Stedovk msta n Msta msta phodn k obchodovn

Středověká města n Města = místa příhodná k obchodování, podnikání, usídlení - v Čechách a na Moravě byla zakládána od 13. století - vznikala na - křižovatkách obchodních cest - místě řemeslnických osad - neobydleném místě -„na zeleném drnu“

Městská kolonizace v českém státě založili mnoho měst přemyslovští králové n Kutná Hora ■ byla to tzv. městská kolonizace ■ v té době sem přicházelo mnoho Němců, kteří tvořili ve městech většinu obyvatel. K takovým patřila města horní Jihlava

n při zakládání měst byli důležití lokátoři – od panovníka si koupili právo založit město, vyměřili tržiště (náměstí) a domovní parcely rozprodávali osadníkům ■ k rozvoji měst přispěly: peníze investované do jejich zakládání soustředění lidí na jednom místě společenské vztahy ve městě

Podle zakladatele dělíme města na: KRÁLOVSKÁ věnná horní n patřila královně byla pod ochranou panovníka - zakládá je král - obyvatelé jsou svobodní - odvádějí králi daně - získávají privilegia = práva, která uděloval král např. právo mílové, várečné, hrdelní, útrpné, obehnat město hradbami, pořádat trhy n PODDANSKÁ - zakládá je církev a šlechta - obyvatelé jsou poddáni své vrchnosti

Vzhled středověkých měst n nově zakládaná města vznikala podle plánů ■ města byla obehnána hradbami ■ vstupovalo se městskými branami ■ ulice nebyly dlážděné, lidé na ně vyhazovali odpadky ■ kanalizace neexistovala ■ špatné hygienické podmínky způsobovaly šíření epidemií

■ v centru města stála radnice, kostel a domy bohatých měšťanů řemeslnické dílny se nacházely v přízemí domů n za hradbami bydleli nakažlivě nemocní, kat a řemeslníci pracující s ohněm n

Společenské vrstvy města králův zástupce, stál v čele města členové městské rady purkmistr konšelé kněží řemeslníci, kupci tovaryši městská chudina, žebráci neplnoprávní občané střední vrstva

Města a obchod n n n současně s městy vznikala síť nových silnic, sloužících k přepravě dálkového zboží i zboží místních výrobců cizí kupci přiváželi drahé látky, koření, sůl, vzácná dřeva… pro každodenní nákupy chodili měšťané ke kramářům do jejich obchodů v přízemí domů nebo v městské tržnici ve stanovené dny se konaly pravidelné jarmarky policejní pořádek v ulicích a kontrola příchozích měly zajistit měšťanům klid a zabezpečit jejich majetek

Kontrolní otázky a úkoly? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Vyjmenujte tři způsoby vzniku nového města: Kdo vybíral místo pro založení nového města? Jak dělíme města podle jejich majitele – zakladatele? Vyjmenujte nejdůležitější městská privilegia: Jak se nazývají obyvatelé měst? Kteří obyvatel měst byli plnoprávní? Kteří obyvatelé města nepodléhali městskému právu? Jaký měla města význam? (tři údaje)

Kontrolní otázky a úkoly? 1. Vyjmenujte tři způsoby vzniku nového města: POKRAČOVÁNÍ ANTICKÉ TRADICE Z BÝVALÝCH ŘEMESLNICKÝCH A OBCHODNÍCH OSAD U BRODŮ, PODHRADÍ, KLÁŠTERŮ, KŘIŽOVATKÁCH CEST NA ZELENÉM DRNU 2. Kdo vybíral místo pro založení nového města? LOKÁTOR 3. Jak dělíme města podle jejich majitele – zakladatele? 4. Vyjmenujte nejdůležitější městská privilegia: OSOBNÍ SVOBODY TRŽNÍ MÍLOVÉ SAMOSPRÁVY HRADEBNÍ HRDELNÍ VÁREČNÉ HORNÍ NUCENÉHO SKLADU KRÁLOVSKÁ - PODDANSKÁ MĚŠŤANÉ 6. Kteří obyvatel měst byli plnoprávní? KUPCI – MĚSTSKÝ PATRICIÁT + ŘEMESLNÍCI 5. Jak se nazývají obyvatelé měst? 7. Kteří obyvatelé města nepodléhali městskému právu? ŠLECHTA + CÍRKEV + UNIVERZITA + ŽIDÉ (GHETTO) 8. Jaký měla města význam? (tři údaje) HOSPODÁŘSKÝ (CENTRUM OBOCHODU A ŘEMESEL) + POLITICKÝ (OPORA PANOVNÍKA)+ KULTURNÍ (VZDĚLANOST)

úkoly: 1. JAK VZNIKLA NÁSLEDUJÍCÍ MĚSTA? A B

úkoly: 1. JAK VZNIKLA NÁSLEDUJÍCÍ MĚSTA? A NA ZELENÉM DRNU B Z ŘEMESLNICKÉ A OBCHODNÍ OSADY

ÚKOLY: 2. CO MAJÍ SPOLEČNÉHO NÁSLEDUJÍCÍ MĚSTA?

