Kvalita a efektivita vzdlvn a vzdlvac soustavy R

Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ČR ve školním roce 2019/2020 Mgr. Tomáš Zatloukal, MBA, LL. M. , MSc. | ústřední školní inspektor

2 Z výsledků mezinárodních srovnávacích zjišťování vyplývá, že ČR má značný potenciál. Současný systém organizace a struktury vzdělávání a podpory škol však ukazuje, že bychom na tom mohli být v budoucnosti o hodně lépe, pokud změny nastartujeme již dnes … 2

V ČR DOSAHUJÍ ŽÁCI S NÍZKÝM SES VÝBORNÝCH VÝSLEDKŮ JEN ZŘÍDKA Žáci, kteří i přes nízký SES, dosahují dobrých výsledků (academic resiliance) % 20 Podíl znevýhodněných žáků, kteří ve čtenářské gramotnosti patří ve své zemi ke čtvrtině nejlepších žáků 18 16 14 11, 3 12 9, 0 Belgie 6, 5 9, 1 Slovensko 7, 6 9, 5 Francie 4 7, 7 10, 0 11, 4 Švédsko Rakousko 11, 7 Slovinsko 10, 0 11, 8 Řecko Portugalsko 12, 2 Lotyšsko 10, 4 12, 2 Dánsko Německo 12, 4 Itálie 10, 8 12, 6 Nizozemsko Polsko 12, 6 Finsko 11, 2 13, 1 Irsko Litva 13, 3 15, 2 Chorvatsko 6 Malta 15, 6 Estonsko 8 8, 9 10 2 Bulharsko Lucembursko Maďarsko Rumunsko Česko Průměr OECD 0 Fig II. 3. 1 Akademicky odolní studenti jsou takoví studenti, kteří přestože jsou v dolní čtvrtině indexu PISA týkajícího se ekonomického, sociálního a kulturního statusu (ESCS), dosahují ve své zemi vysokého skóre ve čtení (horní čtvrtina). 3 (Zdroj: PISA 2018 Results (Volume II) : Where All Students Can Succeed)

SPRAVEDLIVOST VE VZDĚLÁVÁNÍ 4 4 (Zdroj: PISA 2018 Results (Volume II): Where All Students Can Succeed. )

SPRAVEDLIVOST VE VZDĚLÁVÁNÍ 5 5 (Zdroj: PISA 2018 Results (Volume II): Where All Students Can Succeed. )

VZTAH MEZI VÝSLEDKEM ŠKOL A RODINNÝM ZÁZEMÍM JE PATRNÝ VE VŠECH ZEMÍCH, ALE V ČR PATŘÍ TENTO VZTAH K NEJSILNĚJŠÍM Ve Finsku vidíme, že většina škol se nachází v podobném pásmu výsledků svých žáků 6 Školám v obtížných podmínkách je v řadě zemí nabídnuta také adekvátní podpora 6

ALE PODÍL VYSVĚTLENÉHO ROZPTYLU VE VÝSLEDCÍCH ŠKOLY POMOCÍ SES TESTOVANÝCH ŽÁKŮ JE V ČR 2 X SILNĚJŠÍ NEŽ VE FINSKU! 7 7 (Zdroj: PISA 2018,

VÝSLEDKY ŽÁKŮ JSOU RELATIVNĚ HODNĚ OVLIVNĚNY TÍM, KTEROU ŠKOLU ŽÁK NAVŠTĚVUJE 8 Hodnota koeficientu – ICC v krajích – Výběrové zjišťování výsledků žáků 5. a 9. tříd ZŠ – 5. ročník 0% Hodnota ICC v krajích 0% 0% Angličtina 5. ročník 0% Matematika 5. ročník 0% Český jazyk 5. ročník 0% 0% 0% 4 % (výsledky Finska) 8 Kr aj kr kr Jih oč es ký ý ub ick Pa rd so Kr aj Vy ý ňs k Pl ze aj a čin aj kr kr ý ál ov éh ra de ck sk če do ře St aj aj ý kr ký ín s Zl re be Li kr aj aj kr ck ý kr ý Ka rlo va rs k sk av Jih om or zs le os sk av aj aj ý kr ký ý ou ck lo O kr aj aj kr ý ck te Ús m M or H la vn ím ěs to Pr a ha 0%

