MNOHOŠTĚTINATCI Převážně mořští kroužkovci Mají mnoho štětinek na tělních článcích Dýchají žábrami Jsou potravou pro ryby Zástupci: Nereidka hnědá, palolo zelený, afroditka plstnatá
Nereidka hnědá Dosahuje délky až 20 cm Je dravá http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/c/cf/Nereis_pelagica. jpg
Palolo zelený Žije v korálových útesech Tichého oceánu http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/3/3 b/Palolo 00. jpg
OPASKOVCI Žížala obecná
ŽÍŽALA OBECNÁ Žije v dobře prohnojené zahradní půdě Vylézá především v noci, při dlouhotrvajících deštích také ve dne Dýchá celým povrchem těla Je hermafrodit – obojetník, dva jedinci si vzájemně vymění spermie a oplozená vajíčka. Ta jsou ve slizovitém obalu uložena do půdy, kde se z nich líhnou malé žížaly- VÝVIN PŘÍMÝ. Mají schopnost regenerace – nahrazování ztracené části těla
VÝZNAM ŽÍŽAL Provětrávají půdu Obrací půdu Vytvářejí humus – živí se částmi rostlin, které přijímají i s půdou a nestrávené zbytky vyvrhují řitním otvorem
DALŠÍ ZÁSTUPCI OPASKOVCŮ Žížala hnojní – je menší než žížala obecná Nitěnky Pijavice: Chobotnatka rybí - cizopasí na rybách Pijavka koňská – až 10 cm, neškodná, živí se drobnými vodními živočichy Pijavka lékařská – dříve používaná v lékařství
VYSVĚTLI: 1. Hermafrodit 1. Obojetník – má samčí i samičí pohlavní orgány 2. Spermie 2. Samčí pohlavní buňky 3. Vajíčka 3. Samičí pohlavní buňky 4. Vývin přímý 4. Z vajíček se líhnou malé žížaly 5. Humus 5. Úrodná část půdy, kterou vytvářejí žížaly