ÚKOLY: 2. CO MAJÍ SPOLEČNÉHO NÁSLEDUJÍCÍ MĚSTA? MĚLNÍK DVŮR KRÁLOVÉ VĚNNÁ MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ

ÚKOLY: 3. Doplňte o které městské právo jde? a) b) c) d) e) f) g) h) není poddaný žádného šlechtice kolem města se nesmí provozovat žádné řemeslo, kterým se živí měšťané mají radnici a své zástupce město má vlastní vojsko a opevnění město může odsuzovat k smrti město pořádá pravidelně trhy obchodníci se musí tři dny pozdržet ve městě město má právo těžit kovy

ÚKOLY: 3. Doplňte o které městské právo jde? a) b) c) d) e) f) g) h) není poddaný žádného šlechtice - OSOBNÍ SVOBODY kolem města se nesmí provozovat žádné řemeslo, kterým se živí měšťané MÍLOVÉ měšťané mají radnici a své zástupce SAMOSPRÁVY město má vlastní vojsko a opevnění HRADEBNÍ město může odsuzovat k smrti HRDELNÍ město pořádá pravidelně trhy TRŽNÍ obchodníci se musí tři dny pozdržet ve městě NUCENÉHO SKLADU město má právo těžit kovy HORNÍ

O které město jde: 1. Vyrábělo drahé látky a broušené sklo: 2. Vyrábělo krajku: 3. Věnovala se obchodu v oblasti Baltské moře: 4. Byla v něm založena nejstarší univerzita: 5. Byla v něm založena nejstarší anglická univerzita: 6. Byla v něm založena nejstarší francouszká univerzita 7. Byla v něm založena nejstarší univerzita na sever od Alp:

O které/á město/a jde: 1. Vyrábělo drahé látky a broušené sklo: FLORENCIE 2. Vyrábělo krajku: BRUSEL 3. Věnovala se obchodu v oblasti Baltské moře: HANZA/HANZOVNÍ MĚSTA 4. Byla v něm založena nejstarší univerzita: BOLOGNA 5. Byla v něm založena nejstarší anglická univerzita: OXFORD 6. Byla v něm založena nejstarší francouszká univerzita PAŘÍŽ - SORBONNA 7. Byla v něm založena nejstarší univerzita na sever od Alp: PRAHA

CECHY n Cechy sdružovaly výrobce z jednoho řemesla n Členem se mohl stát pouze mistr (majitel dílny) n Úkolem bylo organizovat výrobu i kontrolovat její kvalitu n Určovaly normy výrobku, termíny prodeje i pracovní podmínky

Cechy n vnitřní uspořádání – – – n První byl nejnižší učednický stav druhý stav tovaryšský třetí – nejvyšší – byl stav mistrovský. V rámci cechu si mistři ze svého středu volili cechmistra. – Cechmistr představoval cech na veřejnosti a vedl rokování s městskou anebo šlechtickou vrchností. – V rámci cechu měl cechmistr prvostupňovou trestně-právní pravomoc. (Mohl soudit a trestat členy cechu za menší přestupky, přečiny ve výrobě a mravní poklesky. ) – Cechmistr měl na starosti cechovní truhlici, dohlížel na jakost výrobků a vedl porady cechu. n Každý z mistrů měl vést příkladný jak soukromý, tak i pracovní život. Bezúhonný soukromý život byl považován za samozřejmost. Starší mistři měli být příkladem pro tovaryše a učedníky, sami očekávali od kolegů a tovaryšů projevy úcty.

nožíři řezníci pekaři

bednáři

HANZA n Kupci se spojili do zvláštních zájmových společenství, aby se obchodní spojení usnadnila n Nejvýznamnější: – německá hanza v čele s přístavním městem Lübeck – sdružovala kolem 150 německých měst n r. 1370 hanza porazila s pomocí Švédska Dánsko, které narušovala její pravomoci n 1669 svou činnost ukončila

Holštýnská brána v Lübecku Hlavní obchodní trasy

Velikost měst n n n n Většina evropských měst měla jen 3 000 -4 000 obyvatel Největším městem říše byl Kolín nad Rýnem (40 000 obyvatel) Benátky, Milán, Janov a Florencie (nad 100 000 obyvatel) Malá města – plocha kolem 20 hektarů Velkoměsta – plocha nad 50 hektarů Rozlohou byl největším městem Konstantinopol Na západním kontinentu Paříž a později také Praha (40 000 za Karla IV. )

Použité obrázky n n n n cestyapamatky. cz/img/foto/f/kolin-1640. jpg www. hiu. cas. cz/. . . /jihl-modelx. jpg www. kr-stredocesky. cz/NR/rdonlyres/F 1 ABDE 25 -3. . www. heraldica. cz/ghmags/2008/ghmag_2008_3 -4_a. . . forum. valka. cz/viewtopic. php/t/21720 www. encyklopedie. ckrumlov. cz/img/776. jpg www. prostor-ad. cz/dejiny/roman/mesta/strmesta. htm www. britannica. com/EBchecked/topic-art/138499. www. sternberk. eu/index_web. php? jazyk=cz&sekce www. ikaros. cz/anglii-na-sever-zase-na-jih cs. wikipedia. org/wiki/Poděbrady cs. wikipedia. org/wiki/Městské_právo