9 Nízký socioekonomický status (SES) není záležitostí jen některých specifických skupin obyvatelstva 9 9

NA KAŽDÉ ŠKOLE MŮŽE BÝT ŽÁK, KTERÝ MÁ NĚJAKÝ PROBLÉM Nedostatečné vzdělání rodičů a nejistota zaměstnání; dlouhodobá nezaměstnanost 10 Špatná příjmová situace rodiny a vysoký podíl exekucí Rozpad rodiny a s tím související materiální nouze a emoční zatížení žáků Nezajištěné bydlení rodiny spojené s častou migrací po ubytovnách nebo příbuzných 10 Nestálé a nevyhovující bytové podmínky bez zázemí pro děti a jejich domácí přípravu (psací stůl, místo na učení, počítač…)

NA KAŽDÉ ŠKOLE MŮŽE BÝT ŽÁK, KTERÝ MÁ NĚJAKÝ PROBLÉM Dysfunkční rodinné prostředí 11 Ústavní nebo ochranná výchova Kriminalita či závislosti v rodině U cizinců zkušenost z území postiženého válkou, s rozdělením rodiny, neznalost českého prostředí, vysoké pracovní zatížení 11 Návraty rodin ze sociálně znevýhodněného prostředí, které přicházejí zpět do ČR po dočasném pobytu v zahraničí

12 Český vzdělávací systém je silně závislý na rodinném zázemí žáků 12 12

VÝRAZNÝ VLIV NA VÝSLEDKY ŽÁKA MÁ JEHO PODPORA ZE STRANY RODINY 530 520 510 500 490 480 470 460 450 440 430 Žáci s maximální podporou rodičů Žáci s nulovou podporou rodičů 13 Zdroj: PISA 2018

MEZI REGIONY, ALE I MEZI ŠKOLAMI EXISTUJÍ VÝZNAMNÉ A STÁLE SE ZVYŠUJÍCÍ ROZDÍLY 14 https: //www. csicr. cz/cz/Aktuality/Kvalita-vzdelavani-v-jednotlivych-krajich-CR

VZDĚLÁVACÍ A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY PODLE ORP 15 (Zdroj: Daniel Prokop. Souvislost sociálního znevýhodnění a vzdělávacích problémů, str. 24. )

SOUVISLOST MEZI PODÍLEM NEPROSPÍVAJÍCÍCH ŽÁKŮ A PODÍLEM RODIČŮ V EXEKUCI 16 Zdroj: Daniel Prokop. Souvislost sociálního znevýhodnění a vzdělávacích problémů.

NĚKTERÝM KRAJŮM SE ZNEVÝHODNĚNÍ DAŘÍ VYROVNÁVAT LÉPE NEŽ JINÝM 17 TIMSS 2019 │ Průměrný výsledek a průměrný index domácích zdrojů pro učení v krajích (matematika, 4. ročník) 2 školní roky 17 Zdroj: Mezinárodní šetření TIMSS 2019 – Národní zpráva, str. 68)

18 ŠKOLY VE ZLÍNSKÉM KRAJI SE MÉNĚ POTÝKAJÍ S NIŽŠÍ KVALIFIKOVANOSTÍ SVÝCH PEDAGOGŮ Nejmenší podíl neaprobované výuky pak vykazuje Zlínský kraj 12, 8 s %, což odpovídá situaci, v níž je každá osmá hodina vyučována neaprobovaně. 18 (Zdroj: MARŠÍKOVÁ, M. , JELEN, V. (2019). Hlavní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ. Praha: Ministerstvo školství. . . )

