Kroukovci Kroukovci Maj stejnomrn lnkovan tlo Na povrchu

Kroužkovci

Kroužkovci Mají stejnoměrně článkované tělo Na povrchu těla vyrůstají štětiny Žijí ve vlhké zemi, ve sladkých vodách i mořích

Kroužkovce dělíme na: A) opaskovce B) máloštětinatce C) mnohoštětinatce

Mnohoštětinatci Převážně mořští Po stranách těla vyrůstají štětiny ve svazečcích Dýchají žábrami gonochoristé

Nereidka hnědá 20 cm dravá

Palolo zelený

Palolo zelený Učebnice str. 63 – přečíst pravý sloupeček – palolo zelený a jeho zajímavý cyklus rozmnožování

Afroditka plstnatá Mořská housenka Pobřeží evropských moří 18 cm

Opaskovci Opasek v přední části těla Opasek vylučuje sliz Štětin je málo Žijí v půdě a ve sladkých vodách

Žížala obecná Na světě je známo 5500 druhů žížal V ČR žijí 2 druhy ž. obecná, ž. hnojmí Patří mezi máloštětinatce Má ráda prohnojenou zahradní půdu TS – ústní otvor + trávicí trubice (potrava – zahnívající rostliny s půdou) + řitní otvor (nestrávené zbytky) DS – celým povrchem těla NS – žebříčkovitá CS – uzavřená (hřbetní a břišní céva) RS – hermafrodit, 2 jedinci si vyměňují spermie i vajíčka, oplozená vajíčka ukládá ve slizovém obalu do půdy, vývin přímý

Žížala obecná Zadní část opasek Přední část

žížala OPASEK: Podle jeho umístění lze zjistit, kde je přední část těla má význam při rozmnožování - pohyb – svaly, štětinky, sliz - regenerace

Žížala obecná

Nakreslit vnitřní stavbu žížaly str. 64.

Další zástupci máloštětinatců: Nitěnka Pijavka lékařská Pijavka koňská Chobotnatka rybí Obr. Viz. Uč str. 65