SDLA Vvoj sdel Msta u ns vznikala pedevm

SÍDLA

Vývoj sídel Města u nás vznikala především ve 13. a 14. století. Nebyla velká, většina obyvatel žila na venkově. Města byla středisky řemesel, obchodu a těžby rud. Dělila se na královská, poddanská a horní (hornická).

Královská města

Horní města

Od 19. století se naše města stávají centrem průmyslu a správy. Dochází k jejich rychlému růstu, který se zastavil až koncem 20. století. V současnosti počet obyvatel většiny měst mírně poklesl (proces urbanizace a suburbanizace).

Rozdělení sídel v ČR Za města jsou u nás považována sídla, která mají městský charakter. Některá naše města mají méně než 3000 obyvatel. Měst je u nás více než 500. Ostatní sídla jsou označována jako vesnice či samoty. Pokud je sídlo samosprávnou jednotkou, označuje se slovem obec. (U měst se toto označení obvykle neužívá. )

Naše města nad 50 000 obyvatel Praha Brno Ostrava Plzeň Olomouc Liberec 1179 319 166 103 100 České Budějovice 99 Hradec Králové 98 Ústí n/Labem 96 Pardubice 91 Havířov 87 Zlín Kladno Most Karviná Opava Frýdek - Místek Karlovy Vary Děčín Chomutov Teplice Jihlava 81 72 69 65 62 61 54 53 52 51 51

Co prozrazují jména měst a vesnic? Základ jmen bývá odvozen od osobního jména zakladatele nebo od obecného pojmenování něčeho charakteristického pro sídlo nebo jeho blízké okolí. Přípony jmen sídel naznačují stáří sídla. -any, -ice, -ovice, -ín, -ov

Hanušovice Janoušov Štědrákova Lhota Bohdíkov Písařov Hostice Hartíkov Jakubovice Hrabenov Ruda Horní Studénky Bušín Radmilov Olšany Bartoňov Zborov Klášterec Bohutín

1397 1278 1335 1397 1350 1518 1490 1489 1464 1349 1325 1397 1351 1480 1371 1417 1371

Brno Dva vandrovníci se ráno, prokřehlí zimou, probudí. „Br“ řekne jeden. A druhý přitaká: „No, ale zůstaneme tady!“ brn, brnie = kal, špína, bláto brn-no = brnné místo = místo na blátě Správně bychom měli psát Brnno, což zachovalo pouze německé Brünn.