SPOKOJENOST RODIČŮ SE ŠKOLOU Vnímání školy rodiči – členění podle nejvyššího dosaženého vzdělání 1% 9, 7 9, 8 9, 6 1% 9, 4 1% 9, 2 1% 19 Nevyšší podíl žáků, jejichž rodiče jsou se školou velmi spokojeni, byl zjištěn v Jihočeském (44 %) a Zlínském kraji (52 %). 9 8, 9 0% 8, 8 8, 6 0% 8, 4 0% 8, 2 Univerzitní vzdělání Vyšší odborné vzdělání Velmi spokojen Střední vzdělání Spíše spokojen Základní vzdělání, bez vzdělání Spíše nespokojen Škála Naopak nejvyšší podíl žáků (16 % a více) se spíše nespokojenými rodiči byl zjištěn v Praze, Karlovarském a Pardubickém kraji. 19 Zdroj: TIMSS 2019

20 SPOKOJENOST UČITELŮ SE NAPŘÍČ KRAJI VÝRAZNĚ LIŠÍ Podíl žáků vyučovaný velmi spokojenými učiteli 20

VE ZLÍNSKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI SE ŽÁCI NA PRVNÍM STUPNI TÉMĚŘ NEPOTKÁVAJÍ S ŠIKANOU 21 Podíl a výsledek českých žáků dle nevhodného chování v hodinách matematiky Průměrný výsledek 700 600 500 [VELIKOST BUBLIN] % 400 300 200 100 Se šikanou se setkávám 1 x týdně 0 Se šikanou se téměř nesetkávám V žádných nebo téměř žádných hodinách V některých hodinách Ve většině hodin 21 Zdroj: NZ TIMSS 2019

Z HLEDISKA ABSENCE PATŘÍ ZLÍNSKÝ KRAJ K ÚSPĚŠNÝM KRAJŮM, PŘITOM VZTAH MEZI ABSENCÍ A VÝSLEDKEM ŽÁKŮ JE ZŘEJMÝ 22 22 (Zdroj: NZ TIMSS 2019, str. 56 – matematika, přírodověda, 4. ročník)

23 Na podobě výuky záleží 23 23

24 Četnost vybraných znaků kvalitní organizace výuky podle ročníků (v %) 80, 0 70, 0 60, 0 76, 1 69, 3 68, 9 68, 4 66, 3 59, 2 57, 6 66, 0 60, 4 54, 6 53, 5 50, 0 43, 1 50, 8 42, 8 40, 0 30, 0 20, 0 10, 0 Hodina byla dobře organizačně promyšlena a realizována 1. až 3. ročník Ve vyučovací hodině se účelně střídaly odlišné metody výuky 4. a 5. ročník průměr 6. a 7. ročník Učitel v hodině vytvářel podmínky, podněty a aktivní byli především žáci 8. a 9. ročník 24 (Zdroj: VZ ČŠI 2019/2020, graf č. 40. )

25 Četnost znaků dokládajících kvalitu individualizace výuky v ročnících (v %) 70 60 64, 6 57, 5 50 52, 1 47, 4 40 43, 9 45, 5 40, 8 36, 8 30 27, 1 26, 4 20 19, 5 15, 9 15, 8 12, 2 10 6, 7 17, 5 13, 9 10, 9 11, 1 6, 1 0 I žáci se slabšími znalostmi zažili při hodině úspěch Učitel má doklady individuálního pokroku všech žáků 1. až 3. ročník 25 4. a 5. ročník Učitel využívá pro hodnocení výběrového portfolia žákovských prací průměr 6. a 7. ročník 8. a 9. ročník Vzdělávací cíl měl pro některé žáky jinou úroveň

26 Aby se školy dokázaly se všemi výzvami vyrovnat, vyžaduje to obrovské nasazení celého sboru a zejména vedení školy 26 26

