PROGRESVN ZMNY Progresvn zmny Procesy zamen opan ne

PROGRESÍVNÍ ZMĚNY

Progresívní změny • Procesy zaměřené opačně než změny regresívní • Regrese = ústup, zpětný postup, zpětný vývoj X Progrese = pokrok, vzestup, růst • Progresívní změny cestou od patologického k fyziologickému

Metody progresívních změn A. Regenerace – plnohodnotná náhrada ztracené tkáně B. Reparace – neplnohodnotná náhrada C. Hypertrofie D. Hyperplázie E. Metaplázie procesy zaměřené na změnu funkce

Regenerace • Náhrada ztracené či poškozené tkáně tkání, která je anatomicky i funkčně rovnocenná • Nejpříznivější způsob progrese, který ale je u člověka a ostatních vyšších živočichů značně omezen • Nyní snaha toto ovlivnit s využitím kmenových buněk (nediferencované zárodečné buňky, mohou se dále dělit a jejich dceřiné buňky pak diferencovat v nejrůznější specializované buňky)

Regenerace • Regenerace u zvířat – nižší živočichové, zvláště mladší a obzvláště mladší vývojová stádia (např. u pulce možná náhrada ztracené končetiny, u dospělé žáby nikoliv X jiná zvířata si uchovají stejnou možnost regenerace po celý život, např. rak dokáže nahradit ztrátu končetiny či klepadla)

Regenerace u zvířat PŘED PO

Regenerace orgánů • U člověka výjimečná • Dobře regeneruje lymfatická tkáň, regenerát téměř totožný • V regenerované lymfatické uzlině není ovšem zpravidla správné strukturální rozdělení, takže de facto nelze mluvit o dokonalé regeneraci

Neregenerující tkáně • Vysoce specializované tkáně • Například neurony CNS – k regeneraci nutná schopnost dělení buněk a ta zde chybí (možná ovšem určitá regenerace axonů) • Svalová vlákna myokardu – při jejich zničení nekrózou (infarkt myokardu) dochází ke vzniku vazivové jizvy

Labilní tkáně, neustále regenerující • Tkáně složené z buněk rychle se obnovujících po celý život • Povrchové epitely – např. dlaždicový epitel kůže, děložní sliznice po menstruaci, enterocyty • Epitely dorůstají z bazálních vrstev, které se neúčastní olupování

Stabilní tkáně se zachovanou regenerační schopností • Parenchymatózní orgány – např. buňky v játrech či ledvinných kanálcích, obměňují se po asi 150 dnech • Vždy musí být zachována bazální membrána! (to samé platí pro regeneraci povrchových epitelů) • Ačkoliv v ledvinách dochází k obměně výstelky kanálků, glomeruly tuto schopnost nemají

Reparace • Méně hodnotná náhrada ztracené tkáně, většinou vazivem (vznik jizvy!) • Typicky navazuje na proliferativní zánět nebo tak sama probíhá – čím menší je zde zánětlivá složka, tím více se podobá regeneraci • Reparativní zánět – hojení ran apod.

Reparace v. Hojení ran per primam • Velmi mírný reparativní zánět, rychle navazuje na slepení okrajů rány fibrinem • Reparace vazivem, okraje rány slepené během několika dnů • Defekt základní bazální vrstvy epitelu překryt do 48 hodin epitelem z okolí

Reparace v. Hojení ran per secundam • Pokud rána zhnisá, je rozestouplá krevním výronem nebo je hojení provázeno jinými komplikacemi • Rána vyplněna granulacemi, tyto granulace jsou zodpovědné za reepitelizaci, teprve poté vzniká jizva • Vzniklá jizva zpravidla nevzhledná, může být hluboce vtažená nebo naopak vystoupající (tzv. hypertrofická jizva)

Reparace v. Organizace hematomu • Granulační tkáň, vzniká posthemoragická pseudocysta v. Organizace trombu • Granulační tkáň, může dojít k rekanalizaci a obnovit se průsvit cévy, pro postiženou část těla je ale už pozdě

Reparace v. Hojení kostní zlomeniny • Na hematom prostupující zlomeninu navazuje tvorba granulační tkáně a reparativní zánět a vzniká nejprve vazivový, pak kostěnný svalek v. Hojení nekrózy ü Podmínkou jakékoliv reparace je tvorba granulační tkáně!

Hypertrofie • Zbytnění • Zvětšení velikosti buněk vedoucí ke zvětšení tkáně či orgánu • Buňky jsou zvětšené zvýšenou syntézou proteinů a zvětšením organel • V čisté hypertrofii se nemění množství buněk oproti výchozí struktuře, pouze jejich počet!

