagoga v Plzni

Svatostánek, v němž je v synagoze uložena Tóra Svitek Tóry

Město založené na zeleném drnu České Budějovice 24

TŘEBOŇ, náměstí, památková rezervace 25

Co najdeme na náměstí středověkého města? Stará radnice v Brně Kamenný dům v Kutné Hoře 26

Co najdeme na náměstí středověkého města? Kašna u Zlaté uličky na Pražském hradě Chrám sv. Jiljí v Nymburce 27

Kašna na kolínském náměstí 28

Třeboň: Uličky dále od náměstí byly úzké a často kopírovaly kruhový tvar hradeb 29