27 VŠECHNY ČINNOSTI A ODPOVĚDNOST MŮŽE VEDENÍ ŠKOLY NAPLNIT ZA PŘEDPOKLADU, ŽE: ZNÁ 27 UMÍ JE PŘESVĚDČENO O TOM, CO DĚLÁ

28 NE VŠICHNI ŘEDITELÉ ZVLÁDAJÍ NAPLNIT VŠECHNY NÁROKY 2. 1 2019/2020 podíl škol (v %) Vedení školy aktivně řídí, pravidelně monitoruje a vyhodnocuje práci školy a přijímá účinná opatření PV 54, 4 % ZV 52, 5 % úroveň vyžadující zlepšení až nevyhovující 28 SV 64, 2 %

NE VŠICHNI ŘEDITELÉ ZVLÁDAJÍ NAPLNIT VŠECHNY NÁROKY 29 2. 3 2019/2020 podíl škol (v %) Vedení školy cíleně pečuje o naplnění relevantních potřeb každého pedagoga a jeho profesní rozvoj, vytváří podmínky pro výměnu pedagogických zkušeností s dalšími školami a účinně podporuje začínající pedagogy PV 25, 1 % ZV 30, 3 % SV 25, 9 % úroveň vyžadující zlepšení až nevyhovující 29 (Zdroj: VZ ČŠI 2019/2020. )

30 TO PODSTATNÉ NA ZÁVĚR 30 30

31 31 101 Klíčovým aktérům ve vzdělávání - ředitelům, učitelům, zřizovatelům, rodičům systematicky vysvětlovat proč jsou nerovnosti ve vzdělávání problém a o co tím naše děti, žáci, studenti přicházejí. 202 Ukazovat ředitelům a učitelům jaký přínos pro ně bude mít snižování nepříznivého rodinného prostředí jejich žáků. 303 Postupně zavádět přístupy, které se osvědčují při práci se znevýhodněnými žáky současně se systémovou diferenciovanou finanční a personální podporou.

ZACHOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU V PODÍLU ŽÁKŮ S NÍZKOU GRAMOTNOSTÍ ZVYŠUJE NEROVNOSTI A OHROŽUJE PRODUKTIVITU BUDOUCÍ PRACOVNÍ SÍLY Projekce vývoje průměrné gramotnosti dle scénářů (srovnání ČR se stavem roku 2018 a vybraných zemí) • • • 0. scénář – Status Quo 1. scénář – Mírný posun 2. scénář – Výrazný posun 3. scénář – Velmi výrazný posun 4. scénář – Rovnoměrný posun Vybrané referenční body (PISA 2018) 32 Zdroj: data PISA 2018 a vlastní výpočty Výskyt nedostatečné gramotnosti u žáků jde ruku v ruce s nízkým socioekonomickým zázemím jejich rodin ve spojení se selektivitou vzdělávacího systému a špatným zacílením nebo absencí podpůrných vzdělávacích opatření. Zdroj: Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity - souhrnná analýza pro Nadaci České spořitelny (dosud nepublikováno, verze 26. 10. 2020)

ZVÝŠENÍ KVALITY GRAMOTNOSTI PATNÁCTILETÝCH SE ODRAZÍ V EKONOMICKÝCH VÝNOSECH I ÚSPORÁCH VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ Projekce vývoje HDP podle scénářů zvyšování gramotnosti • • • 0. scénář – Status Quo 1. scénář – Mírný posun 2. scénář – Výrazný posun 3. scénář – Velmi výrazný posun 4. scénář – Rovnoměrný posun Opatření snižující výskyt nedostatečné gramotnosti mezi patnáctiletými může mít pozitivní dopady na dlouhodobý vývoj HDP skrze vyšší produktivitu lépe vzdělané pracovní síly. 33 Snížení výskytu nedostatečné gramotnosti by u dotčených znamenalo i šance na jejich vyšší vzdělání a mezigeneračně dále přenášené pozitivní efekty. Zdroj: Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity - souhrnná analýza pro Nadaci České spořitelny (dosud nepublikováno, verze 26. 10. 2020)

PŘÍSPĚVKY REFORMNÍCH SCÉNÁŘŮ K HDP Příspěvky reformních scénářů k HDP 34 Zdroj: Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity - souhrnná analýza pro Nadaci České spořitelny (dosud nepublikováno verze 26. 10. 2020)