Hypertrofie • Oproti tomu u HYPERPLÁZIE dochází ke zvýšení počtu buněk! • Hypertrofie a hyperplázie úzce provázané, často jejich kombinace, obě vedou ke zvětšení daného orgánu • Např. zvětšení dělohy v těhotenství způsobeno hypertrofií i hyperplázií hladké svaloviny dělohy (dochází tedy jak ke zvětšení velikosti, tak i počtu buněk)

Uterus Normální Těhotenský

Hypertrofie ü Příčně pruhovaná svalovina schopná pouze hypertrofie • Toto se týká jak srdce, tak kosterních svalů – ty tedy nikdy nemohou na zvýšené nároky reagovat zvětšením počtu svých buněk, pouze zbytněním

Příčiny hypertrofie v. Pracovní • Běžně se vyskytující • Přizpůsobení většímu zatížení – např. těžce tělesně pracující, sportovci Ø Kompenzatorní hypertrofie – pracovní hypertrofie způsobená patologickým podnětem (hypertenze, stenóza aortální chlopně aj. – v obou případech srdce musí pracovat proti zvýšenému odporu)

Příčiny hypertrofie • V případě větší práce levého srdce vzniká cor hypertonicum = zbytnění levé poloviny srdce, pokud pracuje více pravé srdce (plicní příčiny) pak cor pulmonale = zbytnění pravé poloviny srdce • Jiným příkladem kompenzatorní hypertrofie zbytnění svaloviny močového měchýře při překážce v odtoku moči (překážkou zpravidla zvětšená prostata)

Příčiny hypertrofie v. Nervově podmíněná • Typickým příkladem Hirschprungova choroba– aganglionární úsek tlustého střeva (zpravidla rektosigmoideum) není schopen peristaltiky a působí jako překážka pro odchod stolice, nad tímto úsekem dochází k dilataci a hypertrofii původně normálního střeva (vzniká tzv. kongenitální megakolon)

Morbus Hirschprung

Příčiny hypertrofie • Achalázie – kromě Hirschprunga existují v nejrůznějších místech trávicí trubice – chybí nebo jsou funkčně defektní nervové plexy v určitém místě, vždy porucha relaxace postiženého úseku, který pak působí jako překážka (vzniká např. megaezofágus – zvětšení jícnu) • Nervové plexy ve stěně trávicí trubice nezbytné pro postup peristaltické vlny!

Příčiny hypertrofie v. Hormonální • Již zmíněné zvětšení dělohy v těhotenství – děloha hypertrofuje i při mimoděložním těhotenství! (důkaz, že jde vskutku o hormonální vlivy) • Hypertrofie prostaty ve stáří

Hyperplázie • Zvětšení počtu buněk A. Fyziologická Ø Hormonální - zvětšování prsou v pubertě a během těhotenství Ø Kompenzatorní – pokud je odstraněna část tkáně (např. částečná resekce jater)

Hyperplázie B. Patologická • Při nadměrné stimulaci růstu určité tkáně • Např. endometrium po menstruaci může růst nadměrně a vzniká endometriální hyperplázie • Bradavice – hyperkeratóza kůže způsobená HPV

Hyperplázie • Tento nadměrný růst stále ještě kontrolován, ale pokud se vymaní kontrole, pak hrozí maligní zvrat • Růst maligního nádoru organizmem nekontrolován! • Ženy s endometriální hyperplázií ohroženy vznikem karcinomu endometria

Metaplázie • Přeměna plně diferencované tkáně v jiný typ plně diferencované tkáně • Že se jedná o přeměnu již diferencované tkáně důležitou podmínkou! • Reverzibilní změna ü Již diferencovaná tkáň se za normálních podmínek nemůže změnit v jiný typ!

PŘEMĚNA CYLINDRICKÉHO EPITELU VE VÍCEVRSTEVNÝ DLAŽDICOVÝ EPITEL

Metaplázie • Během embryonálního vývoje přeměny tkání běžné, ale nejedná se o metaplázii, protože diferencované tkáně zde vznikají z nediferencované embryonální

Typy metaplázie A. Přímá • Diferenciace za fyziologickou mez • Např. osifikace v jizvě – vazivová tkáň již diferencovaná, ale má přirozeně tendenci k vychytávání kalciových iontů

Typy metaplázie B. Nepřímá • Přeměna tkáně, která je v určitém místě organizmu běžná, na jinou tkáň, která lépe vyhovuje novým podmínkám Ø Dlaždicová metaplázie v bronších kuřáků (normální cylindrický epitel přeměněn na dlaždicový)

Typy metaplázie Ø Barettův jícen (intestinální metaplázie) – při gastroezofageálním refluxu (žaludeční obsah se dostává zpět do jícnu) se původní epitel jícnu (vícevrstevný dlaždicový nerohovějící) mění na epitel intestinálního či gastrického typu (jednovrstevný cylindrický s četnými žlázkami), který lépe odolává kyselému žaludečnímu obsahu

Metaplázie • Příčinou metaplázie může být např. mechanické dráždění sliznice (bronchy kuřáků, GER) nebo např. avitaminóza A ü Epiteliální metaplázie vždy dvousečnou zbraníriziko maligního zvratu a vzniku karcinomu!

DĚKUJI ZA POZORNOST